[CNW:Counter]
e-mail

DO_BŘÍŠ_ka
(sušenkou*)

Sobotu měla Olina bezVraní. Normální volno. Tak jsem vymyslel takovej výlet. Ono to bylo trochu jinak, nebudu přeskakovat. Milada od nás z baráku nás nalanařila na nějakej turistickej čundr s její partičkou. Dostal jsem od ní itinerář a mělo to být tak, že jako Olina s Miladou půjdou s tou bandou turistů a já si vymyslím nějakou jinou trasu na běžení a setkáme se v cíli nebo ve Vraným. Ale znáte to, jak to chodí. Milada v předvečer akce přišla oznámit, že nejede, protože musí ke kadeřnici. No tak jsem tu mou běhací trasu modifikoval, že si to půjdem s Olinou sami a na hejno turistů se vyprdneme.
Ráno jsme jeli vlakem stejně jako za Olininou mámou, akorát jsme dojeli až do Dobříše. Koleje na té trase jsou tak rozhrkané, že jsme se stihli vzájemně opařit čajem, ale nakonec všecko dopadlo skvěle.
Hned na začátku čundru jsme zakufrovali. Olina našla cedulku, že po 100 metrech je rozcestník. A protože já zase jsem vyčetl z Mapy.cz, že půjdeme většinou jen po modré, tak bylo na kufr zaděláno. Přiznám se, že se mi směr nelíbil, ale Roušovna to rozetla, že jsem řekl po modré, a tohle je jaká? Modrá, takže to je dobře. A vyrazili jsme. Horda turistů (pravděpodobně těch od Milady - potvrzeno dodatečně, protože měli na baťůžcích jakýhosi plyšovýho hrošíka) se vine za námi, ale protože Olina potřebuje udělat selfíčko, tak nás dojdou a předejdou. Znovu je předbíháme, dostáváme se do čela pelotonu a já koukám do chytráka na mou oblíbenou aplikaci Osmand+, což je něco jako Mapy.cz. A ten Osmand jednoznačně usvědčuje Olinu i mě z omylu. Prudce to zalomíme doleva, profesionální turisty tím nezmateme, myslí si, že jsme blbí a zahýbají doprava... Jsme volní.

Před nedávnem se podařilo vědcům v Americe za děsný prachy a mnoho let příprav zachytit gravitační vlnu z dob počátků našeho vesmíru, potvrzující skoro všechno z Einsteinovy obecné teorie relativity. A my jsme ten zborcenej hyperprostor našli s Olinou jen tak pohozenej za městem zadarmo a hned. 7,716 čtverečních metrů hyperprostoru.

Kecáme s Olinou o všem možným a najednou jsme si uvědomili, že jsme za plotem, že jsme v ohradě. Zatímco daňci byli na svobodě. Vše je obecně relativní.

Kufr jsme vyřešili tak, že jsme přehopsali dálnici (Osmand+ to kupodivu nabízel, narozdíl od mapy.cz), naštěstí po ní moc aut nejezdilo. Už jsme správně podle mobila.

Mráz je výborná 3D tiskárna. Závidím mrazu lehkost a tvůrčí odvahu.

Najednou se přede mnou objevilo dílo slavnýho umělce, který se baví tím, že v přírodě buduje objekty s kruhy. I kdybyste mě zabili, tak si na jeho jméno většinou a najednou nemůžu vzpomenout.

Vybaví se mi až později. Je to asi nějaká duševní úchylka. Některá jména se mi schovávají do příručního mozkovýho trezoru, kterej svévolně mění přístupové heslo. Některá jména jsou prokletá. Zajímavé je, že ne vždycky, ale v nějakých specifických souvislostech. Nejzpropadenější býval Salman Rushdie. Jeho jméno ze mě vypadlo kdykoliv a kdekoliv na povel. Ale existovalo jediné místo, kde se spisovatel bleskově v trezoru zabarikádoval a odmítal otevřít plechový alzheimeří dvířka. Antikvariát.

Kdykoliv jsem vstoupil do antikvariátu, abych se kouknul, či poptal po Satanských verších, jméno autora i název díla se vypařily. Bylo to dobře ošetřené a neprůstřelné. Například jsem šel po ulici, vzpomněl jsem si na Salmana a uvědomil si, že na konci ulice je antikvariát. Přeříkával jsem si Rushdieho stále dokola a radoval se, jak jsem na prokletí vyzrál. A pak, asi za tři čtyři ulice jsem si uvědomil, že jsem zapomněl do knižního frcu vejít. Příště už jsem uvnitř jméno zase nevěděl. Satanské verše jsem si totiž kdysi rozečetl, ale nedočetl a knihu vrátil, pak jsem si ji chtěl dočíst a mít ji v knihovně. Knihu už mám, a dočtenou. Od té doby Salman Rushdie příležitostným trezorem zapomnění opovrhuje.

Se jménem kruhovýho umělce se to má podobně. Dělal jsem před několika lety pro Helču z jeho děl takovou fleší prezentaci, když v Austrálii končila školu. Fotím si kruhy v lese a naprosto marně ve změti šedých kruhových závitků hledám jeho jméno. Ano, ten génius kruhů se jmenuje Andy Galsworthy a nedávno o něm byl na ČT Art dvojdílnej dokument. Krásnej dokument.

Děj se vůle Boží. Kapitálka.

Potrhlé stromy nám mávají na cestu.

Zamrzlej Charvátův rybník.

Někde v půli cesty poblíž kopce Pleš jsme si dali občerstvovačku. A taky jsme se dozvěděli spoustu mouder.

Například že Karel a Maroš jsou lezby.

A že jsme oba hňupi. A vy už teď taky.

Což nám nevadí. Olina má termosku s horkým čajem a sváču jsme si připravili už doma.

Chci žít ve světě plném lží a podrazů. Někdy mám pocit, že se nám to daří.

A pak jsme zjistili,že není sever jako sever. Měli jsme tři přístroje a každej sever byl jinde. Olina to vysvětlovala tím, že její kompas je PROfi. Nemám protiargument. Ani blbej.

Ale pak jsme odstranili plechovou termosku s čajem a severy se sjednotily. Z toho plyne jednoznačný závěr: Teplý čaj ovlivňuje sever zeměkoule.

Komu se nelení...

Křížová cesta.

Cesta za hrníčky s dušemi.

Poetická setkání třetího druhu.

OZY nově nálo.

Za robustním plotem je cosi, co vypadá podezřele, asi nějaká velká hračka. Ale když jsem tu hračku fotil, zhluboka zaštěkala a zvedla se na nohy. Ano, bylo to živé a plot robustní.

Pak jsme ještě našli stopy po mrtvém ptakopyskovi.

A rozjásanýho Ježíše.

Nordwalking.

Vypadá to, že jsme znova zakufrovali, jsme v Japonsku.

A hle, najednou se před námi rozvinulo městečko Mníšek pod Brdy. Původně jsme chtěli dojít jen do Nové Vsi pod Pleší, ale došli jsme až do Mníšku pod Brdy. Zeď kostela je přímo vyzývavá tabule čekající na Vladimíra Boudníka.

Na topolem podle skal, zelený mužík... No celej Josef Lada. Vidět to Boudník, už by tvořil.

V Mníšku tak trošku scípl pes, ale není to nesympatické. Náměstí není rovně.

Vlezeme do první hospody, že si dáme jídlo, ale přestože se nám vstřícně samy dveře otevřely, pan hostinský nás nakrmit nedokázal, prej se v téhle hospodě nevaří, jen chlastá.

A chlastá se kdeco. Mně nejvíc lákala Wisky.

Zmrzka, MR DR Frc.

V Mníšku je politické DNA asi levotočivé.

Z jedné hospody nás vyhnali, ale v druhé už jsme se chytli.

Hospoda u Laurela a Hardyho.

Olina si dala držkovou polívku, pivo a palačinku, já vepřovej řízek, bramborovej salát a vinnej střik.

Po pozdním obědě jdeme na autobus a jedeme na Smícháč. Večer mají dorazit holky z Kladna.

Navečer po výletě dorazila Helča s Bibi z Kladna, protože kluci jeli na hory, měli závody. Krásnej večer, flaška vína, oprava noťasů, koukání na filmík. A v neděli ráno překvápko.

Bibi totiž Olině poslala na FB zeď voucher na ranní nedělní rodinný výběh. Samozřejmě zadarmo. A tak jsme si v sestavě Olina, Helča Bibi a já vyběhli na malý lesní okruh. A bylo to výborný.

A samozřejmě nezbytné rodinné selfíčko. Sevilla byla zase odsunutá.

* Abych vysvětlil ten blbej název. Koupili jsme si na cestu polomáčené sušenky. A zjistili, že nové polomáčené sušenky jsou asi tak 4x menší než za komoušů, což je dobrej nápad, protože si může člověk vzít jen jednu a nemusí se cpát víc než je třeba, taky je nápadité, že se sušenky prodávají v pytlíku, čili není potřeba hned celý balení sežrat. Dokonce ani cena není závratná. Stojí okolo desetikoruny. Za komoušů stály polomáčené sušenky dvě koruny čtyřicet. Přepočtu-li to inflačně, tak jsou teď ty sušenky mnohokrát levnější. Jediné mínus těch inovovaných sušenek je, že jsou plné palmovýho oleje, takže už si je nekoupíme. Nevylučuju, že i tenkrát za komančů v nich pamovej olej byl, to neumím dohledat.

podpis



Zelná flétna


Bobík na závodech skončil druhej.


Boris byl čtvrtej

foto: Milan

 


Pětiletý klučina, který nadšeně aplauduje každý úspěšný zásah české reprezentantky v biatlonu pokřikem "Jo!", volá na mámu: "Mami, pojď sem, běží Šoukalová."

Obálka titulu Přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva - Rozsudky velkého senátu - výběr - Svazek II (2001–2006)DOX - DUŠE PENĚZ (do 6. 6. 2016)
Peníze jako na fenomén, jehož jsme všichni – dobrovolně či nedobrovolně – součástí. Prostřednictvím děl a projektů více než třiceti zahraničních i českých umělců se pokouší zkoumat způsob a některé důsledky toho, jak je dnešní svět kolonizován prostřednictvím současného ekonomického modelu.
Obálka titulu Přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva - Rozsudky velkého senátu - výběr - Svazek II (2001–2006)DOX - CUBA EN VIVO (do 4. 4. 2016)
Pětice výtvarníků na výstavě CUBA EN VIVO (Kuba naživo), reprezentuje Kubánce/umělce, kteří nechtějí utíkat. Traumata, která prožívají, materiální nedostatek nebo politická zklamání vnímají jako výzvu pro svou práci. Vlastenectví dokáže být na Kubě daleko silnější, než známe my, Češi… Yo soy Cubano /Já jsem Kubánec/…je hrdé sebeurčení.
Obálka titulu Přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva - Rozsudky velkého senátu - výběr - Svazek II (2001–2006)Rudolfinum - Jiří Černický: Divoký sny (do 10.4. 2016)
Rozsáhlý multimediální projekt, jehož východiskem je série pěti desítek kreseb. Kresby z posledních 25 let a kombinují utopické představy o zlepšení světa, archeologii ideologií 20. století, excentrické architektonické vize a jistou dávku muzeálního retrofuturismu.
Obálka titulu Přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva - Rozsudky velkého senátu - výběr - Svazek II (2001–2006) Leica Gallery Prague – JIM MARSHALL
THE HAIGHT: LOVE, ROCK & REVOLUTION
(do 28. 3. 2016)
Jim Marshall je považován za jednoho z nejslavnějších a nejplodnějších fotografů dvacátého století. Všeobecného ohlasu dosáhl zejména díky fotografiím největších hudebních ikon druhé poloviny 20. století jako jsou Beatles, Rolling Stones, Janis Joplin, Eric Clapton či Johnny Cash

Obálka titulu Přehled judikatury Evropského soudu pro lidská práva - Rozsudky velkého senátu - výběr - Svazek II (2001–2006)Lidia Ostałowská – Cigán je Cigán
Lidia Ostałowska prvý krát publikovala tento súbor príbehov pred 15 rokmi a dodnes nestrácajú na svojej aktuálnosti. Bohužiaľ.

„Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny.“ Albert Einstein

 

Martin Kratochvil / Jazz Q - Temne slunceSnarky Puppy - Family Dinner Volume Two
Jazzová formace Snarky Puppy byla u nás v Česku ještě donedávna nepříliš známým jménem, ovšem poté, co předloni získali cenu Grammy, se vše změnilo.

 

Milí přátelé a příznivci galerie Aviatik. Posílám pozvánku na první výstavu v tomto roce. A jako obvykle Vás chci požádat o zaparkování svých aut na parkovišti nad SPORTOVNÍ HALOU (80 m od galerie).
Děkuji Vám velmi a těšíme se jak Dana, tak Petra, tak Pavel

..přeji krásný poetický den...​
...chtěla bych ​požádat o nahlédnutí do ​mojí nové básnické ​sbírky, nebo ke zpětné vazbě na poetické i hudební Zlodějky lžiček...
...chci, aby se dostaly více do světa, ke čtenářům, k posluchačům, aby žily svým zlodějským životem...i Vy mi můžete poslat příběhy se ztrácením lžiček...
...je to netradiční společné dílo výtvarnice Hanky Mičkové, která vizuálně vytvořila další svět pro básnivé příběhy, a hudebníků, kteří se podíleli na cédéčku...
http://www.zlodejkylzicek.cz/kniha
http://www.zlodejkylzicek.cz/cd

​...knihu nakladatelství zaslalo do dvou soutěží - Nejkrásnější kniha a Magnesia litera (v kategorii poezie i nakladatelský počin)...
...pokud Vás zaujala, můžete pro ni hlasovat​ do 31.3.2016​ ... v Kosmas ceně čtenářů... a vyhrát dárek
http://www.magnesia-litera.cz

...Zlodějky jsou stále k mání, nahlédnutí, poslechnutí ukázek... k osobnímu doručení, k prodeji za speciální nižší cenu na čteních... s dárky a osobním věnováním...
...k mání jsou zvýhodněně i přes Kosmas...
https://www.kosmas.cz/knihy/209966/zlodejky-lzicek/
...nebo v ostravském alternativním obchůdku Ty Identity
http://www.tyidentity.cz
​Mohu je osobně doručit i do Bratislavy (pro zájemce ze Slovenska)​

​I letos vyrážíme na ​ malé ​zlodějské turné s naším hudebně-poetickým pořadem:
4/3 Český Krumlov (Decadent Club Art)
16/3 Jeseník (Ennea Café)
17/3 Opava (Klub Art)
21/3 Brno Guerilla Poetring (básnění v ulicích) akce Zaplať básní za kávu (Knihy Dobrovský, kavárna Joštova)
20/4 Praha (Dům čtení)
31/3 Třebíč - Guerilla Poetring, Kavárna U Židovské brány

Událost a informace najdete vždy aktuálně zde, města, místa a akce stále přibývají, pokud máte nějaký tip na vystoupení, budu ráda, když se mi ozvete...
https://www.facebook.com/events/559997304169378/

Křtili jsme například v pražském Café Louvre, alespoň kousek z atmosféry a božské violoncello Terezie Kovalové zde:
https://www.youtube.com/watch?v=kxcwFJlF3BM

Rozhovory o lžičkách i tvorbě si můžete poslechnout/zhlédnout zde:
http://www.divadelni-noviny.cz/blanka-fiserova
http://www.b-tv.cz/videogallery/vlna-1035-e/
http://www.rozhlas.cz/dvojka/jejakaje/_zprava/blanka-fiserova-je-autorkou-projektu-basni-v-ulicich-vylepuje-je-i-na-policejni-auta--1431771
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3502249

...děkuji za podporu, za nahlédnutí, přečtení, návštěvu autorského čtení, za zpětnou vazbu...
...těším se na vše tvůrčí, inspirativní a společné, omlouvám se za nevyžádaný mejl, ale chtěla jsem trošku poetičtěji pozvat na čtení a osobní setkání, kde si ráda popovídám a třeba napíši i osobní báseň...

blanka



Program divadla Radost na březen
(včetně nedělí)

Veronica Hodina Země 2016. Přidejte se! <http://www.veronica.cz/hodinazeme/?utm_source=newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=200> Už 19. března ve 20.30 propukne celosvětový happening Hodina Země. Symbolickým zhasnutím se propojí obce, firmy i jednotlivcina celém světě a dají najevo společný zájem o ochranu životního prostředí, zejména klimatu. K happeningu Hodina Země se může připojit kdokoliv zhasnutím světel na jednu hodinu a dát tak viditelně najevo zájem o budoucnost klimatického systému naší planety. Připojte se spolu s námi k Hodině Země a zhasněte také! Více informací naleznete zde <http://www.veronica.cz/hodinazeme/?utm_source=newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=200>. Hodina Země 2016. Přidejte se!

Program v Domě umění v březnu 2016


PRÁVĚ JSME PŘIJELI

z hor. Strávili jsme 4 výživné dny ve společnosti Jerkových kolegů a kolegyň na Katschbergu.
Zažili jsme od všeho - mlhy, sluníčko, mraky, sněžení, vítr, síla veliká to byla.


Tady jaro ještě nezačíná.
Dnes ráno jsme se rozhodli přestěhovat na druhou stranu hory Aineck. To byla zrovna úplně ladovská zima a Jirka musel nasazovat řetězy.


Dole pršelo, nahoře sněžilo, ale vydrželi jsme a byli odměněni nejen bolavýma nohama.


"Letecké" pohledy z lanovky...

Tato sjezdovka se jmenuje A1 a je značená jako dálnice. Měří 6 km a dnes vedla z téměř
neprůhledné mlhy až do slunka. Dali jsme ji dvakrát a bylo toho tak akorát dost.
Pan Klement má pochvalu, protože nás dovezl po tom všem v pořádku až do Brna.

Dada a spol.