San Francisco
(římská 2)


Když jsme dorazili k prvnímu molu, uviděli jsme zblízka nejen očima, ale i nosem moře. Moře voní všude jakoby stejně, ale prý to není pravda. Nemohu potvrdit, i když se o mně říká, že mám nos docela dobrej. Ale moře mi voní a rád ho čichám. To první molo je takové luxusní, odjíždí odsud spousta lodí na různý místa zálivu, ale téhle služby jsme nevyužili. Jen jsme tak čuměli a čuchali a bylo nám příjemně. Něco je na tomhle městě zvláštní, fakt dejchá jakousi pohodou. Všecko je vyladěný. I ti bezdomáči jsou takoví mírní a smíření, skoro by se mi chtělo říct, že zkušení, daleko zkušenější než u nás. Ale jestli chcete vědět proč, tak to zatím nevím. Možná to je tím počasím, jak tu není žádná velká kosa ani žádný velký vedra? Možná. Ale pro nás zrovna v tomto okamžiku to kosa teda byla slušná, na to, že je zrovna prostředek léta, nic moc.

U jednoho stánku jsme objevili naši oblíbenou rybí irskou polívku chowder. Polívka je hustá a plná kousků ryb, krásně voní, krásně chutná. Dávali jsme si ji často v Irsku, když tam Honzík ještě pracoval. Takže nás moc potěšilo, když na nás svou vůní tahle irská polívka zamávala. Letos totiž poprvé nepoletíme na podzim do Irska. A vono je to taky docela dobře, protože v tu dobu jsou zrovna volby a neradi bychom, aby kvůli našem Irsku vyhráli Zemanovci, nebo Babiš, Bobo, či jiná obskurní slibovací strana. To je lepší se pokusit zachovat staré pořádky. Ale to je až teď, tenkrát v San Francisku jsme ještě netušili, že budou předčasný volby, jen jsme získali nestrannýho prezidenta, kterej nestranně fandí jen své vlastní straně. Takovej prezident pro všechny.

San Francisco je město malebné, barevné, hudebně rozkošné a hlavně přítulné.

Bezdomáčům se zde daří, i když Olině to nedělá dobře, je z toho nervózní. Další krásnou vlastností San Francisčanů je, že své bezdomáče nijak neodsuzují a tak nějak s nimi soucítí. Často pak je cizinec svědkem, jak nebezdomáč jde do rychlýho občerstvení, koupí do pixličky oběd, vyjde ven, vybere si bezdomáče, přidřepne, nabídne ten svůj oběd, pokecá, soucítí, a pak odejde. Vysvětlujou to tím, že by se to klidně mohlo někdy stát i jim, tak proč neudělat dobrej skutek. Mohlo by se hodit. Fakt vstřícný přístup k místním bezdomáčům. Eště se máme fakt co učit.

Pacifik. Společná voda s Helčou v Austrálii.

Já sice moc rád barevný fotky nemám, ale tyhle sejry jsem pro vás musel vyfotit barevně, byly tak krásně žlutý. A voněly.

Tenhle luxusní Pier je výjimka, ostatní jsou už většinou normální, takové molové.

Marně se snažím rozpomenout, jestli tenhlou pták byl ilustrační v prodejní hale nebo na pánským hajzlíku. Na tomhle molu by to nebylo nic divnýhjo, kdyby byl ptákem ověnčen místní hajzlík.

Nejoblíbenějším mobilem v SF je Iphone. Většina majitelů tohoto mobila ho má obalenýho příšerným obalem, který telefon nafukuje do nehorázné velikosti, ale majitelům to neva, protože ho stejně mají pořád v ruce a pořád do něho klovou.

Tady končí první molo, první Pier, vyjdeme ven do větru a kosy a jdeme si prohlídnout další mola.

Ještě jedna spící a nepracovitá.

Fakt boží.

Tohle molo je asi číslo dvě.

Molo č. 3

Všude jsou nějaké bufety, většinou v rukou východních. Tenhle bufet prodává z druhé strany, zezadu má k vidění jen čistý talíře.

A tohle molo je možná číslo 4.

Lovit ryby, nebo se o to pokoušet, je tu velmi oblíbená kratochvíle, stejně jako v Austrálii. Vychází se z principu, že kdo něco uloví, měl by si to i sežrat. I tu i v Austrálii se ale lovit bez nějakého, byť tak trochu formálního, potvrzení nemá. Ale ani tu, ani v Austrálii se na to moc nedbá. Hlídači pořádků, ti nenávidění Avataři, hlídají jen to, aby se nelovilo harpunou. Když jde o prut, jsou velkoryse slepí.

San Francisco se mi líbí čím dál víc, a to jsme tu teprve pár hodin. Něčím se mi zasekává pod kůži, něčím mě obepíná, neviditelný vlákýnka se kolem mě stahujou a začínáme si rozumět.

Bezdomáči jsou zde často pojízdní. Vezmou si ve velké sámošce vozejk nákupní, dají do něho vše, co potřebují k pohodlnému bezdomectví. Celkem se k sobě chovají i vstřícně a decentně, vzájemně se moc neokrádají. Dost často jsem viděl plně naložený vozím včetně spacáku a smradlavé karimatky, jak je zaparkovaný v rohu parkoviště, nezamknutý, nezajištěný, opatřený cedulkou, aby mu to nikdo nebral. Většinou mu to nikdo neukradne. Bezdomáčí solidarita tu funguje. A domáčové tohle nekradou.

Dřevo tu vydrží víc než železo.

Figurky si musíte přinést svoje.

Je tu daleko víc Maců než pécéček a hodně tu lidi pracuje venku na ulici.

Krejčovský panny jsou tu stejně neporušený jako u nás. Má babička Karlička taky jednu takovou měla.

Tahle žárovka prý je doopravdická edisonka, ale mně se to moc nezdá, protože to má klasickej moderní závit E27, kterej tenkrát prostě nebyl. Možná je to jen nějaká replika, jakože vlákno z bambusu, ale vyrobený moderně a teď.

Na jednom z pierů byla jakási výstava zařízení pro výzkum moře. U spousty pomůcek jsme se s Olinou docela hádali, nejen k čemu to je, ale hlavně jakej je třeba výsledek. Například tam byly takový barevný čtverečky, aby se podle nich dala co nejpřesněji určit barva vody v moři. Tam jsme se teda hodně rozcházeli. Buď je jeden z nás barvoslepej a nebo oba. A nebo to je blbej test. Tahle pomůcka slouží ke zjištění viditelnosti ve vodě. Kolik kruhů vidíte, taková je viditelnost. Jednoduché a extrémně funkční.

Na čtvrtým molu probíhala nějaká žranice a v jedný boudě připravovali jídlo a v druhé ho jiná parta žrala. A mezi oběma stodolama pobíhali pinglové a nosili ty krásný jednohubky, zabalený do igeliťáku, aby je po cestě neposral nějakej pták.

U tohoto zařízení už si ani nepamatuju, k čemu to mělo sloužit. Já osobně si myslím, že to je normální parkoviště pro racky.

Nebo tahle kravina. Musím se Oliny zeptat, k čemu to bylo.

No a tuhle jsem taky musel barevně.

Na popíjení chlastu mimo vhrazenej prostor si tu dost zakládají a docela to i dodržujou. Je to taková americká specialita, chlastat alkohol z papírovýho pytlíku. Čili za ty roky je jasný, že nic jinýho než chlast to není.

A docela tu dbají na pořádek.

Alcatraz, ale o něm až někdy jindy v jiným pokračování.

Prdelaté ochranky.

Za pár dní tu začíná velkej závod jakejchsi kluzáků, takovej katamaran, kterej obsluhuje asi dvacet lidí, a když fičí vítr, tak to jezdí obrovskou rychlostí a někdy se to i trochu odlepí od hladiny. A protože je to závod moc oblíbenej, tak tu jsou v docích obrovský veřejný mobilní hajzly. Ani to tam tak moc nesmrdí, ale je to šílený, kolik jich tu je pohromadě.

Tady na tomhle molu začíná příběh Alcatrazu, ten až příště.

Jestli si ho chcete prohlídnout na větším obrázku, klikněte si na něj a on se vám ukáže větší. Bay Bridge je dlouhej asi 8 kiláků, teda jako celej, to znamená z Downtownu přes YBI až do nebezpečnýho Oaklandu. Ten ostrůvek uprostřed se prej jmenuje správně Yerba Buena Island. Ale většinou jsem slyšel, že říkají Ostrov pokladů. Podle brněnské Jiřinky je ten most dlouhej 12 a půl kilometru, někde si to přečetla, ale já mám těch svejch 8 kiláčků z Wikipédie a z toho Jiřinku teda podezírat nemůžu. Tak teď nevím, kdo z nás má pravdu. Ale je možný, že když k tomu mostu přihodíme ještě ty dva dlouhý nájezdy na obou koncích, tak by ten Jiřinčin odhad mohl bejt správnej.

 
bazar


Dva světy

  • Jedním z přírodovědecky nejhodnotnějších území Národního parku Podyjí je areál Ledových slují. Území, pod kterým se skrývá nejméně 15 jeskyní a 5 dalších podzemních prostor, má zásadní význam například pro ochranu netopýrů.
  • Vědci vytvořili v laboratorních podmínkách atmosféru na Marsu. Vzniklo zde i několik typických oblaků vodního ledu, se kterými se na planetě Mars můžeme setkat. Oblaka mají úplně jiné vlastnosti než ty, které známe ze Země: ve velmi nízkých teplotách Marsu potřebují mnohem větší vlhkost, asi 190 %. Na Zemi se vlhkost pohybuje mezi 100 a 110 %.

  • Ráno bejvá hezká mlha a pěkně se v ní běhá
  • psí časopis hotovej
  • moje minimalistické botky, které jsem reklamoval zcela marně již po 800 kilmetrech začínají svů 4tisící kilometr. Vevnitř jsou stále jako nové, to jen podrážka jde do kopru. Tak si představuju správné botky.

australia

foto: Milan


australia

 

Surreálný inspektor Zrzek v.p. (vlastní packou)

Dana:
Mně je jedno, odkud to kuře je, když není z Polska.

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Dům U Kamenného zvonu
VIKTOR KOLÁŘ / Retrospektiva 7. 6. – 29. 9. 2013
Retrospektivní výstava Viktora Koláře představuje ucelený pohled na osobitou fotografickou tvorbu s výlučným a vyhraněným celoživotním ostravsko-kanadským tématem. Zahrnuje fotografické obrazy od roku 1959 do současnosti, jež tlumočí konkrétnost daného místa a silného časového akcentu vytrženého z toku lidského bytí. Zrcadlí nesmlouvavost, drsnost i osobitost ostravské a kanadské krajiny, ve které se Viktor Kolář pohybuje či pohyboval. Přináší subjektivní výpověď o devastaci krajiny i lidské duše, výpověď o člověku a jeho zakódování v mezilidských vztazích, o faktorech odcizení, vykořeněnosti spojených s proměnlivostí a pomíjivostí společenských podmínek, životních stylů, povah generací a kultur.

Galerie DOX (do 14. 10. 2013)
GUŠTAR
Poprvé představuje široké veřejnosti dílo hudebního skladatele, programátora a konstruktéra Milana Guštara. Většinu z vystavených děl, která dlouho existovala jako připravené algoritmy nebo procesy ve formě poznámek a náčrtů, autor z(re)konstruoval pro první samostatnou a zároveň přehledovou výstavu v centru DOX.

Jenny Nowak: Neuhnu z cesty
Nedávný boj o prezidentské křeslo, jenž ze začátku snad ještě mohl připomínat čestný souboj duelantů, kteří kolem sebe krouží se zbraněmi, snaží se jeden druhého zasáhnout a zvítězit, ale dodržují pravidla čestného souboje, se překvapivou rychlostí zvrhl v bitku, kde jedna strana nejenže bojovala nepovolenými zbraněmi, ale létaly i tvrdé údery pod pás; některé bohužel tak drtivé, že následky se projevují ještě dnes, v další volbě, před kterou nyní stojíme. A právě proto jsme se rozhodli o tom všem promluvit, právě proto vznikla tahle kniha.

Pianista Shai Maestro, který se u nás zviditelnil hlavně v doprovodné kapele Avishaie Cohena, vydává desku The Road To Ithaca. Hrají na ní také Jorge Roeder (kontrabas) a Ziv Ravitz (bicí).  

  •  „Samota je dobrá. Jenže člověk potřebuje někoho, s kým by se o tento poznatek podělil.“ (Honoré de Balzac)
  • Kina:
    16.10. – Aero – Futurologický kongres (režie: Ari Folman, 2013, 120 min. Sci-fi) (Herečka Robin Wright hraje sebe samu: filmovou hvězdu za zenitem, které s přibývajícími vráskami ubývá rolí. Na stole leží možná poslední velká nabídka. Filmové studio chce naskenovat její tělo, pohyby i emoce, a koupit si tak virtuální herečku, která už nezestárne ani o den. Strach z konce kariéry, příslib věčného mládí ve světě filmu a štědrá finanční kompenzace nakonec Robin přimějí souhlasit. Po dvaceti letech se vydává jednat o prodloužení smlouvy na futurologický kongres. Ocitá se ve světě zcela transformovaném a fantazijním, v animované zóně, kde každý může být, kým chce.) (10:00)
    15.10. – Oko - Pěna dní (režie: Michel Gondry, Fr./Belgie, 2013, 125 min. Dokument) (
    Ve městě, kde auta mají volant v kufru, lidé bruslí pozpátku a klavír míchá koktejly, žije idealistický a vynalézavý Colin (Romain Duris) pouze v kruhu svých přátel Nicolase (Omar Sy) a Chicka (Gad Elmaleh). Jednoho dne Colin potká svou osudovou lásku Chloé (Audrey Tautou). Křehká Chloé, která Colinovi připomíná jeho milované blues od Dukea Ellingtona, však onemocní záhadnou nemocí: v plicích jí vykvete leknín. Bezstarostný svět milenců je nemocí fatálně zasažen. Francouzský spisovatel a bohém Boris Vian vytvořil v románu Pěna dní obraz čisté lásky, který učaroval několika generacím čtenářů. Filmová adaptace Michela Gondryho (Věčný svit neposkvrněné mysli, Nauka o snech) staví na režisérově typicky hravém vizuálním stylu.) (10:00)
    15.10. – Oko – Filmové překvapení (20:30)
    16.10. – Oko – Přehlídky a projekce – Královský balet v Londýně: Don Quijote – přímý přenos (20:15)
    18.10. – Oko – Pátrání po Sugar Manovi (režie: Malik Bendjelloul, Šv./VB, 2012, 86 min. Hudební) (
    Pátrání po Sugar Manovi vypráví neuvěřitelný, ale pravdivý příběh Rodrigueze: největší rockové hvězdy 70. let, která nebyla. Dva producenti objevili Rodrigueze na konci 60. let v kouřové mlze zapadlého detroitského baru. Byli ohromeni a přesvědčeni, že mu písně plné silných melodií a prorockých textů zajistí pověst největšího hudebníka své generace. Dvě alba, která nahrál, však naprosto propadla, zpěvák se vytratil ze scény a zbyly jen historky o sebevraždě na pódiu. Pirátská kopie jedné z nahrávek se mezitím náhodou dostala do Jižní Afriky, kterou apartheid odřízl od zbytku světa. V následujících dvou desetiletích se Rodriguez v JAR stal fenoménem, jehož sláva předčila Rolling Stones. Film sleduje snahu dvou Rodriguezových fanoušků, kteří touží zjistit, co se opravdu stalo s jejich hrdinou. A tomu, co objeví, se sami nestačí divit.) (18:30)
    19.10. – Oko – Přehlídky a projekce – Liebe Indigo (20:30)
    20.10. – Oko – Jasmíniny slzy (režie: Woody Allen, USA, 2013, 98 min. Drama) (
    Jasmine je elegantní, okouzlující a zhýčkaná dáma, která má vše, nač si vzpomene. Její zdánlivě idylické manželství s bohatým podnikatelem Halem i bezstarostný život se v jediný okamžik rozpadnou na kousky. Jasmine se stěhuje ke své sestře Ginger, která má skromný byt v San Francisku. Jenže útěk z pohádkového stereotypu není tak jednoduchý. Jasmine s nechutí přijímá práci recepční v zubní ordinaci, kde přitahuje nechtěnou pozornost svého šéfa. Přes všechno si hodlá i nadále zachovat aristokratické způsoby, i když je emocionálně na dně a jejím nejlepším přítelem je koktejl antidepresiv a alkoholu. Když potkává Dwighta, šarmantního diplomata, který je uchvácen její krásou, oduševnělostí a stylem, má dojem, že nachází novou životní cestu. Jenže co vlastně Jasmine od svého života opravdu čeká?) (18:00)
    16.10. – Evald – Lovci hlav (režie: Morten Tyldum, Nor./Dán./Něm., 2011, 100 min. Dokument) (
    Zdá se, že Roger Brown má všechno, co si člověk může přát. Je nejúspěšnějším lovcem hlav (vyhledávačem talentů) v Norsku, za manželku má překrásnou galeristku a vlastní úchvatný dům. Zároveň si ale žije nad poměry a potají krade umělecká díla. Na slavnostním otevření galerie mu žena představí muže jménem Clas Greve. Nejen že je Greve ideálním kandidátem na pozici, o kterou Roger usiluje, je i majitelem Rubensova Lovu na kance, jednoho z nejžádanějších obrazů v historii moderního umění. Roger vycítí příležitost stát se finančně nezávislým a začne plánovat svou vůbec největší krádež. Brzy ovšem narazí na problém a tentokrát to nejsou peníze, které by ho mohly poslat ke dnu...) (19:00)
    14.10. – Mat – Velký Gatsby (režie: Baz Luhrmann,  Austrálie/USA, 2013, 142 min. Romantický) (
    Velký Gatsby sleduje příběh Nicka Carrawaye, který opustí středozápad a na jaře roku 1922 se vydává do New Yorku, města ztělesňujícího uvolňující se morálku a populární jazz. Carraway hledá svou vlastní verzi amerického snu a usadí se nedaleko domu záhadného a časté večírky pořádajícího Jaye Gatsbyho a také kousek od své sestřenice Daisy a jejího záletného manžela s modrou krví Toma Buchanana. Nick se postupně stane součástí světa mimořádně bohatých lidí, jejich iluzí, lásek a zklamání. Nick jako svědek tohoto světa píše příběh nemožné lásky, věčných snů a automobilové tragédie, a nastavuje zrcadlo moderní době a jejím soubojům.) (20:30)
    15.10. – Mat – Divoši (režie: Oliver stone, USA, 2012, 131 min. Krimi) (Vypravěčka Ophelia žije ve spokojeném postmoderním uspořádání se dvěma chlapci, kteří ji milují, a ona miluje je. Vzájemně na sebe nežárlí, jsou totiž výjimeční. Chon si jako bývalý elitní voják a žoldák vypěstoval ke světu poněkud cynický přístup, naopak nadaný botanik Ben by ho chtěl neustále zachraňovat. Odlišné povahy spojují společné zážitky ze školy a také podnikání. Díky Benovým schopnostem a Chonovým kontaktům prodávají nejlepší trávu v celé Kalifornii. Je to celkem bezpečné podnikání, zvlášť když mají pod palcem agenta z protidrogového. Jen pár kilometrů na jih od téhle idyly ale operují mexické kartely a jednomu z nich se Benův a Chonův „podnik“ zalíbí natolik, že se s ním rozhodnou spolupracovat. Kluci nejsou blázni, aby si zahrávali s ohněm, a velkorysou nabídku odmítnou, jenže šéfka kartelu nepovažuje „Ne“ za odpověď.) (20:30)
    15.10. – Mat – Rozkoš v oblacích (režie: Pedro Almodóvar, Španělsko 2013, 90 min. Komedie) (
    Děj nejnovější komedie Pedra Almodóvara se odehrává v letadle mířícím do Mexika. Někde nad Mexickým zálivem se letadlo porouchá a pilotům, letušákům i pasažérům nezbývá, než si naposledy pořádně užít života.) (16:30)
    17.10. – Mat – Samsara (režie: Ron Fricke, USA, 2011, 102 min.
    Dokumentární) (Připravte se na zážitek a zkušenost smyslů, které nemají obdobu. SAMSARA opět spojuje režiséra Rona Frickeho s producentem Markem Magidsonem, jejíchž filmařské a hudební umění bylo potvrzeno již mnohokrát oceněnými filmy BARAKA a CHRONOS. SAMSARA ve starodávném sanskrtu znamená "věčně se otáčející kolo života“ a tvůrci se v něm snaží zachytit prchavé okamžiky, které utvářejí náš život. Film, který vznikal přes pět let ve dvaceti pěti zemích nás zavádí na posvátná místa, do postižených oblastí, průmyslových zón a míst přírodních zázraků. SAMSARA, která se vzdává dialogů a popisných textů, úplně rozvrací naše očekávání tradičního dokumentu. Namísto toho podněcuje naše niterné interpretace obrazem a hudbou, které do starého chápaní přináší nové prvky.) (16:30)
    20.10. – Mat – Do Říma s láskou (režie: Woody Allen, USA/It./Šp, 2012, 102 min.) (Režisér Woody Allen při své cestě po Evropě tentokrát doputoval do hlavního města Itálie, kde si zahrál s osudy několika různých lidí. Film je složen ze čtyř povídek. V prvním příběhu přijíždí postarší manželský pár (Judy Davis a Woody Allen) do Říma, aby poznal nastávajícího své dcery, z něhož není její neurotický otec zrovna nadšený. Další příběh filmu je o prostituce (Penélope Cruz), která má za úkol splnit jakékoliv přání klientovi, jenž moc netuší, co po něm ta podivná žena chce. V následující části si italský dav splete muže (Roberto Benigni) s filmovou hvězdou a jeho život se otočí o 180°. V poslední povídce navštívíme mladý americký pár (Greta Gerwig a Jesse Eisenberg), jehož životem zamíchají dvě nenadálé návštěvy v podání Ellen Page a Aleca Baldwina.) (16:15)
    15.10. – Městská knihovna – Rozkoš v oblacích (režie: Pedro Almodóvar, Španělsko 2013, 90 min. Komedie) (
    Děj nejnovější komedie Pedra Almodóvara se odehrává v letadle mířícím do Mexika. Někde nad Mexickým zálivem se letadlo porouchá a pilotům, letušákům i pasažérům nezbývá, než si naposledy pořádně užít života.) (16:00)
    15.10. – Kino Ponrepo – Pásmo filmů – Filmy Jaroslava City (17:30)
    17.-20.10. – Kino Studio Béla – Pásmo filmů – Přehlídka Současná filmová tvorba střední Evropa (20:00)
    14.10. – Světozor – Dokumentární pondělí – Umlčená země + Vražedná pole: bitva za zásobení farem s intenzivním chovem zvířat (20:45)
  • Filmové festivaly:
    18.-20.10. – Dny arabského filmu, Praha, kino Světozor (info: http://www.kinosvetozor.cz/cz/cykly-festivaly/200/Dny-arabskeho-filmu/305/2013/)
  • Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
    15.-16.10. – Agharta – Petr Kroutil Orchestra (21:00)
    17.10. – Agharta – Hot Line (21:00)
    18.10. – Agharta – František Kop Quartet (21:00)
    19.10. – Agharta – Jan Štolba Quartet (21:00)
    20.10. – Agharta – Adam Tvrdý trio (21:00)
    18.10. – Balbínova poetická hospůdka – Irish Dew (20:00)
    19.10. – Balbínova poetická hospůdka – Mrakoplaš (20:00)
    14.10. – Blues sklep – Greyhound Bus (21:00)
    15.10. – Blues sklep – Original Avla Vinariko Orchestra (21:00)
    16.10. – Blues sklep – Jack Cannon Blues Band (21:00)
    17.10. – Blues sklep – Alo Trio Band (21:00)
    18.10. – Blues sklep – Tonny Blues Band (21:00)
    19.10. – Blues sklep – Tony Viktoria Group (21:00)
    20.10. – Blues sklep – Bluesbusters (21:00)
    14.10. – Jazz Dock – Ashia and the Bison Rouge (19:00)
    15.10. – Jazz Dock – Jakub Zomer Blues Band (22:00)
    16.10. – Jazz Dock – Limbo (19:00)
    17.10. – Jazz Dock – Robert Balzar Trio (22:00)
    8.10. – Jazz klub Ungelt – Petra Studená and Big Fun (21:15)
    9.10. – Jazz klub Ungelt – Blues Bond (21:15)
    10.10. – Jazz klub Ungelt – Eric Stanglin and the Juke Joint Heroes (21:15)
    11.-12.10. – Jazz klub Ungelt – Luboš Andršt Blues Band (21:15)
    14.10. – Jazzboat – Jakub Zomer Trio (20:30)
    15.10. – Jazzboat – Petra Ernyei Quartet (20:30)
    16.10. – Jazzboat – Elena Sonnenshine Trio (20:30)
    17.10. – Jazzboat – Stan the man (20:30)
    18.10. – Jazzboat – Adéla Zajfartová & Sunny Swing Trio (20:30)
    19.10. – Jazzboat – Marta Kloučková Jazz Project (20:30)
    15.10. – Reduta – Robert Balzar Trio (21:30)
    19.10. – Reduta – Ruchadze Band, Amsterdam Beyond (21:30)
    20.10. – Reduta – Jeremy Pelt Quintet (21:30)
    15.10 – U malého Glena – Roman Pokorný & Blues Box Heroes (21:30)
    16.10. – U malého Glena – Jamie Marshall Band (21:30)
    17.10. - U malého Glena – Los Quemados (21:30)
    19.10. – U malého Glena – Libor Šmoldas Quartet (21:30)
    20.10. – U malého Glena – UMG Jazz Jam Session (21:30)
  • Kluby - cizina:
    15.-16.10. – Blue Note, New York – Phil Woods (20:00, 22:30)
    20.10. – Twins Jazz, Washington, USA – Jazz Mosaic (20:00, 22:00)
    16.-19.10. – Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Wayne Hendersons (18:00)
  • Tanec a experimentální divadlo:
    13.-14.10. – Divadlo Ponec – PREMIÉRA Quilombo (V Autorském projektu je vytvářen zcela nový fyzický jazyk pro vyprávění příběhů z prostředí tanga.) (20:00)
    17.10. – Divadlo Ponec – Karneval zvířat – Interaktivní inscenace na motivy stejnojmenné hudební suity propojující tanec s videoprojekcemi. (9:00, 11:00)
    18.10. – Divadlo Ponec – Tantehorse: S/He Is Nancy Joe (Narodil jsem se jako holka.) (20:00)
    20.10. – Divadlo Ponec, hostuje Pražský komorní balet Pavla Šmoka – Podmínka zániku (20:00)
  • Multižánrové festivaly:
    do 30.10. – ČeskoSlovenský festival Podzimní let Černé labutě, Praha
    (info: http://www.cernalabut.cz/sites/default/files/program_festivalu_0.pdf)
  • Divadlo:
    14.10. – Činoherní klub – Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha (režie: Ladislav Smoček) (Příběh naprostého vzájemného neporozumění. Příběh, v němž protipólem Smrti je Touha. „Nemám v úmyslu soustředit vinu nebo obvinění na jednu konkrétní postavu, ale chci, aby to byla tragédie nepochopení a lhostejnosti vůči ostatním.“ T. Williams) (19:30)
    18.10. – Činoherní klub – Yasmina Reza: Bůh masakru (režie: Ondřej Sokol) (Dva manželské páry se setkají, aby vyřešily nedávný fyzický konflikt svých dětí. Komedie o živlech v lidském nitru.) (19:30)
    15.10. –
    Divadlo ABC – Zdeněk Jirotka: Saturnin (režie: Ondřej Havelka) (Hudební féerie na motivy slavného humoristického románu Zdeňka Jirotky vypráví o sluhovi, který způsobí v poklidném životě svého zaměstnavatele řadu překvapivých zvratů.) (19:00)
    15.10. – Divadlo Bez zábradlí – Milan Kundera: Jakub a jeho pán (režie: Ivan Rajmont) (Vtipná, hravá, moudrá komedie, jízlivá variace na Diderotův román Jakub Fatalista. Setkání dvou epoch, dvou žánrů, dvou autorů, nezapomenutelného sluhy Jakuba a jeho pána. Příběh o přátelství, lásce, zradě a také o cestě. Putování za tím, kdo jsme a co určuje naše kroky.) (19:00)
    17.10. –
    Divadlo Na zábradlí – Jiří Havelka: Ubu se baví (režie: Jiří Havelka) (Ekolog, lékař, byznysmen, muslimka, matka se synem, tajemná dívka a dva páry rozjařených turistů plus palubní personál pod vedením kapitána letadla. Budete s nimi cestovat na křídlech bezpečí a v teple, dostanete najíst, napít i humor. Ubavíte se v přátelské atmosféře plné dobré nálady.) (19:00)
    14.10. – Divadlo Ungelt – Edward Albee: Hra o manželství (režie: Ladislav Smoček) (O nelítostném manželském ringu, s Chantal Poullain a Jiřím Schmitzerem. Hra o manželství proslulého amerického autora Edwarda Albeeho.) (19:00)



Jánuš Kubíček - obrazy

18. 10. 2013 - 30.11. 2013

Vernisáž výstavy je 18. 10. 2013 v 18.00 hodin.

Výstavu zahájí pan Eduard Schmidt (mluvené slovo) a pan Milan Vaněček (flétna).

 

Vážení přátelé,

dovolujeme si Vás pozvat na další z řady koncertů,
které tradičně hostí

Společenské centrum
Dělnický dům
Jamborova 65
Brno - Židenice

548 216 927 * 777 758 220
www.delnickydumbrno.cz
www.facebook.com/ddzidenice


16.10. 19°°
 Šujanoviny u balkonu

Neznámý písničkář Vít Šujan (NpVŠhttp://www.hmmanagement.cz/artists/vit-sujan)
a jeho vzácný host, básník Robert Fajkus.

Próza všedního dne a poezie nevšedního večera.

vstupné 149,- Kč /předprodej a držitelé Š karty 99,- Kč


Děkujeme za Váš zájem,
budeme se těšit na návštěvu *

DNES V NEDĚLI

má Petra v Berlíně narozeniny.
Mysleli jsme na ni všichni.
Hned ráno jsme s babkou zpracovaly skoro půl metráku jablek a mošt, který z nich bude, schovám do mrazáku s dnešním datem 13. 10. 13.


Třeba si ho Petra přijede vypít osobně.

Venca černej kontroloval jako vždycky kvalitu nápoje.

 

Jako vždycky se podivil, jak můžeme něco takovýho vůbec pít!


Zatímco jsem byla odpoledne a večer na zkoušce v divadle a pak v Besedňáku, Zuzanka rozmlouvala s Vencou Kousalíkem a s Vencou Drápalíkem.


Oba jí prý naslouchali docela soustředěně.


Lukáš na střeše pouštěl draka a Jerka fotil.

 

Když jsem jela večer na kole zpátky, bylo mně zima na ruce. Babí léto už večer moc nefunguje.
Ale můžu se teď aspoň kochat, jak bylo ostatním krásně a barevně.


Dada a spol.
www.quakvarteto.cz

14.10. 2013 - Dr + pilní příznivci prasete

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš