Vrané koně nad Vltavou
(Olinina maminka slavila narozky)

Jestli jste čekali, že WWWiditelné prase je seriozní plátek, tak evidentně blbě čtete drobnou poznámku v hlavičce plátku. Není, prostě tenhle plátek seriozní není. Sliboval jsem Irsko a místo toho sem potřebuju dát jednu malou nenápadnou rodinnou oslavu. Olinina maminka slavila narozeniny a podařilo se nám po delší době se tam dostat ve větší sestavě. Přijela i moje sestra z Brna, to kvůli návštěvě u Martina. A že i v sobotu s námi pojede za Olininou mámou. A já jsem se rozhodl, že pojedu taky, ale že vystoupím v Modřanech a poběžím někudyma do Vraného, postupně jsem na mapičce hledal trasu a tajně jsem si přidával kiláček za kiláčkem, tu po modré, tu po červené a pak zase po žluté. Snad i zelená na chviličku se v trase objevila. Nebál jsem se vlka nic, měl jsem s sebou chytrýho telefonka s navigací, a tak se během čtvrtka a pátku postupně ten projekt rozrostl z nějakých 10 kilometrů na 18 a najednou jsem se nemohl té soboty dočkat. Dana sice měla chviličku chuť půjčit si ode mě koloběžku a jet se mnou, jenže já jsem po asfaltu chtěl běžet jen asi tak třetinku. Dopadlo to dobře a Dana si to rozmyslela, že pojede vlakem až do cíle. I Jirka se Zuzkou nenápadně a bez záruky ohlásili svou účast na rodinné oslavnosti.

Tenhle týden bylo ranní běhání studené a poetické.

Ještě v pátek nás čekala milá návštěva u Aleny a Martina, večer se odvíjel v duchu plyšových zvířátek, červeného vína a křížových šroubováků. Alena totiž má taky již léta plyšáka. Má oslíka. A samozřejmě, že trpí stejnou fantazií jako Dana a Olina, takže ten její oslík se jmenuje Oslík. Oslíkovi se moc líbily svetříky, který pro Méďu a Zajocha uštrikovala Olina. A čepička taky. No a tak Olina Oslíkovi slíbila, že mu taky uplete nějakej třeba na knoflíčky zapínací parádnickej svetřík. Večer utekl velmi rychle. Jedeme zase domů.

V Karlíně frnknul Diviš.

Oslík je velkej kámoš s Méďou i Zajochem. Oslík od minula trošku přibral. Prý byl pohublý a kůže na něm trošku visela, tak Alena koupila v obchodě pytel molitanovej kuliček a dokrmila ho. Pak ale zjistila, že se z toho pytel skoro vůbec nic nezmizelo, tak ho šla zase vrátit zpět. Hajzlík Oslík si tentokrát nacpal teřich zadara.

V sobotu ráno vstáváme a jedeme do Vraného. Není nijak hezky, ale to nám vůbec nevadí. Autobusem, tramvají a vláčkem. Na Dobříš jezdí děsně rozhrkaný vlaky, taková stará struktura, ale netrvá to dlouho, takže neohluchnete. Bojím se, abych nepřejel. Modřany, vyskakuju z vláčku, zamávám holkám a vybíhám po cyklostezce do Zbraslavi, za dva kiláčky už si musím sundat mikinu a běžím jen v triku. Venku je sice zima, ale zevnitř se mi řine teplo. Krásně se dejchá a opět to krásně voní. Pak chviličku musím běžet po silnici, což mě nebaví a je to i nepříjemný, když kolem mě prosviští v protisměru natěsno auto.

Vyskočím z vláčku a běžím za tchyní na oslavu jejích narozenin. Víte, co znamená Enkidu? Já jo, prozradil mi to Jirka. Enkidu je prý něco jako Bůh, nebo-li Stvořitel.

Na Zbraslav...

Je to děsně do kopce.

Pak už mně značka dovolí ze silnice zmizet a od toho okamžiku už to je parádní, pěšinka lesem podél trati, v Jarově přes potok a do kopce. Mám kopce rád, ale neumím je, bolí mě z nich nohy. A to netuším, co mě čeká. Na konci chatové osady se ponořím do lesa a cesta se šine poměrně zprudka v serpentinách nahoru.

A pořád. Bolí mě nohy a sem tam se na běžení musím dokonce i vyprdnout, ale jen na pár metrů, protože prostě chci běžet a nejraději bych ignoroval ty svoje najednou unavený nohy. Kopce mně dávají zabrat. Jsem nahoře, je najednou vidět i do dálky, triko mám úplně mokrý, Zvole, Ohrobec, Libeň, Okrouhlo a pak dolů k přehradě, kolem medvěda k továrně, zabloudit u fotbalovýho hřiště, kolem paní s rohlíkama a už jsem u babičky. Olina uklízí na zahradě psí hovna a starý listí, Dana to přísně sleduje. Babička mi udělala dobrej zelenej čaj a chvíli jsme jen tak nezávazně kafrali. Dorazila Zuzka s Jirkou a tak se odsouváme do hospody U kaštanu. Mají velký výběr jídel. Dřív mi to dělávalo docela problém, které jídlo si mám vybrat, ale poslední dobou jsem přestal být úplně mlsnej, takže mi to bývá celkem jedno, co si dám, ale tady v té hospodě jsem najednou nevěděl. Jestli jehňátko nebo pstruha. Zvítězil pstruh, ale Jirka si jehně dal. Zuzka si dala guláš s knedlíkama a Irena, Olina a Dana masovou směs. A pivo, jo, to pivo, to bylo po těch 18 kilometrech běhu úplně úžasnej nápoj. Čím víc běhám, tím víc mám rád pivo. Je to úplně geniální iontovej nápoj.

Věřte zelí.

Večerní procházka stařečků.

Kromě divoké svině, kterou jsem v lese zahlídl, jsem narazil dokonce i na medvěda, ale byl celkem hodnej.

Po slavnostním obědě jsme šli zase domů k Ireně, dali si kafe a zase jen tak pokafrávali. Docela jsem tu oslavu cejtil v nohách. Ale byla to krásná oslava. Běhání je prostě krásná zábava. Běhání má několik obrovských výhod. Třeba vám nikdo neukradne nohy, když při nějakým běhání v přírodě navštívíte hospodu. Když jedete na kole, furt máte obavy, že než vypijete nějaký pito (protože dnes už se ani to pivo na kole nedá beztrestně pít), že vám někdo to vaše drahý kolo čórne. V hospodě si botky nezouvám, nemají mi co ukrást. Kolečkové brusle jsou dobré taky, ale na podzim po mokrým listí je to hustej adráč a často je ten uklouz tak parádní, že spadnete. Při běhání je to jednodušší. A kromě toho na hnusným terénu a v lese jsou vám brusle k ničemu. No tak poslední roky zanedbávám kolo i brusle i koloběžku. Uvědomuju si to, to jo, ale když stojím nerozhodně doma v předsíni, jestli na kole nebo jak, stejně pak jdu běžet.

V hospodě U Kaštanu v nekuřácké sekci.

Jako předkrm byly české grundle s pikantní omáčkou.

A pak, po všech těch milých setkáních a akcích se na mě konečně usmála potvora s vyceněnejma zubama. Jirka dokončuje film Boghor a potřebuje naskenovat nějaké diáky, ale protože toho má být hodně a nechce se mi do toho, tak jsem vymyslel geniální řešení - jak jinak, když já. Vzal jsem skener a dal ho k Jirkovi a připojil k jeho počítači. Skener tak nějak jakoby trošku skenuje, ale neskenuje, náhled jo, úpravy jo, barevný posuny jo, rozlišení jo, všecko jakože jo, akorát to pak nezačne skenovat naostro. A tak s ním zápasím, abych to stihl, než Jirka s diákama dorazí. Nepodaří se mi to a já nevím proč. Přichází filmař a já nemám ani u jednoho počítače nainstalovanej filmovej skener. Mám dva, tak se Jirka pokouší najít ovladač pro SCSI kartu, a plošnej skener s dianástavcem má v prdeli napájecí zdroj. Najednou si uvědomuju, co všecko bych měl dát do pořádku. A že toho je. Kdybych furt někde neběhal, mohl jsem to všecko opravit a napravit. Ovladač nenajdeme. Bohužel 64bitové systémy neumí kamarádit s ovladači 32bitovými. No jo, takže beru skener zase ke svýmu počítači. A průšvih je na světě. Ani zde totiž skener neskenuje správně. A tak nastává dlouhý nudný večer plný otravných restartů a přeinstalací. Výsledek mizernej. Asi jsem už úplně zblbnul, proč to přestalo fungovat?

Ve Vraném je drogerie, kde si můžou zájemci o nejgeniálnější lék ve vesmíru koupit tuny jakéhosi sava na bazény, prý po smíchání s jakousi kyselinou citrónovou nebo sírovou, to teď nevím přesně, protože tomu nerozumím, vznikne tak geniální roztok, kterej šmejdí po těle chorého člověka ,vyhledává ty špatné a škodlivé viry, bakterie a popletený buňky, všecko to likviduje a dělá z chcípáků lidi železného zdraví. Internet je takových návodů plný. I zázračných vyléčení. A víte jak se pozná, že jste zdraví po aplikaci? Blijete a serete a je vám na umření. Skalní vyznavači tohoto chemicky adrenalínovýho sportu tvrdí, že to blití je právě to, jak to zlé z člověka odchází. No, když poslouchám tyhle experty na zdraví, je mi jasné, že raději zůstanu zdravej než savo.

Proč, to nevím dodneška, ale už vím, že moje cesta k nápravě byla úplně blbá, zapomněl jsem, že úplně všecko na svým počítači mám 64bitové a originální ovladač pro skener je jen 32bitovej. Pak už jsem to přepral. Jsou tři hodiny v noci, jsem unavenej, chce se mi spát a nenaskenovali jsme jediný diáček.

Ve výdejně dek si na nádraží kupujeme lístky domů.

No a tak v neděli, místo abych psal prase a vymejšlel jakousi blbou plachtu pro jednu firmu, jsem skenoval Boghora až do oběda. Olina udělala vynikající sekanou a ještě maso a topinambury. Po obědě jede Dana na mé koloběžce na vlak do Brna a už jsme doma zase s Olinou sami. Je tu klídek, ale stejně to byla docela sranda. No a o tom Irsku snad příště.

Nádraží ve Vraném je plné časopisů, ale popsané fixkou, ať to lidi neberou, že to je majetek nádraží.

Za tohle náhradní vydání může Boghor a 64bitové systémy (a můj mdlý mozek, protože tohle jsem už letos jednou řešil, jak jsem si před chvílí uvědomil).

Malý závdavek a úplatek na to příští irské prase. Snad už.

bazar


TADY HOLUB, TADY HOLUB...

  • V německém pohřebnictví zuří tvrdý konkurenční boj, firmy často sahají k těžko uvěřitelným krokům. Kradou si nebožtíky.
  • V Institutu pro vojenskou nanotechnologii v Massachusets vyvinuli nový druh neprůstřelného materiálu – 20 nanometrů tlustý kompozit, který byl při testování schopen zastavit kulky ráže 9 mm. Plány s tímto materiálem sahají dál, než jsou jen policejní vesty. Mohly by se ve formě ochranných nátěrů aplikovat například na družice či turbíny motorů.
  • Nové poznatky o životě tvora, který vypadá jako harfa, přinesli oceánologové z Monterey Bay Aquarium Research Institute v Kalifornii. Jedná se o houbu s názvem Chondrocladia lyra, žijící v moři v hloubce kolem 3 km, která si umí sama lovit potravu. Její tělo připomíná struny, na jejichž koncích jsou kuličky s háčky, pomocí kterých dokáže ulovit bezobratlé, když plavou kolem. Kořist obklopí buňkami, které ji začnou trávit pomocí enzymů.

  • Návštěva u oslíka byla podařená. Sešla se tu guerilla plyšáků a dámy z toho byly nadšené. Asi bude muset Olina uplést ještě světřík pro Olsíka
  • Jirka asi už končí natáčení filmu Bogor. Nebo ne? Já u něho nikdy nevím
  • Ale chtěl po mně skener na filmy 35mm, tak asi jo.

 

australia

foto: Helča a Milan


australia

Surreálný inspektor Zrzek v.p. (vlastní packou)

Student elektroprůmyslovky říká svému třídnímu: 
„Pane učiteli, já 21. prosince do školy nepřijdu, protože na tu dobu je ohlášený konec světa, a nezlobte se, mně se konec světa ve škole trávit nechce.“

 

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player



Městská knihovna, 2. patro (do 15.1.2013)
Městem posedlí / Mezinárodní výstava street artu a graffiti Ilegální umění v legálním světě.
Czech photo gallery (do 25.11.2012)
Výstava fotografií jednoho z nejvýraznějších fotografů konfliktů současného světa Gorana Tomaševiče
Dům U kamenného zvonu (do 3.2.2013)
Jan Švankmajer: Obsese komplexního umělce

Ambit kláštera sv. Jiří na Pražském hradě (do 30.11.2012)
Všechny podoby skla aneb Stanislav Libenský Award & Cherchez la femme

Galerie Rudolfinum (do 30.12.2012)
British painting today

Literární kavárně Knihkupectví Academia, Václavské náměstí 34 (do 30.11.2012)
Výstava fotografií Mirky Křivánkové - Život kolem nás

City Tower (do 31.12.2012)
Andy Reiben - obrazy v oblacích
V nejvyšší budově v České republice, kterou je City Tower v Praze na Pankráci představuje ve výšce více jak 100 metrů nad zemí své obrazy výtvarník Andy Reiben. K výstavě v oblacích nad Prahou přizval ještě další umělce z portfolia Buyfeel.

Jízdárna Pražského hradu (do 6.1.2013)
Stanislav Kolíbal - Jiný svět
Výstava Jiný svět, kterou pořádá Správa pražského hradu ve spolupráci s Prinz Prager Gallery a White Gallery, představuje objekty, reliéfy, plastiky, kresby a akvarely významného umělce narozeného v roce 1925.

Petr Hora: Toulky českou minulostí 13
Třináctý, předposlední díl známého historického cyklu se v souboru dílčích témat věnuje období přelomu 19. a 20. století, kdy po dovršení národního obrození mladá česká společnost svou všestrannou aktivitou doháněla vývojové opoždění a některými překvapivými úspěchy či pokroky nabývala sebevědomí, tak potřebného pro brzké obnovení a budování samostatného státu. Nejnovější svazek Toulek přibližuje české výkony na poli techniky, např. počátky letectví (Jan Kašpar), kinematografie (ing. Jan Kříženecký), architektury (světově ojedinělý český kubismus, cestu k modernímu funkcionalismu), literatury (Jaroslav Vrchlický a jeho generace), sochařství (Oto Gutfreund aj. tvůrci). Toulky 13 věnují pozornost i pozoruhodné, v české historické literatuře dosud takřka opomíjené kapitole - konfliktnímu zápasu za vyšší vzdělání, společenské i pracovní uplatnění a rovná práva žen.


Pianista a skladatel Jean-Marie Machado má portugalské a italsko-španělské předky, dětství strávil v Maroku, kde se narodil. Toto zázemí mu jistě pomohlo při vytváření neortodoxních fúzí. Machado vyniká v různých „přeshraničních“ uskupeních (kombinace hudby s divadlem a poezií), a to ne nutně jen na jazzovém základě (jeho projekty staví i na portugalském fadu, andaluské hudbě apod.). Na novém CD La Fête à Boby vede neobvyklý oktet Danzas – ansámbl, který se pohybuje současně na poli jazzu, klasiky, středomořských inspirací, ale i potrhlého cirkusáctví a kabaretu.    
.



  • „Chcete-li mít chytré děti, čtěte jim pohádky. Chcete-li je mít ještě chytřejší, čtěte jim více pohádek.“ (Oscar Wilde)
  • Kina:
    20. a 21.11. – Aero – Obchod pro sebevrahy (režie: Patrice Leconte, Fr./Kan./Bel., 2012, 85 min. Hudební) (Představte si město, kde se žije tak smutně, že lidé ztratili veškerou chuť k životu. Představte si město, kde prosperuje jediný obchod - ten, který prodává jedy, provazy a další sebevražedné pomůcky. Majiteli tohoto obchodu se právě narodilo dítě, které je ztělesněním životního optimismu. Rozklad rodinné živnosti pomalu začíná...) (10:00)
    21.11. – Aero – PechaKucha Night Prague Vol. 31 (20:20)
    23.11. – Aero – SuperClásico (režie: Ole Christian Madsen, Dán., 2011, 99 min. Komedie) (Chytrá dánská komedie líčí osudy Christiana, majitele upadající vinotéky, kterému se hroutí nejen živnost, ale i manželství s Annou. Ta odjela do Buenos Aires a jako úspěšná manažerka fotbalového klubu žije luxusní život po boku o mnoho let mladší argentinské fotbalové hvězdy. Christian se ale nehodlá tak snadno vzdát. Se svým šestnáctiletým pubertálním synem nasedne do letadla a rozhodne se pod záminkou vyřízení rozvodových papírů získat Annu zpět. Zdánlivě poklidný výlet se promění ve strhující jízdu, ve které nechybí víno, fotbal a tango. Podaří se Christianovi pokořit argentinského hřebce?) (18:00)
    21.11. – Oko – Pásmo filmů – Večer iShorts (Projekce krátkých filmů.) (20:00)
    22.11. – Oko – Hasta la vista! (režie: Geoffrey Enthoven, Bel., 2011, 115 min. Komedie) (Philip, Lars a Jozeph jsou tři mladíci po dvacítce, kteří milují víno a ženy. Jenže jsou stále panicové. Pod záminkou ochutnávání vína se vydají na cestu do Španělska s vidinou prvních sexuálních zážitků. Nic je nemůže zastavit – dokonce ani jejich handicap: jeden je slepý, druhý na vozíku a třetí zcela ochrnutý. Hasta la vista! vypráví příběh o lásce, síle přátelství a chtíči. Příběh o humoru jako jediném prostředku, který pomáhá vyrovnat se s nelehkou situací, o silné touze jako největším hybateli lidské snahy bořit hranice. Člověk ovládaný touhou dokáže věci, o kterých netušil, že je může zvládnout. Přitom její naplnění bývá až druhotné.V této road movie je cesta důležitější než její cíl. Film vznikl na motivy skutečného příběhu Asty Philpota a jeho přátel.) (18:00)
    22.11. – Oko – Pásmo filmů – Famufest Noir 2012 – Ozvěny (20:30)
    24.11. – Oko – Do Říma s láskou (režie: Woody Allen, USA/It./Šp, 2012, 102 min.) (Režisér Woody Allen při své cestě po Evropě tentokrát doputoval do hlavního města Itálie, kde si zahrál s osudy několika různých lidí. Film je složen ze čtyř povídek. V prvním příběhu přijíždí postarší manželský pár (Judy Davis a Woody Allen) do Říma, aby poznal nastávajícího své dcery, z něhož není její neurotický otec zrovna nadšený. Další příběh filmu je o prostituce (Penélope Cruz), která má za úkol splnit jakékoliv přání klientovi, jenž moc netuší, co po něm ta podivná žena chce. V následující části si italský dav splete muže (Roberto Benigni) s filmovou hvězdou a jeho život se otočí o 180°. V poslední povídce navštívíme mladý americký pár (Greta Gerwig a Jesse Eisenberg), jehož životem zamíchají dvě nenadálé návštěvy v podání Ellen Page a Aleca Baldwina.) (18:00)
    24.11. – Kino 35 – Kdybych nevyhrál zlatou palmu v Cannes (režie: Renaud Cohen, Fr., 2011, 80 min. Komedie) (Filmaři Simonovi bylo čtyřicet a jeho filmy za moc nestojí. Prohrál sázku a musí si oholit hlavu. Na temeni si objeví podivnou bouli. Myslí si, že je s ním konec, povolá tedy celou svou rodinu, přátele, herce, a v rodinném domě v Lilas a začne neprodleně natáčet svou nejlepší komedii.) (21:00)
    19.11. – Mat – Lov lososů v Jemenu (režie: Lasse Hallström, VB, 2011, 111 min. Komedie) (Dr. Alfred Jones má mnoho důvodů ke spokojenosti. Přesto má pocit, že mu v životě něco chybí. Nečekaně je požádán, aby se zapojil do bláznivého projektu, jehož cílem je vybudování řeky pro lososy v Jemenu. Fred myšlenku zavrhne jako naprosto nesmyslnou. Projekt však upoutá pozornost několika zasloužilých britských politiků. Napadne je totiž, že by se tak dala odvést pozornost médií od nepříjemností, ke kterým na Středním východě došlo. Vládní soukolí se dává do pohybu. Fred je donucen, aby odsunul svou výzkumnou práci stranou a místo ní začal přemýšlet, jak přepravit deset tisíc lososů na poušť – a přesvědčit je, aby tam plavali. Celý bláznivý projekt se zrodil v hlavě jemenského šejka, zbožného a bohatého muže, jehož láska k lovu lososů a neotřesitelné přesvědčení, že lze vírou dosáhnout nemožného, nakonec Freda nadchnou. Potlačí v sobě všechny logické námitky – i námitky své nesnesitelné ženy. Když se pak setká s šejkovou elegantní a krásnou správkyní majetku, trhlina, která se objevila v jeho pečlivě organizovaném životě, se ještě zvětší. A když se společně vydají na neobyčejnou cestu víry, a rybolovu, nesmělý dr. Jones v sobě objeví zdroj důvěry, lásky a hrdinství, který zaskočí nejen jeho samotného...) (18:15)
    19.-21. – Mat – Samsara (režie: Ron Fricke, USA, 2011, 102 min. Dokumentární) (Připravte se na zážitek a zkušenost smyslů, které nemají obdobu. SAMSARA opět spojuje režiséra Rona Frickeho s producentem Markem Magidsonem, jejíchž filmařské a hudební umění bylo potvrzeno již mnohokrát oceněnými filmy BARAKA a CHRONOS. SAMSARA ve starodávném sanskrtu znamená "věčně se otáčející kolo života“ a tvůrci se v něm snaží zachytit prchavé okamžiky, které utvářejí náš život. Film, který vznikal přes pět let ve dvaceti pěti zemích nás zavádí na posvátná místa, do postižených oblastí, průmyslových zón a míst přírodních zázraků. SAMSARA, která se vzdává dialogů a popisných textů, úplně rozvrací naše očekávání tradičního dokumentu. Namísto toho podněcuje naše niterné interpretace obrazem a hudbou, které do starého chápaní přináší nové prvky.) (20:30)
    23.11. – Městská knihovna – Pásmo filmů – 11. Anemic (19:00)
    24.11. – Ponrepo – Adelheid (režie: František Vláčil, ČSR, 1969, 99 min. Psychologický) (Psychologické drama se odehrává v pohraniční vesnici po skončení 2. světové války. Příslušník zahraničního odboje Viktor je pověřen správou znárodněného majetku německého továrníka, který je souzen pro své zločiny a jehož dcera Adelheid čeká na odsun. Vztah Viktora a Adelheid skončí nakonec tragicky.) (20:00)
    22.11. – Kino Rock Cafe – Pásmo filmů – Pražský akademický kabaret (20:00)
    19.11. – Světozor – Dokumentární pondělí – Swarzkopf (režie: Arman T. Riahi, Rak., 2011, 90 min. Dokument) (Hlavní postavou snímku Schwarzkopf je Nazar, pětadvacetiletý rakouský rapper s íránskými kořeny. Kvůli podezření z ozbrojené loupeže strávil čtyři týdny v cele předběžného zadržení a nyní se musí vyrovnat s obtížnou finanční situací. Odjíždí proto do Berlína nahrát svoji druhou desku, která je opět plná kontroverzních textů, v nichž nechává naplno zaznít pocity typické pro generaci přistěhovaleckých potomků. Společně se svými dvěma nejlepšími přáteli vzpomíná na život ovlivněný pouliční kriminalitou, nefunkční rodinou a odmítavým postojem ze strany většinové společnosti. Rap představuje pro Nazara a početnou obec jeho fanoušků ideální únik ze všední reality a možnost nalézt vlastní identitu.) (20:45)
  • Filmové festivaly:
    22.-28. 11. – Festival francouzského filmu, Praha (info: http://www.festivalff.cz
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    19.11. – Agharta – Luboš Andršt Group (21:00)
    20.11. – Agharta – František Uhlíř Team (21:00)
    21.11. – Agharta – František Kop Quartet (21:00)
    22.11. – Agharta – Petr Kroutil Trio (21:00)
    23.11. – Agharta – Vít Švec Trio (21:00)
    24.11. – Agharta – Jaroslav Šimíček Quartet (21:00)
    23.-24.11. – Balbínova poetická hospůdka – Jan Budař & hosté (20:00)
    14.-15.11. – Balbínova poetická hospůdka – Laco Deczi & Celula N.Y. (20:00)
    19.11. – Blues sklep – Skety (21:00)
    20.11. – Blues sklep – Iglú (21:00)
    21.11. – Blues sklep – David Murphy & Guests (21:00)
    22.11. – Blues sklep – Jergus Oravec Trio (21:00)
    23.11. – Blues sklep – Super blues night XII.: Hot Chickens (21:00)
    24.11. – Blues sklep – Ericc Stanglin & Juke Joint Heroes (21:00)
    24.11. – Divadlo Archa – Pocta českému undergroundu II., věnováno Magorovi (17:00)
    19.11. – Jazz Dock – Jakub Doležal Quartet (22:00)
    20.11. – Jazz Dock – Petr Skoumal / J. Olin Nejezchleba / Norbi Kovacs (19:00)
    21.11. – Jazz Dock – Eivind Aarset Dream Logic, special guest David Kollar (22:00)
    22.11. – Jazz Dock – Elena Sonenshine & Jocose Jazz  (22:00)
    23.11. – Jazz Dock – Maraca (19:00)
    24.11. – Jazz Dock – Iván Gutiérrez a Madera (22:00)
    19.11. – Jazz klub Ungelt – Petr Zeman Jazz Quintet (21:15)
    20.11. – Jazz klub Ungelt – Lukáš Martínek Private Earthquake (21:15)
    21.11. – Jazz klub Ungelt – Petra Studená and Big Fun (21:15)
    22.11. – Jazz klub Ungelt – Hanelle Blue´s Band (21:15)
    23.-24.11. – Jazz klub Ungelt – Luboš Andršt Blues Band (21:15)
    19.11. – Jazzboat – Hanelle´s Blue´s Band (20:30)
    20.11. – Jazzboat – Petr Kroutil Trio (20:30)
    21.11. – Jazzboat – Jana Koubková Trio (20:30)
    22.11. – Jazzboat – Marcel Flemr Band (20:30)
    23.11. – Jazzboat – Jazz Revue (20:30)
    24.11. – Jazzboat – Víc Švec Trio (20:30)
    20.11. – Reduta – Ondřej Štveráček Quartet (21:30)
    24.11. – Reduta – J.J.Jazzmen (21:30)
    19.11. – Stará pekárna, Brno – James Harries (20:00)
    22.11. – Stará pekárna, Brno – Martin Brunner Trio (20:00)
    23.11. – Stará pekárna, Brno – Special Providence (20:00)
    19.11. – U malého Glena  - Stan the Mans Bohemian Blues Band (21:30)
    20.11. – U malého Glena – Roman Pokorný (21:30)
    21.11. – U malého Glena – Najponk Trio (21:30)
    22.11. – U malého Glena – Robert Balzar Trio (21:30)
    23.11. – U malého Glena – Radek Václavů Trio feat. Jakub Zomer, Tomáš Vokurka (21:30)
    24.11. – U malého Glena – Libor Šmoldas Quartet (21:30)
  • Kluby - cizina:
    21.11. – Blue Note Tokyo, Japonsko – McCoy Tyner Trio, Gary Bartz (17:00, 20:00)
    20.11. – Blue Note New York, USA – Tuck & Patti (20:00, 22:30)
    23.11. – Twins Jazz, Washington, USA – Lyle Link Quartet (21:00, 23:00)
    19.-24.11. – Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Mario Biondi (18:00)
  • Tanec a experimentální divadlo:
    19.11. – Alfred ve dvoře – What She Does (Sledování filmu nás většinou staví do vnímavé, ale pasivní role: sledujeme příběh a jsme mu otevřeni, ale naše pocity, reakce a interpretace děj filmu nemohou ovlivnit. Představení reinterpretuje film Experiment in Terror režiséra Blakea Edwardse z roku 1962.) (20:00)
    20.-21.11. – Alfred ve dvoře – Prales (Ohniskem zájmu Handa Gote je mimolidský svět a jeho reflexe ve scénickém umění.) (20:00)
    22.11. – Alfred ve dvoře – Standard 8 super8 (Jednotlivá pásma klasických filmů na klasickém filmovém materiálu Super 8 a 8mm standart.) (18:00)
    23.11. – Alfred ve dvoře – Tontu (Divokost v srdci jednoho šotka.) (20:00)
    19.11. – Divadlo Ponec, hostuje VerTeDance – Transforma (Pětice žen v divokém tanci proměny.) (20:00)
    21.-22.11. – Divadlo Ponec, hostuje Farma v jeskyni – Divadlo / The Theater (Hra na herce a diváky, která své hráče může přehrát, ale které se nemůžeme nezúčastnit.) (20:00)
  • Divadla:
    23.-24.11. – Divadlo ABC – Leo Rosten: Pan Kaplan má třídu rád (režie: Miroslav Hanuš) (Příběh o zdolávání neuvěřitelných zákrut cizího jazyka ve třídě plné lidí, kteří už dávno překročili školní léta.) (19:00)
    25.11. – Divadlo ABC – PREMIÉRA – Filumena Marturano (19:00)
    20.11. –  Divadlo Bez zábradlí – Milan Kundera: Jakub a jeho pán (režie: Ivan Rajmont) (Vtipná, hravá, moudrá komedie, jízlivá variace na Diderotův román Jakub Fatalista. Setkání dvou epoch, dvou žánrů, dvou autorů, nezapomenutelného sluhy Jakuba a jeho pána. Příběh o přátelství, lásce, zradě a také o cestě. Putování za tím, kdo jsme a co určuje naše kroky.) (19:00)
    24.11. – Divadlo Bez zábradlí – Bernard Slade: Další roky ve stejnou dobu (režie: Jiří Menzel) (Volné pokračování úspěšné sexkomedie Každý rok ve stejnou dobu.) (19:00)
    19. a 21.11. – Divadlo na Vinohradech – Oscar Wilde: Ideální manžel (režie: Václav Renč) (Hlavní postavou je Lord Arthr Goring, vtipný a obratný glosátor světa "duchaprázdných krasavců", společenské smetánky, která ho obklopuje a na které je svým společenským postavením víceméně závislý. Přestože on sám je okolím vnímán jako ohromně zábavný a duchaplný společník, velice jasně si uvědomuje přetvářku a omezenost postojů i chování lidí, kteří svět intikánů a intrikaření tvoří. Wilde měl neobyčejný talent a nevšední schopnost obratně rozvíjet komediální situace, které navíc naplňuje osobitým, nezaměnitelným humorem, v případě Ideálního manžela velice ironickým až sarkastickým. Wilde se geniálně dokáže vysmát všemu pokrytectví a dodnes nám tím poskytuje úlevný, léčivý smích.) (19:00)
    19.-20.11. – Divadlo Ungelt – Richard Alfieri: Šest tanečních hodin v šesti týdnech (režie: Zdeněk Dušek) (Strhující herecký duet o lidské opuštěnosti a nikdy neumírající naději.) (19:00)
    21.11. – Divadlo Ungelt – Divadlo Ungelt – William Douglas Home: Ledňáček (režie: Ladislav Smoček) (Stylová anglická komedie o vdově, sirovi a jeho komorníkovi. Po padesáti letech se setkává slavný spisovatel se svou dávnou láskou. Je tu ale ještě jeho komorník...) (19:00)
    22.11. – Divadlo Ungelt – Na útěku (režie: Ladislav Smoček) (Nezdolnou energií a nadějí nabitá komedie o náhodném setkání dvou obyčejných žen vydávajících se na cestu za svobodou, dobrodružstvím a životem prožitým naplno.) (19:00)


!!! POZOR !!!
SPECIÁLNÍ KONCERT:

STRÉC MOJDA BÁRTEK A JEHO „THE YOUNG PEKÁČ“ !!! Už ve čtvrtek 22. 11 od 19:00 v TIVOLI Café, Konečného nám. Bude to vystoupení švarné a mladé, určitě se běžte podívat. Stréc Mojda zve a nabádá k účasti. Podotýká: STÁLE PILUJEME SWING, JAZZ ROCK A LATINO AMERIKA. Bude se Vám to líbit aj kdybyste nechtěli!

Vážení přátelé, přijměte naše srdečné pozvání na 3. koncert ojedinělého abonentního cyklu v Brně BACHA NA MOZARTA! 22. 11. 2012 v Brně, Kostele sv. Janů (U Minoritů)
Program: G. F. Händel: Juda Makabejský Účinkují: Czech Ensemble Baroque Orchestra & Choir Dětský sbor PRIMAVERA (sbormistr Kateřina Jalůvková) Soli: Marie Fajtová – soprán Piotr Olech – kontratenor (PL) Jaroslav Březina – tenor Roman Janál– bas Dirigent – Roman Válek
Abonentní cyklus, jehož patrony jsou cembalistka Barbara Maria Willi a Adam Plachetka - sólista Vídeňské státní opery a Covent Garden - si klade za cíl snoubit nejvyšší uměleckou úroveň s velmi přitažlivou formou, hudbu s vínem, autentické se současným. Věříme, že Vás pestrá nabídka velkých vokálně-instrumentálních děl zaujme a že se s Vámi, coby abonenty, budeme pravidelně setkávat.
Veškeré další podrobnosti můžete nalézt na webových stránkách souboru Czech Ensemble Baroque: www.ebcz.eu
Vstupenky je možné zakoupit on-line v síti Ticketportal nebo osobně v TIC Brno, Běhounská 17. Doufáme, že i v dnešní skeptické době můžeme společně objevit skrytý optimizmus a inspiraci ve věcech nečekaných. Tak tedy, Bacha na Mozarta! Za Czech Ensemble Baroque,
Roman a Tereza Válkovi

 

 


 

UŽ DELŠÍ DOBU CHVÁLÍM

cestování jídelním vozem. Naposledy jsem si ho užila při cestě do Bratislavy a zpět. Nastoupila jsem do něj hned v Brně na nádraží. Čisto, ticho, seděla jsem u okna, na stole noty, kromě mě v celém jídelním voze jen jeden pán, kterej si pracoval něco na notebooku. Ani žádnou hudbu, jako v kdekteré restauraci tam člověku nevnucují. Udělala jsem spoustu práce, občas se dívala na krásný obrázky z okna a při jednom džusu a kávě mně cesta do Bratislavy utekla hodně rychle. Utratila jsem tam pouhých 70.- Kč, takže ceny skoro jako v normální hospodě! Zkuste to někdy. Slyšela jsem cosi, že by se jídelní vozy měly rušit, byla by to škoda...

V NOCI Z PÁTKU NA SOBOTU

jsme vycestovali na bleskovou návštěvu do Berlína. Navštívili jsme Jona, Petru a Janneho a strávili s nimi příjemnej víkend.

Jon potvrdil, že je z rodu Hasičů průzkumníků, pochodoval samostatně po bytě a tropil výzkumy.

Zkontrolovali jsme taky stav maringotky. Je ve stadiu, kdy je docela snadný si představit, že se tam bude bydlet.

Bude to dílo. Teda, už teď je!

Byli jsme taky na výletě zkoumat domečky na stromech a jiné zvláštnostě a taky pouštět balon.

Vrátili jsme se do Brna v noci z neděle na pondělí díky zpoždění vlaku ve 3:56 a akorát chytili rozjezd. Vzhledem k tomu, že jsme strávili ve vlaku dohromady asi 17 hodin, vypadá to jako výlet poněkud nesmyslný. Ale stálo to za to! Akorát ten jídelní vůz při obou cestách chyběl.


Dada a spol.
www.quakvarteto.cz

18. 11. 2012 - Dr + pilní příznivci prasete

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš