Ježibabí lektvary
(akce v Byron Bay)

Jedna z učebních jednotek mého kurzu je týdenní praxe na nějakém pracovišti v oboru oděvnictví. Hned se mi vybavily dva týdny praxe, které jsem absolvovala na Oděvní průmyslovce v Praze a trochu se mi zježily chlupy. Tehdá jsem se dostala do nějaké obří oděvní firmy kdesi na Dělnické, kde v hale nesmírných rozměrů sedělo asi 100 potících se prostorově nepřehlédnutelných dam, každá paní seděla u svého šicího stroje na točící židličce na kolečkách, a když si potřebovaly dojet pro další várku šití, tak se ke stolu došoupaly na té jezdící sesličce, aby náhodou nemusely zvedat ta kila rosolu. Už při vstupu do haly člověka div neporazil nakyslý zápach zpoceniny, ale na to si pak zvykl, když v tom člověk byl déle než půl hodiny. Já jsem dostala pozici u žehličky a celý týden jsem žehlila manžety u košil. První den jsem se s tím statečně poprala a krom bolesti za krkem jsem si jiných neduhů nevšimla. Druhý den jsem dostala depresi, třetí den tik do pravého oka, čtvrtý den jsem se všemu začala smát a pátý den mi začalo být všechno jedno. Další týden jsem přišívala klopu ke kapsičce. Průběh stejný, jen bolest za krkem mě provázela jako věrný pes skrz tik, depresi, euforii až k apatii. Další rok, když nás opět čekala praxe, jsem si raději zlomila v Roxy palec u ruky, když jsem po lahvi jabčáku spadla po schodech do podzemí. Praxe se zrušit nedala, ale místo šití klop a žehlení košil jsem mohla chodit s balíčkama na poštu, nosit stravenky do dalších oddělení a stal se ze mě poslíček se sádrou. Sádrový tr-poslík.


To se namaluje černou fixou obrázek na papír, okopíruje se na průhlednou fólii, folie se připevní na síto, které je napatlané fotografickou emulzí, a síto se na zhruba minutu vystrčí na sluníčko. Sluníčko se chová jako světlo ve zvětšováku a to, co bylo černé, se na sítu nezobrazí a to ostatní ano. Pak se ze síta podtlakovou hadicí smyje ta fotografická emulze a obrázek je hotový k tisknutí. Síto se dá na látku, na síto se napatlá barva, ta se na látku neotiskne, protože síto barvu propustí jenom v těch místech, kde byl obrázek původně černý. Pak se to takovou stěrkou přitlačí a barva se dvakrát rozetře po sítu. Pak se síto oddělá a obrázek je hotový. V tomto případě obrázek


To stejné, jen jiný motiv, jiný podklad.


Zase, jiný motiv tisklý na látce, kterou jsem předtím nabatikovala v nějakém listí.


To jsem zkoušela nabatikovat modrou bavlnu na černo v eukalyptovém listí, ale ty přírodní barvy se na bavlnu zas tak moc nechytají, zvlášť, když je látka něčím naškrobená, což se často dělá, aby se nemačkala a neplesnivěla, když leží dlouhé měsíce ve skladech různých obchodů. Asi kdyby se několikrát vyprala, byl by výsledek o něco lepší, ale nikdy takový, jako u hedvábí nebo vlny. Tak aby ta látka nevypadal tak mdle, natiskla jsem na ni stříbrný kola a udělám z ní nějakou vesmírnou bundičku nebo vestu. A nebo něco jinýho.


Zase tisk na nabatikovanou látku, tentokrát žádné přírodní barvivo, ale klasická "barvy DUHA šatů vzpruha" barvená v pračce.


Když člověk nemá k dispozici fotografickou emulzi a podtlakovou hadici, tak to může trošku ošulit. Může si vystřihnout z tvrdého plastu nějaký tvar, pak to nalepit na síto, napatlat na to barvu a přejet a barva se zase dostane skrz síto jenom tam, kde byl tvar vystříhnutý. Ale není to tak přesné a nedají se s tím dělat větší množství, protože barva zaleze za okraje fólie a další tisky už jsou trochu mázlé a nepřesné.

Tajně jsem však doufala, že australská zkušenost bude trochu jiná. A taky že jo. Pracovala jsem týden ve studiu u Anne Leon. Anne je výtvarnice původně z Jižní Afriky, ale od 17 let bydlí v Austrálii. Studovala v Brisbane a v roce 2002 se přestěhovala do NSW. Svoje studio má v Byron Bay. Věnuje se sítotisku a textilu a v poslední době barvení látek přírodním způsobem. Aby mohla dělat sítotisky i na metráž, tak má v jedné části studia obrovský stůl, asi 12 metrů dlouhý, a na ten vždycky tu metráž roztáhne. Stůl je potřený nějakou lepivou hmotou, takže látka se na ten stůl přicucne a nehýbe se, když se na ní tiská. V době mé praxe jsme tiskli černý motiv květin na zlatavé hedvábí. To hedvábí bylo asi 17 metrů dlouhé, a když se člověk dostal do poloviny, tak mu po zádech přeběhlo podivné mrazení, že kdyby to teď pokazil, tak se nedá použít ani jedna strana. Požadavek byl na minimálně 10 metrů v kuse. A protože síto na tisknutí tohoto vzoru je velké a hodně těžké, nedokáže tuhle práci udělat jeden člověk. A tak jsem dostala do ruky špachtli a šly jsme na to. Nad každý otisk se pak musí dát taková tepelná lampa, aby barva zaschla a zafixovala se. Po tisknutí se síto musí hned umýt, jinak tam barva zaschne a už se z toho nedá dostat jinak než podtlakovou hadicí. A pak se celé síto šupne ven na sluníčko a za půl hodinky je zase panensky čisté, připravené na další použití. Motivů má Anne tolik, až oči přecházely. Jako výtvarnice si většinu z nich dělá sama. Jednou za 14 dnů pořádá dny otevřených dveří, kdy studio pronajímá za pakatel tomu, kdo chce využít jejího prostoru a něco si sám natisknout.


Viskoza barvená v cibulovém listí, barvy chytnou v o něco bledším odstínu.


Přírodní hedvábí zamotané takovým způsobem, že když se to pak rozmotá, vypadá to jako hadí kůže. Tato látka byla barvená v eukalyptovém listí.


Už si nepamatuju, v čem se tenhle kus barvil. Ale nejdřív jsem to prošila, pak prošité hodila do barvy, a když se to rozmotalo, tak tam zbyla po prošití taková spirála. Ale není moc vidět, protože látka je jenom světle hnědá, tak jsem to kolem obšila hnědou bavlnkou a vevnitř zlatou. Ještě to není ono, tak to ještě budu muset nějak dotvořit.

Další, o něco kratší stůl, slouží částečně jako odkládací plocha a částečně jako pracovní plocha pro batikování a manipulaci látek. Na konci stolu jsou 4 hrnce, v jednom se vaří eukalyptové listy, v dalším slupky od cibule, v jiném červené zelí a v posledním "Lemon grass". Z hrnců se kouří, páří, linou se z nich různé vůně a mezi tím pobíhá Anne a míchá to a zkoumá konzistenci a barvu. Kdyby začala drmolit nějaká zaříkávadla, vůbec se nebudu divit. Anne používá různé techniky manipulace s látkou, látku pak vkládá do hrnců a po hodině, když látku vyloví, tak na ni vždycky čeká překvapení. Ani za ty roky, co se barvení věnuje, se ještě nestalo, že by věděla úplně přesně, jaký bude výsledek. Do látek ještě balí listy eukalyptu, nebo jehličky kašariny. To je takový jehličnatý strom, jehličky jsou dlouhé a měkké a na látce zanechávají šedočernou stopu.


Surové hedvábí, do kterého se naskládaly lístečky eukalyptu, pak se to zamotalo, a hodilo do hrnce s jiným druhem eukalyptu. Ty lístečky, které jsou zabalené vevnitř, pouštějí oranžovou barvu, ty, co jsou v tom hrnci, barví na černo šedou.


Tohle je moje oblíbená barva. Zase surové hedvábí, do něho se zamotají jehličky kašariny a pak se to hodí do cibulových slupek. Vznikne olivová barva a kašarina tam zanechá šedivé slimáčí cestičky.


Surové hedvábí sešité a hozené do eukalyptového listí. Když se to rozpárá, zůstanou tam bílé stopy po sešití.

Navrhuje a dělá taky svoje vlastní oděvní kolekce. Všechno z hedvábí, protože na hedvábí a na vlnu chytají přírodní barvy nejlépe. Její šaty jsou vzdušné, většinou poměrně jednoduchý střih, hodně volné, tolerantní k postavě. Až budete mít plonkových 420 dolarů (7300 CZK), můžu doporučit. Já se pasu jenom očima. Když jsem u Anne pracovala, tak jsme barvili kolekci pro jednu módní návrhářku, která má obchůdek v Byron Bay. Její věci jsou ke zhlédnutí zde.


Aninej bordel ve studiu


Čarodějné lektvary


V pátek nám na rozloučenou koupila Anne kafe a koláčky. Byly výborné. Hned vedle studia má totiž výbornou kavárnu, kde vaří skvělé věci. Asi bych přišla na mizinu, kdybych tam pracovala, protože bych tam byla naložená každý den.
Když bylo pěkné počasí, tak jsme si v poledne místo na oběd skočily se Soňou vykoupat se na pláž, která je jen pár minut jízdy autem od studia. Soňa má dvě holčičky, 3 a 5 let, tak jsme si byly blízké nejen zájmem o látky.


Jedna bohatá paní, co bydlí v Hong-Kongu, si koupila Aniné šaty, ale přála si je trochu zkrátit v ramínkách. Hedvábí se přešívalo dost blbě, protože bylo děsně klouzavý a špatně se lezlo dovnitř francouzských švů.

Skoro všechny z jejích batikovaných věcí se dělají právě u Anne Leon.
Anne je taky sympatický bordelář. Ve studiu má správný čurbes, což má své výhody. Když se člověk rozhodne, že potřebuje nůžky, stačí se rozhlédnou kolem a minimálně dvoje ve svém zorném poli uvidí. Nebo šroubovák? Není problém. Křížový či klasický? Je libo žlutou rukojeť? Nože, řezátka, kusy látek, kolíčky.... My, co máme fotografickou paměť, se v tomto prostředí orientujeme celkem rychle. Anne se orientuje též skvěle, jediné, co se jí zatím moc nedaří, je lokalizovat telefon. Ten totiž stále mění místo, a tím pádem se dá najít jenom, když zrovna zvoní. Týdenní praxe se neplatí a Anne to bylo blbý, tak jsem za milou práci v příjemném prostředí se super lidma dostala několik metrů hedvábí, které jsem si mohla nabarvit dle svých představ v čarodějných hrncích. A taky jsem si mohla natisknout, co jsem chtěla, na své vlastní látky. Jedinou vadou na kráse je to, že Byron Bay je od Evans Head 80 km po ne moc dobrých cestách, takže trochu z ruky na každodenní cestování.

Soňa byla druhá holka, co byla na praxi se mnou. Tady zrovna zandává eukalyptový listy do šálky.


Tisk metráže.


Dílo dokončeno.

O Anne Leon se můžete něco dočíst zde a taky tady.

Ozdoby jsou tvořeny víčkama od nějakejch piv nebo čeho.

V pátek se v Lismore bude odehrávat velká módní show. Bude to večer plný překvapení a hlavním hřebíčkem večera bude módní přehlídka, které se účastní místní návrháři a někteří studenti našeho oboru. Udělala jsem 4 modely, ale vyfocené mám jenom dva. Ty další dva vyfotím až po přehlídce, nemám je u sebe. Tak pak podám reportáž.

A tohle jsou zase víčka od plechovek s kolou.

29.8. 2010
Nenápadně jsem změnil vstupní bránu do fotogalerií a přidal jednu australskou výstavku, kam budu pomaličku strkat komentované obrázky, které se mi nebudou hodit pro použití ve fejetonech, ale bylo by mi líto, kdybych vám je nevnucoval. No a také lze vyhledat v archívu všecky předchozí povídánky z Austrálie v sekci "Vyrváno z cestovních deníčků".

3.1. 2010
Redakce hlásí, že nic nového pod sluncem vás nečeká. Žádná předsevzetí, žádný sliby. A už vůbec nemůžete počítat se sebemenším náznakem serióznosti. U prasete je to výhodou, u politika k nasrání. Škoda jen, že není jen jeden. Ten politik.

29.11.2009
Redakce lehce upravila a připravila další kompletní vydání všech WWWiditelných prasat od doby vzniku po teď, čili do roku 2009.

20.11.2009
V knihovničce se narodily tři pohádky od Jarky N. ze Svatého Štěpána, které mi poslala již dávno, ale já jsem byl takové hovado, že jsem se k tomu dostal až tenhle víkend. A ke vší hrůze se nemám ani na co vymluvit. Tak jsem pro ty pohádky udělal aspoň pár ilustrací. Tak promiň, Jarko.

5.1.2009
A je tu ročník dvanáctý. U whisky by to mohlo znamenat pár hvězdiček i skoro jistotu kvality. U týdeníku to může naopak znamenat šanci pro hnilobu nebo vyschlo. Pokusíme se udělat pro zvrácení možných předpokladů co nejvíc. Třeba se nám to sem tam v nějakém fejetonu nebo fotce povede. A když ne? Je snad málo oblastí, kde to stojí za hovno?

1.1.2007
Archivní sklípek funguje i nadále tak, že se klikem u ikony Bazaar dostanete přímo k jakémukoliv ze tří až čtyř posledních vydání. Z nich se vám stejnou technikou podaří dostat i k dalším předchozím třem až čtyřem vydáním od zvoleného. Toto zanořování je násilně utržené posledními třemi vydáními z předchozího roku.
Starší ročníky až po samotný Velký třesk - vznik neseriozního internetího týdeníku WWWiditelné prase - lze získat jedině na CD. (Ale to až po urputném
přemlouvání, protože kdo se s tím má furt vypalovat). Kvůli tomu, že minulej rok skončil a novej začal, bude potřeba překopat zase celé prase od narození, aby na CD bylo kompletní a to se teda redakci příliš zatím nechce. Redakce je od základů shnilá.


Na skladě se do dnešního dne válí tyto cestovní deníčky:

Tatrmani Hell&Dr - Austrálie-Tramtárie: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12)
J
an NZ Kurka - Nový deník Zélandský:(1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jan Indinista Rouš - Honzíkova cesta (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17) . Jeho cestovní deníček je ZDE.( Ale je to blog bez fotek).
Jan Andinista Kurka - Deník Andinisty:
(1) (2)
Jana Vaňourková Kubánský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)
Linda Synaková - Rusko-Elbrus: (1) (2)
Zuzka z New Yorku - Bolívie: (1) (2) (3) (4)
Honza Faltus -Kavkazské Novosti: (1) (2) (3) (4)
Jana Vaňourková - Ománský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jana Vaňourková - O Jižní Africe (I) (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) (IX) (X) (XI)


Obamova pravá ruka odchází. (Rahm Emanuel)

  • Čínský spisovatel a profesor čínské literatury Liou Siao-po získal Nobelovu cenu za mír. Je to poprvé v historii, kdy tuto cenu získal čínský občan. Liou Siao-poa poslaly čínské úřady na jedenáct let do vězení za údajné podněcování k podvracení státní moci. Skutečným důvodem je jeho aktivní podíl na přípravě dokumentu známého jako Charta 08, který se inspiroval československou Chartou 77. Francie, Německo a USA už vyzvaly k jeho propuštění. Čína označila udělení Nobelovy ceny tomuto disidentovi za obscénní s tím, že jde o obyčejného kriminálníka.
  • Toshiba uvádí na japonský trh alternativu k běžným bateriím – mobilní palivové články Dynaro, které pro vznik elektrické energie využívají metanol a vodu. Součástí palivového článku je vestavěná lithium-ion baterie k ukládání vyrobené energie.
  • V Peru byly nedávno objeveny ostatky obrovského třetihorního tučňáka druhu Inkayacu paracasensis, který dosahoval délky přes 150 cm. Spolu se zbytky kostry nalezli vědci i zbytky peří, především drobné částečky obsahující pigmenty, tzv. melanozomy. Po jejich prozkoumání došli k závěru, že namísto dnešních obvyklých barev tučňáků, tedy kombinace černé s bílou, byli tito obři zbarveni do červena, hněda i šeda, a to i v dospělém věku. Přítomnost většího množství melanozomů měla také vliv na kvalitu křídel – zvyšuje odolnost proti lámání.
  • Já jsem to věděl, John je dobrej i jako ministr vnitra. Kromě toho, že pomáhal s podezřelejma krabičkama, přestože ho málem sejmula šalina, tak umí pěkně vystrašit Němce, že tam Češi nebudou jezdit, když je jejich policajti furt tak nějak divně kontrolujou. A je to.
  • Zatímco v Norsku žaluje tabákový gigant Philip Morris tamní stát za to, že zakázal ukazovat cigaretové krabičky v obchodech, v Česku si firma nemůže stěžovat. Prezident Václav Klaus v polovině týdne slavnostně otevřel její novou výrobní linku. "Přeji firmě, aby se jí dařilo, aby ji nezahubily stále a stále narůstající regulace, které padají ne z nebe, ale z Bruselu. A myslím, že by bylo dobře, kdyby se jí podařilo přežít i do budoucna," řekl Klaus. A taky řekl, že kouření nepodporuje.
  • Bez jakéhokoliv vysvětlení a obvinění drží syrské úřady v izolaci už devět měsíců mladou bloggerku. Na případ devatenáctileté Tál Mallúhíové upozornila mezinárodní organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch.
  • Švédská královská akademie věd udělila v úterý Nobelovu cenu za fyziku. Za "průlomové pokusy v oblasti dvoudimenzionálního materiálu grafen" ji získali dva vědci ruského původu, kteří působí na britských univerzitách – Andre Geim a Konstantin Novoselov.
  • Žertovnou Nobelovu cenu získali Alessandro Pluchino, Andrea Rapisarda a Cesare Garofalo z Katánské univerzity, kteří matematicky prokázali, že organizace jsou efektivnější, pokud zaměstnance povyšují náhodně.
  • V keňské rezervaci se narodil vzácný růžový hroch. Je prostě nemocnej a má blbé pigmenty.
  • Sociálnědemokratický poslanec Pavel Ploc neuspěl s požadavkem, aby Archiv bezpečnostních složek vymazal z webu záznam o tom, že jej vojenská kontrarozvědka vedla jako důvěrníka. Rozhodl o tom ve čtvrtek odvolací pražský městský soud s tím, že Ploc nemá ani nárok na omluvu.

  • V Dolních Počernicích byl festival
  • A taky tam prodávali biokrumple
  • V Počernicích proběhl prý celkem úspěšný festival Fest26/hlava 22
  • Olina přivezla obrovskou dyni od maminky.
  • Mám nějak moc práce.
  • Což je dobře i nedobře.

 

australia

 

Jejda, a na děti jsem, já hovado, zapomněl. Tak příště.

 

Hell a spol

australia

 

Surreálný inspektor Zrzek

Ministr vnitra John:
"Jsem ministr vnitra, tak vím, že je vypsaná odměna 50 milionů korun za kompromitující materiály na Víta Bártu."


BaselitzÚplně nejprvnější fotka v historii fotografie
Pohled z okna pracovny Josepha Nicèphora Nièpceho je první fotografií v dějinách. Snímek pořízený v roce 1826 na vrstvičku asfaltu se exponoval osm hodin. Prvenství francouzského vynálezce ale zůstávalo dlouhé roky tajemstvím; fotografie byla objevena v roce 1950 na půdě londýnského domu. Teda mimochodem, tahle fotka se mi moc líbí, kam se sere celej World Press Photo se svejma pobulvarizovanejma krvákama pro Novu, Blesk a všecky ostatní normální noviny a televize. Já to těm fotografům nevyčítám, ani nezazlívám, oni jen ochotně vrtí závěrkama jak my, úchyláci, krvavě žadoníme.

Slovanská epopej
Konečně navštívilo Slovanskou epopej pořádné množství návštěvníků, zdá se, že stačí jen správné PR kroky a hnedka je zájem o kultůrku. Já jsem si epopej prohlídl za život jenom jednou, když jsem tam byl na kole a celou dobu jsem měl strach, že mi někdo ze Slovanů zatím to kolo šlohne. A teď si říkám, dobrá, až to tu v Praze vystaví, půjdu se podívat ještě jednou. Abych pravdu řekl, je mi celkem jedno, kde to dílko bude.

BaselitzŘecké manuscripty na webu
Jedna z nejvýznamnějších částí starých řeckých rukopisů míří na web. Britská knihovna oznámila, že hodlá online a zdarma zpřístupnit více než čtvrtinu své sbírky řeckých manuskriptů, která čítá více než tisíc položek. Rukopisy, z nichž většina byla nalezena v roce 1844 na hoře Athos, byly ve studovnách knihovny přístupné vědcům už dlouho, jejich zveřejnění na internetu ale otevře starou řeckou civilizaci celému světu. Londýn totiž není zrovna nejlevnějším místem na studium. "Ne každý vědec si může dovolit trávit v Londýně týdny a měsíce," vysvětluje jeden z důvodů zveřejnění rukopisů podle agentury AP kurátor knihovny Scot McKendrick.
BaselitzJosef Váchal v Hradci Králové
Zálibu v knihách a smysl pro humor grafika Josefa Váchala demonstrují exlibris, grafické listy a rarity z Paulusovy sbírky, které představuje královéhradecká Galerie Na Hradě. Váchal v nich kombinoval různé znaky písmen s fragmenty linorytů či kresbu s dřevorytovým rámem. Vedle barevných dřevorytů jsou pro porovnání vystavené zkušební černobílé nátisky. Kurátor navíc konfrontuje Váchalovo dílo s jeho vzory, symbolistou Františkem Bílkem, přáteli Františkem Koblihou, Janem Konůpkem a Annou Mackovou. Výstava Váchalových exlibris umožňuje sledovat více či méně skryté osobní vzkazy v tvorbě významného umělce.
BaselitzGalerie U zlatého kohouta
MILAN SOPOUŠEK: "Fragment tajnosti" (do 14. 10. 2010)

BaselitzGalerie U zlatého kohouta
DANIELA ŠAFRÁNKOVÁ: "Zuzana v lázni" (do 14. 10. 2010
)
BaselitzGalerie u Betlémské kaple
František Skála - Výběr z díla (do 15.10. 2010) František Skála jr. patří k nejvýraznějším osobnostem na současné výtvarné scéně. Každá jeho výstava udivuje diváky sílou imaginace, směsí humoru a vážnosti, ironie a úcty, monumentality a jemné citlivosti. V svých objektech zpracovává přírodní nalezené prvky do nových souvislostí a podob a přitom vytváří zdání, že se jedná o tvořivost samotné přírody. Je členem skupiny Tvrdohlaví, od roku 1974 je zakládajícím a skutečným členem tajné skupiny BKS a komturem Řádu Zelené Berušky. Kromě orchestru MTO Universal působí v hudebním tělese Finský barok a ve vokálním triu Tros Sketos.
BaselitzGalerie hlavního města Prahy - Staroměstská radnice
TOMÁŠ CÍSAŘOVSKÝ / Žlutá skvrna Výběr z akvarelů 2000–2010 (do 21.11. 2010) Tomáš Císařovský patří k výrazným figurálním malířům střední generace, kteří na konci osmdesátých let uvedli na českou scénu postmodernu. Do širšího povědomí kulturní veřejnosti se zapsal svým legendárním "legionářským" cyklem vztahujícím se k zamlčovaným a dezinterpretovaným částem historie. Od devadesátých let patří k umělcům, jejichž dílo je uznáváno a kurátorsky sledováno. Pro expozici na Staroměstské radnici autor připravil ojedinělou kolekci akvarelů poskytujících příležitost nahlédnout zblízka do tvůrčích procesů odvíjejících se v jeho tvorbě posledních let. Název jednoho z cyklů Žlutá skvrna (v původním významu označující fyziologický bod v lidském oku, kde je nejostřejší vidění) dal jméno celé výstavě.

Sudek

Viktor Kolář - Ostrava
Dokumentární fotograf Viktor Kolář (1941) věnoval Ostravě pátou knihu. Album představuje záběry z let 1959 až 2009. Publikace je na světě i díky ostravskému soutěžení o titul Evropské hlavní město kultury 2015. Vydalo ji nakladatelství Kant.


Sudek

Vladimír Fuka - Deník
Výtvarníkovi Vladimíru Fukovi bylo v roce 1952 šestadvacet let. Měl to však v hlavě srovnané již velmi dobře. Žádné modrokošilácké juchání, žádná ideologická zaslepenost, žádný krutý idealismus. Stýkal se v přísném soukromí s okruhem spřízněných duší: s Jiřím Kolářem, Zdeňkem Urbánkem, Janem Rychlíkem, Janem Hančem, Emanuelem Fryntou.


Sudek

Rudolf Křesťan: Co jsem si nadrobil aneb Sypání ptáčkům
Rudolf Křesťan je označován za žijícího klasika českého fejetonu. Ve svých textech črtá jaksi mimochodem svůj autoportrét - podobiznu, ve které najdeme i mnohé rysy své. A v příbězích, o nichž autor vypráví, nacházíme situace, jež jsme zažili sami. Možná že právě proto jsou jeho fejetony tak populární. Uplatňuje v nich své bystré pozorovatelství, neotřelé vidění reality a velkou zvídavost, jakož i schopnost odhalovat skryté souvislosti. Každodenním stereotypem se buď můžeme nechat pohltit a stále se opakující šedí života unudit, anebo se můžeme pokusit pohlížet na svět vždy trochu jinýma očima a z jiného úhlu, jak to dělá Rudolf Křesťan.


Baselitz

Slovinský bubeník a skladatel Kristijan Krajnčan (který původně studoval violonchello – od svých šesti let) vydává desku KK Contemporary Jazz Ensemble. Společně s ním hrají Ambrose Akinmusire (trubka), Jimmy Greene (saxofon), Lojze Krajnčan (elektronický dechový nástroj), Tarek Yamani (piano) a Nate Allen (kontrabas). Krajnčan je vítězem první ceny v soutěži o nejlepší slovinskou jazzovou skladbu z roku 2006, kromě hudby také režíruje (mezi jeho oceněné filmy patří např. „Okamžik“ z roku 2004). Ralph Peterson ml. o teprve čtyřiadvacetiletém Krajnčanovi napsal: „Zřídka má člověk možnost sledovat vývoj mladého umělce ke zralosti. Debutová nahrávka Kristijana Krajnčana jako šéfa projektu je projevem přesně takové zralosti. (...) Kristijan Krajnčan je, slovy mého učitele Arta Blakeyho, novou hvězdou na jazzovém horizontu.“

  • Čas není iluze. Není to ani jediná realita. Je to možná a velice rozšířená forma setkávání mezi vědomím a okolním světem. Ale ne jediná možná. Když člověka pohání zvědavost nebo když je nemocný a nedokáže nijak jinak přežít, může vejít do laboratoře a času se dotknout. A tehdy se čas změní.“ (Peter Hoeg: Až nadejde čas)
  • V pondělí 11. října v 18 hodin se v čítárně Unijazzu uskuteční křest knihy Elzbiety Ettingerové „Kindergarten“. V rámci akce proběhne čtení z knihy, rozhovor s překladatelkou a autogramiáda.
  • Kina:
    11.10. – Aero – Filmový klub – Bibliotheque Pascal (18:00)
    14.-17.10. – Evald – Habermannův mlýn (režie: Juraj Herz, Něm./ČR, 104 min. Drama) (Poválečný odsun Němců mapuje ve svém dramatu Juraj Herz, který se inspiroval osudy německého průmyslníka Habermanna žijícího se svou rodinou na severu Moravy v pohraničí. Bohatý podnikatel dával práci Čechům a Němcům i v čase války, přesto ho neminula šílená doba poválečného zúčtování. Samozvaným soudcům tzv. českým vlastencům, jeho bývalým zaměstnancům, nešlo o spravedlnost, ale spíše o majetek.) (21:00)
    12.10. – Městská knihovna – Prokletý ostrov (režie: Martin Scorsese, USA, 2010, 137 min. Horor) (Pátrání po vražedkyni, která zmizela ze své cely ve vězeňské psychiatrické léčebně a kdesi se úspěšně skrývá.) (16:00, 19:00)
    12.10. – Oko – Na cestě (režie: J. Žbanicová, Bosna a Hercegovina/Něm./Rak./Chorv., 2010, 110 min. Drama) ("Na putu" v bosenštině znamená být na cestě někam, má to však i duchovní význam, který odkazuje k hledání vnitřního já nebo k osobě, jež se rozhoduje o něčem velmi důležitém, o zásadním životním kroku.) (18:00)
    13.10. – Oko – iShorts – Filmy z Písku (Krátké filmy nadějných mladých filmařů od nás i ze zahraničí. Výběr toho nejlepšího z aktuální tvorby obou píseckých filmových škol – SVOŠF a FAMO.) (20:00)
    12.10. – Ponrepo – cyklus Hamburské tandemy – Milovaný život (režie: Michael Kuball, SRN, 2001, 112 min. Drama) (Stejně jako Jan Šikl využívá i německý filmař a archivář Michael Kuball nalezené amatérské materiály k vykreslení autentického obrazu minulého století. Režisér požádal žijící tvůrce reprodukovaných snímků, aby své deníkové filmy sami okomentovali. Výsledkem jsou pozoruhodné dějiny běžného německého života z let 1900 až 1980. ) (20:00)
    13.10. – Ponrepo – cyklus Hamburské tandemy – Moje 20. století (režie: Olga Sommerová, ČR, 2005, 57 min. Drama) (Dva totalitní režimy 20. století - nacismus a komunismus - zasáhly do života tří osmdesátiletých umělkyň, které se narodily v Praze ve dvacátých letech minulého století. ) (17:30)
    14.10. – Ponrepo – cyklus Hamburské tandemy – Krysař (režie: Jiří Barta, ČSR/SRN, 1985, 52 min. Drama) (Až do této chvíle Barta pracoval s četnými výrazovými prostředky - kromě loutky. Proto když vKrysaři, hodinové adaptaci původem staroněmecké balady, zdomácnělé u nás prostřednictvím stejnojmenné lyrické prózy Viktora Dyka, sáhne Barta k loutce, výsledný tvar rozbíjí dosud platné zákony loutkového filmu.) (17:30)
  • Filmové festivaly:
    do 14.12. – Decadence Now!, Praha, kino Aero (info:
    http://www.kinoaero.cz/cz/festivaly/)
    do 4.12. – Mezinárodní festival outdoorových filmů, 25 měst (info: http://www.mfof.cz/)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    14.10. –
    Agharta – Jiří Hála Jazz Project (21:00)
    15.10. – Agharta
    – Latin Wave (21:00)
    16.10. – Agharta – Ondřej Kabrna trio (21:00)
    11.10. –
    Balbínova poetická hospůdka – Vladimír Mišík & Radim Hladík (20:00)
    12.10. – Balbínova poetická hospůdka – Relief – Bluegrass Band (20:00)
    14.10. – Balbínova poetická hospůdka – Poetický salon č. 2 – Beatníci Mirek Kovářík a Zbyněk Benýšek (20:00)
    11.10. –
    Blues sklep – Originální Pražský synkopický orchestr (21:00)
    12.10. – Blues sklep – Kikina B (21:00)
    15.10. – Blues sklep – Amistars Swing Quartet (21:00)
    16.10. – Blues sklep – Tony Viktoria Group, Pavel Husička (21:00)
    11.10. –
    Jazz club U staré paní – Jan Spálený & A.S.P.M. (20:30)
    12.10. – Jazz club U staré paní – Libor Šmoldas Quartet (20:30)
    13.10. – Jazz club U staré paní – Matěj Benko Trio (20:30)
    14.10. – Jazz club U staré paní –Milan Svoboda Quartet (20:30)
    15.10. – Jazz club U staré paní – Kuba Doležal Quartet (20:30)
    16.10. – Jazz club U staré paní – Rajnošek B.AND (20:30)
    13.10. –
    Jazz Dock – Bluff Note (22:00)
    14.10. – Jazz Dock – Jakub Doležal Quartet (19:00)
    14.10. – Jazz Dock – Vertugo Quintet & Dorota Barová (22:00)
    15.10. – Jazz Dock – Pitch Bender (19:00)
    11.10. –
    Jazz klub Ungelt – The Blues Wave (21:15)
    12.10. – Jazz klub Ungelt – Leona Milla Band (21:15)
    16.10. – Jazz klub Ungelt – J.J.Jazzmen (21:15)
    14.10. –
    Jazzboat – Vojtěch Eckert Trio (20:30)
    15.10. – Jazzboat – Radek N. Session feat. Lucia (20:30)
    16.10. – Jazzboat – Miriam Bayle Band (20:30)
    11.10. –
    KC Kaštan – Kytara napříč žánry: Aron Govea (20:00)
    14.10. – KC Kaštan – East affair (20:00)
    15.10. – KC Kaštan – Petr Linhart & 29 Saiten (20:00)
    16.10. – KC Kaštan – El Gaučo (20:00)
    16.10. –
    Kulturní centrum Novodvorská – Tori Sparks (19:30)
    14.10. –
    O2 aréna – 50 let bigbítu (18:00)
    15.10. – O2 aréna – Universal Tone Tour 2010 – Carlos Santana (20:00)
    11.10. –
    Salmovská literární kavárna – Pokojové trio (19:30)
    12.10. – Salmovská literární kavárna – Jazz Bluffers (19:30)
    12.10. –
    Stará Pekárna, Brno – Kaltenecker Gang (20:00)
    13.10. – Stará Pekárna, Brno – Special Providence (20:00)
    17.10. – Stará Pekárna, Brno –Betty Lee & The Bead Beat (20:00)
    12.10. –
    U malého Glena – Roman Pokorný & Blues Box Heroes (21:30)
    13.10. – U malého Glena – Jamie Marshall & Dani Robinson (21:30)
    14.10. – U malého Glena – Vojtěch Eckert Trio (21:30)
    15.-16.10. – U malého Glena – Libor Šmoldas Quartet (21:30)
  • Kluby - cizina:
    „Jméno hudbu nedělá. Je tu jen proto, aby se odlišily různé druhy hudby.“ (Art Blakey)

    17.10. – Scene Nationale d´Orléans, Orléans, Francie – Chick Corea (17:00)13.-15.10. – Blue Note Tokyo, Japonsko – Candy Dulfer (19:00, 21:30)
    12.-17.10. – Blue Note New York, USA – David Sanborn Quartet feat. Joey deFrancesco (20:00, 22:00)
    8.10. – Twins Jazz, Washington, USA – Anthony Nelson (21:00, 23:00)
    15.-16.10. - Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Lonnie Liston Smith and the Cosmic Echoes (20:00)

  • Hudební festivaly:
    12.-16.10. – Rozhlasový podzim, Praha (info:
    http://www.rozhlas.cz/press/rozhlzpravy/_zprava/793346)
    do 23.10 – Lípa Musica, Česká Lípa (info:
    http://www.lipamusica.cz/)
    do 28.10. – Svatováclavský hudební festival (info:
    http://www.shf.cz/)
    do 20.11 – Kytara napříč žánry (info:
    http://www.kytaranapriczanry.cz/)
    do 21.11. – Struny podzimu (info:
    http://www.strunypodzimu.cz/)
  • Tanec a experimentální divadlo:
    „Herectví jsem se učil, když jsem se díval, jak tančí Marta Graham, tančit jsem se učil, když jsem se díval, jak hraje Charlie Chaplin.“ (Louise Brooks)

    15.10. – Divadlo Archa – Taneční pocta fotbalovému umění (choreografie: Jo Stromgren) (Slavná, mnoha cenami ověnčená choreografie nabídne publiku tvorbu originálního režiséra a choreografa, kterou charakterizuje především smysl pro humor, otevřenost, hluboké postřehy a neotřelé gagy.) (19:30)
    12.10. – Divadlo Ponec, hostuje 420people –
    A Small Hour Ago (režie: Václav Kuneš) (Jsou momenty, které si s radostí neustále připomínáme a ty, na které se marně snažíme zapomenout. Kolik času (s)potřebujeme, než se odhodláme tyto změny přijmout? Akceptování jako krok novým, dalším směrem.) (20:00)
    12.10. – Duncan centre –
    Mezinárodní festival SZÓLÓDUÓ – nominační kolo (Předvýběr choreografií pro účast na festivalu v Budapešti pořádá Konzervatoř Duncan Centre.) (17:00)
    17.10. – Palác Akropolis, hostuje Teatr Novogo Fronta –
    PREMIÉRAEr (Co se stalo s Lazarem, kterého vzkřísil Ježíš z mrtvých?) (20:00)

  • Festivaly tance a experimentálního divadla:
    15.-24.10. – 4+4 dny v pohybu, 15. ročník festivalu současného umění, Praha (info:
    http://www.ctyridny.cz)
  • Divadla:
    „Jak ten čas letí, když je sranda.“ (Samuel Beckett)

    12. a 14.10. – ABC – Saturnin (režie: Ondřej Havelka) (Dramatizace slavného humoristického románu Zdeňka Jirotky o sluhovi, který se stane pánem svého zaměstnavatele a způsobí v jeho poklidném životě řadu překvapivých zvratů.) (19:00)
    11. a 15. 10. – Činoherní klub – Yasmina Reza: Bůh masakru (režie: Ondřej Sokol) (Jsme lidé kultury, rozumu anebo jsme jen bezmocné individuální oběti svých pudů? Hra, během níž se bortí očekávané stereotypy chování...)
    (19:30)
    13.10. – Činoherní klub – Marina Carr: U kočičí bažiny (režie: Martin Čičvák) (Hra je variací klasického Euripídova dramatu Médeia, její reálie jsou však současné.)
    (19:30)
    14.10. – Činoherní klub – Christopher Hampton: Nebezpečné vztahy (režie: Ladislav Smoček) (Rozkoš je jediná věc, která svádí obě pohlaví dohromady, a přesto sama nestačí založit nějaký vztah.)
    (19:30)
    17.10. – Divadlo Bez zábradlí – John Misto: Sonáta pro lžíci (režie: Kateřina Iváková) (Setkání dvou žen po mnoha letech. Jejich konfrontace reprezentují střetnutí dvou epoch – minulé a současné, dvou světů – australského a britského a dvou společenských postojů – zdravého selského rozumu a aristokratické nadřazenosti.)
    (19:00)
    15.10. – Divadlo Komedie – PREMIÉRAVíra, láska, naděje (20:00)
    12.10. – Divadlo Na zábradlí – David Gieselmann: Louis a Louisa (režie: J. Nvota) (Adoptujeme jiné dítě. Zase nějakého malého chlapečka, který se sladce dívá z fotky. Takového, který píše krátké dopisy z Brazílie nebo z Afriky, třeba černouška.)
    (19:00)
    15.10. – Divadlo Pod Palmovkou – Dale Wasserman: Přelet nad kukaččím hnízdem (režie: Petr Kracík) (Dramatizace je založena na konfliktu mezi svobodou jednotlivce a zájmy společnosti.)
    (19:00)
    15.10. – Divadlo U Hasičů – PREMIÉRA Benátky pod sněhem (19:00)
    15.10. – Divadlo Ungelt – Keith Waterhouse: Jeffreymu je šoufl (režie: Julek Neumann) (Tragikomický příběh o slavném britském žurnalistovi a alkoholikovi Jeffreym Bernardovi.)
    (19:00)
    16.10. – Divadlo Ungelt – William Douglas Home: Ledňáček (režie: Ladislav Smoček) (Duchaplná anglická komedie o vdově, sirovi a jeho komorníkovi, kteří se i ve vyšším věku dokáží těšit ze života.)
    (19:00)
    11.10. – Divadlo V Celetné, hostuje Divadlo Kašpar – Eugene Ionesco: Plešatá zpěvačka (režie: Jakub Špalek) (Komedie z pera klasika absurdního dramatu. Vše je jiné, než se zdá...) (19:30)
    12. a 14.-15.10. – Divadlo V Dlouhé – Kabaret Prévert-Bulis (režie: Jan Borna) (Divadelní setkání světového velikána poezie s českým velikánem šansonu.) (19:00)
    16.10. – Švandovo divadlo na Smíchově – PREMIÉRAMerlin: Zrození (19:00)

  • Divadelní festivaly:
    do 24.10. – Příští vlna / Next Wave, Praha (info:
    http://www.nextvawe.cz/)
    do 28.10. – Čekání na Václava, Hradec Králové (info:
    http://www.klicperovodivadlo.cz/)

Sobotní bouřka v Brně vodou vůbec nešetřila. Přes dokonale osprchovaná okna se fotit moc nedalo a tak jsem musel kvůli tomuto záběru jedno okno otevřít. Ale jen na několik málo vteřin a pak rychle pro hadr ...

obr

MK

No takto tetino

No takto tetino,
situácia mojej euroosoby je takého druhu, že sa čudujem, že vôbec píšem,lebo ma postihol jeden zo smrteľných hriechov - lenivosť! No takto tetino a strécu (ak nemá tiež ten syndróm ako ja), a vidíš, už aj modzog vypína,lebo práve vypla mikrovlnka a posteľ mám na vzdialenosť 146 cm. Zostavujem nové ONÉ, ktoré bude delové, ale práve preto to tak dlho trvá, lebo chcem všetkých prispievateľov "prasáka" tromfnúť. Bude to niečo na štýl p.g. Hrabala, ale ja ku glosám bežných ľudí nebudem pridávať žiadnu fabuľu. A stréc ať už pomalu chladí domácí pívo, ať to do léta stihne,já tentokrát určite přijedu asi i s vnučkou! Keď tak pozerám predchádzajúcu vetu, chybu tam nevidím, aj keď aj čeština od čias, keď som ju bežne používal, sa vyvíjala.
Jedným pozdravom z rangu "Dobrý deň" z budúceho ONÉ sa rozlúčim :
DLHO ŽITE!

p.s.
Ďaľšie odhaľovanie zo skvostného budúceho diela ONÉ je spoplatnené podľa zákona 11.paragraf.5 článok 10,zbierky zákona 568, uverejnený v Novom čase,Čase a Nadčase, schválenom v Slov. parlamente dňa 10.1.2010 jednomyseľne, všetkými Ficoposlancami, a to výške, ktoré určia tabuľky vykonávajúceho predpisu, vydaného najneskôr v marci (březnu) 2020! Odhad legislatívnych expertov je 5€ za vetu. A nerobte si z toho srandu! To je vážne!
Čafte!


 

Přeji hezký den!
A věřím, že nejhezčí dny ( a noci) budou především v sobotu 9., v pondělí 11. a  v úterý 12. října! Tou dobou se uskuteční poslední tři představení autorské inscenace Na hlídce u třešňového piána aneb Snová feerie pod Špilberkem! Atmosféru představení může přiblížit následující reportáž: http://www.youtube.com/watch?v=JBbPIw1gwnc
Na zážitkochtivé diváky se budeme těšit vždy ve 20 hodin naproti Hotelu International na přístupové cestě na Špilberk z ulice Husovy. Představení končí ve vnitřních prostorách - přesto doporučejeme teplé oblečení.
Divadlo Aldente nabízí v měsíci říjnu také další reprízu Nezvalovy Manon Lescaut: Pátek 15. října v 19.30 Stadion (kounicova 22, bývalé G-studio)
a nenechá na holičkách ani děti, kteří si přijdou na své v sobotu 30. října v 15. hodin: Tereza Ludvíková: ROZÁRČINA POSTÝLKA - klaunská pohádka nejen pro děti! Premiéra!!!
Stadion, Kounicova 22.
Více informací, fotografie a rezervace vstupenek možná na našich stránkách: www.divadloaldente.cz
S pozdravem
Jitka Vrbková

TdZ v Provence

Provence u pobřeží je hlavně turistická, ale stačí vzít kolo a zajet do vnitrozemí, kam už tolik lidí nejezdí. Myslela jsem, že proberu Jirkovy fotky a udělám průřez naším týdenním bloumáním, ale vybírá se těžko. Takže dnes jen dva dny:

Nejdřív Saint Tropez, kde jsme prošvihli trh, přijeli jsme pozdě. Lidí tam bylo i bez trhu tolik, že jsme koupili mapu a podle ní raději vyjeli kus dál, směrem do Ramatuelle.

 

Na první den (spíš odpoledne) to bylo tak akorát. Sluníčko hřálo a bylo na co koukat. Barvy, lidi, domečky, hospůdky...

Druhý den po návštěvě trhu v Port Grimaud, kde nás nejvíc zaujala obchodnice s vínem, jsme vyjeli na most nad silnicí, v dálce uviděli kopec s nějakým hradem a vydali se tím směrem jen tak, že se uvidí.

Vidělo se už jen po cestě hodně... Tráva s trsy metlic 2x tak velkých, jako my, vinice (těch si tam člověk užije přinejmenším tolik, jako u nás na Moravě...) a "zahradnictví", kde měli nejrůznější stromy, hlavně olivy. Nádherný, starý, který si můžete převézt i s kořenovým balem třeba do své zahrady.

Přijeli jsme důstojným strécovským tempem do městečka Grimaud s krásnou zříceninou na kopci (tu jsme právě viděli z dálky) a bylo jasno, že už dál ten den zřejmě nedojedeme.

Nastala strécovská situace. Měli tam trh spojený s nějakým svátkem, proto asi pestřejší. Všechno je tam do kopce, proto mají na tržiště dokonce výtah! Procházeli jsme kolem krámků, poslouchali místní muzikanty, ochutnávali olivy a jiná lákadla.

Městečko má kouzlo, ať zabloudíte kamkoliv i do sebezapadlejší uličky. Udělali jsme si piknik na zemi a znovu procházeli a kochali se náladou

Na rozdíl od ranního trhu v přístavu tady bylo výrazně víc místních lidí a atmosféra tomu odpovídala. Mimo jiné předváděli i lisování hroznů s ochutnávkou. Mošt byl tak sladký, že kdybych neviděla na vlastní oči lisování z hroznů, podezřívala bych výrobce z doslazování.

12. a 13. října (pondělí a úterý) v Martě (Bayerova 5) můžete navštívit reprízy absolventského představení muzikálu "Trůn pro královny"


Dada a spol. www.quakvarteto.cz

Dr+spol. 10. 10. 2010

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš