Brouzdání archivem pokračuje
(Toulání archivem stále není u konce)

Tentokrát to bude pár momentek ze čtvrti Haight Ashbury. Je to, konečně tak jako v SF každá čtvrť, taky něčím profláklá čtvrť. Je tu hodně hezkejch a kvalitních hospod, bufetů a speciálních krmítek pro lidi. Taky tu jsou hezké dřevěné domky a domy. Haight Ashbury. Čtvrť, která se proslavila hlavně protikulturním - já vím, zní to blbě - hnutím Hippies. V týhle čtvrti jich bylo dycky hodně a z návštěvy třeba v roce 2013 můžu potvrdit, že jich tu je na kdejakým rohu pořád dost. Je to umělecká čtvrť, neboli, jak by řekli oni, protiumělecká čtvrť.

Ne, všechno tu není hipísácký, jsou tu i krásný klasický sanfranciský domky. Umírněné barvy, skoro žádná provokace. Dřív to totiž byla čtvrť celkem honosná. A taky to byla jedna z mála čtvrtí ušetřených požárů, které následovaly po katastrofálním zemětřesení v San Franciscu v roce 1906.

Kanál do naší velké sbírky, co sbíráme s Honzou Kurkou, celosvětovejch kanálů.

Čtvrť je pojmenovaná po křižovatce ulic Haight a Ashbury. Motorky, auta ze šedesátek, chlapíci ve vysokejch botách, holky v kůži a volný břicha. Je toho tu dost, abyste i bez mapy poznali, že toto je HA.

Jediný, co asi hipísáci nezpůsobili a nezavinili je, že se tu dobře vede holubům. Holubi tu jedou ve zmrzlině jako šílení. Ale musí zobat pomalu, aby z toho nekašlali.

Když se vydáte na jih do hodně hustýho kopce a půjdete furt nahoru, dovlečete se až na jeden z nejvyšších kopců San Francisca, ne-li nejvyšší. Jmenuje se Twin Peaks.

A protože jde o čtvrť vtipně uměleckou, dočkáte se tu na každým rohu nějakýho překvápka. Například tu můžete získat mušli nebo silonovou levou fusekli. A to zcela zdarma. Je to velkorysá čtvrť.

Další sympatickou vlastností HA čtvrti je, že sousedí s největším sanfranciským Golden Gate parkem. A hnedka na začátku parku tu mají Bílý dům, kde nejsou žádní prezidenti, ale je to barák plnej kytek a motejlů. Ale fakt plnej. A dost velikej.

Samozřejmě, že jsme si nenechali ujít jeho návštěvu. Lidí tu bylo sice docela dost, ale protože to je docela velkej prostor, moc to nevadí.

Je tu děsná spousta kytek, ze kterejch byla Olina celá unešená. Bylo tu vlhko.

Vlhko a tvarově zajímavo.

A taky strukturně to nebyla nuda.

Šest lidovejch tanečnic ve žlutejch šatech odpočívá před vystoupením.

V jedný části Bílýho domu je motýlárium.

Takovejch exotickejch týpků tu bylo, až se mé motýlkářské srdce bejvalýho motýlího kolektora tetelilo.

Zrzavci tokají.

Tenhle motýl má pihovatý oči a sedá na kytky barevně podobné.

Nejsou tu nikde žádná velká omezení, jen pár cedulek nabádá návštěvníky, aby dávali pozor, kam šlapou, protože by se mohlo stát, že nějakýho zaparkovanýho motýla rozdrtí teniskou. Dával jsem tak úpornýho bacha, až se mi při focení motýla v letu podařilo jednoho omylem sežrat. Ale proti takové tragédii tu žádná cedule nevisela, čili jsem se ničeho nedopustil. Akorát potvrzuju, že motýl je ještě desetkrát hnusnější než mucha cyklistova.

Když jsme vylezli celí orosení ven z Bílýho domu, na trávníku mezi kytkama poletovaly dvě holky, asi se inspirovaly těma motejlama. A já se jim moc nedivím. Kdyby mi nebylo mdlo ze sežranýho motýla, hned bych se přidal.

A kdyby tahle fotka nebyla z mírumilovnýho San Francisca, ale z Central parku v NY, už byste mohli volat městskou policii.

O kousek dál sedělo pár mužů bez domova. Ten prostřední kolegům předčítal nahlas nějaký básně. Asi Ginsberga.

SF provozuje několik cykloslužeb. Funguje to prej na principu šalinkarty a nebo apky v mobilu. Tahle značka je pro návštěvníky parku GGP.

Je tu i báječnej kubánskej bar s levnou, nevím, jak se to přesně jmenuje, takovou kořalkoidní limonádou plnou ovoce a ledu.

Výhled z kubánskýho báru ven na ulici.

Napadá mě jediný vysvětlení. Nežerte tyhle bagety nebo zdechnete.

Výzdoba baru je trošku perverzní.

Zlatý šedesátky.

Už na počátku šedesátek se hodně členů Beat Movement přestěhovalo ze sousedního North Beach do Haight-Ashbury kvůli rostoucím cenám nájmů. Postupem času se z nich zformovalo "proti"kulturní hnutí (Hippies), které ze čtvrti udělalo epicentrum nového způsobu pojetí komunitního života, charakterizovaného ideály míru a lásky, masivním užíváním drog (zejména LSD) a novým psychedelickým hudebním stylem. Spoustu z tehdejších zvyklostí přežívá dodnes. Určitě lze říct, že tahle čtvrť je provoněná trávou na každým rohu.

Trpím nevědomostí, ke kterýmu baráčku patří ten pes.

Když vám zdrhne ozdobnej lev.

Ten druhej ještě zůstává. Čeká pa pizzu. Pak zdrhne taky.

Hippies a jeden medvěd.

Jediný, co je ve všech čtvrtích SF stejný, jsou hydranty. A sakra že se vyplatí. Tady v Haight Ashbury za našeho pobytu jednou hořelo a byl to teda fakt fofr. I ten oheň i ten zásah. Jsou to frajeři.

I tohle je Haight v San Franciscu.

Honza nás vzal na výlet do té velké hory Twin Peaks.

Eště furt to není tak moc do kopce. Ale to se změní.

Motivační cedulka.

Z Twin Peaks je krásně vidět na skoro celý San Francisco.

A protože je tu spousta zálivů a dobrej ďolík, dělají se tu často krátkodobý mlhy. Stačí chvilku sedět na prdeli na svodidle a čučet se dolů na DownTown.

A najednou je všechno v mlze.

A za pár vteřin se zase něco vynoří.

A zase zamlží. Vydržel bych tu dlouhý hodiny a fotil, jenže máme všichni hlad.

Čekání na tágo.

Kostel, za nímž se zezadu skrejvá nějaká High škola.

No a protože to je umělecká čtvrť, tak tu je spousta kšeftů s kytarama. Elektrickejma...

...i klasickejma. Příště? Nevím, kam mě to brouzdání zase zanese.