OMÁNSKÝ DENÍK 2

24-11-03 Muskat

Arabské přísloví: Když nemůžeš být majákem, buď alespoň svící.

Psát o neturistických koutech naší planety přináší pisateli dilema, „potencionální “ noví cestovatelé inspirovaní článkem plánují cestu do stejných končin a za chvíli je místo stejně zkažené turistama jako zbytek světa. A tak si v duši pisatel přeje, aby počtení o tajemném místě bylo dostatečné, aby čtenáři nepojali touhu se tam vypravit. Nebo je to jinak?


východ slunce - od teďka je půst

Včera v noci jsme přistáli v Muskatu, hlavním městě Sultanátu Omán. Několik příštích dní tu zůstaneme, je zde hodně zajímavostí a krásy. Plánovaný pobyt v Ománu během Ramadánu byl dobrý nápad, neboť je to zde vše vyzdobené jako v pohádce.


hotelová restaurace  v očekávání večerní slavnosti


odliv

Raníčko, ještě před snídaní, při východu slunce , vyráříme na výlet podél pobřeží. Jak jednoduché, sestoupíme pouze ze skály, na které stojí náš hotel a rovnou do písku .Naštěstí je odliv a spousta pobřežních skal vystavuje svou krásu na odiv. Nevíme kam dříve pohlédnout, pláž je v oblibě u místních obyvatel i pelikánů. A tak se mezi skalami zdravíme s rodinkami na výletě. Vyrazily brzičko, snídani měly ještě za tmy. Po cestě zpět procházíme hotelovou zahradní restaurací, je denně po dobu Ramadánu krásně vyzdobena girlandami v očekávání nočních Ramadánových slavností .


skály pod hotelem

Po snídani se jedeme seznámit s tímto čarovným starodávným městem. Muskat má několik totálně odlišných čtvrtí. V okolí hotelu , čtvrť Al Qurm , je na skalách vybudované nové vilové město, se spoustou paláců, zahrad a s výhledem na Ománský záliv. Prosmejčíme každou uličku, několik z nich končí u vrat paláců. Všude pohoda a velmi čisto. Směrem do vnitrozemí vyjedeme na dálnici a míjíme velká obchodní centra .


svatá trojice


čtvrť Muskatu oddělená horami

Za chvíli objíždíme dramatické hory vysoké kolem 1000 metrů. Starou část města si necháváme na večer. Dnes navštívíme romantickou zátoku za poslední částí Muskatu směrem na jih , kde je potapěčské středisko. Paul se jde zapsat na pár ponorů. Malá rajská zátoka je úplně vylidněná a poskytuje božský výhled na azurové moře. (Omán má přes 2000 km neposkvrněného pobřeží s korálovýma útesama.) Ve středisku je malý bazén, spousta bougainvillií lemuje nízké budovy a na prázdné pláži lákají lehátka ke spočnutí. Za námi dramatické hory. To se budu mít, tomu říkám dovolená. Bohužel hned druhý den se zátoka zaplňuje „ turisty“, jak tady říkají expats* z Arabských Emirátů, kteří tráví volné dny konce Ramadánu u sousedů v Ománu. Ale nemějte strach, je jich jen co by na prstech obou ruk spočítal. Turisti v pravém slova smyslu tady téměř neexistují.


rajská zátoka


je čas vyrazit do města

Odpoledne jedeme do starého Muskatu, přístavu nazvaného Mutrah, kde nás přívítá vůně Orientu. Tato část hlavního města je přes 2000 let stará a má atmosféru , která se hned tak nevidí v celém širém okolí. ( Například vedle u sousedů v Emirátech mají vše vystavené v posledních pár letech.) Na krásně vyzdobeném nábřeží Corniche se prochází hlavně muži a klábosí a hledí na staré bárky ** houpající se na vodě. Občas zahlédneme rodinku - pán a několik černě odděných žen, hádej které jsou manželky, sestry či matka. Pomalu se necháme unášet krásou západu slunce nad mešitami, odkud imam svolává k večerní motlitbě , a východem měsíčku do slavnostní noci. V době Ramadánu teprve při západu slunce svět muslimů ožije. Od této chvíle je dovoleno jíst, pít a hřešit. Nábřeží se vyloupne do všech barev osvětlených cinkerlátek , tak trochu kýč, řekl by nezasvěcený, ale prostě to dodá tu pravou romantickou atmosféru. Jsem si jistá, že i zapřísáhlí milovníci strohého skandinávského designu by byli potěšeni tímto barevným ohňostrojem. Nábřeží lemují vchody do bazaru či obchody se zlatem. To se tady snad prodává na kila. Zavítáme do úzkých uliček súku, jednoho z největších na Blízkém východě , kde se kromě koření , šperků a látek též prodávají arabské čepičky, dýky či voňavá pryskyřice – kadidlo ***, které je typickou esencí země. Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. Tak i já se zahalila. K černým dlouhým kalhotům a černé haleně jsem si omotala kolem hlavy červený hedvábný šátek ( a vypadala jako stará Arabka) . Všichni na mě nenápadně koukali a byli spokojeni , že jsem odděná podle jejich tradic V bazaru nás nikdo neobtěžuje, nepokřikuje, jaký to rozdíl oproti turistickým místům jako je Egypt, Maroko či Tunis. Ománci jsou velmi přátelští a pohodoví lidé.


Sultánův palác


hádej, která  je žena, sestra, matka


potapěčské středisko

V noci se cestou domů ještě podíváme do jednoho z desítek moderních shopping center, v části města zvané Madinat as Sultan Qaboos. Restaurace jsou přeplněné. Jinak vše k dostání , co hrdlo ráčí. Oproti sousedním Emirátům, kde je nesmírné bohatství země všude až arogantně na odiv, je zde atmosféra umírněná. Muži po vydatné večeři zasedli k vodní dýmce a ženy si vybírají dárky ve zlatnictví. Na kilové zlaté šperky nemá můj muž peníze, škoda. a tak zapadnu do jedné internetové kavárny . Je zde poloprázdno, jenom vedle mě černě zahalená žena vykouzluje na obrazovku tajemnou zprávu v arabském písmu (zprava doleva, jak se patří) ...


ománské čepičky 


Mutrah Corniche - po Ramadánu bez cingrlátek

A měsíček svítí na cestu domů, na skálu.


Expat - cizinec, který v dané zemi dočasně bydlí a pracuje. V Ománu je menší procento expats = jen asi půl milionu = 20% obyvatel, převážně Indů a Pákistánců. U sousedů, v Dubaji je asi 75% obyvatelstva expats , jsou viděni jako sluzi. Několikrát jsem v Emirátech zažila, že starší Arab neumějící anglicky se vlastní řečí v domovině nedomluvil v hotelu či restauraci.

Arabská bárka - tzv. Dhow, tradiční dřevěná arabská loď. Již ve třetím století před naším letopočtem se Omán stal centrem námořního obchodu mezi Egyptem, Mezopotámií a Indií, a to díky strategické poloze u moře na křižovatce obchodních cest. Od 8. století vznikl čilý obchod s Čínou a s africkými přístavy, Zanzibarem, který se stal později součástí Ománské říše. Hlavním obchodném artiklem již přes 2000 let bylo kadidlo a koření.

Kadidlo - vonná pryskyřice používaná od nepaměti mimo jiné při náboženských rituálech. Pryskyřice se sklízí ze stromu boswellia, který roste pouze na jihu Arabského poloostrova v oblasti ománského města Dhofar, Jemenu a v Somálsku. Kadidlo bylo už ve starověku velmi žádané a vynášelo Ománskému Sultanátu velké bohatství. I nyní je používáno do voňavek, ománské ženy si kadidlem nakuřují šaty, omamnou vůni pryskyřice voní všichni Ománci. Miska s kadidlem má dokonce v Muskatu velký pomník.


arabská dhow


Vařte s námi - arabská kuchyně - salát “ Tabulae “ , původem z Libanonu.
Potřebujeme couscous, rajčata, citrón, petrželku , mango (může být i z kompotu).
Uvaříme couscous, necháme zchladit. Zamíchame na malé kousky rozkrájená rajčata, petrželku a mango. Hodně zalijeme šťávou z citrónu. V ledničce necháme uležet.
Vynikající k masu, řízkům, v létě k barbecue. I jako předkrm. Osvěžující a zdravý.


Mouchy snězte si mě

Dr+Hell+ spol. 6. 2. 2005

wwwiditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš