Děsně nadupanej týden
(mišmaš na palici)


Už mě to samotnýho začíná zmáhat, jak týden, co týden slibuju nějaký kecání o Americe a prd. Ale ať dělám, co dělám, WWWiditelné prase je jen jedno a tolik akci v týdnu je prasečí smrt. Proto si dovolím tentokrát jednu drobnou modernizaci, takovej fotofejetonovej šlus neboli zkrat nebo přesněji bypass, takovou odskočku.

Ve čtvrtek se odehrál ve Vystřeleným Oku koncert na podporu školy v Nepálu. Hrálo tam Sto zvířat a koncert to byl moc pěknej a příjemnej. Fotil jsem je jen černobíle, což mě baví. Samozřejmě, že jsem se z koncertu dostal zase tak pozdě, že už mi nic rozumnýho domů nejelo a já jsem zase běžel svou oblíbenou trasu. Potmě ze Žižkova do Běchovic. Bylo po dešti i chvíli pršelo, tak jsem měl nohy z lesa od bláta. Běhat blátem potmě je kravina. Ale vlastně není. No a všichni, kdož touží po fotkách z toho báječnýho koncertu si mohou kliknout na tento odkaz a prohlídnout si je na jiným místě, než prasečím. A koho ten koncert nezajímá, tak ať nekliká a je to.
https://plus.google.com/u/0/photos/117567296405160932872/albums/5923930247274338049?authkey=CMC8ps-T2POe2QE

A abych si vás nějak moc nenazlobil, zase tu ukážu pár obrázků z Ameriky

Tyhle hranatý auta mě fascinovala už od dětství. V Americe jich jezdí jako kobylek.

SanFranciskej kanál

SanFranciský vokna

SanFranciský skůtři.

A pokračujme v jízdě. V sobotu sestřenice Iveta oslavila padesátiny v dalmatské hospůdce Barka v Novým Lískovci v Brně. Byli jsme pozvaní a mou milou povinností je, kromě pochvaly, jak dobře to bylo všechno nachystané, a jak to bylo milé rodinné setkání, pověsit sem pár fotek z té oslavy, aby měli všichni zúčastnění radost a mohli si fotky prohlídnout a klidně i stáhnout. A možná, možná, možná, že v dalším čísle už bude něco o té zakleté Americe.

Z domu vycházíme na oslavu ještě dřív, než mívá ve zvyku Olina. Po cestě jsme se stavili pro kytky. Ale byli jsme tam ďábelsky brzo. Asi tak 40 minut jsme se bezcílně brouzdali Lískovcem, škubali švestky, pomlouvali zahrádky, našli mikinu, ale pořád bylo moc brzo. Chtěli jsme jít pěšky lesem, ale nenašli jsme pěšinku, jen jsme uvízli v opravně výfuků hlídané psy.

Byla nám trochu i zima, teda holkám, tak jsme šli do hospody v předstihu. Já jsem si dal pro zahřátí pivo a holky svařené víno.

Konečně přichází oslavenkyně, tak jí přejeme a předáváme dárky.

Iveta je z toho naměkko.

Olivka si s sebou na oslavu vzala dvojjazyčnýho mluvícího medvídka.

Dalmácie, ach Dalmácie, tam je krásně.

Hostina může začít.

Oslava začíná proslovem.

Sestry si špitají.

Iveta slavila padesátiny, její švagr čtyřicátiny.

Ne, nebojte se, má sestra Alena není násilník a nikoho neliská, jen vypráví.

Součástí oslavy bylo i přinesení spousty archivních fotek a Renata je jediná, která se v nich ještě vyzná a s naprostou jistotou určovala všechny na fotkách starých desítky a desítky let.

Po hlavním chodu, který byl výtečný, ale už se cítím přežraný nás Iveta uvedla do problematicky dalmatských kořalek, bylo jich dost druhů. Já jsem si vybral pelyňkovou.

Šéfík si zapsal všechna naše přáníčka.

Hořký pelyňkový nápoj byl sice dobrej, ale víc než jeden se vypít nedá.

Obsluha vzorná, elegantní a graciézní.

Také vína byla lahodná a vybraná.

Olivka a slaná tyčinka.

Maminka s dcerou.

Lehká instruktáž o rozdílu mezi dalmatskýma kořalkama a kořalkama moravskejma. Hlavní rozdíl je v síle. Dalmatské jsou maximálně 30%, to proto, aby byla cejtit každá ingredience, každá kytička. Moravské jsou od 50 % nahoru, aby nebylo cejtit ani nohy.

Tvrdá grafika tvrdýho chlastu.

V neděli po té přežíračce jsem si šel zaběhat po Medlaňáku, trošku jsem zabloudil, ale krásně mi z břicha odešlo veškeré škrondání a bublání blahobytu.

 
bazar


Vikend v Brně

  • Američtí inženýři pod vedením Edena Stevena z univerzity v Tallahasse na Floridě se pokoušeli spojit pavoučí vlákna a uhlíkové nanotrubičky a vytvořit supermateriál, který by bylo možné využít pro velmi citlivé senzory. Výsledný materiál je třikrát pevnější než běžné pavoučí vlákno, ale vede také elektrický proud.
  • Průzkum v Keni ukázal, že pod vyprahlou polopouští se skrývají obrovské podzemní zásobárny vody. Této životodárné tekutiny by zde mohlo být pro 40 milionů lidí. Radary objevily několik obřích podzemních zásobníků, tzv. aquiduktů, jejichž celkový obsah se odhaduje na 250 bilionů litrů vody.

  • Sto zvířat hrálo ve Vystřeleným Oku
  • Byli jsme v Brně
  • A Petře Klementové se narodil další malej prcek.
  • Tím nás Dada s Jirkou Klementvic předehnali o jedno vnouče.

australia

foto: Milan


australia

 

Surreálný inspektor Zrzek v.p. (vlastní packou)

Pán s berlí k prodavači ve Večerce:
"Ten můj blbec si koupil Citróena, teda vlastně ne, ale je to taky německý. Koupil si Pežota."

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Dům U Kamenného zvonu
VIKTOR KOLÁŘ / Retrospektiva 7. 6. – 29. 9. 2013
Retrospektivní výstava Viktora Koláře představuje ucelený pohled na osobitou fotografickou tvorbu s výlučným a vyhraněným celoživotním ostravsko-kanadským tématem. Zahrnuje fotografické obrazy od roku 1959 do současnosti, jež tlumočí konkrétnost daného místa a silného časového akcentu vytrženého z toku lidského bytí. Zrcadlí nesmlouvavost, drsnost i osobitost ostravské a kanadské krajiny, ve které se Viktor Kolář pohybuje či pohyboval. Přináší subjektivní výpověď o devastaci krajiny i lidské duše, výpověď o člověku a jeho zakódování v mezilidských vztazích, o faktorech odcizení, vykořeněnosti spojených s proměnlivostí a pomíjivostí společenských podmínek, životních stylů, povah generací a kultur.

Galerie DOX (do 16. 9. 2013)
Postiženi normalitou, která vznikla ve spolupráci s Jedličkovým ústavem a školami u příležitosti 100. výročí jejich založení, se snaží rozkrývat a problematizovat pojmy normality a postižení tak, jak představy o nich ovlivňují život každého z nás -  limitují nás nebo naopak zvýhodňují.

Jiří Zizler: Ivan Diviš - Výstup na horu poezie
Monografie Jiřího Zizlera přináší interpretaci díla českého básníka Ivana Diviše (1924—1999) a je první syntetickou prací věnovanou tomuto významnému autorovi. Kniha sleduje Diviše od jeho debutu První hudba bratřím (1947) přes sbírky z šedesátých let až k posledním veršům z konce předminulé dekády. Vrchol přitom spatřuje v exilové trilogii Beránek na sněhu (1978), Odchod z Čech (1981) a Moje oči musely vidět (1991). Autor se zaměřuje zvláště na Divišova klíčová témata — náboženskou konverzi a nepřetržitý zápas o víru v Boha, vztah k milovaným i nenáviděným Čechám — i na jeho pojetí poezie jako zázračného daru schopného oslovit a měnit svět. Dílo vychází z analýzy Divišova jazyka, ústícího v sugestivní magii, jež z něj činí básníka v plném slova smyslu moderního a představuje jej jako mistra velkých rozporů a protikladů i výrazové strmosti. Ivan Diviš vystupuje ze Zizlerovy monografie jako stvořitel jedinečného a nezaměnitelného poetického světa, jehož smyslem tvorby je hledání naděje a vášnivý protest proti barbarství dějin.

Basista Alain Caron vydává nové album Multiple Faces. Caronovými vzory byli Ray Brown, Scot Lafaro z Bill Evans Trio, znatelně ho ovlivnil ale i jazzrock: Miles Davis, Stanley Clark či Paul Jackson. Občas bývá srovnáván s Jacem Pastoriem. Na desce spolupracuje s Pierrem Cotem (kytary), Johnem Roney (klávesy) a Damienem Schmittem (bicí).

  • Tento svět vždy nabízí nějaké nebezpečí pro každého, kdo se chce bát.“ (George Bernard Shaw)
  • Kina:
    18.9. – Aero – Projekce – Robbie Williams – Také the Crown Tour (20:30)
    19.9. – Aero – Jasmíniny slzy (režie: Woody Allen, USA, 2013, 98 min. Drama) (Jasmine je elegantní, okouzlující a zhýčkaná dáma, která má vše, nač si vzpomene. Její zdánlivě idylické manželství s bohatým podnikatelem Halem i bezstarostný život se v jediný okamžik rozpadnou na kousky. Jasmine se stěhuje ke své sestře Ginger, která má skromný byt v San Francisku. Jenže útěk z pohádkového stereotypu není tak jednoduchý. Jasmine s nechutí přijímá práci recepční v zubní ordinaci, kde přitahuje nechtěnou pozornost svého šéfa. Přes všechno si hodlá i nadále zachovat aristokratické způsoby, i když je emocionálně na dně a jejím nejlepším přítelem je koktejl antidepresiv a alkoholu. Když potkává Dwighta, šarmantního diplomata, který je uchvácen její krásou, oduševnělostí a stylem, má dojem, že nachází novou životní cestu. Jenže co vlastně Jasmine od svého života opravdu čeká?) (18:00)
    22.9. – Aero – Pěna dní (režie: Michel Gondry, Fr./Belgie, 2013, 125 min. Dokument) (Ve městě, kde auta mají volant v kufru, lidé bruslí pozpátku a klavír míchá koktejly, žije idealistický a vynalézavý Colin (Romain Duris) pouze v kruhu svých přátel Nicolase (Omar Sy) a Chicka (Gad Elmaleh). Jednoho dne Colin potká svou osudovou lásku Chloé (Audrey Tautou). Křehká Chloé, která Colinovi připomíná jeho milované blues od Dukea Ellingtona, však onemocní záhadnou nemocí: v plicích jí vykvete leknín. Bezstarostný svět milenců je nemocí fatálně zasažen. Francouzský spisovatel a bohém Boris Vian vytvořil v románu Pěna dní obraz čisté lásky, který učaroval několika generacím čtenářů. Filmová adaptace Michela Gondryho (Věčný svit neposkvrněné mysli, Nauka o snech) staví na režisérově typicky hravém vizuálním stylu.) (20:30)
    18.9. – Oko – Pásmo filmů – iShorts – Filmy z Písku (19:00)
    18.9. – Oko – Pásmo filmů – iShorts – Lexus Short Films (21:00)
    21.9. – Oko – Velký Gatsby (režie: Baz Luhrmann,  Austrálie/USA, 2013, 142 min. Romantický) (Velký Gatsby sleduje příběh Nicka Carrawaye, který opustí středozápad a na jaře roku 1922 se vydává do New Yorku, města ztělesňujícího uvolňující se morálku a populární jazz. Carraway hledá svou vlastní verzi amerického snu a usadí se nedaleko domu záhadného a časté večírky pořádajícího Jaye Gatsbyho a také kousek od své sestřenice Daisy a jejího záletného manžela s modrou krví Toma Buchanana. Nick se postupně stane součástí světa mimořádně bohatých lidí, jejich iluzí, lásek a zklamání. Nick jako svědek tohoto světa píše příběh nemožné lásky, věčných snů a automobilové tragédie, a nastavuje zrcadlo moderní době a jejím soubojům.) (12:00)
    22.9. – Oko – Jasmíniny slzy (režie: Woody Allen, USA, 2013, 98 min. Drama) (Jasmine je elegantní, okouzlující a zhýčkaná dáma, která má vše, nač si vzpomene. Její zdánlivě idylické manželství s bohatým podnikatelem Halem i bezstarostný život se v jediný okamžik rozpadnou na kousky. Jasmine se stěhuje ke své sestře Ginger, která má skromný byt v San Francisku. Jenže útěk z pohádkového stereotypu není tak jednoduchý. Jasmine s nechutí přijímá práci recepční v zubní ordinaci, kde přitahuje nechtěnou pozornost svého šéfa. Přes všechno si hodlá i nadále zachovat aristokratické způsoby, i když je emocionálně na dně a jejím nejlepším přítelem je koktejl antidepresiv a alkoholu. Když potkává Dwighta, šarmantního diplomata, který je uchvácen její krásou, oduševnělostí a stylem, má dojem, že nachází novou životní cestu. Jenže co vlastně Jasmine od svého života opravdu čeká?) (15:00)
    21.9. – Oko - Pěna dní (režie: Michel Gondry, Fr./Belgie, 2013, 125 min. Dokument) (Ve městě, kde auta mají volant v kufru, lidé bruslí pozpátku a klavír míchá koktejly, žije idealistický a vynalézavý Colin (Romain Duris) pouze v kruhu svých přátel Nicolase (Omar Sy) a Chicka (Gad Elmaleh). Jednoho dne Colin potká svou osudovou lásku Chloé (Audrey Tautou). Křehká Chloé, která Colinovi připomíná jeho milované blues od Dukea Ellingtona, však onemocní záhadnou nemocí: v plicích jí vykvete leknín. Bezstarostný svět milenců je nemocí fatálně zasažen. Francouzský spisovatel a bohém Boris Vian vytvořil v románu Pěna dní obraz čisté lásky, který učaroval několika generacím čtenářů. Filmová adaptace Michela Gondryho (Věčný svit neposkvrněné mysli, Nauka o snech) staví na režisérově typicky hravém vizuálním stylu.) (23:00)
    17.-19.9. – Evald – Rozkoš v oblacích (režie: Pedro Almodóvar, Španělsko 2013, 90 min. Komedie) (Děj nejnovější komedie Pedra Almodóvara se odehrává v letadle mířícím do Mexika. Někde nad Mexickým zálivem se letadlo porouchá a pilotům, letušákům i pasažérům nezbývá, než si naposledy pořádně užít života.) (16:30)
    19.9. – Mat – Lov lososů v Jemenu (režie: Lasse Hallström, VB, 2011, 111 min. Komedie) (Dr. Alfred Jones má mnoho důvodů ke spokojenosti. Přesto má pocit, že mu v životě něco chybí. Nečekaně je požádán, aby se zapojil do bláznivého projektu, jehož cílem je vybudování řeky pro lososy v Jemenu. Fred myšlenku zavrhne jako naprosto nesmyslnou. Projekt však upoutá pozornost několika zasloužilých britských politiků. Napadne je totiž, že by se tak dala odvést pozornost médií od nepříjemností, ke kterým na Středním východě došlo. Vládní soukolí se dává do pohybu. Fred je donucen, aby odsunul svou výzkumnou práci stranou a místo ní začal přemýšlet, jak přepravit deset tisíc lososů na poušť – a přesvědčit je, aby tam plavali. Celý bláznivý projekt se zrodil v hlavě jemenského šejka, zbožného a bohatého muže, jehož láska k lovu lososů a neotřesitelné přesvědčení, že lze vírou dosáhnout nemožného, nakonec Freda nadchnou. Potlačí v sobě všechny logické námitky – i námitky své nesnesitelné ženy. Když se pak setká s šejkovou elegantní a krásnou správkyní majetku, trhlina, která se objevila v jeho pečlivě organizovaném životě, se ještě zvětší. A když se společně vydají na neobyčejnou cestu víry, a rybolovu, nesmělý dr. Jones v sobě objeví zdroj důvěry, lásky a hrdinství, který zaskočí nejen jeho samotného...) (16:30)
    21.-22.9. – Mat – Hasta la vista! (režie: Geoffrey Enthoven, Bel., 2011, 115 min. Komedie) (Philip, Lars a Jozeph jsou tři mladíci po dvacítce, kteří milují víno a ženy. Jenže jsou stále panicové. Pod záminkou ochutnávání vína se vydají na cestu do Španělska s vidinou prvních sexuálních zážitků. Nic je nemůže zastavit – dokonce ani jejich handicap: jeden je slepý, druhý na vozíku a třetí zcela ochrnutý. Hasta la vista! vypráví příběh o lásce, síle přátelství a chtíči. Příběh o humoru jako jediném prostředku, který pomáhá vyrovnat se s nelehkou situací, o silné touze jako největším hybateli lidské snahy bořit hranice. Člověk ovládaný touhou dokáže věci, o kterých netušil, že je může zvládnout. Přitom její naplnění bývá až druhotné.V této road movie je cesta důležitější než její cíl. Film vznikl na motivy skutečného příběhu Asty Philpota a jeho přátel.) (16:15)
    18.9. – Městská knihovna – Vedlejší účinky (režie: Steen Soderbergh, USA, 2013, 106 min. Drama) (Emily a Martin Taylorovi jsou dokonalý a úspěšný mladý pár, který má vše, nač si vzpomene. Pak si však jde Martin sednout na čtyři roky do basy za zneužívání informací v obchodním styku a jeho život se promění v peklo. Stejně je na tom i Emily, která zůstává v relativním přepychu jejich manhattanského bytu, ale celou tu dobu se utápí v příšerných depresích. Když se nakonec pokusí o sebevraždu, nastupuje na scénu psychiatr Jonathan Banks. Protože se Emily zuby nehty brání zvažované hospitalizaci, dohodnou se na sérii terapeutických setkání a na užívání antidepresiv. Aniž to tuší, právě tohle rozhodnutí oběma zásadně změní život. Emilina léčba totiž nepokračuje, jak by podle lékařových plánů měla, a tak jí předepíše nové léky, jež by měly její psychické potíže minimalizovat. Tyhle pilulky však mají děsivé vedlejší účinky – mají moc zničit manželství, pověst do té doby respektovaného lékaře, mohou dokonce zabíjet – ale kdo za to bude zodpovědný?) (19:00)
    18.9. – Ponrepo – Pásmo filmů – 2 němé westerny (21:00)
    20.9. – Ponrepo – Pásmo filmů – Cannes 2013 – Ozvěny Týdne kritiky II. (20:00)
    16.9. – Světozor – Dokumentární pondělí – Pupek nebe (režie: Radim Procházka, ČR, 2012, 52 min. Dokument) + Král nic nedělá (režie: Jan Gogola ml., ČR, 2012, 52 min. Dokument) (20:45)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    16.9. – Agharta – AghaRTA Band (21:00)
    17.9. – Agharta – Petr Kroutil (21:00)
    18.9. – Agharta – Jazz Efterrätt (21:00)
    19.9. – Agharta – Robert Balzar Trio (21:00)
    20.9. – Agharta – Matej Benko Quintet (21:00)
    22.9. – Agharta – František Uhlíř Team (21:00)
    16.9. – Blues sklep – Greyhound Bus (21:00)
    17.9. – Blues sklep – Sylvie Krobová (21:00)
    18.9. – Blues sklep – Špuntkvaně (21:00)
    19.9. – Blues sklep – Alo Trio (21:00)
    20.9. – Blues sklep – Chuck ´n´ Gang Bluesband (21:00)
    21.9. – Blues sklep – Tony Viktoria Group (21:00)
    22.9. – Blues sklep – Jazz Indeed (21:00)
    16.9. – Jazz Dock  - Marek Novotný Quintet feat. David Dorůžka (22:00)
    17.9. – Jazz Dock – Luboš Andršt Blues Band (22:00)
    18.9. – Jazz Dock – Zeurítia (22:00)
    19.9. – Jazz Dock – Iván Guriérrez a Madera (22:00)
    21.9. – Jazz Dock – Adriano Trindade a Los Quemados (22:00)
    16.9. – Jazzboat – Hanelle Blue´s Band (20:30)
    17.9. – Jazzboat – Petra Ernyei Quartet (20:30)
    18.9. – Jazzboat – Ondřej Kabrna trio (20:30)
    19.9. – Jazzboat – Adam Tvrdý Crossover (20:30)
    20.9. – Jazzboat – Jakub Šafr Quartet (20:30)
    21.9. – Jazzboat – Jana Koubková Quartet (21:30)
    16.9. – Reduta – Marcel Flemr Band (21:30)
    17.9. – Reduta – Gera band (21:30)
    18.9. – Reduta – Los quemados (21:30)
    20.9. – Reduta – J.J.Jazzmen (21:30)
    21.9. – Reduta – Rene Trossman Band (21:30)
    16.9 – U malého Glena – Stan the Mans Bohemian Blues Band (21:30)
    17.9. – U malého Glena – Roman Pokorný & Blues Box Heroes (21:30)
    18.9. – U malého Glena – Justin Lavash (21:30)
    19.9. - U malého Glena – Libor Šmoldas Quartet (21:30)
    20.9. – U malého Glena – Robert Balzar Trio (21:30)
    21.9. – U malého Glena – Duso Baroš Hard Bop Q (21:30)
  • Kluby - cizina:
    17.-22.9. – Blue Note, New York – New Gary Burton Quartet (20:00, 22:30)
    20.9. – Twins Jazz, Washington, USA – Bruce Williams Quintet (20:00, 22:00)
    16.-17.9. – Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Magnus Ostrom (18:00, 22:30)
  • Hudební festivaly:
    do 19.9. – Mezinárodní varhanní festival v Praze (info: http://www.auditeorganum.cz/)
  • Tanec a experimentální divadlo:
    16.9. – Divadlo Ponec, hostuje VerTeDance – Kolik váží vaše touha? (Strach obnažit se čistým řezem. Fascinace skrytou krásou. Fascinace silou přetvářky. Snaha dojít naplnění tam, kde chybí dno. Inscenace Kolik váží vaše touha? zkoumá otázku, zda vysvlečením se skutečně odhalujeme sebe sama, svoji podstatu a své tužby a zda je v tomto smyslu nahota vůbec nutná a potřebná. Hranice lidské totožnosti obkružuje vše, co lze nazvat niterným, strachem, tužbou, zranitelností, ale hlavně ukazuje, že nahota se stává tématem i v momentech, kdy je zamlčena. Je bezpečné se této hranici přibližovat za účelem důkladného prozkoumání?) (20:00)
    17.9. – Divadlo Ponec, hostuje DOT 504 – 100 Wounded Tears (14 obrazů ztraceného zoufalství.) (20:00)
    18.9. – Divadlo Ponec, hostuje Pražský komorní balet Pavla Šmoka – Podmínka zániku (20:00)
    19.9. – Divadlo Ponec, hostuje Taneční divadlo Nanohach – Orbis pictus (Taneční introspektivní pouť.) (20:00)
    22.9. – Divadlo Ponec – Jezdci (choreografie: Lenka Vagnerová) (Jsme zde; mezi vámi. Jsme rychlí, respektujeme vítr. Jsme silní i zranitelní. Rádi vás pozorujeme, vy nás často nevnímáte. Vaše osudy neměníme, vy naše mnohdy ano. Sdílíme stejný svět, ale díváme se na něj z jiné perspektivy. Znamená to, že dokážeme také sdílet stejné hodnoty?) (20:00)
  • Divadlo:
    16.9. – Činoherní klub – Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha (režie: Ladislav Smoček) (Příběh naprostého vzájemného neporozumění. Příběh, v němž protipólem Smrti je Touha. „Nemám v úmyslu soustředit vinu nebo obvinění na jednu konkrétní postavu, ale chci, aby to byla tragédie nepochopení a lhostejnosti vůči ostatním.“ T. Williams) (19:30)
    20.9. – Činoherní klub – Martin McDonagh: Pan Polštář (režie: Ondřej Sokol) (Děj se odehrává v jakési totalitní zemi, v městečku, které se v originále jmenuje Kamenice Kruté pohádky, krutý policejní výslech, kruté dějství. Krutý příběh pro otrlé.) (19:30)
    19.9. – Divadlo ABC – Willy Russell: Shirley Valentine (režie: Zdeněk Kaloč) (One woman show Simony Stašové. Shirley Valentine je jméno dívky, kterou ta současná, čtyřicetiletá matka rodiny a manželka počestného občana, už dávno není. Odjede na dovolenou do míst, kde se pěstuje vinná réva a tam začíná nový život…) (19:00)
    20.9. – Divadlo ABC – Zdeněk Jirotka: Saturnin (režie: Ondřej Havelka) (Hudební féerie na motivy slavného humoristického románu Zdeňka Jirotky vypráví o sluhovi, který způsobí v poklidném životě svého zaměstnavatele řadu překvapivých zvratů.) (19:00)
    18.9. – Divadlo Bez zábradlí – Sébastien Thiéry: Indická banka (Alain Kraft, realitní makléř si chce ve své bance vyzvednout peníze. Dozvídá se, že banka byla odkoupena indickou  společností Bank of India, a že jeho účty jsou zablokovány v Dillí. Kafkovská komedie na půdorysu absurdní francouzské grotesky skvěle rozvádí původní nevinnou zápletku a dohání hlavní postavu téměř k šílenství.) (19:00)
    19.9. – Divadlo Bez zábradlí – Milan Kundera: Jakub a jeho pán (režie: Ivan Rajmont) )(Vtipná, hravá, moudrá komedie, jízlivá variace na Diderotův román Jakub Fatalista. Setkání dvou epoch, dvou žánrů, dvou autorů, nezapomenutelného sluhy Jakuba a jeho pána. Příběh o přátelství, lásce, zradě a také o cestě. Putování za tím, kdo jsme a co určuje naše kroky.) (19:00)
    20.9. – Divadlo Bez zábradlí – Francis Veber: Blbec k večeři (režie: Jiří Menzel) (Při srážce s blbcem se může rozsvítit i tzv. "inteligentovi". Přesto si raději dvakrát rozmyslete, než někoho prohlásíte za blbce. Může se vám stát, tak jako v této bláznivé komedii, že se na váš účet bude bavit někdo jiný.) (19:00)
    23.9. – Divadlo na Vinohradech – Oscar Wilde: Ideální manžel (režie: Václav Renč) (Hlavní postavou je Lord Arthr Goring, vtipný a obratný glosátor světa "duchaprázdných krasavců", společenské smetánky, která ho obklopuje a na které je svým společenským postavením víceméně závislý. Přestože on sám je okolím vnímán jako ohromně zábavný a duchaplný společník, velice jasně si uvědomuje přetvářku a omezenost postojů i chování lidí, kteří svět intikánů a intrikaření tvoří.Wilde měl neobyčejný talent a nevšední schopnost obratně rozvíjet komediální situace, které navíc naplňuje osobitým, nezaměnitelným humorem, v případě Ideálního manžela velice ironickým až sarkastickým. Wilde se geniálně dokáže vysmát všemu pokrytectví a dodnes nám tím poskytuje úlevný, léčivý smích.) (19:00)
    20.9. – Divadlo Na zábradlí – PREMIÉRAZlatá šedesátá („Kde je ten ksicht, do kterého bych tak rád plivnul?“) (19:00)



Milí příznivci dobrého jídla a vícehlasých vokálů, srdečně vás zveme, přijďte ochutnat vybraná jídla předních restaurací i náš repertoár na SLAVNOSTI JÍDLA 2013 ve čtvrtek 19.9.2013
15:30-16:10 hod.: Máta Brno - trojhlasá vzpomínka na 60's
16:40-18:00 hod.: Black Uganda Choir gurmetský program z písní o jídle a o zvířatkách
http://www.festivalvcentrudeni.cz/slavnosti-jidla/doprovodny-program/
za kapely srdečně zdraví a na setkání se těší
Tomáš Drtílek a Richard Lank

TRIČKA S NÁPISEM TOUR DE ZAVADIL

se minulý týden opravdu objevovala na některých místech v Toskánsku.


Užili jsme si ten kus země, je krásná.
Viděli jsme místa, kam jezdí spousta turistů. V Arezzu se na lavičce malovala dáma a jen jsme vytáhli foťák, už se hrnula k nám s pohárkem na drobné.


Střechy, komínky, věže a věžičky, podloubí...


To už je Castiglion, kudy jsme se vraceli do místa ubytování.Okolo šesté mizeli turisti a začali se nořit místní. Škoda, že jsme museli domů.


Druhý den jsme navštívili trh v městečku Foiana a pak jsme jeli do Cortony. Město, které jsme viděli večer svítit v dálce nahoře. Kilometrů bylo dost a hlavně ten kopec do města, ten byl výživnej. Ale vždycky to stojí za to. Jen nám chyběla pořád hospoda, kde uvidíme sedět místní dědky.
Našli jsme ji až kvečeru skoro za vrcholkem hory.


Dostali jsme se tam po okružní silnici. Zpět jsme jeli přímo po tak prudkých cestách, že jsem občas radši vedla kolo.


Po těch úzkých uličkách si Italové jezdí vzhůru dolů autem, na motorkách a tak.
S velocipedem jsme tam asi byli jen my.
Vzpomněli jsme si na Kiaru.


Městečko Cortona za námi, fotí Jirka. Na té hoře jsme fakt byli!


Navštívili jsme spoustu nádherných míst, ochutnali místní lahůdky a občas vyslechli poučení stréca Cófala.


Tento obrázek je z Pisy – koho by napadlo, že kousek za tímto domem je proslulá šikmá věž atd.


Nás ale lákalo spíš bloumání po městě a tak jsme objevili i jiná kouzelná místa. Blešák, místní trhy a nakonec i řeku. Zjistili jsme, že v Pise je hodně universit a dají se tam najít kouty míň „profláknuté“.
Rozhodně nečekejte, že šikmá věž je nějaký orientační bod. Je vidět jen z blízkých uliček.


Asi je teď v módě fotit se, jak se podepírá věž rukama. S Bajou jsme udělaly pózu vyvažovací.


Byli jsme se podívat i u moře, kousek od Livorna. Vlnilo se dost silně a mimo jiné se nám dostalo poučení, že jsme na soukromé pláži, takže si nesmíme sednout ani na zem, natožpak na lehátko.


Veřejná pláž byla kdesi daleko. Tento člověk patří k veliké skupině prodejců levných deštníků, slunečních brýlí atd.


Mladí, zdraví, silní, skály by mohli lámat a oni musí každej den oblbovat turisty, aby prodali aspoň něco. Někteří jsou drzí, někteří se spíš stydí, bylo mně jich docela líto. Vydali se hledat štěstí do Evropy a ono asi nic moc. Prý je jich spousta i ve Španělsku a je pravda, že jsem je potkala i ve Francii.
Stréc Cófal opět pronáší moudrost, dědeček Severa s Jirkou vyhodnocují.


Ten den byl zájezd pouze autobusový, takže jsme se podívali ještě do města Locca.
Opět turistické centrum, ale je to síla. Stojí za návštěvu, rozhodně je na co se dívat.
Hradby okolo celého města, pak pásy zeleně a předměstí úplně oddělená.
Mimo jiné tam mají zmrzlinovou samoobsluhu.


Krásně vymyšlený interiér. Jirka vyzkoušel v praxi – člověk si natočí zmrzlinu, kterou chce, třeba i od každé jen trošku. U toho prostředního pultu si na ni může nasypat oříšky a jiné pochutiny, nebo nalít různý omáčky, případně vybrat všelijaké oplatečky různých tvarů.
Nakonec si zaplatí podle váhy.


Na okrouhlém náměstí bylo útulno.


A ještě ke všemu jsme zkusili ochutnávku místních vín! No, u nás jsou taky dobrý vína, na to pozor!
Po všelikých cestách autobusem po různých turistických atrakcích jsme naznali, že pohyb vlastní óbrovskó siló nám poněkud chybí a tak jsme se v dalších dnech vydali spolu s Janou Béé tak trochu do neznáma.


Objevili jsme i tak spoustu krásných míst a zažili mnohá dobrodružství.


Třeba Montepulciano, to je nádhera.


Cesta zpět okolo, po hřebenu a pohledy z druhé strany...


A když se objeví takový obchod, je třeba zabrzdit.


Přímý prodej sýrů – ceny poloviční než v obchodech a všechno čerstvý.


Jirka prohlásil, že to se to těm malířům asi malovalo!
Na tomto místě je potřeba přiznat, že jsme potom poněkud zatměli a cestu domů jsme hledali potmě. Díky Jirkovu chytrému telefonu jsme trefili, ale máme věru na co vzpomínat!
V pátek 13. září jsme si zajeli ještě do Lucignana. Krása!


Turisti by se dali spočítat na prstech, přitom tam bylo pořád na co koukat.
No a pak ještě další městečko na kopci, Monte San Savino. Vyjeli jsme až na náměstí a zrovna tam jsme se dozvěděli zprávu, že Petra ten den porodila doma ve vaně holčičku a jsou obě zdravý!


Lepší závěr pobytu v Toskánsku si ani nedovedu představit.

Dada a spol.
www.quakvarteto.cz

15.9. 2013 - Dr + pilní příznivci prasete

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš