Milion chvilek
(už 30 let svobodní)

Uplynulej týden byl tak trošku akční (jakože hodně akcí) masakr. Musel jsem nafotit pár akcí, ale taky jsem byl na skvělým koncertě v Malostranské besedě, kde jsem fotit nemusel, ale fotil.

Všichni muzikanti byli výborní a hráli přesně tu muziku, kterou jsem potřeboval. Jako první vystoupil německej kytarista Ignaz Netzer. Pak Livin Free v hvězdném obsazení: Luboš Andršt, Vladimír Guma kulhánek, Tomáš Frolík, Honza Holeček (ten to asi všecko spískal) a taky Vladimír „Boryš‟ Secký na ságo. Paráda.

No a v sobotu přijela Olinina spolužačka Naďa, protože za prvé Letná a za druhé dobrá příležitost se po docela dost letech znovu vidět. Šli jsme si ji vyzvednout na hlavák a pak jsme si našli ranní hospodu kvůli snídani. Olina si dala anglický vajíčka, já americký, protože tam jsou i párky. Olina je však měla taky a k tomu ještě fazole a porič. Kdyby mi nebylo skoro jedno, co jím, tak bych jí skoro záviděl.

Měli jsme dopoledne čas navštívit naši kultovní výstavní síň Leica Gallery. Zrovna tam vystavuje Krysztof Miller. Fotky, které s tím letošní výročím souvisí.

Tahle ikonická fotka je asi nezajímavější momentkou té doby. Tragikomická figurka Dubčeka, kterej se naštěstí nestal prezidentem, a usmívajícího se Václava Havla, kterej se naštěstí prezidentem stal. Díky, Václave Havle, byl jste mým nejlepším prezidentem. Ti ostatní mě nebavili, někdy mě až dokonce přímo serou.

Fotky K. Millera jsou tak dobré, že fakt stojí za to se na výstavu jít podívat. Millerův slavný výrok k dění ve světě: "Mohu jen předávat informace o tom, co se děje. Dojmout svět ošklivým obrázkem, aby někomu vypadl hamburger z ruky a svíčková zaskočila v krku. Jen tolik můžu."

Letná se pomalu plní a fascinovaně čumím na nekonečnou housenku lidí. Trošku mi to připomíná fotku Sebastiana Salgada z jakéhosi jihoafrického diamantového dolu. Ale tam byli dělníci polonazí. A nebo tu slavnou počítačovou hru snake.

Tahle generace by už mohla konečně to poďobané politické cosi u nás srovnat do normálu. Jasně, někdo se určitě přimkne k Okamurovi nebo mladýmu Klausovi, ale já pořád věřím, že nezanedbatelná většina se trošku vyladí a bude tu jednou politicky útulno. A bez lhářů koblilhářů!

Protože o to na téhle demonstraci šlo. To bylo hlavní náplní soboty. Roztržená společnost na dva nesmiřitelné tábory na sebe úspěšně fluše a dští. Ale tady se kupodivu chovají všichni velice ohleduplně.

Jde z toho až mráz po zádech.

I počasí demonstrantům přeje. Je nádhernej a optimistickej podzim.

Co už bylo napsáno knih a článků, natočeno reportáží o divným chlápkovi, kterýmu třetina těch, co chodí k volbám, uvěřila nehoráznosti. O někom, kdo dvakrát po sobě vyhrál s přehledem volby, a přesto jeho všivárny jsou tak zřejmé. Tohle asi nikdy nepochopím. Stejně tak nechápu lidi, co čumí na TV Barrandov a jejího šíleného vlastníka a ředitele a moderátora a herce a novináře a jednomužného šoumuže.

Jsem překvapenej, kolik lidí tu je. Podle mýho naprosto laickýho odhadu to vypadá na skoro stejnou účast jako v létě.

Lidská tvořivost mě uchvacuje.

No a samozřejmě, že se objevili i přihřívači polívečky, posunovači slova božího.

Nová výzva Milionu chvilek "Co chceme" je strohá, jednoznačně přesná. Kdo souhlasíte a chcete připojit svůj podpis, tak prosím zde. Během 18 hodin od uveřejnění výzvy se pod ní objevilo více než 120 tisíc podpisů. To je raketovej start. Já vím, on nikdy neodstúpí, nikdy, nech si to všeci uvedomíme. No a co? Mně se nelíbí a nechci ho mít na nejvyšším postu mý země. Je to ostudný. Podepsáno. Šak aj Babiš prý cosi podepsal, jakúsi spoluprácu, či čo.

Kéž by to netrvalo dlouho.

Našel jsem na Letné i budoucího a výrazně lepšího ministra financí místo mastné Aleny. Obyčejnou tužkou umí navrhnout zcela vyrovnaný rozpočet bez zadlužování a žije skromně.

Otroci býti nechceme.

Závislá justice!

Tenhle záběr mi nejlíp ladí s naší národní povahou, s našimi Švejky v nás. Trochu i v duchu mé tetičky Míly: "Šak ono se to neposere." Což je někdy docela dobrej přístup, třeba když se hroutíme, ale u voleb to není dobrý, jak se ukazuje. To je prostě na piču.

Dohlíží i usměvavé jízdní policejní hlídky. A sekne jim to. Vlastně všichni policajti, co se akce zúčastnili a dohlíželi na bezpečí, vypadali v pohodě a měl jsem pocit, že tu jsou pro mý blaho. Snad to tak zůstane.

Ne prosím, tímhle směrem ne!!!

Obešel jsem si poctivě celou Letnou. Dobrovolníci pracovali jak švýcarský hodinky. A zase se usmívali. Tady na Letné totiž, ač je k nasrání důvodů mraky, se většina lidí usmívá.

Skoro všecky sektory byly plné. Jo a jen tak pro zajímavost. Ještě před zahájením demonstrace tu byli dobrovolníci s kýblema a ty největší louže vybírali kýblema do nádob a vylejvali do kanálů, aby nemuseli demonstranti stát po kotníky ve vodě!!! Díky, byli jste všichni výborní.

Jeden z nejlepších.

Celkem pochopitelná diagnóza "Čapí hnízdo"

Já taky ne!

Díky, policajti, taky jste byli bezva.

Jo, je to hodně poetické, ale přesto to je k pláči, smutný a hlavně neskutečně neužitečný (tím nemyslím protesty, tím myslím současnou vládní klaku). Promrhaný roky. Jasně, vzešla ze svobodnejch voleb, ale to přece neznamená, že si pak ti zvolení můžou dělat, co chtějí, že můžou porušovat zákony, nedodržovat ústavu, veřejně lhát... Takovej mandát nedostali, a proto je potřeba se vzpírat a bouřit. Stačí se jen podívat na stanovy ANO, jak kvůli samotnýmu zakladateli je už musel(i) nejméně dvakrát upravit, protože podle těch prvních stanov by se tohle ve vládě, a dokonce na postu premiéra, nikdy objevit nemohlo a lezlo by to kanálama a čekalo na soudní přelíčení.

Tož tak. Demonstrace skončila, ta lůza (jak řekl mladej Klaus), ti dementi (jak řekl prezident) během demonstrace nepošlapali ani jeden keř, nezlomili žádnou větev, nic nerozbili, nikomu nedali po tlamě a nebyli sprostí!!!

V neděli jsem ještě musel na Národní, kouknout se na videomapping, na kterým se podílel i náš Jirka. Prej 5 kilometrů kabelů bylo kvůli tomu nataženo po Národní třídě. Jak říkám, náročnej týden.

Nic nekončí, svoboda není zadara neboli zadax, jak se kdysi říkávalo v Brně. Jedeme dál. Never ending story.