LISMORE
(a ještě něco navíc)

Nevím, jak je to s vámi ostatními čtenáři prasiska, ale Honza Kurka pojal prasečí úkol velmi seriozně a poslal svoje vlastní vymyšlené prase č. 28, což pro prase neseriozní je velmi zavazující situace. Poslal nám ho až do Australska, kde zrovna skoro celá redakce dlí. Takže hned, jak si dočtete první část prasete až do konce, čeká na vás českej letní bonus, potože my tu máme zimu v plném proudu a projevuje se to tak, že když se jdem s paničkou okoupat do Pacifiku, tak se nám tam ani nechce a eště to je studeny. ale rozhodli jsme se, že v Austrálii a u toho Pacifiku nejsme zas tak často (poprvé), tak se chodíme koupat každej den. Dycinky dopoledne si vemem plavky a jdem dlouhých 5 minut až na pláž. Převlíknem se, vlezem do vody, skoro drkotáme zubama a cachtáme se. Pak vyběhnem a zacvičíme si pět Tibeťanů přímo na písku. To je fakt paráda. Druhýho tibeťánka chodím cvičit do měkkýho suchýho písku a ty ostatní v mokrým tvrdým. Pak běžím asi 200 metrů doleva a snažím se držet se na hraně vody, což je makačka na kotníky a lýtka, jakou jsem ani netušil. A pak běžím zpátky a totéž doprava a zase zpátky. A pak tam vlezem znova, to už nám nepřipadne tak studeny, tak jsme ve vodě trošku dýl. A protože máme na zádech nalepenej tiberťasnskej písek, drhnem si ho vzájemne ze zad, jak pejsek s kočičkou, když myli podlahu. A pak jdeme domů. Každej den. Asi nám to bude chybět. Většinou si berem Bobíka, kterej nám hlídá trenky a staví zámky z písku. Našli jsme v sobě dost odvahy a vzdoru a chodíme i když prší. Ale dnešní fejeton bude o Lismore.


V Lismore žijou i umělci. Na tržišti někdo vyrobil koně z železnýho šrotu.


Lismorské organické trhy


Dobré kafe a zdravé sušenky

Cínový Bojáček


Dobré sušenky.

Lismore vyrostlo v oblasti rozlehlých deštných pralesů, ale v samotném městě to poznat není. Vzniklo nedávno, asi tak v roce 1840, zatímco aboridžinci sem přišli už před 8000 lety. Celá oblast se jmenuje Bundjalung, podle aboridžinského kmene, který tuto oblast obýval. Ale berte to jen jako neověřené kecy z Wikipedie. To zásadní je, že je to městečko sympatické a takové hodně jako ze Sedmi statečných. Western jako prase. Jen koně tu nejsou zaparkovaní. Nejsou sice zaparkovaní před salůny, ale vesele se pasou na okolních pastvinkách oblečení do úhledných župánků. (Je přece zrovna zima.) Některý jsou ve žlutých, jiní v červených a viděli jsme dnes i jejich papeže, který byl ve fialovém hábitu.


Bobík na zdravou stravu kašle, je spokojený i se staré žvejkačky.


Indický pan Sri s multizrnnými hranatými a kulatými chleby.


Zdravé minibanánky - Lady fingers.

Zatímco Amerika se na tenhle styl skoro všude vyprdla, tady v Austrálii je westernový styl vidět na každém kroku v každém městečku. Nejsympatičtější na australských městech je, že jsou stavěné do šířky, a ne do výšky (můžou si to dovolit, většina Austrálie je neobydlená) a všude je hodně stromů a zeleně. Před nedávnem se lismorští pokoušeli bojovat za více zeleně ve středu města, ale s ohledem na množství stromů, které tam je, si ani neumíme představit, o co jim vlastně jde. Možná by tu chtěli zase deštný prales jak za aboridžinců. Městem protéká řeka Wilsons River, která se jednou za čas vylije ze břehů a zaplaví Lismore. Ale místní jsou na to zvyklí, z obchodů odvozí zboží, před vchody do svých krámků nastrkají pytle s pískem a někteří vychcanější použijou montážní pěnu. Za pár dní se řeka vrátí zpět a jede se dál, do slova a do písmene močálem kol černých skal. Na Wikipedii jsme vyčetli, že v roce 1859 byla v Lismore otevřena pošta. To mě dostalo i dojalo. Ale dneska, po pár letech provozu, v ní nekoupíte ani pohlednici, což možná tenkrát nebyl problém.


Russel připravuje dobrotu na palmovém listu.


Jossie se zdravou jahodou


Usmívají se tu skoro všichni. Možná tím chtějí provokovat Evropany.
Ale na mě si nepřijdou.

V Lismore bydlí jedna zajímavá paní, Lynn se jmenuje, a ta pohlednice sbírá. Ale kde je shání, to mi není jasné, když na poště žádná není. Navštívili jsme ji v jejím domečku a hned to bylo jasné. Ona totiž sbírá pohlednice historické. Určitě i z doby, kdy v Lismore otevřeli poštu a pohlednic bylo plno. Její domeček je roztomile zabydlený. V jednom pokoji má počítač značky Apple MacIntosh a na tom počítači sedí velikánská perská kočka Sophie a ocasem ho čistí. Druhá její perská kočka, Ana Belle, již monitor šest měsíců nepucuje, a tak je očištěn jen tak, hala bala. Lynn je veliký kočkomil, a když ji některá z koček opustí, nechá ji zpopelnit a urničku si uloží do dlouhé řady urniček vedle své postele. Před spaním všem svým kočičkám posílá vzdušné polibky a těší se na brzké shledání.


Jane a Helča na organickejch trzích prodávají ušité hadříky.
Jane je ze Skotska, Helča z Česka.


Jane o mně řekla, že jsem nesnesitelně tvořivý (desperately creative).
Dynamická konstrukce ze zdravé brambory, černé a žluté spojky na vodiče a palmových trhánků.


Skoro nejvyšší budova v Lismore je Konzervatoř a Helča tam chodila skoro půl roku zpívat.


Prý víc zeleně by v Lismore potřebovali.

V obýváku má Lynn šíleně těžké židle a všude se povalujou ty pohlednice. Připravuje prý je na mezinárodní výstavu pohlednic kdesi v Melbourne a pak ještě na Novém Zélandě, je to výstava putovní. Lynn je také vášnivou zahradnicí a má moc ráda kytky a s láskou se stará o kytky nejen vlastní, ale i o kytky okolo šesti dalších domečků. To se moc líbilo Olině. Obě spolu chodily od kytky ke kytce a vyprávěly si o nich zasvěceně nějaké drby. Přestože pro Lynn je toto bydlení naprosto normální a obyčejné, mně připadalo velice exotické. V jejích pokojích je nepřehledno, ale přesto jsem si tam všiml na jednom ze stolečků černé kočky z buližníku, kterou si určitě musela koupit v Egyptě, protože nikde jinde jsem takové černé kamenné kočky neviděl. Taky jednu takovou černou máme doma. Lynn má Egypt moc ráda, tvrdí, že v některém ze svých minulých životů dozajista musela být egyptskou královnou. A je to na jejím chování znát. Je to královna Lismore. Určitě se za ní musíme stavit ještě jednou, abych jí mohl její živou kočku vyfotit.

Knihovna

Každé úterý jsou v Lismore trhy s bio produkty „Organic Markets“, protože i do dálné Austrálie pronikla móda zdravé výživy. V malém Lismore jsou dokonce 3 obchody se zdravým žrádlem. Když do takového krámu vejdete, setkáte se tu s tlusťoškama i bulimičkama, s lidmi zdravím kypícími i s rachotinama. Všichni jsou ochotni pro své zdravi vytrpět cokoli. Jedna věc je fakt, jídlo v těchto obchodech je velmi drahé. To by v tom byl čert, aby nebylo i zdravé. Můžete si tu namlet čerstvé peanut butter, koupit saze z baklažánu, kterými si čistí naše vnoučátka zuby, a páníčkovi to tak imponovalo, že už to dělá taky. Výhodou takového čištění je, že vaše žluté zuby se během čištění stanou černými. Kartáček na zuby vypadá po prvním čištění značně odpudivě a každý rozumný dentista v Evropě by vás s takovým kartáčkem vyhodil z okna ordinace. I v těchto drahých organických obchodech však používají stejné triky jako v každém jiném obchodě a u pokladny se to hemží želatinovými chřestýši pro děti. Potěšitelné je, že tato želatina je mnohem zdravější než úplně stejná v supermarketu, protože dražší. Ale dost dštění na zdravou výživu, teď něco pozitivního.


Že by tu bydlel australskej Paroubek?


Namel si čerstvý burákový máslo, zaplať a utíkej zdravě žít.

Na Lismorských organických trzích je nesmírně sympatické, že se tam všichni usmívají, většina lidí se navzájem zná, atmosféra je velice přátelská a všichni si spolu rádi potlachají. Je tam taky paní, která dělá moc dobré kafe a má zdravé sušenky pro děti. A její bývalý manžel tam připravuje indické doser samosy podávané na banánovém listu. Je to taková velká palačinka z kukuřičného těsta a do ní je zamontovaná náplň ze zeleniny a čočky a voňavého koření. To celé Russel s láskou převrací a skládá do trojúhelníčku kovovou špachtličkou na žhavém železném plátu a krásně se u toho usmívá. K dobré náladě vyhrává pán holadnského původu na kytaru veselé kousky. Jeho sestra, též holandského původu, jak jinak, nabízí lidem frťana zelené šťávy z výhonků ječmene. Každý týden si tam Helča kupuje tmavý a hranatý vícezrnný špaldový a žitný chleba u fousatého Šrího s kouzelnou pletenou čepičkou.


Reklama je na celém světě vlezlá a lživá.


V knihovně.

Z obchodů se zdravým jídlem nejsem nijak odvázaný, ale jedna věc je na obchůdku v Lismore skvělá. Když jsme totiž odcházeli z Lismorských biotrhů, naše vnoučátka si rozebrali jejich kamarádi, Borise si vzala Ana se Ciedou a Bibi si vzala Kimberly se Sheilani. Zůstal nám jenom cínový Bojáček. Bez dětí jsme učinili několik návštěv v Lismore. Večer se Milan stavil nakoupit zdravou výživu. Jaké bylo mé překvapení, když mezi regálem číslo 2 a 3 jsem našel Beu a mezi 4 a 5 Borise, protože i rodiče jejich kamarádů zde nakupují extra zdravé poživatiny. Po menší půtce se nám je podařilo odchytit, narvat do auta, což nesli s nelibostí, asi se chtěli naprat zdravým žrádlem mezi regály zdarma, přestože frkot snímala průmyslová kamera. Navštívili jsme ještě Eku z Indonésie, která tu žije. Je to takový velký národnostní kotel.


Pohled na údolíčko Lismore.


Portrét papáje.


Následky zdravé výživy.

V Lismore je i sympatická knihovna, kde si můžete půjčovat knihy zadarmo, v prvním prvním patře dětské a v druhém dědské. Půjčili jsme si tam knížku s 365 fotkami s budhistickou tematikou a hromadu dětských knížek, z nichž polovinu Heleniny děti roztrhaly už v autě. Jsou to děti zvídavé a dovedou překvapit. Tento fejeton můžeme zakončit jednoduchým sloganem: v Lismore jsou i Heleniny děti sympatické. Příště se můžete těšit na fejeton s názvem Charlie I, nenapíšeme-li něco jiného.


Lynn ukazuje svoje milé kytky.


Růže pro Lynn

Drbají o kytkách


Žádnou reklamu prosím, jen mokré fusakle.

Žijeme si jako na zámku

(exotika naruby)

Když se povede nějaký daleký výlet, podáme do prasete exotickou zprávu. Teď je to tak, že zprávu ze zájezdu po Čechách posíláme redaktorovi do Protinoží. Jinak žádná vážná změna.
Každoroční prázdninová týdenní cyklistická akce nás přivádí na různá zajímavá místa. Mimo jiné ve snaze ušetřit za pobyt vymetáme ubytovačky, které mají jen málo společného s ohvězdičkovanými penzióny. Kdysi už jsme spali na Novohradsku ve zrušené základní škole a předloni jsme byli u nějakého středoškolského pedagoga, který si přes prázdniny přivydělává ubytováváním turistů na své moravské venkovské chalupě, kdysi prý tvrzi. S polopenzí. A vařil to sám. Minulý rok jsme týden strávili v areálu bývalé rušičky rádia Svobodná Evropa blízko Strakonic. Houby nám rostly přímo pod okny. No a letos to vyšlo na opravdový zámek. Obec Libějovice u Vodňan má však zámky dva! Starší je původně tvrz postavená v polovině 14. století Malovci z Malovic, která byla pak v roce 1551 za Viléma z Rožmberka přebudována na renesanční čtyřkřídlý objekt, a jejíž další úpravy proběhly za Buquoyů

O tom, že to bylo určené na obranu svědčí i zbytky po padacím mostu.

Nový zámek leží asi 600 m západně od obce. Byl postaven roku 1696 rovněž za Buquoyů, od roku 1801 to byl majetek Schwarzenberků. Pak v něm mimo jiné vojáci chovali psy. Starý zámek byl jednu dobu obecní a nyní je zrestituovaný. Zatím je zčásti dobře obyvatelný, ale nadále v jiných částech silně chátrající. Místní občané nám o obou zámcích sdělili spoustu informací, mnohdy protichůdných, takže těžko vybírat, pokud si to člověk někde neověří. Na to jsem ale líný. Zajímavé bylo, že údajně na horním (novém) zámku se žilo, do dolního se chodilo rodit děti.
Každopádně barák je to zajímavý a mnohdy tajemný, jen jsme si neuměli představit, že by to bylo možné za současného stavu ještě dát úplně do pořádku bez nějaké mimořádné dotace.

Věžní hodiny překvapivě fungují a odbíjejí každou čtvrthodinu tím vyšším tónem, v celou pak vyšším i nižším.

Kolům bylo dobře v chládku pod podloubím.

Je znát, že v době, kdy zámek patřil obci, v něm byla ubytována řada lidí, jen nevíme, jak to dělali s vodou a záchodem. Tušíme však, jaký měli politický názor

(co však ti červíci?).
Zámeckou paní jsem za celý pobyt nepotkal jinak než v usmoleném pruhovaném triku a legínách, zámeckého pána jsem na rozdíl od kamarádů nepotkal vůbec. Vím ale, že existuje, protože spravil tu sprchu – viz dále.
Konflikt jsme nijaký zvláštní neměli, snad jen dohady kolem nemožných postelí a jeden den nefungující sprchy – viz výše. Tato jediná sprcha byla vyjímečnou a hlavní potíží zvláště za situace, kdy se člověk potí už jen z tepla a přitom se ještě má pohybovat na kole. Tedy přesněji řečeno průtoková sprcha s topnou spirálou, která dokáže udržovat průměrnou teplotu úplně přesně na 37,5°C plus mínus 30 stupňů. Odpad do trativodu ústícího z polyetylénového chrliče tři metry nad trávníkem zámecké zahrady. Čili při každém mytí zubů takový malý vodopád na provázek jako v Edmundově soutěsce na říčce Kamenici u Hřenska.
Četní ovádi a komáři nám ovšem nemohli zabránit v několikerém grilování masa a klobás.
Více než metrové zdi zámku nás naopak zachránily před rekordními vedry, neboť se ani při nich nestačily ohřát. Nechtěli jsme si představovat, jak se tu žije za sychravého podzimu. Zhodnotíme-li plusy a mínusy, vyjde nám, že potíže byly ve srovnání se zajímavostí a dalšími přednostmi v zanedbatelné menšině.
Tématické vyjížďky nás zavedly mimo Vodňan

i na poutní místo Lomec (někdy též Lomeček) zrovna během mše (centrála Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka),

do Netolic a na zámek Kratochvíle,

do Lhenic, kde není žádná normální hospoda (v té jediné otevřené ´U Vaška?´ jsme se slušně zeptali, jestli mají něco k jídlu. Hospodský se zeptal, kolik nás je. Řekli jsme, že sedm a mysleli, že pro tolik lidí se už vyplatí rozehřát plotnu. Překvapivě odpověděl, že no to v žádném případě. „A proč?“, „Nechce se mi“), do Bavorova,

kde je naopak vstřícných hospod několik, cyklovlakem na Hlubokou (z nádraží v Číčenicích,

kde jsme si mohli přečíst tu pěknou upoutávku ´gambrinus´,

do Protivína a do Myšence

na známá turmalínová slunce (geologickou to raritu s krystaly černého turmalínu uspořádanými do jakéhosi paprsčitého vějíře, tj. výseče slunce),

do Husince k Husovu rodnému domu

i do Chelčic

blízkých našemu dočasnému bydlišti. Před záměrem objet Temelín dokola jsme mohli být varováni už v Bílé Hůrce na hřbitově,

ale vzhledem k letopočtu 1692 se to k Temelínu určitě nevztahovalo a také se nic špatného nepřihodilo i přes blížící se bouřku.

Celkem jsme najezdili na kole asi 240 km, což bylo na to počasí celkem dobré. Samozřejmě to bylo i díky cílevědomému přesouvání se ze stínů do stínů a častým pauzám, při nichž jsme mohli spatřit i něco přírody.

Nelze opomenout důsledné dodržování pitného režimu hlavně na místech k tomu přímo vybízejících. Tohle místo bylo vzdálené od našeho zámku pouze pár kilometrů a stálo za to.

Šťastné úsměvy mluví samy za sebe, tahle fotka však neprošla cenzurou, takže to ukončíme jinak – a nenechali jsme se odradit ani těmi nejpřísnějšími zákazy pro kola.

Příští rok plánujeme roviny kolem Třeboně a Staňkovského rybníka, kde jsme v červnu t.r. ozkoušeli skvělou letní restauraci s deseti druhy ryb.


Kecy: Honza K.
Fotky: Ála K.

 

 

3.1. 2010
Redakce hlásí, že nic nového pod sluncem vás nečeká. Žádná předsevzetí, žádný sliby. A už vůbec nemůžete počítat se sebemenším náznakem serióznosti. U prasete je to výhodou, u politika k posrání. Škoda jen, že není jen jeden. Ten politik.

29.11.2009
Redakce lehce upravila a připravila další kompletní vydání všech WWWiditelných prasat od doby vzniku po teď, čili do roku 2009.

20.11.2009
V knihovničce se narodily tři pohádky od Jarky N. ze Svatého štěpána, které mi poslali již dávno, ale já jsem byl takové hovado, že jsem se k tomu dostal až tenhle víkend. A ke vší hrůze se nemám ani na co vymluvit. Tak jsem pro ty pohádky udělal aspoň pár ilustrací. Tak promiň, Jarko.

5.1.2009
A je tu ročník dvanáctý. U whisky by to mohlo znamenat pár hvězdiček i skoro jistotu kvality. U týdeníku to může naopak znamenat šanci pro hnilobu nebo vyschlo. Pokusíme se udělat pro zvrácení možných předpokladů co nejvíc. Třeba se nám to sem tam v nějakém fejetonu nebo fotce povede. A když ne? Je snad málo oblastí, kde to stojí za hovno?

1.1.2007
Archivní sklípek funguje i nadále tak, že se klikem u ikony Bazaar dostanete přímo k jakémukoliv ze tří až čtyř posledních vydání. Z nich se vám stejnou technikou podaří dostat i k dalším předchozím třem až čtyřem vydáním od zvoleného. Toto zanořování je násilně utržené posledními třemi vydáními z předchozího roku.
Starší ročníky až po samotný Velký třesk - vznik neseriozního internetího týdeníku WWWiditelné prase - lze získat jedině na CD. (Ale to až po urputném
přemlouvání, protože kdo se s tím má furt vypalovat). Kvůli tomu, že minulej rok skončil a novej začal, bude potřeba překopat zase celé prase od narození, aby na CD bylo kompletní a to se teda redakci příliš zatím nechce. Redakce je od základů shnilá.


Na skladě se do dnešního dne válí tyto cestovní deníčky:

Jan NZ Kurka - Nový deník Zélandský:(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jan Indinista Rouš - Honzíkova cesta (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17)
jeho cestovní deníček je ZDE.( Ale je to blog bez fotek).
Jan Andinista Kurka - Deník Andinisty:
(1) (2)
Jana Vaňourková Kubánský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)
Linda Synaková - Rusko-Elbrus: (1) (2)
Zuzka z New Yorku - Bolívie: (1) (2) (3) (4)
Honza Faltus -Kavkazské Novosti: (1) (2) (3) (4)
Jana Vaňourková - Ománský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jana Vaňourková - O Jižní Africe (I) (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) (IX) (X) (XI)


Heleně se v kuchyni vyrojili faraoni a ona neví, co s nimi má dělat.

  • Vědci z Polytechnického institutu v britském Worchestru zkoumají možnosti léčby zánětu močových infekcí. Příčinou jsou virulentní kmeny bakterie druhu Escherichia coli, které se přichycují na stěnách trubic pomocí tzv. fimbria. Vědci zkoumali brusinky, které se k léčbě močových potíží užívají již dlouho a odhalili zajímavý mechanismus. V přítomnosti látek z brusinkové šťávy se povrch bakterií změnil natolik, že se již nemohly udržet na buňkách sliznice a sklouzly po ní.

  • V australském Queenslandu se vědcům podařilo najít jeskyni, v níž skončil život 26 exemplářů dnes již vyhynulého druhu vačnatce Nimbadon lavarockorum, příbuzného dnešních vombatů. Výjimečná zachovalost fosílií umožnila zrekonstruovat růst a vývoj nimbadonů, kteří byli v dospělosti velcí asi jako ovce. V jeskyni AL90 se našly také fosilizované zbytky kostí dnes již vyhynulých druhů klokanů, bandikutů a také blízkého příbuzného nedávno vyhubeného vakovlka.

  • Tchajwance Wang Tzi-wei napadlo otevřít si vlastní restauraci ve městě Taipei. Chtěl se naprosto odlišit od všech ostatních a přitáhnout pozornost médií i zákazníků. A tak si nechal postavit restauraci v záchodovém stylu. Zákazníci sedí na bílých záchodových mísách, na stěnách jsou výjevy z prostředí pánských i dámských toalet. Pro velký úspěch se síť jeho záchodových restaurací

  • Náš pobyt v Austrálii se blíží k půlce
  • V pondělí si dám první úplňkovou hladovku v Austrálii.
  • Je to taková pocta k nejlevnějšímu organic food na světě.

 

australia
Dočasně pronajato Zrzkovi

Zrzek byl uplacen bezplatným ubytováním

 

Zatím se nenaučil práskat na svéí dobrodějě, přestože jeho hlavní úloha je právě toto. Ale ono se to jednou stane. Zrzek vstane, rozhlídne se a nahlásí na vyšší místa, co se děje za stěnami Zámčku Lubo.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Surreálný inspektor Zrzek

Bobík mi šlohnul žvejkačku, strčil si ji do huby a slastně poznamenal:
"Stalá, ale doblá."



BaselitzAteliér Josefa Sudka
Jaromír Funke - abstraktní kompozice (1927 - 1929) (do 29. 8. 2010)
BaselitzGalerie fotografie Louvre
Josef Sudek (do 5. 9. 2010)
Dvanáctá výstava fotografií z cyklu výstav prezentující sbírku fotografií PPF.

Baselitz Chodovská tvrz
VÁCLAV MACH-KOLÁČNÝ - Jablko pro Evu (do 5. 9. 2010)
V. Mach-Koláčný se prezentuje v oblasti malby, kresby, kombinované techniky, počítačové grafiky a částečně fotografie a fotografiky. V jeho obrazech se zřetelně snoubí jeho „moravská duše“ s „moravským koloritem“. Osobitým stylem ztvárňuje svět pocitů, iluzorních invencí a barevných fantazií, zvláště v oblasti figurální tvorby, ale i krajiny.

BaselitzGalerie Nostress
Joseph Morris - Foreign Lands (do 30. 8. 2010)
FLUX je soubor černobílých fotografií amerického umělce Josepha Morrise dokumentují pomíjivou povahu vnímání a evokují otázku, zda jsou zachycením reálného místa nebo ztvárněním snů.
BaselitzLanghans galerie Praha
EGO / portrét x fotografie (do 29. 8. 2010)
Michal Adamovský, Jan Bigas + Štěpán Pech, Patrik Borecký, Vladimír Boudník, Radeq Brousil, Adam Holý, Václav Jirásek, Šymon Kliman, Richard Loskot + Karel Prát, Český člověk (Ivan Lutterer + Jan Malý + Jiří Poláček), Willi Najvar + Zbyněk Baladrán, Jano Pavlík, Michal Pěchouček, Ivan Pinkava, Robert Portel, Johana Pošová, Rudo Prekop, Lukáš Prokůpek, Petra Steinerová, Václav Stratil, Adéla Svobodová, Jiří Thýn, Dušan Tománek, Aleksandra Vajd + Hynek Alt, Zein, Václav Zykmund
BaselitzVERNON PROJEKT
Patricie Talacko + Alexandr Puškin ALTER EGO (do 27. 8. 2010)
Lze snad říci: Jste bytost, jste člověk, ale nejste umělecké dílo.
Umělecké duo Puškin/Talacko Vám nabízí Alter Ego. Přiřazujeme Vám předmět, Vaše Alter Ego. Jak vnímáte vlastní Ego, Vaší existenci a podobu, kterou se prezentujete? Co si myslíte, že jste?
BaselitzGalerie hlavního města Prahy - Dům U zlatého prstenu
DANA SAHÁNKOVÁ / CHTĚLA BYCH TO VĚDĚT (do 1. 8. 2010)
Start-up je výstavní cyklus GHMP zaměřený na mladé autory.
Dana Sahánková je studentkou posledního ročníku AVU (ateliér Jitky Svobodové a Veroniky Bromové) připravila sérii působivých kreseb vztahujících se k mezním existenciálním tématům. Ve svém novém výstavním projektu navazuje na dosavadní tvorbu zabývající se fenomény odkazujícími k nejednoznačnosti emocionálního světa a k dešifrování vědomých a podvědomých vrstev lidské psychiky (pocit ohrožení, agrese, sounáležitosti, ženská a mužská specifika)
Baselitz

Chuck Palahnuik: Pygmej
Román Chucka Palahniuka je černočernou komedií o terorismu a rasismu. Autor cituje Hitlera, Maa, Mussoliniho i jiné „extremistické šerify a dementní proroky“, bere si na paškál americkou konzumní společnost a paroduje levicové názory. Protagonistou a vypravěčem románu je třináctiletý chlapec, který přijíždí do USA z blíže neurčené nedemokratické země v rámci výměnného studentského programu. Rodina, u níž je ubytován, je typicky středostavovská, bělošská a křesťanská – kuřecí matka, kravský otec, jméno hostitelské rodiny: Cedarovi. Během půlročního pobytu má za úkol vytvořit vlastní exponát pro studentskou vědeckou soutěž, vyhrát její místní kolo a dostat se až do celostátního finále ve Washingtonu. Až na to, že chlapec je odmala trénován v bojových uměních, v praktikách zabíjení, chemii – a nenávisti k Americe. Krycí jméno: Operace Zkáza. 


Baselitz

Tři skvělí improvizátoři vydávají desku přiznačně nazvanou Three. Gunther Christmann je trombonistou, čelistou a basistou, současně také skladatel. Mat Gustaffson je známý svým nasazením, které vkládá do improvizované hry na saxofon. Paul Lovens je dalším multiinstrumentalistou, hraje na bicí, perkusy, koncertní pilu a mnoho dalších nástrojů. Tohle trio se sešlo, aby společně nahráli desku, jejiž zvuk je skutečně netradiční.

  • Ale byl tak zaneprázdněn, že mu nezbývalo času přemýšlet o tom, že nepřemýšlí o ničem.“ (Lev Nikolajevič Tolstoj: Vojna a mír II)

  • Kina:
    26.7. – Aero – Filmový klub –
    Pan Nikdo (režie: Jaco van Dormael, Kan./Bel./Fr./Něm., 2009, 133 min. Pohádka) (Jeden život – tisíce cest.) (20:30)
    28.7. – Aero – Filmový klub –
    Dům k pověšení (18:00)
    30.7. – Aero – Filmový klub –
    Bunny a býk (režie: Paul King, VB, 2009, 95 min. Komedie) (Surreálně-bizardní cesta celou Evropou z industriálního Polska, přes Švýcarsko až do prosluněné Andalusie, kde se skrývá osudový býk.) (18:00)
    26.-28.7. – Evald –
    Užívej si co to jde (režie: Woody Allen, USA/Fr., 2009, 92 min. Komedie) (Výstřední Newyorčan Boris Yellnikoff odkládá život vyšší společenské třídy k ledu, aby mohl přetvořit svou existenci do bohémštější podoby. Na své cestě se střetává s mladou jižankou Melody, která jeho životem docela zamíchá...) (19:00,21:00)
    26.7. – Oko –
    Hanebný pancharti (režie: Quentin Tarantino, USA/Něm., 2009, 150 min. Akční) (Hanebně zparchantělá jízda plná krve, potu, slz a touhy po pomstě. ) (20:30)
    28.7. – Oko –
    Rozervaná objetí (režie: Pedro Almodóvar, Šp., 2009, 129 min. Drama) (Před čtrnácti lety se Harry stal obětí vážné autonehody, při níž ztratil nejen zrak, ale i ženu svého života. Ze svého života vymýtil veškeré události, které se tenkrát staly. Pomáhá mu produkční a její syn Diego. Ten však má nehodu, Harry se o něj stará a během dlouhých nocí mu začne vyprávět o své minulosti...) (18:00)
    30.7. – Oko –
    V hlavní roli já (režie: I. Fitzgibbon, Irsko, 2009, 89 min. Komedie) (Černá komedie tragických rozměrů aneb Zubatá se nepřezouvá. Hrdinou je člověk, který má oprávněný pocit, že se ocitl na dně. Bohužel netuší, že dno může mít i sklep.) (18:00)
    1.8. – Oko –
    Muži, kteří nenávidí ženy (režie: N. Arden Oplev, Šv./Dán./Něm., 2009, 152 min. Krimi) (Před čtyřiceti lety zmizela Harriet Vangerová z rodinného setkání konaného na ostrově. Její strýc je přesvědčen , že šlo o vraždu a najme si investigativního novináře, kterému pomáhá počítačová hackerka. Film vychází z prvního dílů knižní trilogie Milénium Stiega Larssona, která se stala jednou z nejčtenějších knih.) (18:00)
    26.7. – Světozor – Dokumentární pondělí –
    7915 KM (režie: Nikolaus Geyrhalter, Rak., 2008, 102 min. Dokument) (Filmař Nikolaus Geyrhalter se vydává na vzrušující cestu z Evropy do Afriky po stopách věhlasné dakarské rallye. Tento nekonvenční film se zabývá morálkou a etikou, každodenními starostmi a obavami, ale i sny o blízké budoucnosti.) (20:30)
  • Filmové festivaly:
    1.-31.8. – Žižkovské filmové léto, Praha, Aero (info:
    http://www.kinoaero.cz/cz/cykly-festivaly/129/Zizkovske-filmove-leto/187/2010/)
    do 1.8. – 36. letní filmová škola Uherské hradiště (info: http://www.lfs.cz/)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    26.-27.7. –
    Agharta – Agharta Gang feat. Štěpán Markovič (21:00)
    30.-31.7. – Agharta – Yandim band (21:00)
    1.8. – Agharta – Libor Šmoldas feat. Jan Andr Quartet (21:00)
    26.7. –
    Blues sklep – The Oswald (21:00)
    27.7. – Blues sklep – The Jonathan Gaudet Hot Three (21:00)
    28.7. – Blues sklep – Poetic Filharmony (21:00)
    30.7. – Blues sklep – Blue Brothers (21:00)
    30.7. –
    Divadlo Archa – Iva Bittová (20:00)
    27.7. –
    Jazz club U staré paní – Emil Viklický Trio (20:30)
    28.7. – Jazz club U staré paní – Tomáš Hobzek Quartet (20:30)
    31.7. – Jazz club U staré paní – Walter Fischbacher Quartet (20:30)
    29.7. –
    Jazz Dock – Wrgha Powu Orchestra (19:00)
    1.8. – Jazz Dock – Jitka Vrbová a Hot Jazz Praha (17:00)
    1.8. – Jazz Dock – Tokhi trio feat. Emil Viklický (22:00)
    28.7. –
    Jazzboat – Soft Brazil Band (20:30)
    29.7. – Jazzboat – Vojtěch Eckert Trio (20:30)
    30.7. – Jazzboat – Adam Tvrdý Crossover (20:30)
    27.7. –
    Malostranská Beseda – Jan Spálený & A.S.P.M.
    22.7. – Metropolitan jazz club – Jazztet Q (21:00)
    28.7. –
    Reduta – Eva Emingerová Quintet (21:30)
    29.7. – Reduta – Ivan Audes Trio (21:30)
    30.7. – Reduta – Emil Viklický Trio (21:30)
    1.8. – Reduta – Bartas Band (21:30)
    27.7. –
    U malého Glena - Roman Pokorný & Blues Box Heroes (21:30)
    29.7. – U malého Glena – Walter Phishbacher Trio (21:30)
    30.7. – U malého Glena – Neil Mc.Carty (21:30)
  • Kluby - cizina:
    „Žádné umění ve skutečnosti neexistuje. Existují pouze umělci.“ (Ernst Hans H. Gombrich)

    28.-30.7. – Blue Note Tokyo, Japonsko – Joyce feat. Celso Fonseca (19:00, 21:30)
    26.7. – Blue Note New York, USA – Angela Johnson (20:00)
    23.-24.7. – Twins Jazz, Washington, USA – Harold Summey jr. Quartet (21:00, 23:00)
    27.7. - Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Adam Wines (20:00, 22:00)

  • Hudební festivaly:
    31.7. – Jazz jde městem 2010, Frýdek-Místek (info: http://www.beskydy.com/)
  • Tanec a experimentální divadlo:
    „Selský rozum a smysl pro humor jsou totéž, jen v různých rychlostech. Smysl pro humor je tančící selský rozum.“ (William James)

    28.7. – Divadlo Archa, hostuje Elledanse – Jablko (choreografie: Šárka Ondrišová) (Autorská syntéza tance, hudby a mluveného slova s využitím prvků fyzického divadla. Sleduje aspekty archetypů muže a ženy v zrcadle psychologie a mytologie.) (20:00)

  • Taneční a multižánrové festivaly:
    25.7.-1.8. - Festival ProART 2010, Praha (info:
    http://www.proart-festival.cz/)
  • Divadla:
    „Dnešní lékařská věda si ničeho tak neváží jako vleklých nemocí.“ (Vladislav Vančura)

    26.-28.7. – Divadlo V Celetné, hostuje Divadlo Kašpar – Vladislav Vančura: Rozmarné léto (režie: Jakub Špalek) (Lampy, kouzelný klobouk a strmý provaz... Jak je to krásné býti kadeřavým!) (19:30)
    26.-28.7. – Letní scéna Ungelt – Keith Waterhouse: Jeffreymu je šoufl (režie: Julek Neumann) (Tragikomický příběh o slavném britském žurnalistovi a alkoholikovi Jeffreym Bernardovi.)
    (19:55)

  • Divadelní festivaly:
    do 4.9. – Shakespearovské slavnosti 2010, Praha, Brno, Ostrava, Olšany + Slovensko (info:
    http://www.shakespeare.cz/cz/o-slavnostech/1/)

Sobotní bouřka v Brně vodou vůbec nešetřila. Přes dokonale osprchovaná okna se fotit moc nedalo a tak jsem musel kvůli tomuto záběru jedno okno otevřít. Ale jen na několik málo vteřin a pak rychle pro hadr ...

obr

MK

No takto tetino

No takto tetino,
situácia mojej euroosoby je takého druhu, že sa čudujem, že vôbec píšem,lebo ma postihol jeden zo smrteľných hriechov - lenivosť! No takto tetino a strécu (ak nemá tiež ten syndróm ako ja), a vidíš, už aj modzog vypína,lebo práve vypla mikrovlnka a posteľ mám na vzdialenosť 146 cm. Zostavujem nové ONÉ, ktoré bude delové, ale práve preto to tak dlho trvá, lebo chcem všetkých prispievateľov "prasáka" tromfnúť. Bude to niečo na štýl p.g. Hrabala, ale ja ku glosám bežných ľudí nebudem pridávať žiadnu fabuľu. A stréc ať už pomalu chladí domácí pívo, ať to do léta stihne,já tentokrát určite přijedu asi i s vnučkou! Keď tak pozerám predchádzajúcu vetu, chybu tam nevidím, aj keď aj čeština od čias, keď som ju bežne používal, sa vyvíjala.
Jedným pozdravom z rangu "Dobrý deň" z budúceho ONÉ sa rozlúčim :
DLHO ŽITE!

p.s.
Ďaľšie odhaľovanie zo skvostného budúceho diela ONÉ je spoplatnené podľa zákona 11.paragraf.5 článok 10,zbierky zákona 568, uverejnený v Novom čase,Čase a Nadčase, schválenom v Slov. parlamente dňa 10.1.2010 jednomyseľne, všetkými Ficoposlancami, a to výške, ktoré určia tabuľky vykonávajúceho predpisu, vydaného najneskôr v marci (březnu) 2020! Odhad legislatívnych expertov je 5€ za vetu. A nerobte si z toho srandu! To je vážne!
Čafte!


V CKK Slatina se po víc, jak dvaceti letech objevil nový druh oblečení...

Po roce jsme si zajeli do Slavonic.

Když prší, je dobře v hospůdce Besídka, ale taky v galerii u Netíků. Krásný prostory a to, co kvete Martině a Jirkovi Netíkovým pod rukama, to se nedá popsat, musí se to vidět.

Mladá generace Netíků se nezapře – toto je dílo jejich dvanáctiletého synka:

Dada a spol. www.quakvarteto.cz

Dr+spol. 25. 7. 2010

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš