80tiny
(mívá člověk většinou jen jednou)

O víkendu jsme prožili velkou rodinnou slávu. Oslavili jsme v širším kruhu rodinném maminčiny osmdesátiny. Oslava se zdála v jistých okamžicích docela náročná, ale spíš se to jen tak tvářilo. Náročná nebyla. Ale páníčkovy sestry chtěly, aby všecko dopadlo dobře a obě jsou takového ražení, že si z toho dělají rády hlavu. Trápí se, jestli je pomazánka správně, jestli těsto na koláče vykynulo podle představ. Jestli objednaly správnej počet sesliček v hospodě, jestli se to bude líbit a kdo všecko přijde. No, je to docela složitý interní proces. Obě, Dana i Alena, se k tomu staví sice naprosto stejně, ale je to maličko jiné. To páníček, to je jinej kalibr, ten nic nevymyslel, nic nepřipravoval, jen si přijel s paničkou z Prahy a pak měl na starosti zvedání a pokládání maminky, prostě jí byl k ruce, protože je zatím ještě furt dost silnej, aby maminku unesl v náruči (teda jen, kdyby to bylo nezbytně nutné. NEZBYTNĚ – doufám, že až si maminka v pondělí ráno přečte prase, nebude za 14 dní po páníčkovi chtít, aby ji nosil na rukou.) Maminka není těžká, ale zdá se. No fakt, to se nezdá, ale ač není těžká, je. Dana by vám mohla vyprávět dlouhé a dlouhé historky, jak je maminka těžká.

Vzájemně jsme se s Lindou večer před oslavou vyfotili.

Jednou dokonce spolu upadly na koberec. Ale nic zvláštního se nestalo, naštěstí. Dana maminku posadila do vozejku, ale maminka tam seděla nějak pokrouceně a nesprávně. A protože se Dana léta živila rehabilitací, tak jí tahle pozice na mamince ve vozejku nevyhovovala a pokusila se ji napravit. Znova cukem zvedla maminku, ale fyzika je obě pěkně vypekla a pusunula jejich společné těžiště mimo těla. Zní to ezotericky, ale není to nic zvláštního. Ať chcete, či nikoliv, tohle vám fyzika neodpustí a donutí vás těžiště následovat, dohnat a většinou i ke konci pádu i předehnat. No a tak Dana s maminkou v základní taneční pozici čelo proti čelu začaly hledat své nové společné těžiště. Ale Dana je velmi zkušený bývalý sportovec, taky chtěla studovat FTVS, ale kvůli špatně politickýmu tatínkovi nesměla, takže jí takové situace nejsou cizí. Gymnastika, tance na ledě, lyžování, no kdovíco ještě. Svět se zpomalil, pomaličku se blížili k těžišti, Dana vykopla nohu a vozejk ujel z dráhy, pak pokrčila kolena amaminku trochu podklouzla, než sebou třískly o koberec. Maminka spadla do bezpečné pozice. Dana se jí jen zeptala, jestli se jí něco nestalo, mama se trošku ošahala a pak pronesla verdikt: „Ne, Danuško, nic se mi nestalo, nic mě nebolí." No a to bylo nejdůležitější. A protože Dana mamu nikdy ze země sama zvednout nedokáže, dala mamince pod hlavu polštářky a přikryla ji dekou, dala jí brejle a časopis Lidé a země a maminka si pár hodin poležela na pěkném koberci, až přišla z práce i Alena a společně maminku zvedly a hodily ji zase do postele.

Babička dumala, co si vezme na sebe.

A měla z čeho vybírat.
(V pozadí se válí bučící kráva)

Oslava začala o půl dvanácté. Maminka už od rána trpěla tím, že neví, co si na sebe obleče, a nutila mě, abych hledal ve skříních halenky, ale já jsem dělal blbýho a nic jsem nehledal. Přestože měla maminka strach, že to nestihnem, dopadlo to dobře. Jen cesta byla složitá, protože na Lesné v Brně město na úklid chodníků sere. Sere na to úplně stejně jako v Praze. Krásně se projevilo to, co jsme všichni věděli už dávno. Státní správa neumí spravovat svěřené. Dřív, dokud musel chodník udržovat vlastník objektu, chdodili magistrátní úředníci a někdy i policajti a zjednávali pořádek. Teď je to jinak a skoro všude, kde jsem se zatím objevil, na chodníky obec kašle. V Praze je to celkem pochopitelné, nejvyšší představitel Prahy jel do Antarktidy zdolat nejvyšší vrchol, tak aby se necítil nepatřičně, až se vrátí. Na některých ulicích je sněhu skoro stejně vysoko jako v Antarktídě. Já se tomu Bémovi ani nedivím. Ani ten brněnskej Bém mě nepřekvapil. Já sám mám docela rád neschůdné chodníky a ledovku, ale musím jít sám. Když jdu s paničkou, tak se o ni trošku bojím. A když jedu s invalidním vozejkem, kde mám maminku, tak mě ti bémové otravujou život. Nedivte se mi, bojím se o maminku. To snad pochopí každej.

Evička nemlátí Martina. Evička Martina hladí.

Asi tak týden před oslavou jsem měl velmi živý sen. V tom snu jsem jel s maminkou z namrzlého kopce, vezl jsem ji opatrně, ale přesto mi nohy uklouzly a já jsem začal padat. Nohy mi letěly nahoru a mně se v hlavě odehrávaly všecky možnosti. Když maminku pustím, ujede mi a dole se roztříská, když ji nepustím, strhnu ji dolu, prasknu se do do hlavy, ztratím vědomí, pustím vozejk, maminka ujede a roztříská se dole o zeď. Jak jsem tam v tom snu padal, tak mě moc mrzelo, že jsem z blbosti nešel pozpátku, protože kdybych uklouznul, spadnu jen na tlamu a maminka do mě najede s vozejkem a nic děsnýho se nestane. Ten sen byl hroznej a probudil jsem se celej mokrej.

Otec a syn

Maminka dostala hodně kytek.

Když jsme vyšli s maminkou z domu, tak se mi ten sen vrátil. Okamžitě jsem se otočil a vezl maminku pozpátku. Byl jsem klidnej, všecko šlo jako podle not ze sna. Sem tam mi nohy uklouzly, ale u mě dobrý. Kopec zmizel a pak už jen malej kopeček k hospodě.

V hospodě jsme byli první, pak přicházeli další a další příbuzní. Kromě našeho gůglího Jeníčka dorazili všichni skoro včas. Hospůdka je to moc milá, je hned za dvorkem od Aleninýho domečku. K obědu byla polívka s játrovými knedlíčky a dva řízky s bramborem. Jeden řízek vepřovej a jeden kuřecí. Moc dobrý papání. Mamince i ostatním chutnalo. Maminka dostala spustou kytek a dárečky. Ale to nebylo to zásadní. To hlavní bylo, že jsme se zas sešli v širším příbuzenském poli. Zatím se kupodivu poznáváme, sem tam někdo hovoří o zdraví, o nespavosti a třebas o prostatě a chlamydiích, ale jinak dobrý. Po obědě jsme šli slavit k Aleně do domečku. Moc dobré chlebíčky a ještě lepší víno. Pomlouvali jsme a kafrali a najednou byl večer. Tak jsme maminku zas naložili do vozejku a jeli už v pohodě, sen o tomhle nesnil, protože do kopce je to jen dřina, ale není to nebezpečné. Volení zástupci měst se svým vlastním novým zákonem na údržbu chodníků neřídí a způsobují tím bezohledně problémy spoustě lidí. Staří nemůžou bez rizika nakoupit, a když si ublíží, stojí to daleko víc než údržba těch chodníků. Jsou to hajzlové (maminka sice nemá ráda, když její syneček, ač pár let před důchodem, mluví sprostě, ale žádnej jinej výraz mě v souvislosti se stavem chodníků v Brně-Lesné nenapadl).

Mlaďoši

Alena je spokojená, oběd dopadl hezky.

U Aleny

Linda kontroluje lupy

Ale abych jen nedštil, třeba zrovna v Dolních Počernicích jsou cestičky upravované vzorně. Starosta nejel do Antarktidy a činí se. Díky, starosto.

Jedno společné foto. Foťák stál na sklínce s pomerančovým džusem
a samospoušť byla nastavena na pěkných 10 vteřin.

bazar

Redakční novinky

3.1. 2010
Redakce hlásí, že nic nového pod sluncem vás nečeká. Žádná předsevzetí, žádný sliby. A už vůbec nemůžete počítat se sebemenším náznakem serióznosti. U prasete je to výhodou, u politika k posrání. Škoda jen, že není jen jeden. Ten politik.

29.11.2009
Redakce lehce upravila a připravila další kompletní vydání všech WWWiditelných prasat od doby vzniku po teď, čili do roku 2009.

20.11.2009
V knihovničce se narodily tři pohádky od Jarky N. ze Svatého štěpána, které mi poslali již dávno, ale já jsem byl takové hovado, že jsem se k tomu dostal až tenhle víkend. A ke vší hrůze se nemám ani na co vymluvit. Tak jsem pro ty pohádky udělal aspoň pár ilustrací. Tak promiň, Jarko.

5.1.2009
A je tu ročník dvanáctý. U whisky by to mohlo znamenat pár hvězdiček i skoro jistotu kvality. U týdeníku to může naopak znamenat šanci pro hnilobu nebo vyschlo. Pokusíme se udělat pro zvrácení možných předpokladů co nejvíc. Třeba se nám to sem tam v nějakém fejetonu nebo fotce povede. A když ne? Je snad málo oblastí, kde to stojí za hovno?

1.1.2007
Archivní sklípek funguje i nadále tak, že se klikem u ikony Bazaar dostanete přímo k jakémukoliv ze tří až čtyř posledních vydání. Z nich se vám stejnou technikou podaří dostat i k dalším předchozím třem až čtyřem vydáním od zvoleného. Toto zanořování je násilně utržené posledními třemi vydáními z předchozího roku.
Starší ročníky až po samotný Velký třesk - vznik neseriozního internetího týdeníku WWWiditelné prase - lze získat jedině na CD. (Ale to až po urputném přemlouvání, protože kdo se s tím má furt vypalovat). Kvůli tomu, že minulej rok skončil a novej začal, bude potřeba překopat zase celé prase od narození, aby na CD bylo kompletní a to se teda redakci příliš zatím nechce. Redakce je od základů shnilá.

Dvě stě padesát děl slavného surrealisty Reného Magritta (1898–1967) představuje Magrittovo Muzeum, které bylo v úterý slavnostně otevřeno na Place Royal v Bruselu. V zrekonstruovaném paláci bruselského Královského muzea umění je shromážděná největší sbírka jeho obrazů na světě. (nevím do kdy to tam je...asi nafurt)

Ve vídeňské galerii Albertina byla otevřena výstava Impresionismus- jak se světlo plátna dotklo. Na vlastní oči můžete shlédnout slavné obrazy od Moneta, Gauguina, Renoira či van Gogha. Kromě obrazů samotných zpřístupňuje výstava také nezvyklé pohledy na historii vzniku a techniky

Kunst Haus Wien: Annie Leibovitz - A Photographer's Life 1990 - 2005
Annie Leibovitz fotí nejslavnější americké tváře tak dlouho a tak dobře, že se už sama stala celebritou. I fotografie z jejího soukromí jsou atraktivním soustem pro světové galerie. (do 31. ledna 2010.)

Baselitz Virginia Woolfová: Orlando
Pozoruhodný fantaskní román, který se svým experimentálním pojetím času a dalších prvků vyprávění vymyká ostatním dílům Virginie Woolfové, se dočkal prvního českého překladu už rok po svém vydání ve Velké Británii v roce 1928. Nyní vychází v nakladatelství Odeon. Román je fiktivním životopisem anglického šlechtice Orlanda, který má částečně reálnou předlohu v životě přítelkyně Virginie Woolfové, Vity Sackville-Westové. Impresionisticky laděná próza zachycuje kromě dějinné povahy čtyř staletí i proměnu hlavního hrdiny v ženu, která románu vytyčuje specifické místo v dějinách literatury.

Americká pianistka Myra Melford patří mezi jazzové osobnosti se strhující improvizací. Její práce s tóny a jejich barvami je svébytná a má výrazný rukopis. Na albu Under the Water se setkává s japonskou avantgardní jazzovou pianistkou a skladatelkou Satoko Fujii. Tyto dvě umělkyně představil již v roce 1994 Paul Bley. Zahrály si spolu v Tokiu a své síly opět spojily až v roce 2007 na americkém Západním pobřeží. Toto CD je výsledkem setkání. Obě pianistky využívají klavír jak ke klasické hře, tak k experimentování se strunami nebo ho dokonce vnímají jako bicí nástroj. Jejich hudba je inspirující, často překvapující, obě sdílejí tentýž hudební horizont. Improvizace je nedílnou součástí jejich virtuosní hry.

„Pokud člověk stanoví hranice tomu, co bude dělat, pak omezil to, co dělat může.“ (Virginia Woolfová)
Kina:
19.1. - Aero - Filmový klub – Jan Hus – mše za tři mrtvé muže (režie: Miroslav Bambušek, ČR, 2009, 75 min. Dokument) (Film se zabývá lidmi, kterým běh věcí veřejných nebyl lhostejný. Příběh Jana Husa je prezentován jako bolestivá otázka, která prostupuje ze středověku do naší současnosti.) (20:30)
18.-20.1. – Evald – Zoufalci (režie: Jitka Rudolfová, ČR, 2009, 97 min. Komedie)(Jak být spokojený a přitom nebýt sám?) (21:00)
18.1. – Kino 35 – Cyklus Jacques Audiard – Falešný hrdina (režie: Jacques Audiard, Fr., 1996, 107 min. Komedie) (V pohnuté a zmatené době v zimě 1944-1945 přijíždí do Paříže muž, který se nezúčastnil války, ale vydává se za válečného hrdinu. Tolik si vymýšlí, až náznaky a různými vynechávkami stvoří mimořádnou osobnost.) (19:00)
19.1. – Kino 35 – Coco Chanel (režie: Anne Fontaine, Fr., 2009, 105 min. Biografický) (Malá dívka, umístěná v sirotčinci se svou sestrou, marně čeká každou neděli, že se pro ně jejich tatínek vrátí. Kabaretní zpěvačka s příliš slabým hlasem před publikem podnapilých vojáků. Příliš hubená začínající kurtizána uprostřed prostitutek a zhýralců...) (19:00)
20.1. – Kino 35 – Mikulášovy patálie (režie: T. Bangalter, Fr., komedie) (Mikuláš, Vendelín, Celestýn, Kryšpín, Albín, Viktorín a další hrdinové senzačních příběhů dětských knížek o Mikulášovi prožívají různá dobrodružství...) (19:00)
21.1. – Kino 35 – Maradona očima Kusturici (režie: Emir Kusturica, Šp./Fr., 2008, 90 min. Dokument) (Kdyby se nestal fotbalistou, byl by jistě revolucionářem, říká režisér v komentáři k filmu, který mísí sport a politiku, aby obsáhl celou Maradonovu kariéru až k jeho podlehnutí drogám, což byla nevyhnutelnost v duchu jeho životního postoje – porušovat pravidla, která určil někdo jiný.) (19:00)
19.1. – Městská knihovna – Prorok (režie: Jacques Audiard, Fr./It., 2009, 153 min. Krimi) (Malik El Djebena neumí číst ani psát. Do vězení přichází v 19 letech. Šéf korsického gangu si ho vezme na paškál a pověří ho několika „úkoly“. Ale Malik je odvážný a učenlivý, a tak si tajně začne spřádat vlastní plány...) (18:00)
21.1. – Městská knihovna – Na sever (režie: Rune Denstad Langlo, Nor., 2008, 78 min. Komedie) (Tlouštík Jomar kdysi býval úspěšný atlet, pak se ale nervově zhroutil a uzavřel se před celým světem. Film, který tvůrci charakterizují jako „antidepresivní off-road movie“, s jemným humorem popisuje Jomarovu cestu za synem, jehož nikdy nepoznal.) (18:00)
19.1. – Oko – Fish Tank (režie: Andrea Arnold, VB/Nizozemsko, 2009, 123 min. Drama) (Mladá Mii se v těžké době dospívání ostře střetává se světem ldí, společností, v níž je každý sen ostře znetvořen a kde se z každého konkurzu na tanečnici vyklube spíše nabídka práce ve striptýzovém baru.) (20:30)
20.1. – Oko – Heřman – cesta za snem (režie: Miloslav Doležal, ČR, 2009, 57 min. Dokument) (Heřman Volf byl po tragickém pádu upoután na vozík, ze kterého ho dostala jen silná vůle a touha realizovat svůj dávný sen – cestu na kole z Prahy do Paříže. Dokumentární film sleduje přípravu a realizaci této dlouhé cesty.) (20:30)
21. a 23.1. – Oko – Imaginarium dr. Parnasse (režie: Terry Gilliam, Fr./Kan., 2009, 122 min. Dobrodružný) (Dr. Parnassus kdysi dávno vyhrál nesmrtelnost v sázce s ďáblem panem Nickem. O mnoho století později našel pravou lásku...) (20:30)
18.1. – Ponrepo – cyklus Kadárův Klos a Klosův Kadár – Tam na konečné (režie: Elmar Klos, Ján Kadár, ČSSR, 1957, 95 min. Drama) (Osudy obyvatel jednoho pražského činžáku na konečné stanici tramvaje.) (17:30)
19.1. – Ponrepo – Dané slovo (režie: Anselmo Duarte, Brazílie, 1961, 86 min. Drama) (Zé de Burro musí splnit to, k čemu se zavázal pohanské africké bohyni. Kněz ale Burra nepustí do kostela. Poutník je nucen čekat se svým obrovským křížem před kostelem, přičemž celá událost postupně proniká do místního tisku a začíná nabírat poněkud nežádoucí směr.) (20:00)
21.1. – Ponrepo – Pásmo krátkých filmů - Film před sto lety – rok 1910 – I. (němé filmy) (17:30)
22.1. – Ponrepo – Indické nokturno (režie: Alain Corneau, Fr., 1989, 110 min. Drama) (Pátrání po stopách zmizelého přítele se stává cestou za poznáním sebe sama.) (17:30)
22.1. – Ponrepo – cyklus Kadárův Klos a Klosův Kadár – Smrt si říká Engelchen (režie: Elmar Klos, Ján Kadár, ČSSR, 1963, 127 min. Psychologický/Válečný) (Vzpomínky partyzána. Politicky nevhodný pro minulý režim.) (20:00)
18.1. - Světozor - Dokumentární pondělí – Afghánské ženy za volantem (režie: Sahraa Karimi, Slovensko, 2009, 56 min. Dokument) (Svědectví jednoho muže má u afghánského soudu stejnou váhu jako výpověď dvou žen. Společnost, kde nerovnost mezi oběma pohlavími vyplývá z manipulativní interpretace koránu, vymezuje ženám velmi malý prostor. Najít proto afghánskou řidičku je nesnadný úkol. Dokument sleduje osudy čtyř žen mezi třicítkou a čtyřicítkou - všechny jsou vdané a mají děti. Tři z nich touží po řidičském průkazu, zatímco jedna se už živí jako řidička soukromého minibusu.) (20:45)
Filmové festivaly:)
do 31.5. – Projekt 100 (info: www.projekt100.cz)
20.-24.1. – Federico Fellini 90, Praha, Ponrepo
(info: http://www.kinoaero.cz/cz/cykly-festivaly/119/Federico-Fellini/168/90/)
Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
23.1. – A Studio Rubín – Milo (20:30)
18.-19.1. - Agharta – Hot Line (21:00)
20.1. – Agharta – Balzar Robert Trio (21:00)
21.1. – Agharta – František Kop Quartet (21:00)
22.1. – Agharta – Infinite Quintet (21:00)
23.-24.1. – Agharta – Rhythm Desperados (21:00)
18.1. – Balbínova poetická hospůdka – Vladimír Mišík & Radim Hladík (20:00)
19.1. – Balbínova poetická hospůdka – Václav Koubek (20:00)
21.1. – Balbínova poetická hospůdka – Iván Guriérrez & Madera & To Portugal (20:00)
20.1. - Blues sklep – Jazz Rabble, host: Gabriela Vermelho (21:30)
24.1. – Blues sklep – Poetic Filharmony (21:00)
18. a 22.1. – Divadlo Kalich – Hana Hegerová (19:30)
18.1. - Jazz club U staré paní – Usp Bigband with Milan Svoboda (20:30)
19.1. – Jazz club U staré paní – Franta Kop Quiartet (20:30)
20.1. – Jazz club U staré paní – Jana Koubková Quartet (20:30)
21.1. – Jazz club U staré paní – Balzar Robert Trio (20:30)
22.1. – Jazz club U staré paní – Petr Zelenka Trio (20:30)
23.1. – Jazz club U staré paní – Matěj Benko Trio (20:30)
24.1. – Jazz club U staré paní – Vít Švec Trio (20:30)
18.1. – Jazz Dock – Josef Vejvoda Trio (22:00)
19.1. – Jazz Dock – Ondřej Pivec Organic Quartet & Bucinatores Bigband (22:00)
20.-21.1. – Jazz Dock – Gumbo a Ondřej Konrád (19:00)
22.1. – Jazz Dock – Marcel Flemr Band, Zdeněk Bína Acoustic Projekt (19:00)
23.1. – Jazz Dock – Seven Days, Rene Trossman Band (19:00)
24.1. – Jazz Dock – Nedělní dixie (17:00)
22.1. – Klub Mlejn – Kamarád Krteček (19:00)
22.1. – Městská knihovna – Peer Hammill - Solo (20:00)
22.-23.1. – Metropolitan jazz club - The senior swingers (21:00)
19.1. – Reduta – Fabrik Q (21:30)
20.1. – Reduta – Bohemia Big Band (21:30)
21.1. – Reduta – Big Band svatého Blažeje (21:30)
22.1. – Reduta – Vít Švec Trio (21:30)
24.1. – Reduta – Milan Svoboda Big Band (21:30)
20.1. – Stará Pekárna, Brno - The Young Pekáč (20:00)
22.1. – Stará Pekárna, Brno – Clawed Forehead (20:00)
23.1. – Stará Pekárna, Brno – Octopus Blues Band (20:00)
22.1. – U malého Glena – Los quemados (21:30)
23.1. – U malého Glena – Beata Hlavenková Trio (21:30)
18.1. – Ungelt – Tereza Rainicová Blues Band (21:15)
19.1. – Ungelt – Lukáš Martínek Private Earthquake (21:15)
20.1. – Ungelt – Adam Tvrdý Crossover (21:15)
23.1. - Ungelt – Roman Pokorný & Blues Box Heroes (21:15)
Hudební festivaly:
20.-24.1. – Znojmo Jazz Fest, Znojmo (info: http://www.hudbaznojmo.cz/jazz-fest/)
tip: 21.1. – Městské divadlo – Peter Lipa Jazz Band a jejich host Raphael Wressing (19:00)
Kluby - cizina:
„Mistr bubeník musí mít sedm očí.“ (africké přísloví)
24.1. – Blue Note Tokyo, Japonsko – Roberto Fonseca (18:00, 20:45)
23.1. – Blue Note Milan, Itálie – Brian Auger´s Oblivion Express (21:00)
21.-24.1. - Blue Note Washington, USA – Arturo Sandoval (20:00, 22:30)
22.-23.1. – Twins Jazz, Washington, USA – Luis Faife Quartet (20:00)
22-23.1. - Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Terri Line Carrington Quartet (20:30)
Tanec a experimentální divadlo:
„Paměť je křehká, odpadky věčné.“ (Constanza Macras)
20.1. – Divadlo Ponec, hostuje DOT504 – 100 Wounded Tears (20:00)
21.1. – Nová scéna, hostuje soubor Dorkypark (Německo) – Hell on Earth (choreografie: Constanza Macras) (Argentinská choreografka navázala na své předchozí projekty s mladými amatérskými tanečnýky ze sídlišť a propojila je se svým mezinárodním tanečním souborem. Vznikla výjimečná inscenace, jejímž hlavním tématem je touha po změně identity – etnické i genderové.) (15:00)
23.1. – Nová scéna, hostuje Baletní škola Jána Nemce – P. I. Čajkovskij: Louskáček, L. Minkus: Don Quijote (14:00)
Divadla:
„Nejde o to, že bych se bál umřít, já jen nechci být u toho, až se to stane.“ (Woody Allen)
19.1. - Činoherní klub – Martin McDonagh: Osiřelý západ (režie: Ondřej Sokol) (Příběh lásky bratrů Valena a Colemana, kteří se uměním mučit jeden druhého chtějí zapsat do Guinessovy knihy rekordů...) (19:30)
23.1. – Činoherní klub – Jasmina Reza: Bůh Masakru (režie: Ondřej Sokol) (Jsme lidé kultury, rozumu anebo jen bezmocné individuální oběti svých pudů? Hra, během níž se bortí očekávané stereotypy chování...) (19:30)
18.1. – Divadlo Bez zábradlí – Francis Veber: Blbec k večeři (režie: Jiří Menzel) (Při srážce s blbcem se může rozsvítit i tzv. „inteligentovi“. Přesto si raději dvakrát rozmyslete, než někoho prohlásíte za blbce. Může se vám stát, tak jako v této bláznivé komedii, že se na váš účet bude bavit někdo jiný.) (19:00)
20. a 24.1. – Divadlo Bez zábradlí – 2x Woody Allen (režie: Karel Heřmánek) (Láska a nevěra: dvě sexy komedie na jedno téma. Představení není vhodné pro děti - ale měly by ho vidět.) (19:00)
23.1. – Divadlo Bez zábradlí, hostuje Ondřej Havelka a Jeho Melody Makers – Příběh jazzu (19:00)
21.1. – Divadlo Komedie – Thomas Brussig: Hrdinové jako my (režie: Kamila Polívková) („Střízliví pozorovatelé nyní docházejí k závěru, že žádný lid bořící zdi neexistoval. Ale kdo to tedy byl, Byl jsem to já!“ Klaus Uhltzscht) (20:00)
22.1. – Divadlo Komedie – Josef Škvorecký: Lvíče (režie: Viktorie Čermáková) (Příběh flirtu mezi sebevědomým redaktorem a záhadnou slečnou se odehrává v atmosféře prázdninové Prahy 60. let.) (20:00)
24.1. – Divadlo Komedie – Robert Musil: Snílci (režie: Dušan D. Pařízek) (Člověk nikdy není tolik sám sebou, jako když se sám sobě ztrácí...) (20:00)
23.1. – Divadlo Na Fidlovačce – Esther Vilar: Čaj u královny (režie: Juraj Deák) (Hra s vtipem a elegancí líčí poslední chvíle života nevyzpytatelné královny Alžběty, která si pozve společnost, coby publikum svého velkolepého „odchodu ze scény“. Mezi následníkem trůnu, arcibiskupem a půvabnou lady Southwellovou se krčí i Shakespeare. Ten má o královně napsat hru... a jak brzy zjistí, Alžběta je nejen skutečná herečka doby, v níž ženy na jeviště ještě nesměly, ale i zdatná dramatička vlastního života. A samozřejmě i života všech kolem sebe. ) (15:00)
20.1. – Divadlo V Dlouhé - Oněgin byl rusák Irena Dousková: Oněgin byl rusák (režie: Jan Borna) (Volné pokračování bestselleru Hrdý Budžes.) (19:00)
23.1. – Divadlo V Dlouhé – Viliam Klimíček: Komunismus (Listopadové, něžné a možná i revoluční scénické čtení.) (19:00)
19.1. – Rokoko – Marie Jones: Plný kapsy šutrů (režie: Jana Kališová) (Dva statisti z malé irské vesnice se účastná natáčení amerického velkofilmu. Co to udělá se dvěma obyčejnými chlapíky, když se octnou na dosah velkého světa, peněz a slávy?) (19:30)
21.-24.1. – Ungelt – Jeffrey Hatcher: Picasso (režie: Jiří Svoboda) (Napínavý příběh o Pablu Picassovi předvedeném v okupované Paříži německými vojáky před vyšetřovatelku, která po něm žádá autorizaci tří jeho obrazů. Probuzené vzpomínky, tajemství, která hlavní postavy skrývají dlouhá léta...) (19:55)

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš