Pásmo zmrzlé
(Manaslu počtvrté a pro tentokrát naposledy)


Po pásmu zpoceném a studeném logicky přichází pásmo zmrzlé. S nadmořskou výškou blížící se 5000 metrům klesá teplota. Když ale svítí slunce, je i tady v přiměřeném oblečení příjemně. A naopak. V okolí sedla Larkya jsou pochopitelně možnosti přespání skromné, takže je třeba v tento finálový den nejdříve vystoupat z výšky 4460 metrů (Dharmasala) na 5130 (Larkya La) a pak sestoupit do 3700 metrů (Bimthang). V Dharmasale jsme přespali v jakýchsi plechových buňkách, které prý pocházejí z humanitární pomoci od Japonců. Na hrubém štěrku zde leží molitan od zdi ke zdi, tedy od plechu k plechu, jen u vchodu je ani ne metrový holý pruh pro batohy a manipulaci s nimi. Buňka je určena pro čtyři osoby, kvůli přetlaku turistů se nás do ní muselo vejít pět. Sdíleli jsme s Alenou buňku s trojčlennou skupinou (Ilona, Petr, Honza II) plánující oddělit se od hlavní skupiny v sedle Larkya a strávit několik dalších dní pokusem o výstup na Larkya North (podle jedné z dostupných map) či Larke Peak (podle některých webů), každopádně 6249 metrů nad mořem. Protože v sedle měli zakládat postupový tábor (tomu odpovídalo zvýšené množství jejich vybavení) a nepokračovali jako my sestupem o 1400 metrů, mohli si přispat. Lépe řečeno mohli by, kdybychom my dva nemuseli vstávat ve 2:30, abychom zabalili, ve 3:00 se nasnídali a provedli další přípravné operace a ve 4:00 ještě za tmy vyrazili k sedlu. Nikde světelný smog, jen Orion a další souhvězdí. Teplota mínus 14 stupňů Celsia.


Slunce koná zázraky. Počínaje jeho východem se mrznutí koncentrovalo jen do prstů na rukou, ale i to v péřových rukavicích brzy přejde. Stoupání je pozvolné, nijak dramatické, zdá se ale nekonečné. Minuly nás dvě dámy z naší výpravy, které pro cestu na sedlo využily koňskou pomoc. Jistě, nenamáháš se chůzí, ale sedět ztuhle několik hodin v sedle není asi nic extra. Někteří členové výpravy čelí lehkým atakům horské nemoci v podobě bolestí hlavy. Vzhledem k blízkosti sedla a faktu, že za ním je klesání o poznání prudší, zůstává logickým řešením cesta vpřed.


Kolem desáté hodiny místního času už nemáme kam stoupat. Není to tak úplně pravda, protože za oficiálním sedlem ještě cesta vystoupá o několik desítek metrů. Pocitový vjem potvrdí i pohled na mapy.cz. Také je zajímavé, že cesta sedlem nevede úplným dnem údolí vyplněného ledovcem Larkya.


Za sedlem se záhy otevře neuvěřitelný výhled na zasněžený horský hřeben. Asi řídký vzduch a euforie z dosažené mety spojená s okamžitým nárůstem důvěry ve své znalosti a zkušenosti mě dovedly k závěru, že se díváme na hřeben Annapuren, který jsme obcházeli před pěti roky. Tento mylný názor jsem šířil několik dalších týdnů (řídkým vzduchem to tedy nebylo), než důsledná Ilona nalezla na internetu přesvědčivé důkazy o tom, že se jedná o přibližně sedmitisícové vrcholy zleva od Kang Guru (6981 m) po Nemjung (7140 m). Nevadí, stejně je to krása.


Ve skutečnosti tam Annapurna II (7937 metrů) je, je ale nutné popojít a zaostřit na jižní okraj obzoru, tj. vlevo, je to ta vyšší špička pod oblakem.


Jak bylo stoupání mírné a nekonečné, tak klesání za sedlem bylo také nekonečné, ale prudké. Mimo osamělého oslíka, který se ovšem orientoval bez problémů, jsme potkali zmateného turistu, který se zašel mimo cestu vyčůrat, pročež se pak vydal do kopce zpátky směrem k sedlu. Až když se někoho optal, jestli jde správně do Bimthangu, mohl se vrátit k partnerce, která na něho marně čekala ve správném směru. Když jsme se pak setkali dole v první hospodě pod kopcem, už vypadal znatelně lépe.


Odbočka k jezeru Ponker může být jakkoli lákavá, má ale smůlu, že většina kolemjdoucích se už vidí někde jinde.


Bimthang, konečně. Označení pásmo zmrzlé je oprávněné i v této nadmořské výšce. Na koupání nálada rozhodně není. Je pouze třeba se mentálně srovnat s tím, že i když se tentokrát upocený a zaprášený zase nevysprchuji v ledové vodě, pořád ještě nejsem čuně. U kamen a večeře jsme se o něco později mohli radovat z úspěšného přechodu a také myslet na kamarády nahoře. Na ně i na jejich 400 metrů fixních lan, která koupili v Kathmandu a vlekli za pomoci zvláštního nosiče až na sedlo. Podle později získaných informací se zdánlivě jasný plán zkomplikoval. Samotný základní tábor nebyl přímo u sedla, ale nepříjemnou cestou suťoviskem o něco níže. Z nepochopených důvodů rozhodl Pasang (to je ten horský vůdce bez čichu) nestavět výškový tábor ve výšce 5600 metrů, ale vzít to najednou. Šli sice „nalehko“ bez stanů, ale brzy nad strmým úsekem zdolaným na mačkách s pomocí oněch fixních lan se zatáhlo a další výstup se stal orientačně velmi obtížným. Přes 6000 metrů nad mořem to určitě bylo, ale jak blízko se dostali k zamlženému vrcholu, nikdo přesně neví.


Od Bimthangu se další dva dny konal sestup přes Gho do Dharapani. Za dobrého počasí je možné spatřit Manaslu, tentokrát od severozápadu, tj. pro focení v nepříliš vhodném světle. I zde (podobně jako u Annapurny II) jsme fotili hezké hory a až dodatečně byli poučeni, že na nich máme hledat Manaslu. A ono tam skutečně je, i se severním a východním vrcholem.


Z holých svahů se člověk najednou octne ve vzrostlém lese, kde divoce roste i rakytník.


Jedna z nejčistějších kuchyní, kterou jsme viděli. Možná proto jí rádi vystavují na obdiv. Celkově jsme měli dojem, že ohledně čistoty v restauracích pokračuje všeobecné zlepšení.


Svérázné nouzové opravy přetížených rozpadajících se pohorek. Stříbrná páska je univerzálním přítelem turisty.


Hnízdo divokých včel. Mysleli jsme si chvíli, že je to nějaká houba, ale při podrobnějším zkoumání jsou viditelné charakteristické hexagonální buňky (poznámka: když si zadáš do vyhledávače na seznamu.cz slovo hexagonální, jako první vyskočí „Hexagonální Jednoručka 35 kg“, rozuměj jednoruční činka s hmotností 35 kilogramů, jejíž závaží má shodou okolností tvar šestiúhelníku. Aspoň je vidět, co je důležité).


Blíže k civilizaci - rozdvojení cest dvou treků. Směr na Manang vede k sedlu Thorong La (5416 metrů nad mořem).


Kozy dolů, cyklisti nahoru. Kolo mám rád, ale tady bych doopravdy štěstí nehledal.


Jeden z mnoha vodopádů, tenhle ale je s vyhlídkovou restaurací.


Na cestě je třeba počkat, až čerstvě přivezený beton stroj rozhrne a uplácá lžící. Zdeňkův profesionální postoj jasně napovídá, že v Čechách pracuje jako stavební dozor.


Nejnebezpečnější silnice světa se údajně nachází na severu Indie. Samozřejmě jiná zaručeně nejnebezpečnější v Bolivii (El Camino de la Muerte) a také na mnoha jiných místech planety. Fotky, které jsem na internetu viděl, jsou však vesměs nápadně podobné této, této, a hlavně této anebo této.


Tři fotky ze společné části treků kolem Annapurny a Manaslu. První dvě z roku 2013 ukazují čerstvý skalní sesuv před obcí Kharte, třetí pak je z roku 2018. Změny jsou v tom, že dnes se už přímo přes sesuv nechodí jako tehdy, ale jezdí se autem buď vrchem po druhém břehu, nebo po cestě vedoucí přímo napadanými šutry. A do mapy se napíše Landslide.


Tato ničím nezajímavá fotografie je pro Alenu připomínkou jejího zcela ojedinělého rozohnění při nespokojenosti s poskytnutým ubytováním. V této zdánlivě nóbl stavbě byly pokojíčky odděleny jednoduchými nefalcovanými prkny se škvírami nejen navzájem, ale i od umývárny a záchodu. No a naše komůrka v patře sousedila s touto sanitární místnosti, kterou zrovna při našem příchodu někdo hlučně využíval. Taková křivda se musí napravit, tak jsme vyměnili patro za přízemí, ale hajzlík s koupelnou byly za prkennou překážkou také. Jediným rozdílem pak bylo, že v této spodní koupelně prokapávala voda netěsným stropem z koupelny horní.


Jak jednoduše lze vést rezervační kalendář k ubytování. Nač drahé počítačové systémy?


Petrova nová vychytaná ledvinka.

(
Kanalizační dekly, jeden s letopočtem 2062, druhý od firmy Swastika.


Jestli něco Nepálci ovládají, jsou to dřevořezby. Je jich všude velké množství i na místech, kde by to čekal málokdo. Například v muzeu jsou těmito hlavičkami ozdobeny konce nosných trámů přesahujících do sousední místnosti. Asi si doma něco takového také vyrobím, až budu mít čas.


Úspěšná výprava. Když nejsou medaile, tak aspoň ten diplom!



To je vše o treku kolem Manaslu v říjnu 2018.

podpis




Hadřík na nádobí.
Roušovna je i pro hnutí Greenpeace ekoteroristou.


Boris a ušanka babičky Olgy.


Alena nabízí auto na holčičí lyžařský výlet do Rakouska a Helča nabízí řidičské schopností.
Alena je nadšená a konstatuje: „To teda budeme muset koupit rakev.“


Semafor slaví letos 60 let a paní Olga Sommerová se chystá natočit film o Jiřím Suchém. Takový projekt ráda podpořím, Jiří Suchý byl vždycky svůj, ať se okolo nás dělo cokoliv. Jeho poetika nás od začátku oslovovala a provází doposud. Slyší na ni mladí - to se mně potvrzuje každým rokem, když jim přináším úpravy semaforských písní. Věřím, že si tento pán a jeho tvorba takovou poctu zaslouží. Pokud jste na tom podobně, přidejte se na hithitu:
https://www.hithit.com/cs/project/5393/jiri-suchy-dokumentarni-film/contributors
Fotka z podzimu 2010 - pan Suchý zpíval v Dělňáku na Jamborové mimo jiné i s našimi studentkami písničku "Tento týden v pátek". Všechny tyto slečny už můžete vidět v nejrůznějších představeních v Brně a v Praze, toto letí!

Dada a spol.

Přátelé,
neustále se něco nového děje a chystá - nejen pro vás ale i pro vaše ratolesti. Už se otevírají výtvarné dětské dílny na léto, na které se děti už můžou hlásit a zároveň je ještě pár posledních míst na některé jarní dílny pro dospělé (pro děti je na jaře ještě možnost nahlásit se po roce na Cameru obscuru do krásné vily Tugendhat!). Také poslední dvě místa na opravdu jedinečnou zážitkovou dílnu v Rumunsku s Jindrou Štreitem. A mnoho dalších akcí v Komoře! Tak tedy vybírejte, ptejte se a hlaste se. Budeme rádi.

Srdečně,
Gabriela Kolčavová

SO-NE 30.3.-31.3.2019
Vila Tugendhat Brno: Vila Camera dětem!
http://www.tugendhat.eu/aktualne/vila-camera-detem-519.html
Jedinečná příležitost strávit víkend a tvořit v prostorách krásné Vily Tugendhat! Během dílny si děti vytvoří vlastní fotoaparáty tzv. camery obscury, které pak využijí k dvoudennímu tvoření ve venkovních a vnitřních prostorách vily Tugendhat. V zahradě pak bude připraveno dvoumetrové překvapení! Program dětské dílny probíhá 30. a 31. března vždy od 10.00 do 17.00 s obědovou pauzou.

TŘI STŘEDEČNÍ VEČERY 13.3/20.3/3.4.2019
KOMORA Brno: VYVOLÁVÁNÍ FILMU/ ZVĚTŠOVÁNÍ I/ ZVĚTŠOVÁNÍ II
Pro nadšence analogové fotografie, kteří se chtějí naučit vyvolat si vlastní film, udělat si z něj svoje první zvětšeniny a naučit se další pokročilé printérské možnosti jako např. práci s multigradačními filtry, techniku nadržování a vkrývání aj.
Více na https://www.facebook.com/fotokomora/.

NE 14.4.2019
KOMORA Brno: DAGUERROTYPIE podle Becquerela
Výjimečná dílna, která se vrací v příběhu fotografie až na samý začátek. Daguerrotypie symbolizuje jednu z nejstarších a nejuhrančivějších fotografických procesů, kdy obraz vzniká v mikro vrstvě přímo na stříbrné destičce. Daguerre ji patentoval s použitím rtuťových výparů k vyvolání obrazu. Jeho současník Becquerel ji o rok pozděj zjednodušil tím, že začal vyvolávat světlem s omezeným spektrem. Tuto bezpečnější variantu si účastníci zažijí a vyzkoušejí s vlastními analogovými fotoaparáty. Každý si odnese vlastní miniaturní daguerrotypii.
Více na https://www.facebook.com/fotokomora/.

SO-NE 11.5-19.5.2019
Šumice, Rumunsko: Příběhy současného Banátu vol. IV
Opravdu ojedinělá příležitost - zážitková fotografická dílna s Jindřichem Štreitem na výjimečném místě!
Letos !ROK KNIHY! Více viz příloha.

TŘI STŘEDEČNÍ VEČERY 22.5./29.5/5.6. 2019
KOMORA Brno: VYVOLÁVÁNÍ FILMU/ ZVĚTŠOVÁNÍ I/ ZVĚTŠOVÁNÍ II
Pro nadšence analogové fotografie, kteří se chtějí naučit vyvolat si vlastní film, udělat si z něj svoje první zvětšeniny a naučit se další pokročilé printérské možnosti jako např. práci s multigradačními filtry, techniku nadržování a vykrývání aj.
Více na https://www.facebook.com/fotokomora/.

5.8. - 9.8. 2019
PO - PÁ VŽDY 10.00 - 16.00
SVČ LUŽÁNKY
VÝTVARNÝ TÝDEN PRO DĚTI
Nové nápady pro další ročník již tradiční dílny určené pro všechny děti, které rády tvoří. Jako každý rok se ponoříme do malování, kreslení, grafiky, práce s papírem, trojrozměrného tvoření a mnoho dalšího. Úžasnou výhodou Lužánek je možnost často pracovat venku a využívat přímo i lužánecký park.
Cena: 2100Kč

12.8. - 16.8. 2019
PO - PÁ VŽDY 10.00 - 16.00
SVČ LUŽÁNKY
TVŮRČÍ TÝDEN PRO DĚTI S FOTOGRAFIÍ
I letos je v nabídce dětská výtvarná dílna, která neopomene výtvarné možnosti kresby,malby atd., ale zároveň se zaměří především na práci s fotografickým obrazem, fototechnikami a dalšími světlocitlivými možnostmi tvoření.
2100Kč

19.8. - 23.8. 2019
PO - PÁ VŽDY 10.00 - 16.00
ZUŠ BOSKOVICE
VÝTVARNÝ TÝDEN PRO DĚTI
Nové nápady pro další ročník již tradiční dílny určené pro všechny děti, které rády tvoří. Jako každý rok se ponoříme do malování, kreslení, grafiky, práce s papírem, trojrozměrného tvoření, fotografie a mnoho dalšího. Co nám počasí dovolí, budeme pracovat venku.
Cena: 2100Kč

Pokud byste rádi nedostávali tento informační email o tvůrčích dílnách, prosím napište na tuto adresu email s předmětem ODHLÁSIT.

Kurzem oční tvořivosti- herecko- vokální interpretace
Motto-„Stát se může cokoliv-něco se stát musí“./P.Brook./
Termín 5.8.-10.8.2019 / nebo 21.9. -25.9.2019/
www.podsaumburkem.cz
Cílem interaktivního setkání je vyváženost a přirozenost psychofyzického projevu. Posilování šestého smyslu pro interpretační tvorbu. Rozlišování a používání vnitřní a vnější energie. Inspirace existencí v prostoru pro akci. Posílení periferního vnímání, technika projevu podřízená duchovnímu rozměru okamžiku. Výrazové, psychologické a vokální gesto a další. Zábavnou a nenásilnou formou metoda umožňuje objevování skrytých možností i zdánlivě nemožného. Filosofií kurzu je překvapení a síla okamžiku. Není omezen věkově, je vhodný jako příprava pro studium divadelních oborů, stávající studenty, umělce i zájemce jiných profesí, kteří si chtějí pohrát s rozšířením obzorů, či jen tak být a spojit odpočinek s kreativní „prací“.
Kurz je esencí metod a mých dlouholetých hereckých, režijních i pedagogických zkušeností v ateliéru muzikálového herectví na DIFA JAMU BRNO.
Informace o ceně a detailechnahukalka55@gmail.comwww.janajanekova.com/závazné přihlášky
do 10.3.2019/

Umění v štěstí okrasa, v neštěstí útočiště. (ruské přísloví)
Zkrášlujeme své životy kresbou a malbou a chceme se o tuto naši radost s vámi podělit na výstavě našich děl na Fakultě stavební VUT v Brně, Veveří 95, budova D - atrium. Zveme vás na slavnostní

V E R N I S Á Ž ,
která se bude konat
v pátek 12. 4. 2019 v 18:00.

Zazpívají, zahrají a zatančí Křenováci, zasoutěžíme si o zajisté hodnotné ceny a spolehněte se, že jako obvykle se stoly budou prohýbat pod lahůdkami, které sami napečeme, navaříme, nakoupíme, namažeme a nakrájíme. Zveme vás všechny!

Vážení přátelé , příbuzní a známí, dovoluji si vás upozornit na obnovený úspěšný pořad. Zdeněk Pololáník

Zveme vás na recitál se Simonou Postlerovou a Ondřejem Kepkou

V úterý 26. března zazní v kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci obnovená premiéra
hudebně-dramatického díla "Křížová cesta" skladatele a varhaníka Zdeňka Pololáníka.

Páteř programu tvoří jeho hudební skladby, velkoplošná projekce a recitace veršů, které se ujmou herci Simona Postlerová a Ondřej Kepka. O zpěv se postará mladá a velmi nadaná pěvkyně Marta Reichelová, absolventka Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a laureátka několika mezinárodních pěveckých soutěží. Z Filharmonie Brno přijedou hobojistka Marcela Tománková, flétnistka Karolína Korcová a violoncellista Rudolf Mrazík. Klavír pak ovládne Vladimír Halíček, který je nejenom úžasným klavíristou, ale zároveň ředitelem ZUŠ v Brně a organizátorem Mezinárodní soutěže Amadeus.
Recitál se koná v rámci festivalu Paschalia Olomucensia.
S přátelským pozdravem
Kristina Mejias (roz. Vavríková)
PETARDA PRODUCTION a.s.
Purkrabská 7
Olomouc 779 00
T:724029902
E:olomouc@petarda.cz

LOMNICKÝ BARTET V PIVOXU

natáčel svoje demo. Pracovali pilně celý pátek a sobotu. Ten druhý den jsem sedla na velocipéd a zajela jim něco nafotit, ať mají dokumentaci...
V kuchyňce bylo veselo a tak to má být, poněvadž v depresívní náladě by se dost blbě zpívalo.


Stréc Nečas přísně kontroluje, Lukáš Prchal se tváří příjemně, což je u hudebního režiséra dobré znamení!


Nastavování mikrofonů pod vedením pana Klementa probíhá organizovaně a v pohodě.


V režii dobrý!


Lukáš Prchal to řídí s óbrovskó siló, však taky vycepoval Skety!

Pohled z režie přes poněkud zašlé okno..

Všichni se snaží. A já jdu fotit natáčení jednotlivých hlasů. Nejdřív Zdena, případně Zdenička.


Po ní Ivan zvaný Váňa.


Lence by slušela svatozář..


Jirka zjistil, že bez sluchátek to asi nebude ono.


Teď je to správně!
Jana (pozor, taky paní sládková pivovaru Genius noci) předvedla nejdřív důležité tričko.


Po ní přišel Kamil.


Lukáš s Jirkou makali jako diví.
Málem jsem zapomněla na paní šéfovou Barborku, poněvadž byla pořád někde jinde, ale včas jsem to stihla napravit.


Po focení jsem odjela do KrPole zkontrolovat Kiaru a Vincenta, ale bez foťáku.
Po celkem úspěšné misi jsem se vrátila do studia, to už se stmívalo.
Zpěváky přijel povzbudit strýc Dalibůrek a přinesl jim na ochutnání svůj oblíbený rumíček.

Povykládal o noční příhodě v MHD, kdy bus prudce zabrzdil zrovna v momentě, kdy nabízel sympatickým slečnám čokoládky, aby jim zpříjemnil večerní cestu domů. Odneslo to jeho žebro (nebo vlastně žebírko, je to přece Dalibůrek) a všichni doufáme, že je jen naražené!
Ještě než došlo k natáčení posledních zpěvů, byl proveden pokus o společné foto, což byl úkol nečekaně nesnadný. Z několika pokusů sestavit skupinu jich snad pár vyšlo..


Těšíme se na výsledek, třeba ho jednou uveřejníme i v Praseti!!!

Dada a spol.