Málaga
(šesté zastavení - SOHO)
Povídání o severskejch Lofotech skončilo. Muselo to tam být hezký. Přebírám tedy cestovatelskou štafetu od Honzy a vrátím se několika fotkama přesně na opačnou stranu Evropy do slunné Andalusie, do města Málaga.
Mý dámy musí zase do školy a já mám celej den na toulání. Dneska jsem se rozhodl, že ještě jednou prozkoumám čtvrť SOHO.
Čtvrť SOHO vyzařuje sympatický vlnění, lehce švihlý uměním a jakousí ledabylou uvolněností.
I v ulicích Soha najdete i luxusní obchody, ale není jich tolik jako v jiných, turisticky vytíženějších částech Málagy.
Mně SOHO vyhovuje, protože je tu hodně míst s příjemnými grafickými průjmy.
Nenápadný náměstíčko bez aut, pár laviček a zdobené zdi.
Ve čtvrti je nápadně víc muzeí a galerií než jinde v Málaze.
No a samozřejmě, nejen kvůli SOHO, ale hlavně kvůli tomu, že tahle holka taky mluvila španělsky. Frida Kahló je tu velmi oblíbená.
V SOHO najdete taky o trošku víc lidí chudejch, možná i hladovejch. Je jim tu prej trošku líp, protože umělci jsou svými malými dárečky do papírovejch krabiček štědřejší než ve čtvrtích luxusnějších. V tom asi není rozpor nikde na světě.
V Málaze je poměrně draho. Nájmy vysoké. Dost často se tu šetří místem. Říkal mi jeden mísťnák, že byty tu jsou povětšinou maličký a skromný, a přesto dost drahý. Vzpomněl jsem si na chlapíka z Barcelony, kterej říkal to samý o Barceloně. Zkrátka bydlení ve Španělsku je docela drahý. I se tu krade, tak jako jinde. Proto si kola raději nosí domů. Místo pro odložení se najde dycky.
Na okraji Soha je i jedna z větších tržnic. Je to ale co do velikosti spíš čajíček oproti tržnicím v Barceloně.
Ale úslužnost i zboží tu jsou tomu barcelonskýmu podobné. Nebo možná zcela identické.
Ceny přijatelnější.
Olivy a dívka růžovejch kraťasech.
Jsem tu v době, kdy je tu docela živo. Baví mě šmírovat ten cvrkot.
Motorkářka zaparkovala a vyndala mobila, aby si zachatovala a zahnala vlka.
Malý bratr tě vidí.
Puente del Carmen.
Most vede přes řeku Guadalmedina. Po většinu roku vypadá takto. Na jejím dně se dá hrát fotbálek a nebo trénovat skejta.
Všiml jsem si, že skoro každá škola je spojená s nějakým kostelem. Obráceně to neplatí.
Holka s psíkem.
Alimentación a kabelky z lýka.
Jezdí tu hodně na skútrech a motorkách. Holkám motorky sluší nejvíc.
Kresba mě mohla varovat, ale nevarovala.
Byla totiž blízko prodejny s malířskejma, grafickejma a řezbářskejma potřebama. Stál jsem za výlohou a slintal. Podařilo se mi odolat. Ale jen proto, že na dveřích té krásné prodejny byla izolepou nalepená cedulka:
"Cerrado por enfermedad!"
Čas trošku pokročil, ulice se začínají plnit.
Kavárničky, bistra a bufety otvírají oči, okna i dveře.
Hospůdky se plní.
V SOHO je fajn.
Dokonce i něco z Boudníka se tu dá ulovit.
Honem do hospody.
Motorkám je tu dobře.
Na malý galerie je ale příliš brzo. Jsou zavřené.
Když už šlápneš do hovna, netancuj v něm.
Básník Alfonzo Canales.
Památník k padesátému výročí úmrtí Salvadora Rueda, slavnýho básníka, rodáka z Málagy. Sochu vytvořil Jaime Fernández Pimentel (1963).
V básni, která je součástí památníku, se píše o nějakým chlápkovi, kterej ve vahadle vleče hromadu ryb všech možnej velikostí a odstínů, který se třpytí ve světle. Žíly na krku má naběhlý od námahy a křiku??? Ale je možný, že báseň říká úplně něco jinýho. Však si to zkuste přeložit sami:
EL CENACHERO ALLA VAN SUS PESCADORES
CON LOS OSCUROS BOMBACHOS
COLUMPIANDO LOS CENACHOS
CON LOS BRAZOS CIMBRADORES.
DEL PREGON A LOS CLAMORES
HINCHAN LAS VENAS DEL CUELLO;
Y EN CADA PESCADO BELLO
SE VE UNA ESCAMA DISTINTA,
EN CADA ESCAMA UNA TINTA
Y EN CADA TINTA UN DESTELLO
V hustým rozkvetlým parku je svěže, i když kolem vládnou skoročtyřicítky.
S průzkumem Soha jsem pro dnešek skončil.
Čeká mě už jen cesta podél nekonečných pláží domů.
Malé nenápadné tragédie s nedozírnými následky. Slečna se snaží vyhnat někoho z hajzlu, než bude pozdě.
V Málaze existuje firma, která se profesionálně zabývá svislými barevnými dekoracemi.
Sraz v naší oblíbené hospodě. Holky si našly na pláži kámoše z Rakouska, kterej tu je taky na kurzu španělštiny.
Pán s psíkem a hovny v pytlíku.
Špína mezi prsty - suciedad entre los dedos de los pies.
Dobře vychlazené pivo je blázínek a vyrábí veselou náladu.
Poslední minuty na schodech ubytovny. Čeká nás další dusná a horká noc. Dámy se právě domlouvají, že se místo spaní ve vedru raději budou učit slovíčka. Mně vedro nevadí, budu spát.
Autory těchto tří ikonickejch fotek neznám, ale je v nich všechno důležitý,
co se v ČR začátkem roku 2023 odehrálo.
Vypadá to, a teď kradu z Andydílny ANO, že bude líp.
Bibi (letos 21) a Honza (příští rok 40)
Odposlechy budou fungovat i po zvolení nového prezidenta. Toto je například projev bejvalýho multiministra, kterej umí blbábolit úplně stejně jako jeho majitel, t.č. neúspěšný kandidát o prezidentský křeslo. Babiš na rozdíl od svýho Havlíčka vynechává ve větách skoro všechny větné členy. To Havlíček zatím neumí:
„Tak první, když teda nechám, já už jsem tam viděl, tak to nebudu opakovat, prostě ty kontrolní mechanismy, které jsou nesmírně důležité, tak pochopitelně je to restrukturalizace ve smyslu prostě jiná organizační struktura toho resortu, prostě ty resorty, jako se nám to podařilo na průmyslu, se postaví produktově, ale postaví se to tak, že prostě tam bude o něco méně sekčních náměstků, udělá se to tak, aby to pochopitelně, to říkám rovnou…, udělá se to tak, že z toho hospodářského světa je na toto velmi pozitivní odezva ve smyslu toho, že prostě je šance synergicky dát dohromady dva klíčové hospodářské resorty nikoliv fúzí.“
POZNALA JSEM JE ASI PŘED TŘEMI
lety, když si mě našli a chtěli po mně nějakou radu.
Od prvního setkání mně byli sympatičtí, něco málo jsem jim asi poradila, ale oni vědí a umí!
Mezitím uplynula doba covidová a teď mně přišlo pozvání na jejich koncert do Mokré Hory.
Jmenují se ZA5 a v sobotu večer v hospůdce Kafe&Vajn Bar se předvedli s óbrovskó siló!
Za dobu, co jsem je neslyšela, udělali pokrok neuvěřitelnej!
Atmosféra byla vylepšená krásným výsledkem voleb a my jsme si pochvalovali, že lepší oslavu
bychom asi nevymysleli.
První zleva je Katka Vašíčková (soprán), geniální zpěvačka, skladatelka i aranžérka - díky ní
mají ZA5 spoustu zajímavého repertoáru a capela.
Skvěle ji doplňují Monika Ovčáčíková (soprán) a Markéta Jiříčková (alt).
Zprava máme Ondřeje Vašíčka (bas-baryton), který s Katkou tvoří manželský pár, což asi
není na škodu. Je to síla, že mají společného koníčka!
Uprostřed je Tomáš Béza (bas a beatbox) a úplně vlevo Martin Pospíšil (tenor).
Toho jsme znali z vokálního kvartetu Vocal Overdose - The Original Barbershop Quartet,
který se bohužel rozpadl. Pro ZA5 to zjevně bylo dobře, protože Martin mezi ně zapadl geniálně.
Když zjistíte, že někde vystupují, nenechte si to ujít!
Zpívají s chutí, výrazem, dynamicky a ještě ke všemu si to užívají.
Nechybí jim ani smysl pro humor a příjemně se na ně kouká.
Kdybyste měli nápad, kam je pozvat na koncert, tak sem s ním!!!
CACKOVI ODJELI NA VÍKEND
A MY JSME DOSTALI NÁROČNÝ
úkol. Po setmění zavřít slépky do kurníku a ráno je pustit.
Ukázalo se, že je to úkol náročný, ale nikoliv nezvládnutelný.
Ze čtyř slepic jen jedna umí sama vylézt důstojně po žebříčku do kurníku.
Ostatní tři se schovají do nejtemnějšího rohu v přízemí a odmítají se samostatně uklidit na hřad.
Byla jsem vyškolená Lukášem, že se musí jemně posunovat pomocí lopaty směrem dopředu a pak individuálně vystrčit na správné místo.
Tu operaci jsme šli pro jistotu provést ve dvou!
Bylo to náročné, ale zvládli jsme to.
Ráno, při otevření dvířek se ty tři specialistky vrhají po hlavě do prostoru a ten krásnej žebříček,
co vyrobil pan Jiří, úplně ignorují!
Jedině tato dáma se chová důstojně a žebříček používá tak, jak je třeba.
Když jsem byla malá, měli jsme slépky na dvoře - ráda jsem je pozorovala.
Tenkrát u nás bydlela teta Vlasta (studovala v Brně Konzervatoř) a ta mě školila.
Měla svoje vlastní dělení slepic podle "nohavic" na bombarďáky a rychlopalky.
Hodně jsme se spolu nasmály.
Moc ráda na ni vzpomínám, protože mě mimo jiné naučila Bugatti Step a vůbec, spoustu
písniček Jaroslava Ježka.
Budu muset navrhnout dětem, ať slépkám vymyslí jména!
Dada a spol.
Geniální nový rok,
začal sice trochu pochmurně, bez sněhu a plný politiky. Slibuju, že po přečtení následujícího textu bude tou nejdůležitější volbou "pít, či nepít", nebo přesněji: Kde, jak a s kým. Tady je pár užitečných tipů a triků.
"Hudebně" "poetická" "zábava" -
Nikola Mucha & Anatol Svahilec
4 / 2 / 2023 20:00 (je to sobota)
Jak jinak zabít večer v městysu, když ani v televizi nic néni. Experimentální dvojspřežení nekorunované královny punkové scény Nikoly Muchy a nejfrekventovanějšího performera-vandráka v oboru slam poetry Anatola Svahilce alias Strýčka Jedličky žánru. K tanci, poslechu, pohoršení.
Více informací tady
vstupné: 200
rezervace míst k sezení: rezervace@geniusnoci.cz
vstup do pivovaru z ulice Pod Starou farou
Vážení a milí,
s novým rokem Nové OBRAZY !
K vidění celý ÚNOR v Galerii If - Hotel Termal Mušov *** , Pasohlávky.
Tak hurá na výlet směr Pálava!
Těším se na setkávání po celý rok!
Dáša
Dáša Ubrová
606 736 166
www.dasaubrova.cz
www.facebook.com/hudbajeradost
http://www.mestohudby.cz/publicistika/rozhovory/dasa-ubrova-mam-rada-vyzvy
https://tisnovskatelevize.cz/2020/09/14/ttv-aktualne-14-9-2020/
Umění jako akt sociální imaginace - hlavní bod únorového doprovodného programu v Domě umění
výstava Příští zastávka je na znamení, foto: Romana Horáková
MEZIOBOROVÁ DISKUZE
V nadcházejícím měsíci se v Domě umění města Brna uskuteční hlavní bod doprovodného program k výstavě Mileny Dopitové Příští zastávka je na znamení. Ve středu 15. února budou od 18 hodin prostory foyer patřit mezioborové debatě Umění jako akt sociální imaginace, jejíž náplní bude nejen komplexní reflexe díla Mileny Dopitové, ale i otevření celého tématu sociální imaginace v širších souvislostech. Pozvánku do diskuze přijali socioložka Eva Šlesingerová, umělkyně a kurátorka Tamara Moyzes, historik umění Jan Zálešák, teoretik umění Marek Pokorný a autorka Milena Dopitová. Moderátorkou diskuze bude kurátorka výstavy Martina Pachmanová.
WORKSHOP
Po krátké pauze se vrací workshop Pro mě v Domě a i ten bude inspirován výstavou Mileny Dopitové. Jeho podtitul tentokrát zní "bojagi", což je tradiční korejská technika patchworku, se kterou se ve středu 1. února od 16:30 podrobně seznámíme.
KOMENTOVANÉ PROHLÍDKY
16. 2. od 18:00 - Umění měnit Brno: Voda a krajina; výstavou provede Radim Vítek, vedoucí oddělení Městská infrastruktura KAM Brno
22. 2. od 18:00 - Jan Zuziak: Insideství outsidera; výstavou provede kurátor Jozef Cseres
Přátelé,
srdečně vás zvu na další přednášku o Florencii.
Florencie se pro mne stala závislostí a bez každoročního pobytu se neobejdu. Za několikeré návštěvy objevuji její fascinující příběh, kde umění je každodenním chlebem a zajímavých historických souvislostí je jako hrachu. Nestačím se stále podivovat, že co krok to stopa po něčem velmi významném, které pak ovlivnilo evropské dějiny.
Zmíním se o legendárním Michelangelovi a dobrodružném konci jeho života, o kterém se nemluví. Nebo o mýtu záhad kolem Mona Lisy, kdy zkoumání jejího úsměvu je holý nesmysl, ale překvapením je sám obraz a také nové výzkumy na téma da Vinciho potomků.
Krom všeho si možná odpovíme na otázku, co má společného Český Krumlov s Florencií a že v Praze najdeme významné pozůstatky po samotných Medicejských.
--
Barbora Pavlišová
Terra incognita
T: 724775396
Vážení adresáti,
dovolte, abych Vás pozval na závěrečnou část poslechového seriálu STŘÍPKY Z MOZAIKY NAŠEHO BIGBÍTU, která se uskuteční v úterý 24. ledna 2023 od 19,30 hodin v brněnské Staré Pekárně.
Audiovizuální cyklus STŘÍPKY Z MOZAIKY NAŠEHO BIGBÍTU se uzavírá posledním 10. dílem, v něž pojem "náš" není výjimečně myšlen jako "český" ani "československý", nýbrž jako "středoevropský". V části nazvané Rock made in lido-demo se budeme věnovat převážně rockové hudbě z Maďarska a Polska, kterou v 70. a 80. létech minulého století poslouchala tehdejší mladá generace s nefalšovaným nadšením. Zazní skupiny jako Locomotiv GT, Omega, Syrius, Hobo Blues Band, uslyšíte rovněž Czeslawa Niemena, Marka Grechutu, kapely SBB, Breakout či Budka Suflera a krátce se podíváme i do tehdejší NDR a Rumunska.
Budu velice potěšen, pokud se tohoto večera zúčastníte a těším se na Vás.
Václav Seyfert
Skrytá tvář české literatury:
Zdeněk Rotrekl
+ komentovaná prohlídka bývalé Káznice na Cejlu v Brně
V roce 2023 uvádíme další cyklus večerů věnovaných významným českým básníkům, tentokrát s tvorbou pěti duchovně orientovaných básníků dvacátého století a pěti současných autorů souznějících s jejich dílem. Projekt Básníci v Česku herců Michala Bumbálka a Lukáše Riegera vzniká ve spolupráci s projekty Káznice žije spolku Tripitaka a Básníci v káznici spolku Odjinud.
Zveme vás na první z letošních večerů tohoto cyklu v úterý 10. 1. 2023 v 19.30, tentokrát se setkáme nad tvorbou básníka Zdeňka Rotrekla, jehož stejnojmenná kniha vznik celého projektu inspirovala.
Mimořádně jsme do programu večera od 18.15 zařadili hodinovou komentovanou prohlídku běžně nepřístupného areálu bývalé káznice s průvodcem Martinem Koplíkem. Pozor, kapacita prohlídky je omezena, rezervujte si prosím místa předem na basnicivcesku@gmail.com.
Káznice, Bratislavská 68, Brno
Účinkují: Lukáš Rieger, Michal Bumbálek, Ondřej Dvořáček, Hana Tomáš Briešťanská
Úvodní slovo: Jana Uhdeová uvede film Petra Barana a Petra Francána Nezděné město
Hudební doprovod: Pavel Čeněk Vaculík
Komentovaná prohlídka káznice: Martin Koplík
Vstupné: 150 Kč (studenti, senioři 80 Kč)
Vstupné s prohlídkou: 280 Kč (studenti, senioři 150 Kč)
Zdeněk Rotrekl
(1. 10. 1920, Brno - 9. 6. 2013, Brno) byl básník, prozaik a publicista, několikanásobný disident a člen sdružení politických vězňů.
Na jaře 1949 byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu s vysokoškolskými funkcionáři mu prokurátor navrhl trest smrti – rozsudek soudu zněl doživotí. Ve vězení strávil třináct let – propuštěn na amnestii v roce 1962. Byl intenzivně činný v několika disidentských skupinách, stal se zakládajícím členem výboru sdružení politických vězňů K 231 a působil v několika redakcích (Obroda, Akord, Lidová demokracie, Proglas, List pro literaturu).
Do literatury vstoupil trojicí básnických sbírek, ve kterých se snaží postihnout značně expresivním veršem transcendentální rozměr veškerého bytí: Kyvadlo duše (1940), Kamenný erb (1944), Pergameny (1947). V letech 1948-89 mu byla publikace znemožňována – vycházel však v samizdatech nebo v zahraničí: Hovory s mateřídouškou (1978), Nezděné město (1978), Malachit (1978). Výrazným jazykovým experimentem je sbírka Basic Czech (Grammar) (1979). Základní devizou Rotreklova básnického světa je neustávající zápas o identitu křesťana ve světě totalitní ideologie.
Literárněhistoricky významným činem se stal soubor biografických medailonů katolických spisovatelů a intelektuálů pronásledovaných komunistickým režimem Skrytá tvář české literatury (1987).
NĚKDY SE MNE PTAJÍ přátelé neboť
s jinými se už zase nestýkám co to
je vlastně ta poezie a píše-li se
s es nebo zet
Trvají dost dlouho ty otázky a mne
napadlo optat se jich co to
je dech a mrkání víček
Až potom jsem jednou seděl u Čápa
a měl v ruce tu uvzlykanou školní úlohu
Zdeňka Tomáše stáří devět let
Začínala
Vítr je když
a už mně pomalu svítalo neboť
Poezie je když kormorán
zapomene svá křídla na jižním útesu
a touží nazpět
Poezie je když květinářky na Zelném trhu
odnášejí neprodané mečíky
které nikdo nechce
Poezie je když se anděl odnaučí
mávat neviditelným větrem
a vytvoří studánku krve
aby se to znovu naučil
Čili musí přijít oslice
namočit čumák do té studánky
a trknout pána rohem
pokud ovšem nějaký má
Stává se totiž že
má
A v tom to vězí
U Čápa což je několik kroků
na přemýšlení
od bytu Ivana Blatného
který v Domu naděje (House of hope)
v Ipswichi (England)
v této chvíli neuvěřitelné kýchnul
asi jako já
když cítím dřevomorku
(Kost je jenom převtělené dřevo)
19.38 SEČ, zapomenutý říjen