Korsika 2020-4
(Les 91 tours génoises - II)

Pokračujeme v exkurzích po janovských věžích, tudíž nejsme v korsických horách. Upozorňuji předem, že tentokrát je text zaměřen hlavně na fakta, a že to nebude žádná volná zábava. Na mapce je vidět, že věže nejsou po pobřeží rozložené zcela rovnoměrně, na východě jsou dlouhé úseky hluché. Důvod nám je neznámý. Ještě vysvětlivky k mapce: černé značky jsou ruiny, červené nebezpečné k detailní návštěvě, modré jsou citadely a pevnosti, zelené dosud stojí a ty s hvězdičkou jsou rekonstruované nebo v rekonstrukci. Doplním k minulému dílu, že věž Roccapina (číslo 30 v seznamu) je vidět zřetelně na třech fotografiích v závěru na horizontu vlevo od Liona.
Užíváme si koupání v teplé vodě v místech, kde se bosou nohou skoro nedá projít do hloubek vhodných k plavání, protože dno je samý kámen. V mělčině plavou nerušeně maskované rybičky a něco jako malé průhledné krevetky s dlouhými tykadly. Je to hezké, ale lepší jsou ty neprůhledné na talíři.

Kromě koupání je dnes na programu pěší okruh z obce Campomoro lesem, pobřežím na kopec se stejnojmennou věží (s pořadovým číslem 27) a zpět. Převládající horninou je žula, nejčastěji s šedivým nebo narůžovělým až oranžovým odstínem a broušená větrnou erozí, neboli korazí, do tvarů všelijakých děr a prohlubní, připomínajících třeba stopy zvířecích tlap, zahradní nábytek nebo i jednooký Blob Jana Kaplického. Místní název, jak jsem se dočetl, pro tyto útvary zní ´tafoni´. Málokdo by čekal, že na této vycházce se vyskytnou i krátké úseky vybavené řetězy.

Z naučných tabulí ve věži Campomoro je možné sestavit stručný zábavně-poučný textík: Na konci 16. století barbarské pirátství zasáhlo moře a pobřeží ostrova. Korsika je centrem konfliktu mezi dvěma velkými středomořskými říšemi, tureckou a španělskou. Piráti vyhlížejí fakt barbarsky.

24. května 1583 Hassan Veneziano, král Alžíru, přistává s 1500 muži a dobývá Sarténe. Jeho 500 obyvatel je zajato. Šok je takový, že se Korsičané rozhodnou postavit několik věží, včetně té u Campomoro. Po nájezdech kotví barbarské lodě u pláží. Korsičané se snaží, ne vždy úspěšně, vyjednat výkupné za zajatce, než budou odvezeni jako otroci do zámoří. Genova podporuje využívání korálů z místních moří a ligurští koráloví potápěči si stěžují na pirátství. Žádají o výstavbu několika věží a jsou připraveni pomoci zaplatit za ně. 5. července 1585 stavba začíná. Zbraně, nástroje, materiály a zásoby jsou vyloženy. 200 mužů je připraveno pracovat. Všechno musí být vytaženo a sestaveno na vrcholu kopce. Jakmile uviděli věž ve výstavbě Turci, zaútočili. Strmé svahy ale chrání toto lehké opevnění, které brání vojáci a dělostřelectvo. V říjnu 1585 dva Turci ukradli gondolu používanou k doplnění zásob místa a přepravě pošty. Pravidelné zprávy guvernérovi Bastie musí být od nynějška svěřeny projíždějícím lodím. Věž má nyní dvě úrovně. Dělostřelectvo umožňuje ovládání kotviště v zálivu. Je nutné, přidat další podlahu, jak bylo plánováno? Rozhodnutí je, že nikoliv. To vysvětluje, proč je věž Campomoro tak masivní. Stavba pokračuje. V listopadu se však část věže zřítí. Je třeba říci, že prší již týdny a stavitelé si stěžují na špatnou kvalitu vápna.
Poznámka: Tady text možná úmyslně zamlčuje jednu důležitou okolnost, kterou lze vyčíst nepřímo z obrázků. Kolapsu věže totiž bezprostředně předcházela porada, výrobní výbor, nebo jak tehdy říkali kontrolním dnům. A co se někdy na kontrolních dnech usnese, může mít následky nečekané.

Přes to všechno byla za rok věž a její zdi dokončeny. A Campomoro není jen strážní věž, stala se jedním z vzácných bránitelných míst na ostrově spolu s Calvi a Bonifacio. A výhled je z ní úžasný jak na městečko, tak na záliv a pobřeží se skalami, jejichž detaily jsme si prohlíželi před výstupem na věž.

Ještě k obci Sartène, o níž byla řeč v předchozím. Tady je zdrojem informací souhrn titulků z první stránky google, když se jméno obce zadá do hledání a objeví se většinou nabídky cestovních kanceláří. Tady se pozná, co je důležité. Francouzská obec a město v departementu Corse-du-Sud v regionu Korsika. V roce 2011 zde žilo 3 374 obyvatel. Je centrem arrondissementu Sartène. Historické město romanticky položené v kopcích s krásnými výhledy po okolní krajině. Staré město je charakteristické svými schodišti a křivolakými stinnými úzkými uličkami. Sartène je korsičtějším městem více, než všechna ostatní na Korsice. Je známé velikonočními oslavami Catenacciu. Na Velký pátek procházejí lidé v kostýmech ulicemi města, v jejich čele jde kajícník s těžkým křížem, na nohou spoutaný řetězy. Sartène je proslavené jako dějiště vendety, krevní msty. Traduje se, že se zde v roce 1815 prakticky celé město rozdělilo na dva nesmiřitelné tábory. Nelítostné boje a vraždění rodinných klanů trvalo celých 33 let, než byla krevní msta postavena mimo zákon. Také se zde kdysi stal jeden z nejvážnějších případů, kdy se dvě rodiny bydlící přes ulici dostaly do stavu vendety. Dlouhých pět let si stříleli navzájem do oken, až z obou rodin zůstal naživu pouze jeden jediný člověk.
Abychom vstřebali tu vendetu a trochu se vzpamatovali před další cestou, navštívili jsme obědovou restauraci u pláže. A nelitovali. Chobotnici jsem měl asi poprvé, každopádně takhle perfektně provedenou určitě poprvé.

Pro dnešek ještě zbylo dost času na jednu megalitickou památku jménem Filitosa. K mému překvapení jsem z prohlídky starých fotek zjistil, že i tady jsme v roce 1994 byli. Už se mi rozsvítilo. Dokonce jsem si o trochu později udělal výstřižek z tehdy ještě normální MF Dnes. Titulek "Velikonoční ostrov Středomoří" zní vznešeně, ne? No ale vzpomínám si, že tehdy, asi v důsledku omezené informovanosti, nám byla celá ta kultura předkládána jako, jak to napsat decentně, falicky zaměřená. Jinými slovy, že ty menhiry, ačkoli jsou některé opatřené obličeji, nejsou sochy celých lidí, ale jen vybraných a zveličených částí, které byly považovány za zásadní pro pokračování rodu. Kdo zná Věstonickou Venuši, nediví se. Teď to vysvětlení vypadá mnohem střízlivěji, i když slovo vysvětlení je troufalé. Kdo vlastně ví, proč se vztyčovaly kameny, jak to známe z mnohých míst celého světa, Kounovské kamenné řady nevyjímaje? Na centrálním pahorku jsou zde podle mapky tři monumenty (torri) a jeden opevněný výběžek. Odtud je z kopce vidět na skupinu megalitů rozmístěnou kolem starého olivovníku. Za olivovníkem je lom, ze kterého byly megality těženy.

Ale teď vážně. Letáček z infocentra má hlavní nadpis: "8000 let záhad a historie". Následuje úvodní věta prvního odstavce textu: "8000 let Filitosa ochraňovala svoje menhiry, své kruhové monumenty - torre - a stopy archeologie". Jak mám tedy rozumět tomu, co psala MF Dnes 11. března 1995: "Menhiry na Filitose jsou však unikátní tím, že už nejde jen o holé vztyčené balvany, ale že mají lidské tváře a naznačenou zbroj. Pocházejí z období asi 1800 př. n. l., jsou tedy mladší než klasické megalitické objekty. I jejich poslání bylo asi jiné, měly patrně sloužit jako strašáky proti hrozbě jakýchsi útočníků z moře. Svou úlohu však nejspíš nesplnily". Tomu se tedy nedivím, protože Filitosa leží skoro 6 kilometrů vzdušnou čarou od pobřeží a těžko se hledá i dnes, kdy k ní vede silnice. Nenechme ale naši pozornost odvést od větší nesrovnalosti, kterou je rozdíl v datování cca 4000 let. Vezmeme na pomoc wikipedii. Ale stručně, prosím. Počátek období osídlení, a hlavně stavby menhirů, je datován na přelom neolitu a doby bronzové, což by na rok 1800 BC na Korsice pasovalo. Podle pana Grosjeana, který od roku 1954 vedl systematické vykopávky, byly menhiry vztyčovány skutečně jako výstraha. Dál už se v tom nechci pitvat, protože mnohem zábavnější je strojový překlad poskytnutý MS Office: "Roger Grosjean si myslel, že menhirové mohli být postaveni, aby odvrátili invazi skupiny lidí zvané Torréens (Torreans). To však nebylo úspěšné: menhirové byli v některých případech Torréeny svrženy, rozbity a znovu použity jako stavební materiál. Torréenové na místě postavili kruhové kamenné stavby, známé jako torri (nebo torre), které mohly být použity jako chrámy. Torri jsou pozoruhodně dobře zachovalé. Tato teorie byla zpochybněna pozdějšími díly. Celkem bylo ve Filitose započítáno asi dvacet menhirů různých dob. Tvoří přibližně polovinu celkového počtu zaměstnanců těchto památek na Korsice."
Závěrem převzatých textů už jen zlehka počeštěný překlad toho, co wikipedie píše o Torréenské společnosti: "... byla ozbrojená metalurgická a mezinárodní. Během této doby ostrov vyráběl a vyvážel bronzové ingoty a artefakty, které se objevily jinde ve Středozemním moři. Torri se zdají být miniaturními verzemi současných nuraghes nalezených na Sardinii. Nuraghesova kultura žila způsobem života nerozeznatelným od Torréenů. Obě byly bronzové válečnické společnosti." Zmínkou o nuraghes chci potěšit hlavně Petra, který se s nimi mohl v minulosti osobně podrobně seznámit.
U 1200 let staré olivy (které mimochodem wikipedie přisuzuje o 800 roků vyšší stáří) jsme se skryli před deštěm. Ze čtvrté fotografie v následující skupině není zcela zřejmé, jestli Ilonka vykonává nějaký rituál za lepší počasí, nebo prostě jen zkouší, jestli ještě kape. Každopádně záhy se objevila duha a sluníčko.

V lomu, kde kameny na výrobu menhirů těžili, se šutr zvaný Dinosaurus za 26 roků nezměnil (neplatí to, bohužel, o těch postavách u menhiru níže). Kratší krk nemá, to je optický klam. Ani není poznat, jestli nějak vyrostly okolní stromy. Stejná skála, ale z jiného úhlu je i na dalších dvou fotkách. Tentokrát tam ale nebyla v danou chvíli žádná osoba, která by mě vyfotila, takže porovnání se naštěstí nekoná. Na páté fotce v následující skupině je v oranžovém šišatém kroužku menhir, u kterého jsme se s kolegou průvodcem nechali zvěčnit v roce 1994.

V místním muzeu překvapivě můžeme spatřit stejně vyhlížející kámen jako venku. Jestli je jeden originál, a druhý kopie, je možné, ale už jsem zapomněl, jestli jsme to nějak zjišťovali. Megalitické památky jsou rozseté také po celé Korsice. Abychom termínově netápali a nazývali ty kamenné čudlíky správným jménem, přinášíme trochu poučení. Podle měřítka na fotce má menhir tak 1,5 metru, stéla asi 2,5 metru, no a menhir-stéla něco mezi. Dolmen má kamennou střechu. Zajímavý je drift Korsiky a Sardinie Středozemním mořem po milióny let až na současnou pozici. Je zřejmé, že bez brždění narazí časem do Itálie, ale to už budeme jistě z dovolené doma. Takže klídek.

Některé muzeální instalace jsou ovšem až nadměrně naturalistické. Například postava vlekoucí polotovar k výrobě menhiru nebo stély nápadně připomíná jednoho umělce-politika, jehož jméno z osobní antipatie nenapíšu. Postavy jsou natolik věrné, že kdyby to nebyla z Prahy taková dálka, podezíral bych ho, že si tu v době koronavirového uměleckého výpadku přivydělává jako živá socha.

Následným cílem je Ajjacio. Samozřejmě, že jsem z fotek ani z negativu nedokázal rekonstruovat, odkud ta fotka z roku 1994 je. Ovšem není nic jednoduššího než na google zadat Porte Plaisance Tino Rosi z cedule vpravo dole (skutečně vpravo dole, jak je doloženo fotkou, a ne vlevo dole, kde se mohou nenacházet věci vyprodukované fantazií a ubývající pamětí) a rázem se ocitneme u přístavu v Ajjaciu. Toto rodiště Napoleonovo jsme detailně nenavštívili, jen jsme tu už za tmy zanechali Jirku se zavazadly před hotelem (odjeli jsme tedy až po ujištění, že ho ubytují až do jeho následného odletu) a vydali se nocovat do kempu vzdušnou čarou nedalekého, ovšem silniční čarou poněkud vzdálenějšího. Vzhledem k vývoji počasí teď zůstává program na příští dny zamlžen. Tak to je dvojnásobně trefné.

podpis


Politické haiku pro dnešní dny.


Boris a Bobík v Orlickejch


Andrej srozumitelně: „Ale já nic nereletizivuju, já len říkám, že, eeeee, samozřejmě, eeee, umírají lidi, je to špatně.“

PAN JIŘÍ NAVŠTÍVIL DÍKY NATÁČENÍ BCO

několik hotelů vyšší cenové kategorie. Do série mu chybí hotel Boby, kde sice točili, ale Jirka nestihl fotit.
Dnes se můžeme prostřednictvím fotek z chytrého telefonu podívat, jak to vypadá v hotelu Continental .


Sólista Pepa Klíč - vůbec mu nezávidím to křeslo, ani muzikantům. Blbější poloha ke hraní snad už ani nejde vymyslet. Zřejmě je v tom nějaký výtvarný záměr.


Vzpomínám si, že jsme se s tatou chodili dívat, jak se hotel staví! Tenkrát to byla docela událost...


Pan tubista hraje na nátrubek želvě, která na něj údajně po očku koukala.

Partitura této skladby dávala prý muzikantům značnou volnost - mohli se v určitém časovém úseku pohybovat svobodně v označeném rozsahu. Vyšly z toho docela zajímavý barvy.


I tak můžou vypadat noty pro muzikanty - ukázka z partitury skladby "Kyvadlo času" skladatele Zbyňka Vostřáka. Napsal v roce 1967!


Takhle si Jirka připravuje rozpis, kam umístit hráče. Pokaždé jinak!
V hotelu Santon na přehradě se natáčela pro změnu skladba Pavla Zlámala.


Než přijdou muzikanti, tentokrát v roli mafiánů.


Zdá se, že je to dost bavilo


Celá akce měla končit tím, že dirigent bude ležet na hladině břichem dolů v poloze utopeného.

Jenže u té scény už Jirka nebyl. Snad ji uvidíme v dokončeném filmu.


Vzhledem k tomu, že další natáčení se konalo v hotelu Grand a pan dirigent se dostavil živý a dobře naladěný, všechno dobře dopadlo.


Tentokrát ho umístili do vody jezírka, kde měl pod sebou bednu a igelit, aby se moc nepotopil a vypadalo to, jakože stojí ve vodě. Použil k tomu elegantní gumáky a předváděl kolegům první baletní pozici.

Dává to přesvědčivě!


Stréc Jiří Mottl, hudební režie.

A to je konečně celá reportáž z iPhonu pana Klementa. Až bude film hotový, dáme vědět.

Dada a spol.

Geniální romantika

Jelikož se o víkendu nebude dít nic zásadního (žádné svátky, které by bylo třeba slavit a tak...), doporučujeme romantickou procházku po Lomnici a okolí. A když už se tady budete potulovat, stavte se na náměstí. V pivovaru totiž dostanete ke třem lahvím jako pozornost růži – jen tak. Potom v cukrárně při kávičce sbalíte něco dobrého na zub, večer v teplíčku to všechno aplikujete a ukážete svému protějšku jak to vypadá, když vás posedne Genius noci

Takhle krásně bylo nedávno u Veselského chlumu! Když vyrazíte dopoledne, krásně stihnete naše pivovarské okénko (otevřeno je každou sobotu a neděli 13:00–17:00).


Rozvozy Brno a okolí
Využijte našich pravidelných pátečních rozvorů Lomnice >> Tišnov >> Kuřim >> Brno
a někdy i Boskovice a Blansko...

🍺 Hořká desítka (4 % alk.) - 70 Kč
🍺 Ovesný ležák (5 % alk.) - 75 Kč
🍺 Gaia (Czech Ale, 4,2 % alk.) - 85 Kč
🍺 Honeymoon (5,9 % alk.) - 85 Kč
🍺 Orient Stout (5,2 % alk.) - 85 Kč

Geniální mok si objednáte na našem mailu chcipivo@geniusnoci.cz, nezapomeňte uvést adresu, jméno a telefonní číslo, abychom vás mohli kontaktovat.

Náš rozvoz probíhá každý pátek v průběhu celého dne. Objednávky uzavíráme vždy ve středu po půlnoci, abychom měli celý čtvrtek na nachystání objednávek a přípravu trasy. Ve čtvrtek večer vám tedy dorazí SMS s předpokládaným časem doručení a v pátek už můžete štelovat sliny!

Dokud budou hospody zavřené, budeme to takto dělat každý pátek.

Objednat geniální pivo

Těšíme se na vás!
Ať už u nás v Lomnici, nebo při rozvozu. Na pivenou!

Genius noci
Jana Pavlišová