Punk's not...
(Vodafest 2018)

Boris začal před pár lety hrát na trubku. Začal chodit do hudebky, učitel dobrej, Borise to zpočátku bavilo asi tak jako každý děcko, co musí chodit do hudebky. teda s výjimkou Bibi, tu baví skoro všecko. Boris se u cvičení vztekal a když mu tu nešlo, zuřil. A zuřil fakt hustě. Trpělivost však začala růžky přinášet. Tón se vyjasnil, a bylo poznat, co hraje. A jednou, to nás všecky překvapil, na narozky svý maminky vyndal trubku a jamoval s bezdrátovým reprákem s jakýmsi Sonny Rollinsem, nebo jinou takovou velehvězdou. Zatušili jsme, že jo, že tenhle nástroj je pro Borise.
A pak se jednou stalo, když Boris doma v Kladně pilně cvičil do hudebky, šel po ulici pán, kterej zavětřil, neváhal, zazvonil a zjistil podrobnosti. a že mají kapelu a že by se jim trubka hodila. slovo dalo slovo a Boris začal chodit kromě do hudebky i na zkoušky kapely.
Uplynul zas nějakej čas a najednou tu bylo pozvání od Borise, jestli nechceme přijet na pankovej fesťák kdesi asi 137 kiláků od Prahy v Dobré vodě. Helča vzala auto a bicí pro dalšího člena kapely, Boris jel s kapelou a tam jsme se sešli. Dobře označené, nedalo se zabloudit. Slušně organizovaný. Dostali jsme modrý náramky a Helča, jak už to tak má ve zvyku se s pořadateli domluvila, že bych to mohl nafotit. A proč ne, focení mě baví, fotit muziku ještě víc a kromě toho kapela, ve které Boris troubí hrála jako první a to bych si stejně musel nafotit, protože mít v rodině Milese Davise, to není každej den.

Nejprve jsme si dali pivo. ale bacha, to pivo nebylo jen tak. Boris, jak právoplatnej člen, to je žlutej obojek, dostal i žebračenku na nápoje a na jídlo. A hned na mě: "Dědo, dáš si pivo? A babička taky? Tak pojď, zvu tě." A bylo sakra vidět, jak ho to těší, jak se může vevnitř nadouvat pýchou, že může pozvat dědu na pivo. Neměl jsem to srdce mu v tom nějak bránit. Tak jsme se dohodli, že až to všecko profrcá, ať přijde za mnou nebo babičkou, že pak už zase platíme my.

A měli jsme i hlad. V nabídce byla naprosto báječná polívka. Kurňa, jak já nerad používám superlativa, když jde o žrádlo, ale musím.

Kromě žrádla tu nabízeli i nealko panáky.

Polívka zelňačka. Správně kořeněná, správně solená správně teplá. Fesťák začíná velmi sympaticky.

Všude se potulují číraři a kluci v kiltech. Olinu nejvíc zajímalo, jestli ten kilt nosí správně po skotsku, ale ne, nebojte, neověřovala to, jen to zůstalo viset. Ve vzduchu.

U cisterny s vodou se scházeli barevní pankáči, jak si můžete všimnout na černobílejch fotkách.

Opuštěná pepsikola u lesíka našla novýho kamaráda.

Všude vládne pohodička. Jsou dvě hodiny, to je čas, kdy začíná první kapela, ale ještě nikdy, fakt nikdy, co si za svůj delší život pamatuju, žádnej fesťák nezačal v danej čas.

Tůňka na špačky. Je totiž vedro jako kráva, tráva suchá, les smrdí smůlou na kilometry. Čeká to jen na jiskřičku.

První kapela začíná se zvukovkou.

Mistr zvukař budí zaslouženej respekt.

Jediný dva dechy v kapele - ságo a trubka. Na to, že jde o kapelu punkovu to je dobrá sestava. Těšíme se.

Nevím přesně, jakej tahák má pan zvukař na zádech vytetovanej, ale jestli je návod, tak se mu musí blbě číst.

Zvukovka končí, kapela Tryskáč Super je připravená, přichází pořadatelská partička s úvodním slovem a panáčky.

Tenhle chlapík to všecko řídí a dává bacha, aby nic nedrhlo a všecko jelo, jak má. A daří se mu.

Považujme festival Vodafest 2018 za zahájenej.

Saxofonista Honza je tak trochu Borisův punkovej učitel a guru.

Ještě doladit odposlechy...

A začínáme. Kytarista Tomáš to odstartoval.

Basák Rasťa.

A čerstvej novej bubeník Martin. Jak říkal Tomáš: "Je to náš úplně nejlepší bubeník, kterýho máme." A je fakt, že mu to bubnuje dobře.

Fakt dechy v punku jsou skvělej úlet. A nebudu ani kličkovat ani zapírat, ale jsem byl tak strašně pyšnej na Borise, že mu to jde, a že to není jen tak, že to je muzika, až se mi na zádech vytvořil ve velkej jezevec. A taky párkrát jsem měl i náběh na mokrý voči, jenže to se na pankáčcským fesťáku nenosí, tak jsem si ty voka utřel prackou a dělal, že nic.

Kladenská klaka pozorně sleduje svou domovskou kapelu. A Roušovna taky. A taky se přiznala k jezevcovi.

A ta muzika, přátelé, ta muzika byla fakt dobrá, šťavnatá a vtipná.

Holky hopsaly do rytmu v kotlíku.

A jednu písničku Boris i odzpíval!!!

Jó, bezdrát, to je věc.

Pankáči se probírají a jdou do "kotle"

Jo, takže to byla kapela Tryskáč super. Nemůžete se mi divit, že jsem na ně vyplejtval nejvíc fotek a vět.

Klasika

Prádelní koš

Druhou kapelou byli mladí místní pankáčci s poetickým názvem Prádelní koš, ale protože si asi uvědomovali, že pro pankáče to není zrovna akční název, používají i podtitul, kterej jsem si vyčetl na stage na připíchnutým žlutým papíře. Ten správně pankáčskej podnázev Prádelního koše je Posraný slipy. To už je punk.

A protože to je kapela místní a nejvíc návštěvníků je místních, mají velký ohlas a všichni je pozorně poslouchají.

Mladí, ale dobří. Jejich muzika se poslouchala příjemně.

No jo, je to punkovej fesťák.

A někteří dorazili v civilu a teprve na místě si nechali vlasy vyhonit do správných výšek.

Boris má po vystoupení, tak si šel trsnout do kotle.

Kapelu šel pro jistotu zkontrolovat i dědeček baskytaristky. A možná, že kecám a byl to někdo úplně jinej.

Budwise Drunken Bastards

Kapela, která vystupuje v kiltech, mají banjo a klasickou kytaru a výbornýho bubeníka.

A držky.

Zpěvačka má ďábelsky drsnej hlas a mně z toho běhal mráz. Po zádech. Tihle se mi moc líbili. Irsko skotský veselo se řinulo z pódia a roztančilo kdekoho.

Pan BUBENÍK!

Kotel se plní, prach víří.

Jó banjo, to je taky dobrej nástroj pro pankery.

Helča si špitá s šéfem fesťáku. Asi se neslyší.

A protože jsem s tím foťákem příliš nápadnej, furt se někdo chce s někým fotit a já neodmítám, jen se děsím, jak se z toho doma podělám, protože to ho bude hodně a bude se mi špatně zahazovat.

Kladno jede.

Hned za vyhrazeným prostorem pro koncerty je prostor pro postavení stanu. Zde bude nocležiště, až se všichni unaví a upadnou.

Hlas jak parádně naladěnej hrnec. Skvělý.

Kluci jsou kamarádi.

Páťa má narozeniny!

Páťa a Tomáš.

Velmi skočná muzika provokuje a nenechá tělo v klidu.

A zatímco decibely se ostře prořezávají horkým vzduchem, okolní laňky a zajíčkové a králíčci a prasátka si líně hoví ve stech okolních lesů a poslouchají tu něžnou muziku.

Páťovi upadl vajgl. To je blbý. Jednak proto, že cigára jsou drahý a taky proto, že je všude sucho a mohlo by to vzplanout. Taky kdosi z pódia sliboval, že jestli někdo odhodí v lese vajgla, že toho zločince osobně donutí, aby vajgla sebral vlastní prdelí.

A další vícepodobenka

Jó, správný číro nestačí, ještě kruhy a řetězy.

Fakt tahle kapel roztančila skoro všechny.

Zlobils, tak párek v rohlíku nedostaneš!

Assort Plastic

První únavové syndromy přichází.

Pankáči jsou "zlí" lidé s něžnou duší.

Je potřeba dohlížet na drobotinu, aby takový fesťáky neuhynuly.

Ne každýho mladýho punk zaujme.

Mladí pankáči staví stan.

Dvojčata a vida, jedno hopsá do rytmu a druhýmu to je putna.

A další skupinovka

Cheers

Cheers se mi taky líbily, taková bluegrasovka. Z cédéčka by mě to nebavilo, ale naživo jo.

Dobrej harmonikář.

I houslita.

Skupinovka

Číro pod hlavu a honem spát, noc je teprv před náma.

Teda ne před náma, ale před nima, protože my to balíme a jedeme domů. Bereme Borise a Martina, bicí a trubku. Ještě mě čeká vylejvání fotek z foťáku a celou neděli se s tím budu drbat.. .

...Dead

Technická poznámka
A kdybyste nějakou fotku potřebovali, tak stačí nad tou fotkou kliknout pravým tlačítkem myši, vybrat "uložit obrázek, a ten mi poslat a já zpátky pošlu větší, aby se to dalo třebas tisknout nebo jinak publikovat nebo použít jinak. A kdybyste chtěli tohle WWWiditelné prase dát jako odkaz do vašich materiálů, webovky... tak prosím použijte tento odkaz, aby to fungovalo nezávisle na čase: http://viditelneprase.net/prase2018/32_index.htm
To je vše. Díky, bylo to moc příjemný.