Setkání v New Yorku
(Díl devátý - Brooklyn Bridge)

Předposlední díl je tu. Náš čundr po NYC se neodvratně chýlí ke konci. Dnes nás čekají prakticky už jen dvě atrakce a to jé první bude tohle vydání.

Poslední výhled z brooklynské ložnice. Balíme, dneska čundráme s batohem na zádech.

Poslední snídaně. Poslední večeři dneska vynecháme.

Matka a syn si kontrolujou GPS.

Do cesty se nám podloudně podstrčil obchůdek s hadrama, takže dámy vpluly do krámu a začaly se přehrabovat v modelech. Já jsem jen nakoukl a vypadl ven. Ostatní, včetně Honzy si tam něco pořídili.

Vlezem si do "našeho" metra k mostu to je "Ačkem nebo Céčkem. Shodou okolností je v přehledu newyorský Ačko zelený a Céčko červený. To nemůže být náhoda, to je konspirace.

Už ho tu máme.

Bibi má na dnešní výlet plnou kabelu hadrů. Helča si v uších odváží nepálský náušnice. Jiřince vezeme mýdlo.

Kdoví, jak to je s tím masem tady.

S obdivem čumím na silničářský práce. Většinou za plnýho chodu, vyškrábnout, zarovnat, opravit, natáhnout novej asfalt. Mám pocit, že to tu odsejpá podstatně rychleji než v Praze. Nebo v Brně.

Listopad v New Yorku.

Možná už zítra bude novej kabát na silnici.

Halloween.

S Brooklynským mostem je to složitý. Člověk ho zná i když na něm třeba nikdy v životě nebyl. Stačí, když má rád filmy Woody Allena, protože třeba v jeho filmu Annie Hall z roku 1977 (to se zrovna narodila Helča), je Brooklyn Bridge nepřehlídnutelnou součástí toho filmu. O mostě se zmiňuje kdejaká knížka, ale hlavně v tom filmovým průmyslu je Brooklyn Bridge velmi slavnou hoollywoodskou hvězdou.

Vzpomeňme třeba na ikonickou Godzilu, jak se zamotá do ocelovejch lan tohoto mostu.

Brooklyn Bridge spojuje čtvrť Brooklyn s Manhattanem . Mezi nima se pod mostem docela líně valí a válí řeka East River.

Ten most jsem měl v přáníčkovým deníčku napsanej tak, jako měla Olina tu Sochu svobody a nebo jazz ve Vaungard Village. Jasně, že jsem tam měl někde v rožku deníčku zasutej i ten most vedle. Ale ten byl až na druhým místě.

Tam vepředu je Manhattan plnej jehel mrakodrapů.

Brooklynskej most je dlouhej skoro dva kiláky. Svýho času, když ho v roce 1883 slavnostně otevřeli, to byl nejdelší visutej most na světě. A taky první na světě, kde byla použitá ocelová lana.

To je ten druhej most, co jsem měl v deníčku přáníček, ale na ten nám nezbyl čas. Manhattanskej most. Pamatuju si velmi slavný fotky velmi slavnejch fotografů, kteří si Manhattan Bridge vybrali jako architektonickej model.

Manhattanskej most si fotili skoro všichni slavní fotografové, co v NYC byli. Bresson, vietnamskej Fan Ho, streetař Joel Meyerowitz, Edward Weston, Paul Strand...

Berenice Abbott

Andreas Feininger

Takhle zdálky nevypadají mrakodrapy na Manhattanu nijak vytrčeně.

Manhattan Bridge

Manhattanskej most si vyfotím někdy jindy. Možná.

Amerika je země kšiltovek.

Most navrhl architekt John Augustus Roebling (projekt dokončil jeho syn Washington a snacha Emily).

Stavba mostu byla pro rodinu Roeblingových tragická. Otec John zemřel na tetanus po nehodě při zaměřování. Syn Washington převzal vedení, ale kvůli práci v kesonech (podhladinový komory) ochrnul na následky dekompresní nemoci. Posledních 11 let stavbu řídila jeho žena Emily Warren Roebling. Musela se naučit vyšší matematiku a inženýrství, aby mohla tlumočit pokyny manžela dělníkům. Byla také prvním člověkem, kdo po mostě při slavnostním otevření přejel.

Při hloubení základů pro věže pod hladinou řeky dělníci pracovali v obřích dřevěných bednách (kesonech) pod tlakem. Při příliš rychlém výstupu na hladinu trpěli dekompresní nemocí (tehdy neznámou). Zemřelo na ni nejméně 20 lidí a mnoho dalších, včetně hlavního inženýra, mělo doživotní následky.

Rok po otevření (1884) vypukla v New Yorku panika, že most není bezpečnej a spadne. Fáma se rozšířila docela rychle, i když ještě nebyl Facebook. Aby město lidi uklidnilo, nechal slavnej cirkusovej principál P. T. Barnum přes most přejít 21 slonů najednou, včetně slavnýho slona Jumba. Teprve pak lidé mostu uvěřili. Možná, že ne všichni.

V masivních kotevních blocích pod nájezdy na obou stranách jsou obrovské klenuté prostory. Město je pronajímalo jako vinné sklepy, protože tam byla stabilní nízká teplota. Nájemné z těchto sklepů pomáhalo splácet stavbu mostu.

A ještě jedno hrbatý poskládaný panorama.

Pohled z Brooklynskýho mostu na Manhattanskej most.

Během studený války (v roce 2006 při rutinní prohlídce) byl v jednom z pilířů objevenej tajnej kryt civilní obrany se zásobama s 350 000 balíčků sucharů, lékama a přikrývkama pro případ jadernýho útoku.

Most je unikátní svými novogotickými věžemi s lomenými oblouky. Roebling věřil, že mosty by měly být monumenty, podobně jako katedrály. Systém lan je předimenzovanej – most je díky husté síti diagonálních lan 6× pevnější, než by musel být, což je důvod, proč stojí dodnes, i když se doprava za 140 let drasticky změnila.

Honza fotí Sochu Svobody.

Větrné skupinové foto č.? já nevím.

Honza fotí vlajku.

Výhled na Sochu Svobody.

V průběhu let 2019-2023 byly opraveny a zpevněny oblouky. A učiněny další kroky pro rozšíření dopravy.

V letech 1944 a 1954 proběhla důsledná rekonstrukce. Byly zesíleny vnitřní a vnější vazníky, mezi čtyřmi hlavními lany byly instalovány nové vodorovné výztuhy, byly odstraněny železniční a trolejový koleje, vozovky byly rozšířeny ze dvou pruhů na tři a byly vybudovány nový nájezdový rampy. Další nájezdový rampy na "FDR Drive" byly uvedeny do provozu v roce 1969.

Kolotoč byl vyrobenej v roce 1922 firmou Philadelphia Toboggan Company. Původně sloužil v parku Idora v Youngstownu ve státě Ohio. Vyřezali jej John Zalar a Frank Carretta, Když park v roce 1984 po zuřivým požáru zkrachoval, hrozilo, že kolotoč bude rozprodán po jednotlivých koních sběratelům. Jane a David Walentasovi ho však koupili jako celek za 385 000 dolarů, aby ho zachránili.

Jane Walentas, vystudovaná restauratérka , strávila oživením kolotoče přes čtvrt století. Pomocí skalpelů X-acto ručně odstraňovala desítky vrstev starejch nátěrů z každýho ze 48 koní, aby odhalila původní barvy a detaily z roku 1922. Doplnila znova chybějící skleněný voči a drahokamy.. Výsledek je považovanej za jednu z nejdokonalejších restaurací kolotoče na světě.
Architekt Jean Nouvel pro kolotoč vymyslel něco jako "šperkovinici" - takovou krabičku ze skla.
V noci se na stěny pavilonu promítají obří stíny cválajících koní, což vytváří efekt "magický lucerny" . Prej je to vidět už z dálky, ale to jsme nezažili.
Stěny jsou vytvořeny z akrylovejch panelů, který se dají v létě otvírat a pojízdní můžou dejchat čerstvej říční vzduch.
Rok po svým otevření (v roce 2012) čelil zrestaurovanej kolotoč obrovský zkoušce. Během hurikánu Sandy se East River vylila z břehů a kolotoč se ocitl uprostřed "jezera". Fotka svítícího kolotoče obklopenýho temnou vodou se stala jedním z ikonických obrazů té bouře.
Ačkoliv byla elektronika v suterénu zcela zničená, samotní dřevění koně a mechanismus vyvázli téměř bez poškození. Dnes už je kolotoč chráněnej speciálníma protipovodňovejma bariérama (AquaFence).
Najdete zde 30 "skokanů" (pohyblivejch koní) a 18 "stojících" koní. Pro ty, kteří nechtějí sedět v sedle, jsou k dispozici dva bohatě zdobený kočáry. Atmosféru dotváří historický varhany Gebrüder Bruder Band Organ.
Jízda stojí symbolickejch 2 dolary (což je na New York super cena).

East River.

V popředí Manhattan Bridge, v pozadí Empire State Building.

Ve filmu Godzila (1998)v síťoví Brooklyn Bridge ta bestie uvízla.

Ve filmu Monstrum (2008) dokonce jakejsi veleještěr celej most vygumuje ocasem. Jen tak mávne a je pryč.

Tady jsem si zkusil poskládat BB z pěti fotek. Sice se to fotošopu docela podařilo, ale to zkreslení.

Samozřejmě, když je to most a ještě k tomu věhlasnej, tak je potřeba ho zkurvit zámečkama. Všude, kam došáhnou.

Ikonickej pohled na mrakodrapy. Tenhle pohled mě nepřestane nikdy bavit.

Provoz na mostě je celodenně dost hustej. Nejen pěší, ale aut ve spodnějším patře jezdí mraky. V září 2021 byl podél Brooklynskýho mostu otevřenej obousměrnej chráněnej cyklostezkovej pruh, zdělanej z jednoho jízdního pruhu pro automobilovou dopravu s cílem přizpůsobit se nárůstu cyklistiky v New Yorku. Protože podporovat cyklisty je, s výjimkou Motoristům sobě, užitečnej počin. Všude po světě.

Další důkaz toho, že Brooklynskej most je hollywoodská hvězda.

Zámky a šnuptychly. Tohle je docela dobrej fígl. Podstrčit zámkařům drátěnej plot. Až to bude neúnosný, plot odmontujou a dají novej.

Tenhle mrakodrap se asi jmenuje One Manhattan Square.

Bibi a Honza zezadu.

Naše dámy uprostředka mostka. Dnes dobře fučelo.

Žlutý tága a školní busy za 10 ďolíků. Nebo igelitku.

Příští povídání o NYC bude nejspíš poslední.