Přátelé
(plísní)

Velikonoce se nám většinou daří trávit v horách na chaloupce. Chaloupka je sice čím dál zdevastovanější, ale jí je to jedno. Teď nám sama od sebe vypěstovala ve dřevníku takovou divnou bílou houbu, která dost poničila to naškudlené dřevo. Přemýšleli jsme, co s tím, jak s ní bojovat, no znáte to, ale na nic kloudného jsme nepřišli. A tak jsme zvolili klasickou cestu nejmenšího odporu. Ohni je celkem jedno, jestli je dřevo napadené dřevomorkou, či jakoukoliv jinou houbou. A kdoví jak to je s výhřevností.

Já si myslím, že výhřevnost nižší být nemůže, protože ta houba na dřevě je nástavba, je to něco navíc. Musela se i snažit, prostě v napadeným dřevě je schováno daleko víc entropie, takže to je výhřevnější a hotovo. Přece se to neztratí. I choroš hoří. A tak jsme pomaličku a systematicky pálili to bílé dřevo v kuchyňských kamnech, až se nám teď na Velikonoce podařilo spálit poslední houbičku. Jak psychedelické. Debaty na téma co dál nepřinesly řešení, jen možnosti. A těch je hodně. Hlavou mi proběhly patálie s plísní, kterou jsme měli doma v panelu. Černou panelovou plíseň. Náš boj s ní byl zcela marný, jakmile se vyladily podmínky pro její pučení, pučela. Chvíli jsme se dohadovali s družstvem, že by s tím měli něco udělat, třeba s fondu oprav a z dotací od státu, ale družstevní komise rozšířená o členy samosprávy rozhodla, že si za plíseň můžem sami, protože máme moc dětí. A že málo nebo moc větráme. Na straně 3 toho protokolu radili hodně větrat, na straně 4 pak větrání omezit. No a tak jsem se s naší plísní sžili, jednou za čas jsme ji nakrmili savem, to když Olina propadla panice, že je plíseň nezdravá. Dojedli jsme hermelín a nivu a všecky rohy vystříkali. Ale nebojte se, děti, nezemřela, žila s námi dlouhé roky, až teď před pár lety jsme za velké peníze dodatečně zateplili celej dům a plíseň odešla. Sama. Mimochodem, tohle radila Roušovna stavařka hned na začátku, kdy se ta naše panelová plíseň objevila.

I v případě naší bílé plísně jsme nepropadali panice. Kdysi dávno dávno se nám taková potvora usadila na chalupě v kuchyni u kachlových kamen na dřevěné podlaze. Moje maminka se rozhodla, že chalupu vyléčí sama, a to velmi neortodoxně. Kdykoliv jsem přijeli na chalupu, maminka šla do kuchyně první a tu bílou nabubřelou věc odkopla nohou a vyhodila pod lípu. Dělala to tak roky. Až se ve staré kuchyňské podlaze udělala díra. Takových dírek všelijakých tam bylo víc a nikomu to nevadilo, některé byly od myší. Po mnoha letech se houba přestala objevovat, asi začala být z maminčiny urputnosti otrávená a zmizela. Něco podobného se odehrálo ve dřevníku. Dřevo jsme slavnostně spálili a na zem nastříkali trochu smradlavýho sava. Martin radí lignopor. No uvidíme. Já si myslím, že když do dřevníku pár let dřevo nedáme, houba se na nás vyprdne.


Cesta byla chvílemi náročná


Jarní mazlínky starých kořenů


Olina padá


A zase.

Ale jinak můžeme doporučit metodu lhostejnosti i jiným postiženým. Je to levné a nenáročné. A je s tím málo starostí.
Velikonoční víkend byl krásný, sluníčko svítilo, na hřebeni bylo dost sněhu, bílá oblaka, dobrá viditelnost. V sobotu jsem šli na Šerák, trošku jsme se i bořili a klouzali sněhem. Posledních pár desítek let je to s obsluhou na Šeráku bídné a chce to trpělivost. A tu my máme, jsme přece vytrénovaní plísní. Objednali jsme si po jistých peripetiích pivo a polívku a tlačenku a po delší době jsme vše i dostali. A v tomto okamžiku, kdy jsem krkali cibuli, řekla Olina, že nepůjdem domů, ale sejdem na druhou stranu hory dolů do Jeseníku, navštívíme strejdu a zpátky se necháme odvézt Martinem. Cesta byla velmi náročná, protože jsem někdy šli hlubokým sněhem a několikrát jsme si dali i na držku. Olina spadla 4x, válela se ve sněhu jak vorvaň. Někdy jsme se bořili až po prdel. Náročná cesta. Ale jak jsme se skutáleli do nížin, sníh zmizel ajaro se nám dostalo i do bot. Slunko svítilo, lipová alej byla nabouchaná špatně vysvětlitelnou energií, nechtěli-li jsme se snížit k zemanovskému vysvětlení o síle v stromech ukryté.


Japonský vzkaz ve sněhu.


Bučina


V Bobrovníku jsme si dali plzeň a šli dál.


Pak jsme se na skok zastavili u babičky na Starém Bělidle,
ale Božena Němcová říkala, že babička není doma, že zrovna skáče přes plot.


Je krásné, když stroje pracují za nás.

Výlet byl překrásný. V neděli nás bolely nohy, Olina opravovala testy do školy, já jsem chvilku vymejšlel pro jednoho klienta webovky a Dana lítala kolem chalupy a tvořila tak zvané útulno. Nastartoval jsem motorovou pilu a pořezal něco starého dřevěného haraburdí. Ale do dřevníku jsme to staronové dřevo nedali, musíme vyhladovět plíseň. Možná dřevomorku.


Čerpací stanice Zeman s.r.o.


Dvojsmyslné zvířátko


Symbióza

V pondělí přišly myriády koledníků (tři), vymrskali holky a odnesli si pár čokoládovejch zajíčků a vajíček. Velikonoce jsou za námi.
Sakra, zase mi to vyšlo jinak, původně jsem chtěl napsat úvahu o mnemotechnických pomůckách.

3.1. 2010
Redakce hlásí, že nic nového pod sluncem vás nečeká. Žádná předsevzetí, žádný sliby. A už vůbec nemůžete počítat se sebemenším náznakem serióznosti. U prasete je to výhodou, u politika k posrání. Škoda jen, že není jen jeden. Ten politik.

29.11.2009
Redakce lehce upravila a připravila další kompletní vydání všech WWWiditelných prasat od doby vzniku po teď, čili do roku 2009.

20.11.2009
V knihovničce se narodily tři pohádky od Jarky N. ze Svatého štěpána, které mi poslali již dávno, ale já jsem byl takové hovado, že jsem se k tomu dostal až tenhle víkend. A ke vší hrůze se nemám ani na co vymluvit. Tak jsem pro ty pohádky udělal aspoň pár ilustrací. Tak promiň, Jarko.

5.1.2009
A je tu ročník dvanáctý. U whisky by to mohlo znamenat pár hvězdiček i skoro jistotu kvality. U týdeníku to může naopak znamenat šanci pro hnilobu nebo vyschlo. Pokusíme se udělat pro zvrácení možných předpokladů co nejvíc. Třeba se nám to sem tam v nějakém fejetonu nebo fotce povede. A když ne? Je snad málo oblastí, kde to stojí za hovno?

1.1.2007
Archivní sklípek funguje i nadále tak, že se klikem u ikony Bazaar dostanete přímo k jakémukoliv ze tří až čtyř posledních vydání. Z nich se vám stejnou technikou podaří dostat i k dalším předchozím třem až čtyřem vydáním od zvoleného. Toto zanořování je násilně utržené posledními třemi vydáními z předchozího roku.
Starší ročníky až po samotný Velký třesk - vznik neseriozního internetího týdeníku WWWiditelné prase - lze získat jedině na CD. (Ale to až po urputném
přemlouvání, protože kdo se s tím má furt vypalovat). Kvůli tomu, že minulej rok skončil a novej začal, bude potřeba překopat zase celé prase od narození, aby na CD bylo kompletní a to se teda redakci příliš zatím nechce. Redakce je od základů shnilá.


Na skladě se do dnešního dne válí tyto cestovní deníčky:

Jan NZ Kurka - Nový deník Zélandský:(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jan Indinista Rouš - Honzíkova cesta (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17)
jeho cestovní deníček je ZDE.( Ale je to blog bez fotek).
Jan Andinista Kurka - Deník Andinisty:
(1) (2)
Jana Vaňourková Kubánský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)
Linda Synaková - Rusko-Elbrus: (1) (2)
Zuzka z New Yorku - Bolívie: (1) (2) (3) (4)
Honza Faltus -Kavkazské Novosti: (1) (2) (3) (4)
Jana Vaňourková - Ománský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jana Vaňourková - O Jižní Africe (I) (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) (IX) (X) (XI)


...

  • Hyeny skvrnité jsou typickými obyvateli afrických savan. Legendární je jejich silný skus, díky němuž si poradí i s potravou, kterou už velcí predátoři nekonzumují (např. kosti). Biologové s oblibou studují jejich pestrý společenský život. Fréderic Theunissen z univerzity v kalifornském Berkley a Nicolas Mathevon z Université Jean Monet v jihofrancouzském Sant-Étienne se rozhodli spojit síly a pokusit se dešifrovat známý vokální projev hyen, trhavé zvuky připomínající lidský smích. Zjistili, že výška onu sděluje ostatním informace o věku hyeny, jeho barva a proměny ve frekvenci kódují informaci o nadřazeném či podřazeném postavení zvířete. „Smích hyen dává ostatním na srozuměnou, jaký stupeň společenského žebříčku zvíře zastává,“ uvedl Fréderic Theunissen.
  • Psychologové sledovali změny v lidském organismu v závislosti na náladě, zejména v jeho imunitním systému. Při výrazné optimistické náladě byl organismus doslova zaplaven imunitními buňkami, které dokážou reagovat na invazi cizích virů a bakterií. Pesimistická nálada se okamžitě projevila na poklesu imunity.
  • Už dlouho se ví, že hmota může zakřivovat světlo. Na tomto principu fungují čičky. Až donedávna se nevědělo, že to může být i obráceně. Vědcům z University of Michigan se podařilo zakřivit a „srolovat“ svazky nanočástic pomocí světelných paprsků. Vysvětlení spočívá v tom, že fotony dodaly energii látce pokrývající vlákna nanočástic. To vedlo k chemické reakci a vzniku polarizovaného elektrického náboje. Díky tomu pak vlákna začala měnit tvar, aby se od sebe co nejvíce vzdálila.
  • Obraz First-Class Marksman (v překladu Prvotřídní střelec) slavného australského psance Sidneyho Nolana byl vydražen za 5,4 milionů australských dolarů a stal se tak nejdražším australským obrazem. Původně anonymním kupcem byla nadace Gleeson O´Keffe Foundation, která po týdnu vystoupila z anonymity a obraz darovala Art Gallery of New South Wales, která se nachází v Sydney.

  • Honza se Stáňou už jsou asi doopravdy zase doma, neboli v Dublinu
  • Byli jsme v Ostružné
  • A bylo tam krásně

australia
3B+H+M vzhůru nohama

Další hlášeníčko

 


Zkoušela jsem jí políbit, jestli se z ní nestane krásnej princ,
ale málem mi nasraně skočila až do žaludku


rocková hvězda


New kids on the block

Helča + 3B + M

Paroubek o sobě v Rudém Právu:
"Pokud jde o debaty, tak v této zemi není nikdo, kdo se mně vyrovná. A to říkám bez nějaké zbytečné neskromnosti."


BaselitzGalerie Jakubská
Výstava LÁSZLÓ KUTAS - bronzové sochy
BaselitzGalerie hlavního města Prahy - Staroměstská radnice
konceptuální umělec ze Slovenska MAREK KVETÁN (5. 3. – 2. 5. 2010)

Baselitz Radioservis vydává CD Pravdivý příběh Plastic People. Strhující, věrné i pitoreskní vyprávění o letech, kdy působil jako manažer soustavně perzekuované skupiny The Plastic People of the Universe, napsal básník, publicista a kunsthistorik Ivan Martin Jirous na přelomu let 1980-1981. V nahrávce Českého rozhlasu z roku 2009 čte nezaměnitelným způsobem sám autor a Oldřich Kaiser. Doplněno hudebními ukázkami.

BaselitzGalerie Velryba
Guna Leite - PROSTOR
22. 3. 2010 - 15. 4. 2010

BaselitzGalerie hlavního města Prahy - Dům U kamenného zvonu
ZDENĚK SKLENÁŘ / DESET TISÍC VĚCÍ – DESET TISÍC LET
17. 3. 2010 - 6. 6. 2010

Baselitz Italská kapela Chant (Libero Mureddu – piano, klávesy, Antonio Borghini – basa, violoncello a Cristiano Calcagnile - bicí) vydala desku nazvanou ...Ma Io Ch´in Questa Lingua. Progresivní jazz v jejich pojetí často experimentuje a překvapuje. Je plné nečekaných zvratů, rytmických proměn, jak improvizace, tak pulsujících unison. Mozaikovité skládání hudebních motivů, využití různých možností hudebních nástrojů, výrazný svérázný rukopis, to vše umocňuje dojem a poslech desky je tak dobrodružným zážitkem.


prd Dalajlama XIV. Jeho svatost: Jak vidět sebe samé tak, jací doopravdy jsme
Dalajlama patří k největším duchovním autoritám současnosti. Nuceně pobývá v exilu a snad právě proto může dobře zprostředkovat učení tibetského buddhismu lidem na Západě. Vnáší jeho myšlenky do kontextu s jinou duchovní tradicí, ale ukazuje je jako univerzálně platné nezávisle na čase a místě. Tato kniha pojednává o tom, že jedním z klíčů k duchovnímu prozření a osvobození je poznání sebe sama – úkol, jehož důležitosti a obtížnosti si byli od antiky vědomi i evropští myslitelé.
Vydalo nakladatelství Argo.

prd Kaku Michio: Fyzika nemožného
Ještě před stoletím si byli vědci jistí, že věci, kterými dnes člověk běžně disponuje, jako třeba laser, televize či atomová bomba, jsou fyzikálně neuskutečnitelné. Kaku ve své knize zkoumá, nakolik už věda pokročila a nakolik jsme se přiblížili realizací technologií, jež zatím fungují jen ve science-fiction. Ukazuje, jak lze optiky a elektromagnetismu využít k simulaci neviditelnosti; jak zdokonalení magnetické rezonance možná pomůže číst lidské myšlenky; jak využití supravodičů, nanotechnologií a elektrického pole třeba výtah.
Vyšlo v nakladatelství Argo.

  • Hlavní příčinou utrpení je egoistická touha po vlastním pohodlí a spokojenosti.“ (Dalajlama)
  • Kina:
    7.4. – Aero – Filmový klub – Osadné (režie: Marko Škop, SR, 2009, 63 min. Dokument) (Titulní vesnice leží na východním konci Slovenska při hranici s Polskem a je místem, kde končí silnice. Starosta je v místě, které pomalu vymírá, ve funkci už úctyhodných třicet šest let. Místní pravoslavný kněz za posledních pět let pochoval padesát lidí, zatímco pokřtil pouze dvě děti. Oba se rozhodnou, že budou za Osadné bojovat.) (18:00)
    5.-7.4. – Evald –
    Květ pouště (režie: Sherry Hormann, Něm./Rak./Fr., 2009, 130 min. Drama) (Skutečný příběh o cestě z africké pouště na světová přehlídková mola.) (15:30, 18:00, 20:30)
    7.4. – Kino 35 –
    Maminčina hlava (režie: Carine Tardieu, Fr., 2007, 95 min. Drama) (Patnáctiletá Lulu se vždy cítila málo milována svou matkou Juliette. Jednou Lulu objeví film, kde je její matce 20 let a vypadá šťastně v náručí neznámého muže. Ten zmizel a s ním i matčin úsměv. Lulu se rozhodně tohoto muže najít...) (19:00)
    8.4. – Kino 35 –
    35 panáků rumu (režie: Claire Denis, Fr., 2008, 100 min. Drama) (Lionel sám vychovává svou dceru Joséphine. Dnes je z ní mladá žena, oba však odmítají milostné nabídky i starosti ostatních. Lionelovi pomalu dochází, že čas postoupil a je načase, aby se jejich cesty rozešly.) (19:00)
    8.4. – Městská knihovna –
    Stínu neutečeš (režie: Lenka Kny, ČR/Pl., 2009, 102 min. Drama) (Řehoř si žije spokojeně. Jeho žena Evženie ne. Po šedesáti letech manželství přichází osmdesátileté Evženie za svou vnučkou právničkou Katkou, aby jí pomohla rozvést s Řehořem. Katka nechce rozbít svou milovanou rodinu a pokusí se rozluštit babiččin důvod. Odkryje dramatickou minulost vlastní rodiny...) (18:00)
    5.4. – Oko – Filmový klub –
    Muž na laně (režie: James Marshr, VB, 2008, 90 min, Dokument) (7.8.1974 byl spáchán „umělecký zločin století“. Pachatelem byl francouzský vizionář, pouliční umělec, kapesní zloděj, provazochodec a především snílek, který by pro uskutečnění svého snu neváhal i zemřít - Philippe Petit. „Byla by to krásná smrt. Vždyť bych zemřel při provozování své vášně“, říká dnes francouzský dobrodruh, který ilegálně přešel po ocelovém laně mezi newyorskými „dvojčaty“. Ve strhující rekonstrukci poskládal režisér vzpomínky všech zúčastněných. Skvěle dramaturgicky vystavěný snímek s napínavou dramatizací této unikátní akce využívá množství autentických záběrů a fotografií a ve vhodných chvílích nechává naplno vyznít působivou hudbu Michaela Nymana.) (18:00)
    7.4. – Oko –
    Lítám v tom (režie: Jason Reitman, USA, 2009, 109 min. Drama) (Odborník na propouštění zaměstnanců miluje život na cestách. Právě když se blíží k dosažení vysněné mety deseti milionů nalétaných mílí, začíná se jeho pohodový „přelétavý“ život otřásat v základech. A může za to i věčná další turistka, kterou na svých cestách pravidelně potkává.) (18:00)
    6.4. – Ponrepo – cyklus Akira Kurosawa-tennó – Rašómon (režie: Akira Kurosawa, Jap., 1950, 82 min. Krimi) (Jaký zločin se stal v „Lese démonů“? O tom diskutují tři muži a každý má svou pravdu. Prolínání skutečnosti a fantazie...) (20:00)
    7.4. – Ponrepo – cyklus Půl století španělského filmu II. –
    Byteček (režie: Marco Fereri, Šp., 1959, 75 min. Drama) (Příběh Rodolfa a Petrity, kteří nemohou nalézt byt, je založený na skutečných osudech mnoha mladých párů.) (17:30)
    7.4. – Ponrepo – cyklus Akira Kurosawa-tennó –
    Idiot (režie: Akira Kurosawa, Jap., 1951, 101 min. Drama) (Konfrontace světa plného zášti, touhy po moci a majetku s neotřesitelnou vírou hlavního hrdiny v dobro.) (19:30)
    9.4. – Ponrepo – cyklus Akira Kurosawa-tennó –
    Sedm samurajů (režie: Akira Kurosawa, Jap., 1954, 101 min. Dobrodružný) (Malou vesničku už několik měsíců terorizují banditi, kradoucí obyvatelům skromnou úrodu...) (17:30)
    5.4. – Světozor – Dokumentární pondělí –
    Restaurované filmy Jana Špáty (ČR, 2003, 103 min.) (Výběr z unikátního projektu digitálního restaurování filmů klasika českého dokumentu.) (20:30)
  • Filmové festivaly:
    do 2.5. – Mezinárodní festival animovaných filmů, Třeboň (info:
    http://www.anifilm.cz/)
    do 31.5. – Projekt 100 (info:
    http://www.projekt100.cz)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    5.4. –
    Agharta – Martin Brunner Trio (21:00)
    6.-7.4. –
    Agharta – Agharta Gang feat. Štěpán Markovič (21:00)
    8.4. –
    Agharta – Petr Zeman Quintet (21:00)
    9.4. –
    Agharta – Luboš Andršt Group (21:00)
    8.4. –
    Balbínova poetická hospůdka – Vladimír Merta (20:00)
    10.4. – Balbínova poetická hospůdka – Laco Deczi & Celula N.Y. (20:00)
    6.4. -
    Blues sklep –Ivan Hajniš a The New Blues Band (21:00)
    8.4. – Blues sklep – The Jonathan Gaudet Hot Three (21:00)
    10.4. – Blues sklep – Tonny Blues Band & Juwana Jenkins (21:00)
    6.4. –
    Divadlo Bez zábradlí – Dan Bárta & Illustratosphere (19:00)
    5.4. –
    Jazzboat – Jana Koubková Wuartet (20:30)
    8.4. – Jazzboat – Matěj Benkko Trio (20:30)
    11.4. – Jazzboat – Svatobor Macák Quartet (20:30)
    5.4. –
    Metropolitan jazz club - Radim Linhart & Young Jazz Blood (21:00)
    11.4. – Metropolitan jazz club – Milan Vítina Trio (21:00)
    6.4. –
    Stará Pekárka, Brno – Eva Emingerová Quintet (20:00)
    7.4. – Stará Pekárna, Brno – Phishbacher NY3 (20:00)
    7.4. –
    U malého Glena – Roman Pokorný Fusion Jazz trio (20:00)
    9.4. – U malého Glena – Rosťa Fraš Q (21:30)
    10.4. – U malého Glena – Mark Aanderud Trio (21:30)
  • Kluby - cizina:
    „Dokud hudba trvá, jsi hudbou.“ (T. S. Eliot)

    10.-11.4. – Blue Note Tokyo, Japonsko – Sophie Milman (18:00. 20:45)
    7.-8.4. – Blue Note Milan, Itálie – Bill Evans (21:00, 23:00)
    6.-11.4. – Blue Note Washington, USA – The Bad Plus (20:00, 22:30)
    8.4. – Twins Jazz, Washington, USA – Markov Jazz Process (20:00)
    7.4. - Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Aaron Parks (20:30)

  • Tanec a experimentální divadlo:
    Fantazie se stává realitou, pokud ji umíš zatančit.“ (Richard Cohen)

    8.-9.4. – Alfred ve dvoře – Bergman update / stage code & hosté (Kabaret o manželství.)
    (20:00)
    6.4. – Divadlo Ponec, hostuje Yonne en scene –
    Nokto (režie: Jean Pascal Viault) (Představení vás prostřednictvím příjemné hudby a neobvyklého světelného designu uvede do malátného stavu mezi bděním a spánkem. Nokto je více než jen pouhé divadlo, představuje zážitek na hranici současného umění.) (11:00)
    7.4. – Divadlo Ponec, hostuje DOT 504 –
    Holdin´ Fast (Sen o touze a závislosti, v němž těla klesající pod vzájemným tlakem a tíhou podávají svědectví o vášni a intenzitě. Představení je výsledkem spolupráce prvního českého plně profesionálního tanečního souboru DOT504 s Jozefem Fručkem a Lindou Kapetaneou, uznávanou choreografickou a taneční dvojicí.) (20:00)
    11.4. – Divadlo Ponec, hostuje Duncan centre –
    Fg=Gm1m2/r2 (Nedávno jsem otevřela svůj starý sešit fyziky a v něm stálo: „Cívka je cívka, to se nedá nic dělat, bez cívek nehraje ani rádio.“ Kladu si otázku po tom, zda lze tanec definovat jako jednoduchý pohyb tam a zpět v gravitačním poli?) (15:00, 18:00)

  • Vícežánrové festivaly:
    do 27.4. – Bonjour Brno 2010 (info: http://www.bonjourbrno.cz/)
  • Divadla:
    „Arogance je parukou k zakrytí duševní pleše.“ (Jan Werich)

    7.4. – Činoherní klub – Jasmina Reza: Bůh Masakru (režie: Ondřej Sokol) (Jsme lidé kultury, rozumu anebo jen bezmocné individuální oběti svých pudů? Hra, během níž se bortí očekávané stereotypy chování...) (19:30)
    8.4. – Činoherní klub – Christopher Hampton: Nebezpečné vztahy (režie: Ladislav Smoček) (Rozkoš je jediná věc, co svádí obě pohlaví dohromady, a přesto sama nestačí založit nějaký vztah.)
    (19:30)
    8.4. – Divadlo Archa, hostuje Divadlo Husa na provázku – Proměna aneb Budař už zase hoří, Buršová se na to dívá – tu a tam se ho zatouží dotknout, ale netroufne si (režie: Vladimír Morávek) (Neustálé proměny Jana Budaře.) (20:00)
    9.4. – Divadlo Archa, hostuje Divadlo Husa na provázku – Hordubal (režie: Antonín Pitínský) (První díl projektu Čapek na provázku.) (20:00)
    11.4. – Divadlo Archa, hostuje Divadlo Husa na provázku – Prase (režie: Vladimír Morávek) (Zcela neznámý – autorem nezařazený do sebraných spisů – Havlův text na téma Češi a svět.) (20:00)
    7.4. – Divadlo Komedie – Günter Senkel, Feridun Zaimoglu: Černé panny (režie: Dušan D. Pařízek) (Deset monologů desíti muslimských žen.) (20:00)
    9.4. – Divadlo Komedie – Thomas Brussig: Hrdinové jako my (režie: Kamila Polívková) („Střízliví pozorovatelé nyní docházejí k závěru, že žádný lid bořící zdi neexistoval. Ale kdo to tedy byl, Byl jsem to já!“ Klaus Uhltzscht) (20:00)
    11.4. – Divadlo Minor, hostuje Divadlo ANPU – PREMIÉRADvě pohádky na břiše (Pro děti. Inspirováno pohádkou K. J. Erbena Jirka s kozou a klasickou českou pohádkou Lenimír a Dobromil.) (15:00)
    8.4. – Divadlo Na zábradlí – Ubu se baví (autorský projekt Jiřího Havelky) (Aerodynamická ubunalita.) (19:00)
    9.4. – Divadlo Na zábradlí – Kelly McAllister: Cesta hořícího muže (režie: Marie Záchenská) (Příběh rozhádaných bratrů, kteří se na přání nedávno zesnulého otce vydají na cestu k místu, které si vyvolil jako místo posledního odpočinku. „Nechť to pomine s dneškem.“)
    (19:00)
    8.4. – Divadlo Pod Palmovkou – Dale Wasserman: Přelet nad kukaččím hnízdem (režie: Petr Kracík) (Dramatizace je založena na konfliktu mezi svobodou jednotlivce a zájmy společnosti.)
    (19:00)
    6.4. – Divadlo Rokoko – Marie Jones: Plný kapsy šutrů (režie: Jana Kališová) (Dva statisti z malé irské vesnice se účastná natáčení amerického velkofilmu. Co to udělá se dvěma obyčejnými chlapíky, když se octnou na dosah velkého světa, peněz a slávy?) (19:00)
    5.4. – Divadlo Ungelt – William Douglas Home: Ledňáček (režie: Ladislav Smoček) (Duchaplná anglická komedie o vdově, sirovi a jeho komorníkovi, kteří se i ve vyšším věku dokáží těšit ze života.)
    (19:55)
    7.4. – Divadlo V Dlouhé – Irena Dousková: Oněgin byl rusák (režie: Jan Borna) (Volné pokračování bestselleru Hrdý Budžes.)
    (19:00)

  • Divadelní festivaly:
    do 11.4. – České divadlo 2010, Praha (info:
    http://www.ceskedivadlo.cz/)
    9.-13.4. – Transteatral, festival iberoamerických kultur, Praha (info:
    http://www.transteatral.cz/)
 

Do tajů a kouzel složité kuchyně výuky muzikálového herectví nahlédl náš zvědavý hejbací objektiv. Snímek ukazuje, kterak před vystoupením procvičuje paní profesorka Dada se svými studenty rytmizaci některých náročnějších gest.

MK

No takto tetino

No takto tetino,
situácia mojej euroosoby je takého druhu, že sa čudujem, že vôbec píšem,lebo ma postihol jeden zo smrteľných hriechov - lenivosť! No takto tetino a strécu (ak nemá tiež ten syndróm ako ja), a vidíš, už aj modzog vypína,lebo práve vypla mikrovlnka a posteľ mám na vzdialenosť 146 cm. Zostavujem nové ONÉ, ktoré bude delové, ale práve preto to tak dlho trvá, lebo chcem všetkých prispievateľov "prasáka" tromfnúť. Bude to niečo na štýl p.g. Hrabala, ale ja ku glosám bežných ľudí nebudem pridávať žiadnu fabuľu. A stréc ať už pomalu chladí domácí pívo, ať to do léta stihne,já tentokrát určite přijedu asi i s vnučkou!Keď tak pozerám predchádzajúcu vetu, chybu tam nevidím, aj keď aj čeština od čias, keď som ju bežne používal, sa vyvíjala.
Jedným pozdravom z rangu "Dobrý deň" z budúceho ONÉ sa rozlúčim :
DLHO ŽITE!

p.s.
Ďaľšie odhaľovanie zo skvostného budúceho diela ONÉ je spoplatnené podľa zákona 11.paragraf.5 článok 10,zbierky zákona 568, uverejnený v Novom čase,Čase a Nadčase, schválenom v Slov. parlamente dňa 10.1.2010 jednomyseľne, všetkými Ficoposlancami, a to výške, ktoré určia tabuľky vykonávajúceho predpisu, vydaného najneskôr v marci (březnu) 2020! Odhad legislatívnych expertov je 5€ za vetu. A nerobte si z toho srandu! To je vážne!
Čafte!

 


Pozor! Na Obludáriu jsme byli a je to neuvěřitelně krásnej zážitek!!!! Byli v Pršticích, lístky stály 800.- a vůbec jsme nelitovali! A máte to blízko...., to se máte.

 

Svatební cesta po 35 letech

Stačí vzít kola a vyjet z domu. Po zeleném čtvrtku zbylo v některých hospodách za Brnem i zelené pivo – zatímco v Brně prý zmizelo už večer. Ochutnali jsme ho v Bílovicích.
První den jsme dojeli do Černé Hory, kde existuje příjemná možnost průzkumu pivovarské hospody i s noclehem, obojí se podařilo. V pivovaru provádějí mohutné opravy během provozu, asi mají v plánu všechno stihnout do léta. Pivo schváleno – ochutnali jsme nefiltrované sklepní, Kamelot, Kern, Kvasar, všechna vynikající...dá se vybrat!

Podle mapy existuje krásná cyklistická cesta s názvem „Pivní stezka Petra Bezruče“, udajně hřebenovka z Černé Hory směrem na jih (nebo taky obráceně). Vydali jsme se na ni, nejdřív po ulici Na ulici s představou, že dojedeme do Blanska. Hned na začátku jsme našli smrtku, připravenou zřejmě na vynášení a protože nic nenamítala, vyfotili jsme se s ní. Pohled na Černou Horu a zámek z této strany je možný asi jen v zimě a hodně brzy zjara...

Přestože předpovědi slibovaly oblačnost, deště a podobné kratochvíle, takových jsme se nedočkali. Sluníčko svítilo, všechno vonělo a tak se stalo, že jsme zabloudili – doposud nevíme, kdy jsme z té zelené sjeli.. Došlo nám to, když jsme nějak podezřele dlouho ztráceli pracně získanou výšku. Na křižovatce jsme vybrali jakousi cestu vzhůru v naději, že na tu správnou, zeleně označkovanou přece musíme narazit. Jerka zkusil GPS, ale jen na chvíli, protože neměl náhradní baterku a bylo jasno. Jsme opravdu někde pod tou hřebenovkou. Svah byl ale čím dál prudší, cesta postupně mizela, až se ztratila úplně. Před námi louka, plná loňské suché trávy, občas malé smrčky, hlavně ostružiní a taky hodně stezek od divočáků, nad tím houština. Zbývalo nám asi 50m prudkého stoupání, znovu ztrácet výšku se nám nechtělo, a tak jsme vláčeli kola přes to všechno šáší, cik cak vzhůru a ještě se staženou prdelkou při představě, že by se tam třeba mohla vyskytnout divoká prasečí máma s mladejma... Těch pár metrů trvalo asi dvě hodiny. Na celkové fotce to vypadá celkem jednoduše, ale při bližším pohledu je možno vidět šlahouny ostružin, ty byly skoro všude a pěkně propletené. Posledních 5 metrů mně Jirka pomohl vystěhovat kolo, na to mně už nějak nestačila óbrovská sila. Andělíčci strážníčci asi nad náma bděli, protože cesta tam nakonec byla a dokonce nás pak dovedla až na tu hřebenovku – pěknou lesní asfaltku. Při pronikání ostružiním a vymotáváním pedálů z trávy jsem byla docela zaneprázdněná a tak až nahoře jsem zjistila, že nemám na řídítkách přilbu. Znamenalo to vydat se zpět „po stopách“, sice bez kola, ale co kdyby tam bylo divoký prase...? Naštěstí nebylo a přilba ležela asi ve druhé třetině našeho šplhání. Pár kilometrů od domova a jak se dá zabloudit!

Pak už to byla idylka vzhůru dolů, až na to, že na cestu do Blanska jsme si z Hořic omylem zvolili tu nejdivočejší turistickou cestu a tak jsme kola stěhovali po kamenité klouzavé a strmé pěšině potupně dolů, končilo to mezi domy po schodech. Ale aspoň tam nebyly stezky divočáků.
Z Blanska jsme vyjeli zase do hory a z Těchova po krásné silničce lemované starými patníky trefili do Obůrky, kde je hospůdka „U Jiřího“, po které už nějakou dobu pátrám. Tam se vaří tak dobře, že bych klidně doporučila výlet tím směrem, za účelem nějaké oslavy a nebo svátečního oběda, třeba.

Po noclehu v Blansku cesta domů opět přes hory a doly, hlavně lesem, kde bylo mezi starým listím fialovo, bílo, žluto, zeleno a nahoře modro. Zatím, co jsem sbírala podběl, Jerka fotil kytky a čmeláky a přitom v kaluži objevil líheň žab. Zázrak. Je to tak, stačí vzít kola a vyjet z domu...

Dada a spol. www.quakvarteto.cz

Dr+spol. 5. 4. 2010

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš