CHARLIE

(celé knihy by se daly psát...)

Jednoho krásného dne jsme se brzy ráno vydali na dobroužnou cestu do australského buše (do australské buše). Krásného dne píšeme proto, že několik dní před odjezdem chcalo ještě víc (chcalo až praštělo – promiň mami). A to brzo ráno znamená, že jsme vyjeli ve 2:30 odpoledne. Ale ne že bysme celé dny nic nedělali. Zkontrolovali a opravili jsme auto tím, že jsme mu vyměnili pneumatiku. To auto je červené a jmenuje se Holden Comodore. Je to prý typická australská značka. Jde o osobní vůz pro šest cestujících. 3 vzadu a 2,5 vpředu. A má i poměrně velký úložný prostor.


Charlie a Olina si rozuměli. Asi kvůli teplákům.


Charlieho kreace. Nikdy nic neponechává náhodě. A nezahodí jediný kamínek ani klacík. Pro každý je již dávno místo určené.


Když přijedete za Charliem, uděláte mu největší radost, když mu přinesete kámen.


Charlieho hlavní stan. Je na místě pro strážce chrámu.

V jistém okamžiku jsme všichni jako pilné včeličky začali nosit dolů neuvěřitelné množství zavazadel, tašek, krabic a jiných žertovných předmětů. Běhali jsme neustále nahoru a dolů mezi kapkami deště a auto se plnilo. Když už bylo auto úplně plné, tak jsme byli zhruba v polovině. Nikdy by mě nenapadlo, co všechno je potřeba na týden v buši. Měl jsem svůj malý spacáček, úplně novou samonafukovací karimatku (značkovou) a dva foťáky. A vzhledem k tomu, že jsem v buši v zimě nikdy nebyl, neměl jsem tolik zkušenností, a proto je možné, že tolik věcí opravdu potřeba je. Jo, ještě pro upřesnění, nejen že jsem v buši v zimě nikdy nebyl. Já jsem tam nebyl ani v létě, ani na jaře a ani na podzim. A v Austrálii jsem taky poprvé. Podařilo se nám ty neživé předměty přemluvit, a tak se tam nakonec vlezlo v podstatě úplně všechno. A před třetí jsme vyrazili.


Charlie je skvělý vypravěč.

Charlie zápasí několik let s knoty od svíček. Zatím nevítězí, ale prý je blízko cíle.
A tím cílem je, aby knot i vosk vydržel věčně.


Boris byl sprdnutej skrz trávu a teď se nehýbá už asi hodinu. Což je přímo zázrak.

Naše tábořiště poblíž chrámu

Tady Charlie vysvětluje, jak sháněl pláty na budoucí pec a jak praskla zadní náprava vozu, kterým ty kovové pláty přiváželi ze Sydney.

Charleyho chrámová dílna.

Záclony, či co.

Čekalo nás přes 800 km jízdy. Jako kdybychom se rozhodli přejet Českou republiku tam a zpátky. Australské vzdálenosti jsou prostě jiné. Tak jako skoro všechno ostatní. Vpravo, tam, kde v Evropě sedává spolujezdec, seděl řidič Milan, vedle něho malá Bea a vlevo páníček, ale chyběl mu volant. Vzadu seděla panička a Helča a malý Boris. Jestli dobře počítám, tak jsme právě naplnili kvótu povolenou pro toto auto. Tak jsme se rozhodli, že nejmladší člen posádky, Bobík, je prostě neviditelný. Vždyť už to umí i Američani s letadly, tak proč ne my jen s Bobíkem.


Charley zasadil strom.


Roste jako z vody.

Charleyho první veselé výsledky. Skoro hotová studánka na vodu.


Charleyho dřevěné vzkazy.

Pokácet starý strom a zasadit dva nové. Zásada Charleyho.

Ovesná kaše je dřina.

Teoreticky jsme to měli dobře vymyšleno. Po pár kilometrech jsme vyzkoušeli Demo verzi. Fungovala skvěle. Bobík zmizel mezi nohama na podlaze, Helena na něj hodila deku a uklidňujícím poklepem udržovala Bobíka v nehybném stavu. Bobíkovi se hra moc líbila. Je to dobré, bude to fungovat. V autě nás je 6 plus Stealth. Po chvilce jízdy jsme projeli městěm, kterému se zde říká Casino, dokonce to má napsané i na cedulce, ale prý tam žádné kasino není. Je tam jenom vlaková zastávka pro rychlík do Sydney. Cesta vesele ubíhala a asi po 140 km jsme ze silnice uhnuli na pole a za pár set metrů jsme se ocitli v království Charlieho.

Něco vizí.


V autě nás je sedm, snad most nespadne.

Víte, kdo je Charlie? Charlie býval kytarista a zpěvák skupiny The Plastic People of the Universe. Charlie byl nucen opustit Československou socialistickou republiku, žil chvíli ve Francii a kdoví kde ještě a nakonec skončil v Austrálii. Charlie je buddhista.

Bobík, máta a Nikon

Kontrola zavšivenosti.

Milan Charlieho potkal v Austrálii před mnoha lety na své vlastní svatbě. Helča se s Charliem poprvé viděla před rokem v Nimbinu (o Nimbinu se dočtete v některém z dalších vydání Viditelného prasete). Přestože páníček znal Charlieho již z dob The Plastic People of the Universe, fyzicky se potkali teprve nyní. Jsou stejná věková kategorie. A padli si do noty i jinak. Páníček sice není budhista, ale budhismus ho baví.

Chrám je hotovej, jen to není vidět.

Tanečnice z Ria.

Socha svobody marně zvedá, ruku k nebi vztyčenou.

A tohle je hodně propagační leták na usmířenou s původními obyvateli Austrálie.

Charlie žije v lese ve svém budhistickém chrámu. Každý člověk, kterému chybí notná dávka fantazie a navštíví Charlieho budhistický chrám, má pocit, že se ocitl v lese. Žádnej chrám nevidí. „Kde je kurva ten chrám?“ říká si překvapeně. Ale to již přichází vstřícný Charlie v teplákách a podává pomocnou ruku a vysvětlení. Ukazuje na jednotlivé části lesa, nadšeně rozhazuje rukama a honí ty návštěvníky bez fantazie po lese a vykládá: „Právě se nacházíte v kavárně, tady se sedí a podává se zde káva a zde protéká potůček, před komáry vás chrání oktagonální moskytiéra zavěšená na bambusové konstrukci a nyní se nacházíte u prvního jezírka, které ústí do hluboké studny s chladivou vodou.“

Návštěvníci bez fantazie tupě zírají na rozrytou a rozbahněnou písčito-jílovitou půdu. Jediné, co jsou ochotní připustit, je, že to rozrytí způsobila lidská ruka, a ne divoké svině. Zhruba uprostřed chrámu je mírně vyvýšené místo, na kterém stojí Charlieho stan. Charlie má okolo stanu v hlíně vybudované poličky, zásuvečky, stojánky na svíčky a další chrámové náležitosti. Do jeho obydlí se vstupuje bosky, abyste ani broučkovi neublížili. Před Charlieho obydlím je sud s kvasící vodou, ve kterém panička bryskně hadérkou ošmudlala veškeré jeho špinavé nádobí. Charlie byl potěšen, ale paničce pak o to méně chutnala káva, kterou jí Charlie nabídl.

Něco z aboridžinskejch obrazů:.....

Vždyť věděla, v čem hrnek myla. Není takové prase jako třeba páníček a nebo Helča. Na kolenou tiše a nenápadně Helču prosila, aby jí ten hrnek vypláchla vařící vodou. A jenom tak se jí podařilo celé kafe pozřít. Pak ještě Charlie sprdl Boríska, že mu rozházel ganju za padesát baků, ledva mu vstoupil do bytu. Borísek se nemusel jako jediný zoufat, protože bosý vyjel již z domova. (Bosý chodí od té doby, co se přistěhovali do Austrálie.) Po sprdnutí Charliem seděl jako pěna a ani se nevrtěl, což je v jeho případě neuvěřitelný výkon. Když si dává pozor, vydrží to asi tak 12 vteřin. Borísek je velmi aktivní človíček. Jeho celovečerní nehybnost jsme přičetli na vrub obrovské síle budhismu. Celý večer jsme si vyprávěli o budhismu i vzpomínali na staré dobré časy za totáče. Chrámem se linula vůně marijány a zhulení mravenci píchali jak o život. No jo, moskitiéru sice Charlie vymyslel, ale mravenciéru ne. Komáři skutečně neobtěžovali. Kromě úcty k vyznavačům budhismu dodržují i čtvero ročních období a v zimě neprudí. Mravenců se to netýká, ti koušou celoročně a v plné zbroji, jak se panička přesvědčila na vlastní prstík na noze. Kousl ji bull ant. Prst ji bolel jako sviňa ještě 3 týdny po útoku.

Těsně po útoku mravence a vypití infikovaného čaje se panička rozhodla, že sere na budhismus, a šla spát do stanu. Jenže netušila, že i toto umí budhismus řešit. Temný les zlověstně šuměl a za stanem hupy hupy hup, dupy dupy dup – skákali zlověstně vzteklí australští klokani. Schválně nevydávali žádné jiné zvuky než to dupání. A protože to byl Olinin první klokan v reálu, bylo to hodně silný kafe. Klokan skákal a panička srala bobky za něho a zadarmo. Byl to pro ni tak silný zážitek, že ho páníčkovi sdělovala, i když přišel až pár hodin po ní. Páníček to vyřešil po budhisticku: „Tak si dej hlavu na druhou stranu, vole.“

prd1

A panička se otočila o 180 stupňů a řekla: „No jo, fakt je to lepší.“ A spali až do rána. Ráno jsme Charlieho nakrmili ovesnou kaší, porazili starý strom a zasadili dva nové. Charlie nás požádal, abychom ho odvezli do nejbližší civilizace – městečka Tabulam – že nás pozve za odměnu na mléčný koktejl (Thick shake). Panička rozuměla „Fig shake“ a trochu se divila a docela se těšila. Samozřejmě jsme přitakali, protože pro naše šestimístné vozidlo je 8 cestujících ještě málo. Koktejl byl dobrý, ale ne fíkový, jak si myslela učitelka angličtiny. Děti se trošku popraly o koktejl, který byl určen jim, ale Helča to statečně zvládla se slovy: „Neperte se, blbečci, každý dostanete třetinu.“ Mezitím si Milan ve vedlejším obchůdku vyžebral několik časopisů o tom, jak chytat v Austrálii ryby, protože se nám zatím moc nedaří. Tady u Charlieho je to jedno, tady ryby nerostou. Ale doma, v Evans Head, je to zásadní. Ryby jsou zdravé. Charliemu bylo s námi tak dobře, že nás požádal, jak už to tak budhisti umějí, abychom ho odvezli ještě do další vesnice s názvem Drake, že je tam zajímavá výstava s abodridginskou tematikou.

Charlie sem jezdí pravidelně a za tímto účelem využívá školní autobus, který ho vezme zadarmo tam i zpět. Když mají děcka prázdniny, používá běžnou autobusovou linku, a protože je v Austrálii invalidní důchodce, stojí ho každá cesta maximálne 2,5 dolaru. Sociální systém je v Austrálii k invalidním důchodcům velmi vstřícný a to je dobře. A protože vesnice je o dalších 70 km dál, stačil nám v autě prozradit, že čekal úplně jinou návštěvu než 7 zdivočelých Čechů. Charlie žije sám a vzal zavděk i naší návštěvou. Zatímco Charlie si počkal na autobus zpět, my jsme vyrazili za dalším dobrodružstvím do buše. Charlie je natolik zajímavá postava, že by se o něm daly napsat celé stohy knih, ne jenom jeden usmolený fejeton.
V dalším vydání prasete byste se mohli dozvědět něco o Lightning Ridge – věhlasném městečku hledačů opálů.

aa

3.1. 2010
Redakce hlásí, že nic nového pod sluncem vás nečeká. Žádná předsevzetí, žádný sliby. A už vůbec nemůžete počítat se sebemenším náznakem serióznosti. U prasete je to výhodou, u politika k posrání. Škoda jen, že není jen jeden. Ten politik.

29.11.2009
Redakce lehce upravila a připravila další kompletní vydání všech WWWiditelných prasat od doby vzniku po teď, čili do roku 2009.

20.11.2009
V knihovničce se narodily tři pohádky od Jarky N. ze Svatého štěpána, které mi poslali již dávno, ale já jsem byl takové hovado, že jsem se k tomu dostal až tenhle víkend. A ke vší hrůze se nemám ani na co vymluvit. Tak jsem pro ty pohádky udělal aspoň pár ilustrací. Tak promiň, Jarko.

5.1.2009
A je tu ročník dvanáctý. U whisky by to mohlo znamenat pár hvězdiček i skoro jistotu kvality. U týdeníku to může naopak znamenat šanci pro hnilobu nebo vyschlo. Pokusíme se udělat pro zvrácení možných předpokladů co nejvíc. Třeba se nám to sem tam v nějakém fejetonu nebo fotce povede. A když ne? Je snad málo oblastí, kde to stojí za hovno?

1.1.2007
Archivní sklípek funguje i nadále tak, že se klikem u ikony Bazaar dostanete přímo k jakémukoliv ze tří až čtyř posledních vydání. Z nich se vám stejnou technikou podaří dostat i k dalším předchozím třem až čtyřem vydáním od zvoleného. Toto zanořování je násilně utržené posledními třemi vydáními z předchozího roku.
Starší ročníky až po samotný Velký třesk - vznik neseriozního internetího týdeníku WWWiditelné prase - lze získat jedině na CD. (Ale to až po urputném
přemlouvání, protože kdo se s tím má furt vypalovat). Kvůli tomu, že minulej rok skončil a novej začal, bude potřeba překopat zase celé prase od narození, aby na CD bylo kompletní a to se teda redakci příliš zatím nechce. Redakce je od základů shnilá.


Na skladě se do dnešního dne válí tyto cestovní deníčky:

Jan NZ Kurka - Nový deník Zélandský:(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jan Indinista Rouš - Honzíkova cesta (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17)
jeho cestovní deníček je ZDE.( Ale je to blog bez fotek).
Jan Andinista Kurka - Deník Andinisty:
(1) (2)
Jana Vaňourková Kubánský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)
Linda Synaková - Rusko-Elbrus: (1) (2)
Zuzka z New Yorku - Bolívie: (1) (2) (3) (4)
Honza Faltus -Kavkazské Novosti: (1) (2) (3) (4)
Jana Vaňourková - Ománský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jana Vaňourková - O Jižní Africe (I) (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) (IX) (X) (XI)

kap uč ín o

  • Fenomenální španělský kytarista Paco de Lucia bude 3. srpna hrát v pražském Obecním domě. Koncertovat bude s výjimečnou sedmičlennou doprovodnou skupinou, v níž vynikají především strhující zpěvák Duquende a virtuozní tanečník Farruco, vnuk největšího romského tanečníka El Farruca, zakladatele legendárního andaluského tanečního rodu. Ke svým začátkům de Lucia uvedl: „Když jsem byl mladý, uvědomil jsem si, že flamenco je jazyk, jehož slovník má deset slov. A moje teorie byla, že se dá rozšířit, aby jich měl tisíc, pokud se dodrží jeho duch, esence, charakter, osobnost.“

  • Společnost Intel oznámila pokrok ve snaze nahradit elektrony při přenosu dat v počítačích. Vyvinula prototyp, jenž představuje první optické datové propojení s integrovanými lasery. Spojení dokáže přenášet data na delší vzdálenosti a mnohem rychleji než stávající měděná technologie, a to rychlostí 50Gbps. Při takové rychlosti by bylo možné během jediné sekundy přenést celý film v HD kvalitě.

  • Fíkové vosičky žijí v těsné symbióze s fíkovníky. Vazba je to velmi specifická, každému z asi osmi set známých druhů fíkovníku v podstatě odpovídá jeden druh vosičky, která ignoruje ty ostatní. Na britském ostrově Wight byly v minulosti objeveny fosilní pozůstatky hmyzu tehdy pokládané za mravence. Odborníci z University of Leeds však nyní došli k závěru, že se jedná právě o fíkovou vosičku. Nálezy jsou datovány do doby před 34 miliony lety a podle vědců jsou od současných fíkových vosiček prakticky k nerozeznání. Příroda tedy ukazuje, že pokud něco funguje opravdu dobře, není žádný důvod to měnit.

  • Newyorská policie pátrá po květinovém zloději. Do jedné banky vstoupil muž s obrovskou kyticí chryzantém a mečíků. Bankovní úřednici na přepážce podal s úsměvem lístek, na němž stálo: „Dej mi všechny bankovky a nedělej ze sebe hrdinu.“ Když od pokladní získal asi 440 dolarů, klidně odešel. Policie se domnívá, že jde o stejného muže, který minulý týden přepadl s velkou pokojovou rostlinou v květináči jinou pobočku banky.

  • Borýsek si začal vydělávat své první australské dolary tím, že plní své úkoly.
  • Dneska četl s babičkou své anglické čtení a bába ho pochválila, že mu to jde. A Bóra byl potěšený.
  • Byli lovit s tátou ryby,m ale chytli hovno, tak to koupili.
  • K večeři byly tři nebo čtyři druhy ryb, které v krámku s rybama vybral lovec Borýsek.
  • Zatímco Bojáček po dědovi chtěl louskat makadamové oříšky, které jdou vylouskat jen speciálním louskáčkem nebo sekerou na krev.
  • Bea si četla knížku v angličtině. Je to už velká baba.

 

australia
Dočasně pronajato Zrzkovi

Zrzek se vtírá do surrealistické společnosti s lehkostí sobě vlastní.

 

 

 

 

 

 

 

Surreálný inspektor Zrzek

Jeli jsme autem a Boris vyprávěl o své kamarádce Ciedě, že její tatínek má jinou maminku... Snažili jsme se mu to nějakou srozumitelnou formou vysvětlit, jak se to může stát a kdo jak ke komu patří a když se dozvěděl, že ta nová máma od Ciedinýho táty je Ciedina nevlastní máma, Boris vše rázem pochopil a pronesl:
"Ahá, takže Cieda je Popelka."


BaselitzAteliér Josefa Sudka
Jaromír Funke - abstraktní kompozice (1927 - 1929) (do 29. 8. 2010)
BaselitzGalerie fotografie Louvre
Josef Sudek (do 5. 9. 2010)
Dvanáctá výstava fotografií z cyklu výstav prezentující sbírku fotografií PPF.

Baselitz Chodovská tvrz
VÁCLAV MACH-KOLÁČNÝ - Jablko pro Evu (do 5. 9. 2010)
V. Mach-Koláčný se prezentuje v oblasti malby, kresby, kombinované techniky, počítačové grafiky a částečně fotografie a fotografiky. V jeho obrazech se zřetelně snoubí jeho „moravská duše“ s „moravským koloritem“. Osobitým stylem ztvárňuje svět pocitů, iluzorních invencí a barevných fantazií, zvláště v oblasti figurální tvorby, ale i krajiny.

BaselitzGalerie Nostress
Joseph Morris - Foreign Lands (do 30. 8. 2010)
FLUX je soubor černobílých fotografií amerického umělce Josepha Morrise dokumentují pomíjivou povahu vnímání a evokují otázku, zda jsou zachycením reálného místa nebo ztvárněním snů.
BaselitzLanghans galerie Praha
EGO / portrét x fotografie (do 29. 8. 2010)
Michal Adamovský, Jan Bigas + Štěpán Pech, Patrik Borecký, Vladimír Boudník, Radeq Brousil, Adam Holý, Václav Jirásek, Šymon Kliman, Richard Loskot + Karel Prát, Český člověk (Ivan Lutterer + Jan Malý + Jiří Poláček), Willi Najvar + Zbyněk Baladrán, Jano Pavlík, Michal Pěchouček, Ivan Pinkava, Robert Portel, Johana Pošová, Rudo Prekop, Lukáš Prokůpek, Petra Steinerová, Václav Stratil, Adéla Svobodová, Jiří Thýn, Dušan Tománek, Aleksandra Vajd + Hynek Alt, Zein, Václav Zykmund
BaselitzVERNON PROJEKT
Patricie Talacko + Alexandr Puškin ALTER EGO (do 27. 8. 2010)
Lze snad říci: Jste bytost, jste člověk, ale nejste umělecké dílo.
Umělecké duo Puškin/Talacko Vám nabízí Alter Ego. Přiřazujeme Vám předmět, Vaše Alter Ego. Jak vnímáte vlastní Ego, Vaší existenci a podobu, kterou se prezentujete? Co si myslíte, že jste?
Baselitz

Olga Walló: Barma – pohled profesionálního průvodce
Barma je velmi speciální turistická destinace, ve které dnes vládne nesmyslně autokratický režim. Maličký chlapík, stejně nevšední jako statečný, provází své klienty na cestě za exotikou po vyzkoušených povolených trasách a dává nám nahlédnout do profesního zákulisí svého řemesla. Mezi řádky nám vyloží svůj marný milostný příběh, který ho vyhání z domova, ale hlavně leccos z barmské historie, filosofie i každodenních zvyků. Poskytuje čtenáři alespoň letmý a útržkový vhled do fascinující kulturního prostředí, zcela odlišného od našeho, které nyní pod poklopem kruté diktatury podléhá nezadržitelnému čínskému vlivu. Svérázný hlavní hrdina a jeho příběh je zcela fiktivní a náleží do říše literatury. Země, o které vypráví, je nicméně stejně neuvěřitelná jako skutečná.


Baselitz

Ondřej Kabrna Trio (ve složení Ondřej Kabrna – piano, syntetizátory, Jakub Antl – kontrabas a baskytara a Lukáš Pavlík – bicí) vydalo u Arta Records desku nazvanou Timeways. Většina skladeb je z pera Ondřeje Kabrny.

  • Polští literáti mě nečtou, já zas nečtu je. Moje pomsta je každopádně kvantitativně větší.“ (Karol Irzykowski)

  • Kina:
    4.8. – Aero – Filmový klub –
    Pan Nikdo (režie: Jaco van Dormael, Kan./Bel./Fr./Něm., 2009, 133 min. Pohádka) (Jeden život – tisíce cest.) (20:30)
    6.8. – Aero – Filmový klub –
    Bunny a býk (režie: Paul King, VB, 2009, 95 min. Komedie) (Surreálně-bizardní cesta celou Evropou z industriálního Polska, přes Švýcarsko až do prosluněné Andalusie, kde se skrývá osudový býk.) (18:00)
    2.-4.8. – Evald –
    Květ pouště (režie: Sherry Hormann, Něm./Rak./Fr., 2009, 130 min. Drama) (Skutečný příběh o cestě z africké pouště na světová přehlídková mola.) (15:30,18:00)
    4.8. – Oko –
    Užívej si co to jde (režie: Woody Allen, USA/Fr., 2009, 92 min. Komedie) (Výstřední Newyorčan Boris Yellnikoff odkládá život vyšší společenské třídy k ledu, aby mohl přetvořit svou existenci do bohémštější podoby. Na své cestě se střetává s mladou jižankou Melody, která jeho životem docela zamíchá...) (20:30)
    2.8. – Světozor – Dokumentární pondělí –
    Silver Rocket Silver Screen (ČR., 2010, 90 min. Dokument) (Kamikadze volný pád filmovou historií ruku v ruce se sdružením Silver Rocket. Audiovizuální večer, kde se budou promítat vybrané scénky ze zásadních filmových snímků, které ovlivnily tvorbu kapel ze stáje Silver Rocket. Čekat můžete zrapovaného Ghost Doga, idiotské italské komedie a možná dojde i na porno. Vtipným slovem provedou diváky členové ÚV SRR. Čistý bizár.) (20:30)

  • Filmové festivaly:
    do 31.8. – Žižkovské filmové léto, Praha, Aero (info:
    http://www.kinoaero.cz/cz/cykly-festivaly/129/Zizkovske-filmove-leto/187/2010/)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    6.8. – Agharta – Rudy Horvath & Friends (21:00)
    7.8. –
    Agharta – Antonín Dlapa & Emil Viklický trio (21:00)
    8.8. – Agharta – Robert Rovina Group (21:00)
    2.-3.8. –
    Jazz club U staré paní – Ricardo Curto Trio (20:30)
    7.8. – Jazz club U staré paní – Kuba Doležal Quartet (20:30)
    4.8. –
    Jazz Dock – Vertigo Quintet & Dorota Barová (22:00)
    6.8. – Jazz Dock – Peter Lipa Band (22:00)
    4.8. –
    Nádvoří Sv. Jána Nepomuckého, Bratislava – Ida Kellarová & Jazz Famelija (20:00)
    3.8. –
    Obecní dům – Paco de Lucía (20:00)
    3.8. –
    U malého Glena – Roman Pokorný Jazz Trio (21:30)
    4.8. – U malého Glena – Rene Trossman Band (21:30)
    5.8. – U malého Glena – Filip Gondolán (21:30)
  • Kluby - cizina:
    „Rád využívám obecenstvo jako svou paletu barev, jako hudební nástroj.“ (Bobby McFerrin)

    2.-4.8. – Blue Note Tokyo, Japonsko – Omar Sosa Afro-Electric Quintet (19:00, 21:30)
    2.8. – Blue Note New York, USA – Soul Understand feat. Mavis „Swan“ Poole (20:00, 22:30)
    3.8. – Twins Jazz, Washington, USA – Peter Wagner Quartet (20:00, 22:00)
    2.8. - Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB –John Taylor & Julian Arguelles plus Neon Quartet (20:00)

  • Hudební festivaly:
    do 10.8. – Agharta Prague Jazz Festival (info:
    http://www.agharta.cz/index.php?p=program&site=agharta_apjf)
  • Divadla:
    „Život znamená snít.“ (Friedrich Schiller)

    2.-6.8. – Letní scéna Ungelt – Pierre Palmade, Christophe Duthuron: Na útěku (režie: Ladislav Smoček) (Jevištní roadmovie o útěku dvou žen.) (19:55)

  • Divadelní festivaly:
    do 4.9. – Shakespearovské slavnosti 2010, Praha, Brno, Ostrava, Olšany + Slovensko (info:
    http://www.shakespeare.cz/cz/o-slavnostech/1/)

Sobotní bouřka v Brně vodou vůbec nešetřila. Přes dokonale osprchovaná okna se fotit moc nedalo a tak jsem musel kvůli tomuto záběru jedno okno otevřít. Ale jen na několik málo vteřin a pak rychle pro hadr ...

obr

MK

No takto tetino

No takto tetino,
situácia mojej euroosoby je takého druhu, že sa čudujem, že vôbec píšem,lebo ma postihol jeden zo smrteľných hriechov - lenivosť! No takto tetino a strécu (ak nemá tiež ten syndróm ako ja), a vidíš, už aj modzog vypína,lebo práve vypla mikrovlnka a posteľ mám na vzdialenosť 146 cm. Zostavujem nové ONÉ, ktoré bude delové, ale práve preto to tak dlho trvá, lebo chcem všetkých prispievateľov "prasáka" tromfnúť. Bude to niečo na štýl p.g. Hrabala, ale ja ku glosám bežných ľudí nebudem pridávať žiadnu fabuľu. A stréc ať už pomalu chladí domácí pívo, ať to do léta stihne,já tentokrát určite přijedu asi i s vnučkou! Keď tak pozerám predchádzajúcu vetu, chybu tam nevidím, aj keď aj čeština od čias, keď som ju bežne používal, sa vyvíjala.
Jedným pozdravom z rangu "Dobrý deň" z budúceho ONÉ sa rozlúčim :
DLHO ŽITE!

p.s.
Ďaľšie odhaľovanie zo skvostného budúceho diela ONÉ je spoplatnené podľa zákona 11.paragraf.5 článok 10,zbierky zákona 568, uverejnený v Novom čase,Čase a Nadčase, schválenom v Slov. parlamente dňa 10.1.2010 jednomyseľne, všetkými Ficoposlancami, a to výške, ktoré určia tabuľky vykonávajúceho predpisu, vydaného najneskôr v marci (březnu) 2020! Odhad legislatívnych expertov je 5€ za vetu. A nerobte si z toho srandu! To je vážne!
Čafte!


Výpadek

Ve Znojmě byly okurkové slavnosti, ale my jsme tam nebyli. Podle názvu se zdá, že začala okurková sezóna – tomu odpovídá i můj pocit uvnitř hlavy, nic mě nenapadá. Asi to tak má být. Výpadek, doufejme, že jenom o prázdninách...
Dnes jsme vyjeli aspoň pro řebříček (na Slovensku mu říkají myší chvostík) a při té příležitosti jsme viděli Santon, Žuráň a v dálce pak Mohylu míru, která je tak zarostlá, že za pár roků už nebude vidět. A kousek od ní je radar, o kterým skoro nikdo neví a proto asi nikomu nevadí. Tenkrát s Napoleonem, to se obyčejní pěšáci asi naběhali... Fotil Jirka kapesním foťákem Lumix, pro jistotu vyrobil i vysvětlující nápisy:

Přestože byla neděle, okurková sezóna a hlava vymetená, soukromí zemědělci v Kandii se neflákali. Jerka ocenil, že dotyčný traktorista má s láskou opravený starý Zetor.

A taky si tam váží Božích muk a udržují je v důstojném stavu, že by na to byly granty? Možná stačí, když si lidi všímají, co je okolo nich.

Dada a spol. www.quakvarteto.cz

Dr+spol. 25

 

2.. 7. 2010

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš