BRÁNA DO NOVÉ DIMENZE
(Zámek Sychrov 1.11.2012)

Už se mi to párkrát přihodilo. Tehdy a tehdy tam a tam. To víte, jakmile máte za kamaráda takového člověka, jakým je Lubo Kristek, je nejlepší být vždy připraven. A na cokoliv. Ale ani to vám nepomůže. Lubo je meteor, který vždycky překvapí a můžete si myslet a vědět cokoliv, stejně to je pak jinak. A je to vždycky potrhle dobře. Již kdysi dávno jsem se nachomejtl u první Glyptotéky, pak ještě u poslední a taky v Janohradu. Vždy o tom bylo na praseti příslušně referováno, ale chcete-li po mně odkazy, tak to se vám nepodaří. Už si to nepamatuju a musel bych to dlouho dohledávat.
Tenhle happening si Lubo vymyslel pro Státní zámek Sychrov, kde se ve stejnou dobu odehrávala 2. mezinárodní konference Národního památkového ústavu HRADY, ZÁMKY- QUO VADIS II.
Lubovy akce se příliš slovy popisovat nedají, je to surrealistická smršť, která až do posledního okamžiku není nikomu jinýmu než jemu jasná. Lubo svou vizi dobře zná a ví o tom všechno, ostatní účastníci toho vědí málo a přesto se to nakonec stane tak, jak se stát mělo.

Státní zámek Sychrov je impozantní místo planety.

Brána do nové dimenze je tak trochu vize, co se stane se společností, jestli se nevzpamatuje, zároveň to nahrává všem spiklencům, kteří se zaobírají koncem světa koncem letošního roku. Vono mezi náma, těch konců světů tu už bylo. Spiklenci jsou ale dostatečně gumová stvoření a dovedou stvořit ihned opravnou teorii, proč to nemylo v pátek před 45 lety, proč ne před 85 a proč ne před čtyřmi stoletími. Skoro by se mi chtělo říct, že je to trapné, jak to furt ne a ne vyjít. Letošní konec světa je celkem oblíbená mezi lidmi obývajícími tuhle srandovní planetu. Ale už se začínají objevovat opatrné spiklenecké opravně otravné úvahy o tom, že vlastně ne v prosinci, ale o něco později. A já už jsem se těšil, jak příští rok nebudu muset platit ty blbé daně. Někteří ze spiklenců se cítí hluboce dotčení tím, že si z nich někdo dělá prdel a nevěří jim tu jasnou zprávu z tohoto Světa. Z toho našeho krásného uprděného, jediného možného světa.
Lubo, místo aby planě tlachal o konci světa, umí drsně ukázat, že by se to mohlo třeba odehrát takto. A mezi náma, takhle by se mi to líbilo, je to vždycky spojený s příjemnou muzikou a barevnými světýlky a kouříky. Je to prostě pastva pro oči uši a i další lidské smysly. Ale k tomu se možná ještě malou oklikou vrátím, jestli při tom kafrání neuteču od tématu. Zkusím lehce naznačit a popsat zrod tohoto happeningu.
Pro mě to začalo celkem jednoduše. Dostal jsem pozvání mailem, abych tam jel a fotil. A to jsem udělal. Dokonce jsem měl domluvenou i dopravu. To bylo tak. Dostal jsem číslo na telefon jednoho člověka, se kterým jsem se poznal na jednom z dřívějších happeningů. V Janohradě. Vystupoval tam v roli zhýralého faráře a já tenkrát kromě focení jsem ještě musel zahrát doktora Freuda. Náš telefonní hovor se odehrál asi takto: Zvoní telefon, na druhé straně nedrátu se ozve hlas, představím se, že jsem doktor Freud, hlas na druhé straně odvětil, že je zhýralý farář a že ho těší. Pak už jen jsme si domluvili dobu a místo, kde se setkáme. Povezeme i černošskou tanečnici, která má v happeningu velmi důležitou roli. Pak už se vše odvíjelo v klídku jako když vyhodíte špulku s nití z okna a ona si plachtí k zemi. Je škaredě, prší, a jsme tu první. Ostatní účastníci totiž jednou sběrným autobusem z Brna přes Podhradí a Jihlavu. Jdeme zajmout strategicky zásadní pozici v hospodě, dávám si řezané pivo, kecáme kraviny a nálada příjemná. Za nějaký čas dorazili i ostatní.

Role té vize jsou dané předem, každý má své důležité místo v tom Kristkově barevném sdělení. A víte co? Já už přestanu planě tlachat, abych se nestal stejně srandovní a jalový, jako senátor a politik ODS Jaroslav Kubera. To bych nerad. Vše zásadní k obsazení si můžete prostudovat na plakátku. A kdyby vám to i tak bylo málo, a potřebovali byste ještě víc informací, pak si klikněte sem. Dále následuje obsáhlá fotografická dokumentace se semotamo popiskama. Vono to totiž fakt moc popsat slovy nejde. Slova jsou zákeřný nástroj. V tom happeningu jde totiž o všech pět smyslů člověčích. Zrak, sluch, čich, hmat i chuť. Slovo se k tomu, pakliže se to umí, dá sjednoceně použít, ale na to si netroufám.

Zde se zatím nesmyslně v šatně válí patero smyslů.

Tajemné schody do království snů a apokalyps

Kristkovy happeningy, ač pečlivě do posledního snítka připraveny, jsou prošpikované náhodami a zázračnými propojkami. Přesto se realizační tým snaží (aspoň na papíře propojit všechny důležité části happeningu, hudba, projekce, světla, masky i choreografie. I když to pak bude třeba jinak.

Důležitá tanečnice Lubova vystoupení. Bez ní, by to všecko ztratilo jeden smysl.

Čekání na kostýmy...

Mistr vysvětluje, o co tu jde, oč tu půjde a o co tu šlo. Samozřejmě, že je to jeden a ten samý okamžik. Jak už to v surrealismu chodí.

Kosmos je unavený

Vítej, má černá přítelkyně, ozdobo mého happeningu.

Chlípný farář si povídá s transvestitou.

Představení je ještě daleko a už teče první krev. Předzvěst apokalypsy?

Hnědá kůže.

Tak ještě jednou, váš okamžik nastává v okamžiku...

Doladit zvuk, obraz, světla a kouře. Ať všecky čivy vědí.

Chůdy jsou vysoko, konec blízko.

Perly a mamon.

Tanečnice smrti dostává přesné instrukce.

A potom se namístě zlatého prasete objevíte...

...zrozena z kosmu.

Čekání je dlouhé, ale v šatně je teplo, je tu kuchyňka a čaj, je o nás o všechny skvěle postaráno. I guláš do šatny hostitelé přinesli. Moc dobrej guláš, to se to pak předvádí apokalyptický horor s blaženě naplněným břichem.

Černobílé foto.

Něžnosti.

Kosmos zkouší nejvyšší chůdy v republice. Nic jiného mu ale nezbývá, když je Kosmos.

Představitel státu. Uzurpující vyžírky společnosti.

Policie má chránit a pomáhat. Je tomu tak?

Paní Olinka.

Slušivá moucha

Moucha v rozporu se zákonem.

Je obtížné měnit barvu kůže. Bez provázku to nejde vůbec.

Poslední zkoušky kůží.

Pasujou?

První náznaky chlípné náklonnosti.

Mít těžkou hlavu z happeningu nebývá žádný problém u Lubových kostýmů.

Poslední zkoušky spojení

A začíná zkouška v exteriérech.

Zlaté prase, zdroj všech průšvihů světa lidí.

Prostopášný pouliční umělec.

Stát.

Barevné foto.

Lubo Kristek zkrotil i počasí. Přestalo pršet a nad zámkem vystoupil apokalyptický měsíc.

Hlídací armáda jeptišáků se samopaly.

Máma s kočárkem, televizí a dítětem v plynové masce.

Vřava, hazard, chlípnost, společnost spěje mílovými kroky ku své záhubě. Je to cesta veselá, protože netuší.

Dítě kojené přímým přenosem z parlamentních voleb. Halí belí...

Tu někdo objeví zlaté prase. Nastává krutý boj, kdo prase získá. Je zlaté. A zlaté prase, to je vždycky průser v jakékoliv společnosti.

I zvrhlý farář touží po praseti. Transvestita nechce dát. Strhuje se bitka mezi profesemi, lidmi, rasami i orientacemi. Přesně, jak to při apokalypse má být.

A do toho ty telefony, snad ještě větší zlo, než samotné zlaté prase.

Trouby zděšeně troubí, konec společnosti už je za humny. Jericho v Sychrově.

Ani výměna kůží je nezachrání. Konec je v dohlednu.

Společnost hromadně mře, jeptišáci se samopaly dohlíží na jistou společenskou smrt.

Je konec, fakt konec.

Přichází Kosmos...

Porodí baletku, která míří ke skrumáži mrtvých těl a harampádí.

Tančí tanec smrti bez naděje na lepší příští.

Z převrhlého kočárku je možné stále sledovat přenos výsledků voleb do zastupitelstev již neexistujícího světa.

Je konec.

Opravdu je konec? Z mrtvolné scény se náhle vynoří odkudsi se tmy velké pátravé oko a i s dalšími čivy se vydá po poli zkázy. Pátrá po myšlence na zrod nové lepší společnosti.

Vidoucí oko zkoumá zbytky po apokalypse. Marně pátrá po něčem, co by potěšilo jeho sítnici. Rádo by se podrbalo na uchu, ale nemůže, protože hmat ho opustil, když se dotkl zlatýho prasete. Cítí však, že něco chutného a hutného se po apokalypse znovu rodí.

Na scénu proklouzne Chronos. Čas, který je zavěšen ke všemu i všude, Chronos, který trápí i Stephena Hawkinga a další vědce, Chronos odpočítával i tuto apokalypsu. S Časem je nutno počítat i po konci světa. Chronos.

Drama vrcholí...

Chronos odvádí Tanec smrti do jiné dimenze.

Protrženou bránou, kterou na scénu vnikla k apokalypse odsouzená pokřivená společnost, odchází všech pět smyslů pod dohledem jeptišáků vstříc možná lepším zítřkům.

Další varovný happening se zažral lidem (já jsem taky lidi, věřte mi!) pod kůži. Mistr odchází, aby ve své říši pavoučích snů vysvobodil jiný strhující příběh předvedený armádou rozjásaně potrhlých masek.

bazar


Olinin novej medvídek se dočkal novýho svetříku.
(Už dopletla i svetřík i pro Daninýho Zajocha)

  • Vědci ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii sestavili první solární článek vyrobený pouze z uhlíku. Ten by mohl nahradit drahé a nepoddajné materiály, které se používají dnes. „Uhlík je schopen poskytnout vysoký výkon za nízké náklady,“ řekla Če-nan Pao, profesorka chemického inženýrství ve Stanfordu. Tenký solární film z uhlíku je možné natírat jako například lak nebo barvu, což znamená, že by se mohl přizpůsobit povrchu – na rozdíl od pevných panelů.
  • Vědci z Australské národní univerzity objevili v písečných dunách v Západní Austrálii nový druh ještěrky. 6 cm dlouhý scink ctenotus ora žije jen v dunách na pobřežní pláni Swan mezi městy Dunsborough a Mandurah.

  • Jirka přišel v neděli na oběd
  • A sežral jitrnici
  • Pak přišla i Zuzka
  • A šli jsme se podívat do nové kavárny.
  • Olině se tam líbilo, mě to nenadchlo ani nepobouřil, Zuzka neříkala nic a Jirka říkal, že mu v té kavárně chyběl blbej tlustej smradlavej pingl a hospodskej odér a tak.

 

australia

foto: Helča a Milan


australia

A sestřih z happeningu si můžete prohlédnout zde, to vám vzkazuje surreláný inspektor já.


Surreálný inspektor Zrzek v.p. (vlastní packou)

Paroubek po úspěšných volbách:
"Určitě jsme nebyli jedinou stranou z těch menších, která dopadla takhle. Kde je Suverenita, Zemanovci, ANO 2011? Prostě voliči volili, jak volili."

 

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player



Czech photo gallery
Výstava fotografií jednoho z nejvýraznějších fotografů konfliktů současného světa Gorana Tomaševiče (do 25.11.2012)
Dům U kamenného zvonu (do 3.2.2013)
Jan Švankmajer: Obsese komplexního umělce

Ambit kláštera sv. Jiří na Pražském hradě (do 30.11.2012)
Všechny podoby skla aneb Stanislav Libenský Award & Cherchez la femme

Galerie Rudolfinum (do 30.12.2012)
British painting today

City Tower (do 31.12.2012)
Andy Reiben - obrazy v oblacích
V nejvyšší budově v České republice, kterou je City Tower v Praze na Pankráci představuje ve výšce více jak 100 metrů nad zemí své obrazy výtvarník Andy Reiben. K výstavě v oblacích nad Prahou přizval ještě další umělce z portfolia Buyfeel.

Jízdárna Pražského hradu (do 6.1.2013)
Stanislav Kolíbal - Jiný svět
Výstava Jiný svět, kterou pořádá Správa pražského hradu ve spolupráci s Prinz Prager Gallery a White Gallery, představuje objekty, reliéfy, plastiky, kresby a akvarely významného umělce narozeného v roce 1925.

Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále
Tématem Hrabalovy slavné novely je životní dráha číšníka Jana Dítěte, později hoteliéra a nakonec cestáře v době politických zvratů první půle dvacátého století. Mnohokrát v životě pocítí, že jím druzí opovrhují pro malý vzrůst, pro sympatie k Němcům, pro jeho češství, proto, že má původ odloženého dítěte, i pro osobitou životní filozofii. Nikdy však nezatrpkne, neoplácí nenávistí, nemstí se. Touží po bohatství a uznání ve své profesi, touží po milující ženě. Na sklonku života v šumavských lesích nakonec pochopí, že přizpůsobivost není vždy cestou ke šťastnému životu.


Trumpetista Erik Truffaz vydává desátou desku pod křídly Blue Note. Nazval ji El Tiempo de la Revolución. Sám říká, že pro podpis si na jeho koncerty teď chodí potomci generace, která jej poslouchala v 90. letech. Pro Truffaze je typický kolektivní způsob kompozice. Na nové desce vznikly všechny skladby společně, větší část až ve studiu. Motivem alba jsou jak dnešní velké revoluce (arabské jaro či neklid v Řecku či Španělsku), tak revoluce všedního dne (tzv. malé). Na desce dále hrají Benoit Corboz (klávesy), Marc Erbetta (bicí), Marcello Guiliani (baskytara, kontrabas) a jako host si zazpívá Anna Aaron.

  •  „Statečný může člověk být jen ve chvíli, kdy má opravdový strach.“ (George R. R. Martin)
  • Kina:
    5.11. – Aero – Filmový klub – 4 revoluce (režie: Carl-A. Fechner, Něm., 2010, 83 min. Dokument) (Film 4. revoluce přináší příspěvky vědců, držitelů Nobelovy ceny, politiků, aktivistů, ekonomů a podnikatelů do diskuze o budoucnosti energetiky. Na příkladech průkopnických projektů z deseti zemí světa tvůrci dokumentu ukazují, jak můžeme energii získávat, využívat a distribuovat. Od rodin v Mali a Bangladéši, přes revoluční využití alternativních energií v automobilovém průmyslu, až po kancelářskou budovu v Německu, která vyrábí více energie než sama spotřebuje. Všichni mají jeden společný cíl: Energetická Autonomie - tedy úplný přechod výroby energie od fosilních a jaderných paliv na 100% energie z obnovitelných zdrojů. Tato změna je tak radikální, že se hovoří o vznikající revoluci: po průmyslové a zemědělské revoluci a revoluci informačních technologií přichází čtvrtá - energetická revoluce.) (18:00)
    6.11. – Aero – Divoká stvoření jižních krajin (režie: Benh Zeitlin, USA, 2012, 92 min. Drama) (V zapomenuté, ale svérázné komunitě, která sídlí v bažinatém kraji u mrtvého ramene řeky, odděleném od zbytku světa rozsáhlou ochrannou hrází, žije šestiletá Hushpuppy. Maminku už dávno nemá a její milovaný otec Wink je divoch, který je neustále mimo domov, a tak je osamělá Hushpuppy odkázaná na společnost polodivé zvěře. Vnímá přírodu jako křehké spletivo živoucích, dýchajících věcí, v němž celý vesmír závisí na tom, aby do sebe všechno dokonale zapadalo. A když se po bouři zvedne stoletá voda a obklopí jejich město a tatínek naráz onemocní a divoká prehistorická zvířata obživnou a vylezou ze svých zamrzlých hrobů, Hushpuppy zjistí, že přirozený řád všeho, co jí bylo nadevše drahé, se začíná rozpadat. Malá hrdinka se zoufale snaží dát svůj svět zase do pořádku, aby zachránila svého nemocného otce i potápějící se vesnici, nejtěžším úkolem pro ni ovšem bude vůbec přežít nezastavitelnou katastrofu ohromných rozměrů.) (18:00)
    7.11. – Aero – Hasta la vista! (režie: Geoffrey Enthoven, Bel., 2011, 115 min. Komedie) (Philip, Lars a Jozeph jsou tři mladíci po dvacítce, kteří milují víno a ženy. Jenže jsou stále panicové. Pod záminkou ochutnávání vína se vydají na cestu do Španělska s vidinou prvních sexuálních zážitků. Nic je nemůže zastavit – dokonce ani jejich handicap: jeden je slepý, druhý na vozíku a třetí zcela ochrnutý. Hasta la vista! vypráví příběh o lásce, síle přátelství a chtíči. Příběh o humoru jako jediném prostředku, který pomáhá vyrovnat se s nelehkou situací, o silné touze jako největším hybateli lidské snahy bořit hranice. Člověk ovládaný touhou dokáže věci, o kterých netušil, že je může zvládnout. Přitom její naplnění bývá až druhotné.V této road movie je cesta důležitější než její cíl. Film vznikl na motivy skutečného příběhu Asty Philpota a jeho přátel.) (18:00)
    7.11. – Aero – Samsara (režie: Ron Fricke, USA, 2011, 102 min. Dokumentární) (Připravte se na zážitek a zkušenost smyslů, které nemají obdobu. SAMSARA opět spojuje režiséra Rona Frickeho s producentem Markem Magidsonem, jejíchž filmařské a hudební umění bylo potvrzeno již mnohokrát oceněnými filmy BARAKA a CHRONOS. SAMSARA ve starodávném sanskrtu znamená "věčně se otáčející kolo života“ a tvůrci se v něm snaží zachytit prchavé okamžiky, které utvářejí náš život. Film, který vznikal přes pět let ve dvaceti pěti zemích nás zavádí na posvátná místa, do postižených oblastí, průmyslových zón a míst přírodních zázraků. SAMSARA, která se vzdává dialogů a popisných textů, úplně rozvrací naše očekávání tradičního dokumentu. Namísto toho podněcuje naše niterné interpretace obrazem a hudbou, které do starého chápaní přináší nové prvky.) (10:00 a 20:30)
    9.11. – Aero – Punkový syndrom (režie: Jukka Kärkkäinen, Fin./Nor./Švé., 2012, 85 min. Hudební) (Přemýšleli jste někdy, o čem by byly texty punkových písní, kdyby členy kapely byli lidi s mentálním hendikepem? Punkový syndrom je odpovědí! Dokument sleduje osudy čtyř profesionálních hudebníků a jejich cestu k popularitě. Jako správní punkeři prožívají silné emoce, milují, hádají se (třeba o přední místo v autobusu), nadávají, smějí se, popíjejí a tráví spoustu času v nahrávacím studiu a na turné. Jejich texty se věnují celospolečenským problémům i každodenním zážitkům hudebníků: jak strašně nanic je chodit na pedikúru nebo žít v chráněném bydlení. Pořád bojujete s předsudky vůči lidem s mentálním hendikepem? Nebojte, punk-rockeři z Pertti Kurikan Nimipäivät se o vás už postarají!) (18:00)
    11.11. – Aero – Filmový klub – Obchod pro sebevrahy (režie: Patrice Leconte, Fr./Kan./Bel., 2012, 85 min. Hudební) (Představte si město, kde se žije tak smutně, že lidé ztratili veškerou chuť k životu. Představte si město, kde prosperuje jediný obchod - ten, který prodává jedy, provazy a další sebevražedné pomůcky. Majiteli tohoto obchodu se právě narodilo dítě, které je ztělesněním životního optimismu. Rozklad rodinné živnosti pomalu začíná...) (20:30)
    8.-9.11. – Atlas – Do Říma s láskou (režie: Woody Allen, USA/It./Šp, 2012, 102 min.) (Režisér Woody Allen při své cestě po Evropě tentokrát doputoval do hlavního města Itálie, kde si zahrál s osudy několika různých lidí. Film je složen ze čtyř povídek. V prvním příběhu přijíždí postarší manželský pár (Judy Davis a Woody Allen) do Říma, aby poznal nastávajícího své dcery, z něhož není její neurotický otec zrovna nadšený. Další příběh filmu je o prostituce (Penélope Cruz), která má za úkol splnit jakékoliv přání klientovi, jenž moc netuší, co po něm ta podivná žena chce. V následující části si italský dav splete muže (Roberto Benigni) s filmovou hvězdou a jeho život se otočí o 180°. V poslední povídce navštívíme mladý americký pár (Greta Gerwig a Jesse Eisenberg), jehož životem zamíchají dvě nenadálé návštěvy v podání Ellen Page a Aleca Baldwina.) (20:30)
    6.11. – Oko – Téměř dokonalý člověk (režie: Cecile Denjean, Fr., 2011, 60 min. Dokument) (Odvěkým snem člověka je být v něčem lepší než ostatní, pokud možno mít nějakou nadlidskou schopnost. Technické inovace posledních let se ještě v polovině minulého století řadily k science fiction. Vědci jsou na cestě k vytvoření dokonalé bytosti. Homo Technologicus, člověk verze 2.0, už není pouhým výmyslem spisovatelů, svět sci-fi se stal součástí reality. Američtí vojáci dnes už běžně využívají systému „čtyř nohou“ k přenášení až dvousetkilových nákladů. Stejný princip byl použit k vytvoření robotických protéz, které mnoha lidem nahradily amputované končetiny. Člověk se stal jediným tvorem, který je schopen spolutvořit svou vlastní evoluci. Za nemalý obnos si dnes rodiče mohou zvolit nejen pohlaví svého dosud nepočatého dítěte, ale i barvu jeho očí či vlasů. V budoucnu budou děti takřka katalogovým zbožím pro majetné. Rodiče, kteří výběr svého dítěte nechají zcela na přírodě, ho tím automaticky znevýhodní v budoucím životě. Děti budou cíleně chytřejší, krásnější, ve všech směrech dokonalé. Nabízí se však etická otázka: Je takto vytvořený a vylepšený člověk stále ještě člověkem?) (18:00)
    7.11. – Oko – Nesmrtelní (režie: S. Pemberton, Aust., Dokument) (Za nejzákladnější instinkt organismů naší planety se považuje potřeba přežití. A to za každou cenu.) (18:00)
    8.11. – Oko – Struktura vesmíru: Co je to prostor? (režie: Graham Judd, Sabin Streeter, USA, 2011, 57 min. Dokument) (Zmizí-li všechny věci, které nás obklopují, od největších objektů až po nemenší částice, co zůstane kolem nás? Odpověď překvapivě není nic, ale něco. A to něco je jednou z největších záhad, se kterými se fyzici kdy potýkali. To něco je prostor. Prostor je pro většinu z nás něco, co ani nevnímáme, o čem nepřemýšlíme. Dokument Co je to prostor? ze série Struktura vesmíru dokazuje, že je toho k přemýšlení skutečně mnoho. Fyzik Brian Greene, autor úspěšné knižní předlohy a jeden z předních světových teoretiků strun, osobně provede diváky fascinujícím vývojem teorií o prostoru a vesmíru od Newtonovy statické teorie, přes Einsteinovo spojení času a prostoru, až po ty nejmodernější zabývající se temnou energií. Greeneův snadno srozumitelný výklad je doplněn o působivé vizuální efekty, které divákům zpřístupní i ty nejnepředstavitelnější věci, jako například projížďku taxíkem rychlostí světla. Kromě toho film přináší rekonstrukce vědeckých objevů, mnoho archivních materiálů a výpovědi předních světových vědců.) (18:00)
    8.-11.11. – Evald – Ve stínu (režie: David Ondříček, ČR/SR/Pol., 2012, 106 min. Drama) (V bývalém Československu 50. let se odehrává napínavý kriminální příběh, který ve svém důsledku zasáhne do osobních osudů aktérů i jejich blízkých. Kapitán Hakl (Ivan Trojan) vyšetřuje krádež v klenotnictví. Z běžné vloupačky se ale vlivem zákulisních intrik tajné policie začíná stávat politická kauza. Z nařízení Státní bezpečnosti přebírá Haklovo vyšetřování major Zenke (Sebastian Koch), policejní specialista z NDR, pod jehož vedením se vyšetřování ubírá jiným směrem, než Haklovi napovídá instinkt zkušeného kriminalisty. Na vlastní pěst pokračuje ve vyšetřování. Může jediný spravedlivý obstát v boji s dobře propojenou sítí komunistické policie? Protivník je silný a Hakl se brzy přesvědčuje, že věřit nelze nikomu a ničemu. Každý má svůj stín minulosti, své slabé místo, které dokáže z obětí udělat viníky a z viníků hrdiny.) (19:00)
    7.11. – Městská knihovna – Spiritualita a film (19:00)
    7.11. – Ponrepo – Milenka básníkova (režie: Germaine Dulac, Fr. 1925, 68 min.) (Milenka básníkova je sentimentální příběh ze života bohémy, zachycující drama básníka mezi dvěma ušlechtilými ženami, věrnou manželkou a obdivovanou herečkou. ) (17:30)
    10.11. – Ponrepo – Údolí včel (režie: František Vláčil, ČSSR, 1967, 96 min. Historický) („Nebudu po vůli žádné ženě, ani muži, ani sobě,“ slibuje Ondřej při vstupu do řádu křižáků. Pozemskému pokušení vzdoruje…) (17:30)
    5.11. – Světozor – Dokumentární pondělí – Pevnost (režie: Klára Tasovská, Lukáš Kokeš, ČR, 2012, 70 min. Dokument) (Jako výlet do skanzenu komunistické totality dvacátého století pojímá český dokument návštěvu Podněsterské moldavské republiky. Země, jejíž nezávislost je uznávána jen několika státy, zůstává izolovanou multinárodnostní enklávou udržovanou pohromadě silou autoritářského režimu. V zemi, kde se smí většinou natáčet jen z okna vlaku, mluví obyvatelé o strachu z udávání, ale i o pohodlném azylu před rušným světem a písně v televizi nadšeně opěvují zdejšího prezidenta.) (20:30)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    5.11. – Agharta – Cloud nine (21:00)
    6.11. – Agharta – Robert Balzar Trio (21:00)
    7.11. – Agharta – AghaRTA Band (21:00)
    8.11. – Agharta – Jazz Efterrätt (21:00)
    9.11. – Agharta – Jiří Hála Jazz Project (21:00)
    10.11. – Agharta – Zeurítia (21:00)
    11.11. – Agharta – Limited Edition (21:00)
    6.11. – Balbínova poetická hospůdka – Jaroslav Hutka (20:00)
    9.11. – Balbínova poetická hospůdka – Taliesyn (20:00)
    5.11. – Blues sklep – Vilém Čok & By Pass (21:00)
    6.11. – Blues sklep – Original Indigo (21:00)
    7.11. – Blues sklep – Umg Blues Jam Session (21:00)
    8.11. – Blues sklep – PPP (21:00)
    9.11. – Blues sklep – Tonny Blues Band & Kaia Brown (21:00)
    10.11. – Blues sklep – In Check GP (21:00)
    11.11. – Blues sklep – Fáma: Jan Skypala & Peter Kováč (21:00)
    6.11. – Jazz Dock – Hanelle Blue´s Band (22:00)
    7.11. – Jazz Dock – Los quemados (22:00)
    9.11. – Jazz Dock – Jiří Šimek Trio (19:00)
    10.11. – Jazz Dock – Shahab Tolouie Quintet (22:00)
    11.11. – Jazz Dock – Vítek Křištan Trio (22:00)
    5.11. – Jazz klub Ungelt – Hanelle Blue´s Band (21:15)
    6.11. – Jazz klub Ungelt – Petra Studená and Big Fun (21:15)
    7.11. – Jazz klub Ungelt – Betty Lee Quintet (21:15)
    8.11. – Jazz klub Ungelt – Petr Zeman Jazz Quintet (21:15)
    9.11. – Jazz klub Ungelt – Blues Bond (21:15)
    10.-11.11. – Jazz klub Ungelt – Luboš Andršt Blues Band (21:15)
    5.11. – Jazzboat – Marcel Flemr Band (20:30)
    6.11. – Jazzboat – Jazz Revue (20:30)
    7.11. – Jazzboat – Zeurítia (20:30)
    8.11. – Jazzboat – Hanelle Blue´s Band (20:30)
    9.11. – Jazzboat – Petr Kroutil Trio (20:30)
    10.11. – Jazzboat – Petra Ernyei Quartet (20:30)
    11.11. – Jazzboat – Franta Kop Quartet (21:30)
    5.11. – Reduta – Vít Křišťan Trio (21:30)
    6.11. – Reduta – Latin Wave (21:30)
    9.11. – Reduta – Metropolitan Jazz Band (21:30)
    10.11. – Reduta – Big Band Theory (21:30)
    11.11. – Reduta – Bridge Band (21:30)
    6.11. – Stará pekárna, Brno – Jure Tori & Enea Bari Duo (20:00)
    9.11. – Stará pekárna, Brno – AlithiA, Grand Mexican Warlock (20:00)
    10.11. – Stará pekárna, Brno – 4.tune (20:00)
  • Kluby - cizina:
    6.-8.11. – Blue Note Tokyo, Japonsko – McCoy Tyner Trio (19:00, 21:30)
    8.-11.11. – Blue Note New York, USA – Ellis Marsalis (20:00, 22:30)
    9.11. – Twins Jazz, Washington, USA – Michael Thomas Quintet (20:00, 22:00)
    9.11. – Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Terence Blanchard (18:00)
  • Tanec a experimentální divadlo:
    1.11. – Alfred ve dvoře – Super natural (Survival performance.) (20:00)
    8.11. – Divadlo Ponec – Fg =  G[(m1 m2)/r2](režie: Bára Látalová) (Pohyb tam a zpět v gravitačním poli… až na výjimky.) (9.00 a 11:00)
  • Divadla:
    10.11. – Činoherní klub – Yasmina Reza: Bůh masakru (režie: Ondřej Sokol) (Dva manželské páry se setkají, aby vyřešily nedávný fyzický konflikt svých dětí. Komedie o živlech v lidském nitru.) (19:30)
    7.11. – Divadlo ABC – Kate Atkinsonová: Ostatní světy (Hra o touze po lásce, o osamělosti a svobodě, které mohou být požehnáním stejně jako prokletím. Historička těsně na prahu středních let si splní svůj sen a koupí si starý dům. Dům s duší a s minulostí, která není zdaleka tak mrtvá, jak by se zdálo. Začátek nového života je příležitostí k účtování s matkou, nevlastní sestrou, otcem, s minulostí, tou vlastní i tou, která se skrývá v minulosti domu. Současný ženský úděl je konfrontován s historií, která ho určila. Příběh viktoriánských žen, jejichž životy ničila podřízenost, závislost a ortodoxní lpění na rodině, a které tolik bojovaly za svobodu a rovnoprávnost, se střetává s těmi, které to s rovnoprávností a svobodou přehnaly tak dokonale, že ztratily úplně schopnost žít v páru.) (19:00)
    9.11. – Divadlo ABC – Willy Russell: Shirley Valentine (režie: Zdeněk Kaloč) (One woman show Simony Stašové. Shirley Valentine je jméno dívky, kterou ta současná, čtyřicetiletá matka rodiny a manželka počestného občana, už dávno není. Odjede na dovolenou do míst, kde se pěstuje vinná réva a tam začíná nový život…) (19:00)
    9.11. – Divadlo Bez zábradlí – Milan Kundera: Jakub a jeho pán (režie: Ivan Rajmont) )(Vtipná, hravá, moudrá komedie, jízlivá variace na Diderotův román Jakub Fatalista. Setkání dvou epoch, dvou žánrů, dvou autorů, nezapomenutelného sluhy Jakuba a jeho pána. Příběh o přátelství, lásce, zradě a také o cestě. Putování za tím, kdo jsme a co určuje naše kroky.) (19:00)
    10.11. – Divadlo na Vinohradech – J. Lynn, A. Jay: Jistě, pane ministře (režie: Martin Stropnický) (Děj se skládá z řady epizod, které spojuje prostředí vysoké britské politiky se všemi jeho zákulisními intrikami a manévry. Situace, charaktery a vztahy jsou však natolik typické, že českému divákovi nemohou nepřipomenout komické aspekty "tolik blízké reality" české politické scény.) (19:00)
    10.11. – Divadlo Rokoko – PREMIÉRA Kancl (První divadelní uvedení kultovního seriálu BBC, který je originálním a vtipným pohledem do zákulisí jedné obyčejné kanceláře.) (19:00)
    8.11. – Divadlo Viola – PREMIÉRATady nebo teď (20:00)


MÁME ZA SEBOU
několik premiér muzikálu Footloose a otevření nového divadla JAMU na Orlí. Měli by v něm fungovat hlavně studenti – muzikál a opera.
Budovu málem nestihli dostavět, zkoušelo se v provizorních podmínkách, ještě asi 2 dny před premiérou se nám nechtělo věřit, že to bude fungovat. Ale představení se konala, lidi přišli...
Ve Footloose hrají kromě našich čtvrťáků i jiní studenti, Virginia ze Španělska u nás studovala minulý ročník v rámci ERASMU. Našla si tady spoustu kamarádů a byla tak nadšená, že na podzimní šňůru představení přiletěla na vlastní náklady, aby si mohla ještě zahrát.


Virginia s naší krásnou manažerkou Terezkou.


Taky studenti teď už 4. ročníku hudebně dramatické Konzervatoře se do představení zapojili s viditelným nadšením.


A s nimi i herci starší generace. Je to krásný sledovat, jak si tu práci užívají a mají radost z madých!


V šatně čtvrťaček je ještě míň místa, než bylo v Martě. Foto těsně před představením, kostýmy patří do scény v Chicagu, která se vzápětí změní na scénu „zapadákova“ Bomont.
Nejlepší atmosféra byla při druhé premiéře, kam zavítaly rodiny našich nastávajících absolventů.


Po závěrečném klanění se diváci všech věkových kategorií vmísili mezi účinkující a vytvořili parádní blázinec.


A pak se slavilo. Ve foyeru teklo pivo (ale straaaašně pooomaaaluuu), víno a kolovaly pochutiny od maminek.


Krásné setkání – bývalí studenti (Olda Smysl a Ján Jackuliak alias Jacek) z atelieru Jany Janěkové účinkují ve Footloose s jejími současnými studenty. A funguje to, to teda jo!


Po večírku Jirka s Lukášem konzultovali problémy okolo zvučení před vchodem.


Kuřácký prostor je zatím obrovský, všechno časem bude asi jinak.
Snad i ten vchod a zároveň i východ z divadla...

Dada a spol.
www.quakvarteto.cz

4. 11. 2012 - Dr + pilní příznivci prasete

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš