Boulderské vodopády
(18. pokračování o Coloradu)

Je neděle, krásná líná neděle, nic nemáme naplánováno. Sedím na zahrádce, čtu si na mobilu jakousi knížku a čekám, až se probudí mládí. Olina zrovna vaří nějakej ten sleeptime čaj z muzea a továrny na bylinkový čaje, co tu v Boulderu mají. Reportáž z exkurze najdete v čísle 12/2020.

Sleduju Emila Zátopka, jak potřetí obíhá ovál jídelního zahradního stolku. Jojo, vytrvalostní běh je podivná choroba. Já sice taky rád běhávám, někdy i daleko, ale neumím si představit, že bych obíhal ovál. To bych se raději dal na nějaký pití nebo tak.

Konečně jsou všichni vzhůru. Společnejma silama jsme si uklohnili vegetariánský dobroty, chlastáme čaj s mlíkem a pak si v klídku vaříme ještě kafe v presovači.

Pak Honza navrhl, že když je ta neděle, že bychom si mohli zajet na takové nedělní návštěvní kultovní místní boulderský místo. Samozřejmě, že nebyl nikdo proti. Před domečkem čučela nasraná veverka a otráveně po nás loupala učima, protože od nás nic nedostala. Dokonce ani nezdrhla. Měla nás na háku.

Sedáme do auta a vyrážíme za město. Jedeme po naší oblíbené již dosti profláklé Boulder Canyon Drive. Parkování tu nemají zrovna vyřešené, což je s podivem, protože na parkování jsou tu v Americe, potažmo v horách Skalistých, docela machři. Ale dá se tu zastavit kdekoliv na krajnici. A že to je oblíbený místo, svědčí i to, že první volný flek je skoro půl kiláku od nástupu k vodopádům.

Řeka, na které jsou Boulderský vodopády, se jmenuje North Boulder Creek. Tahle říčka se vyřádí několika vodopády a pak se pod silnicí vnoří do své větší sestřičky, která se jmenuje Middle Boulder Creek.

Omletý šutry, omlžinka ve vzduchu a malá pěšina podél břehu.

Tohle jsou ty největší, které na řece jsou. A taky jediné, ke kterým se člověk normálně dostane. Ty, co jsou vejš, jsou běžně nedostupné.

Přestože Amerika si moc na příkazový cedulky nehraje, tady používají dokonce slovíčka plná zákazů. Platí tu prostě přísnější bezpečnostní pravidla.

Za prvé se tu nesmí horolozit. A proč taky, když tu je tolik, tolik míst k lezení. Ten zákaz lezení je celkem logickej, protože záchrana by byla komplikovaná, a pak se prej ty skály taky trochu drolí. Ale podle mýho to není povolený proto, aby mezi návštěvníky nepadali jako hrušky horolezci.

Kameny v potoce docela kloužou, ale lidi se pokouší opatrně porušovat zákazy, tak tu hopsají z kamene na kámen, sem tam uklouznou a se zakvičením sklouznou do potoka. Teď v létě je to celkem brnkačka, vody není moc, ale na jaře tu musí bejt dost hukot. Cedulky se nevyměňujou podle ročních období. Kromě toho tady v Coloradu se umí udělat velká voda kdykoliv.

My jsme celkem poslušní, sundali jsme si jen tenisky, sedíme na balvanech, čumíme do vody a čekáme, jestli nám ty upocený nohy nebudou třeba ohryzávat místní malí žraloci. Čekáme marně.

Olina si lebedí, že je to výlet ušitej přímo pro ni a její chrchlání s minimálním výdejem energie, i výška je nad Sněžkou jen pár metrů a to se dá vydržet.

Lidí tu je jak nasypanejch. Však je taky neděle a všichni mají volno.

Pudly to tu docela sere. Ani nesmí do vody.

Pokochali jsme se, zameditovali a pomaličku se loudáme zpět k autu.

Ten tunýlek za Olinou, to je místo, kde se obě říčky potkají a odkud dál pokračujou do města Boulderu společně.

Nechceme se jen tak rozloučit s tou sympatickou říčkou, tak se na ni jdeme podívat do místního parku. Boulderem protéká víc řek, ale tahle je asi nejdůležitější. Prý je v ní voda vždycky, i v nejparnějším létě. A prej taky skoro pořád čistá.

Park poblíž řeky hostí hromadu zajímavejch plastik. Chtěl jsem si zaznamenat autory, ale nějak jsem na to zapomněl, takže autoři neznámí.

Krytka na odpadkáč.

Dokonce i jakejsi druh socialistickýho budovatelskýho realismu tu najdete.

Taky něco z historie. Kdo ví, jak tyhle sochy dopadnou letos v éře strhávání památníků a soch.

Údajně indiánský oblíbený barvičky.

Obdivoval jsem chvilku tyhle hezký vystabilizovaný mužiky, ale pak jsem zklamaně zjistil, že tohle je fejk, že jsou šutry k sobě přilepený. Ach, jak plytké.

Pak jsem narazil na nohy za stromem. Vytanula mi na mysli kniha Michaela Babky Krajničky, která je stále ještě k dostání třeba v Kosmasu. Pro kterou jsem nafotil asi padesát ilustračních černobílých fotek, a došlo mi, že mám fotku pro druhej díl Krajniček. Budu to muset Michalovi prozradit, aby už začal psát.

https://www.kosmas.cz/knihy/206888/krajnicky/

Mají tu i luxusní pětihvězdičkovej hotel pro žoužel.

Oblíbenou zábavou na řece Boulder je sjíždění na nafouklé duši z pneumatiky. Některý modely jsou docela vymakaný, mají i jakýsi pultík a na něm pivo, víno a jeden chlapík dokonce flašku džinu. A to i přesto, že tu na veřejnosti platí docela přísnej zákaz konzumace alkoholu. Možná to na řece neplatí, jen na suché zemi. Kdo ví?

Podél řeky je spousta dek, lidi si tu povídají, povalují se, nebo žerou velký hamburgry. Je zrovna čas oběda a my jsme dostali hlad. Poblíž je jedna hospůdka. Rozhodli jsme se, že mlaďochy pozveme.

Před vedrem nás chrání slunečník a na stole máme zadarmo vodu z vodovodu, vybíráme si z hromady jídel. Pro někoho je to docela těžkej oříšek. Pro mě ne, já jsem všežravec. Když jsme chtěli platit, řekla nám obslužná dáma, že kasa je u východu. Mají to docela hezky vymyšlený, vědí, od kterýho stolu jste se zvedli, cena na vás už číhá na dotykovým monitoru a kromě toho je tu několik virtuálních tlačítek s procenty dýška obsluze podle spokojenosti. Abyste to nemuseli složitě počítat. Třeba 15 nebo 20 %. To je vysoká matika. Tak to zautomatizovali. A světe div se, měli tam i 0 %.

Platil jsem telefonem, jako rozenej a rozmazlenej Amík.

Ještě společný foto...

...a zpátky na trávník, pozorovat úspěšnou proutkařku...

... a samozřejmě si číst. Takové podivuhodně klidné odpoledne u vody.

Jedeme domů. Je tu spousta lidí, kteří bytostně nenávidí Obamu. Jeho lidské nápady na modernizaci zdravotního systému a další vize pro povznesení společnosti mu kdekdo vyčítá. Dokonce ty jeho myšlenky mají i jméno. Říkají tomu nesmiřitelně Obamunismus. Tak tam teď mají Trumpa, což je z mýho pohledu dost úděsný člověk. Mám pocit, že je hloupej a zabedněnej. Obamu jsem měl, navzdory levicovosti jeho nápadů, rád. Chystám se, že si přečtu nějakou jeho knížku, abych si potvrdil, že to byl sice snílek, ale dobrej člověk. Nepředbíhejme, dokud si od něho něco nepřečtu, budu tápat. Jo a od Trumpa si určitě žádnou, ale fakt žádnou knížku nepřečtu. I kdyby ji dokázal napsat.

podpis




Kamarádka Ája vypráví o dvou klucích, co u nich byli na chalupě:
„Když Lukáš zabíjel na Honzovi komára bičem, skončil v nemocnici." (Teda ne ten komár!)

TAK A JEŠTĚ VÍC JSEM

minulý týden čuměla, byla naměkko z toho všeho, co jsem prožila díky rodině a přátelům.

Připravili mně dokonale napínavý okamžiky, konspirace jela zřejmě na nejvyšší úrovni a já jsem tápala, luštila, zlobila se sama na sebe, jak mně to nejde. A nikdo kolem mě nic nevěděl, hráli to dokonale - teta Eva nahoře musí mít radovanec z nových talentů!
Byla to paráda a ještě není všem dnům konec! Hm, a to se mně vlastně vůbec nějak nechtělo nic slavit.
Teď odjíždíme na Slovensko, takže nestíhám nic, ale doufám, že až se vrátím, všechno sepíšu.
Užívejme si léto, letos je, zdá se, obzvlášť vypečené!

Dada a spol.

Přátelé,
ráda bych vás pozvala na ojedinělý koncert, který tentokrát nebude v obvyklých prostorách, ale bude se odehrávat přímo venku v lese. Dostanete pouze adresu GPS k parkování a zbytek cesty dojdete pěšky. Není to ale bojová hra, jak by se mohlo zdát a ani se nikde neztratíte.
Chceme, aby lidé ještě více přilnuli k přírodě a zároveň měli možnost zažít něco zvláštního. Pro konání koncertu jsem vybrala opravdu krásné místo nedotknutého lesa.
Filosofii celé akce vysvětlujeme na našich stránkách.
Můžete vše pojmout jako výlet autem nebo na kole, ale i pěšky a po skončení zamířit do lomnického pivovaru. Nemusím určitě říkat, že příroda Podhorácka je díky dešti ještě krásnější než obvykle.
Šiřte vše mezi přáteli, abychom měli pocit, že to, co děláme má smysl.

Milí přátelé,
dovolím si sdílet pozvánku na dva příměstské tábory, které pořádáme v srpnu v Brně na pobočce našeho muzea pro děti ve věku 6-10 a 11-15 let.
Bližší informace s programem jednotlivých dnů najdete v příloze nebo na https://www.jewishmuseum.cz/program-a-vzdelavani/akce-pro-navstevniky/pro-rodice-s-detmi/
Za případné další šíření pozvánky budeme moc rády.
Otevíráme lipový ateliér a příběhy z Knihy knih
Rádi bychom vaše děti pozvali na příměstské tábory, které se budou konat v srpnu na brněnské pobočce Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze.
V termínu 3. 8. - 7. 8. 2020 připravujeme pod tajemným názvem Diamantová brána a devět tisíc rajských stromů tábor pro děti ve věku 6 - 10 let zaměřený na pohádky a legendy (nejen) židovské kultury. Inspiraci na tvorbu vlastní knihy budeme hledat v příbězích z Tóry, v bajkách o zvířatech, u Ondřeje Sekory či v jidiš písničkách na papírovém divadle. Aby nám oči od stránek úplně nepřecházely, vyměníme občas prostory vzdělávacího sálu za zoologickou zahradu, parky a hřiště v okolí i expozice Moravského zemského muzea.
V termínu 17. 8. - 21. 8. 2020 se mladým tvůrcům ve věku 11-15 let otevře Ateliér v lipové aleji, který nabídne každý den jeden umělecký příběh s moravskými kořeny a vlastní kreativní práci s ním sladěnou. Čeká nás široké umělecké rozkročení od architektury, přes výtvarnou tvorbu až po módní návrhářství. Mimo ateliér se vypravíme tvořit do ulic Masarykovy čtvrti, zahrady Vily Stiassni či prostějovského muzea. Na závěr týdne přijde na program prohlídka skutečné galerie, jakož i vernisáž ze všech nejlepší, totiž vlastní.
Mgr. Barbora Dočkalová
Židovské muzeum v Praze
Oddělení pro vzdělávání a kulturu - pobočka Brno
Tř. Kpt. Jaroše 3, 602 00 Brno
+420 530 317 651
+420 776 761 275

Ahoj, přátelé,
s radostí oznamuji, že se dílo podařilo a my jsme poskládali první projekt neziskovky The MÚZY.
Moc ráda bych Vás pozvala v tomto roce na 3 koncerty a 3 hudební workshopy do Tišnova.
Mrkněte na plakát a na web www.themuzy.cz
A hlavně přijeďte!
I případný nocleh pro přespoláky vymyslíme
Lístky na koncerty se kupují přes TIC Tišnov ( https://www.mekstisnov.cz/turisticke-informacni-centrum )
a registrace a platba workshopů na účet neziskovky přeze mě nebo na info@themuzy.cz
PS: avšak pozor, hlásím, že od 15.5 do 23.5. nebudu na mejlu ani na telefonu, tak se nic nebojte, když nebudu hned odpovídat, zareagují hned po návratu.
Těším se na viděnou a na společné kulturní zážitky!!
Pavlína


Milí přátelé, pojízdní i nepojízdní pocestní,
tetina Barbora Pavlišová rozjíždí cestovní kancelář, která už s úspěchem fungovala nějaký čas ve zkušebním provozu.
Jelikož jest dcerou stréca Pavliša, zakladatele Patafyzické cestovní kanceláře, můžeme s jistotou očekávat, že na jejích zájezdech se účastníci nudit nebudou.
Předkládám tedy její dopis k uvážení, třeba vás inspiruje a zkusíte nějakou z nabídek využít.
Krásné dny přeje
Dada Klementová a spol.
Máte-li náladu, čtěte úryvek z jejího dopisu:
Pokouším rozjet naplno cestovku. Naplánovala jsem několik výletů po české krajině.
Ráda bych vzhledem ke krizi naplnila všechny busy, a tak posílám nabídky.
Letos paradoxně vznikla šance navštívit ta nejfrekventovanější místa bez davů jako je Praha a Český Krumlov. Tam bych nikdy autobus nevypravila, protože davy nemám ráda. Letos je ale situace nanejvýš příznivá.
Mnozí v Krumlově už byli, ale troufnu si říct, že bez turistů to bude jedinečný zážitek, který se už nenaskytne v dalších letech. Přidala jsem ale do programu ještě dvě rarity, a to přírodně krajinářský park v Nových Hradech + hrad a klášter a zejména poutní místo Římov, moje oblíbená destinace.
Vím, že chválit se je hříšné, ale jako průvodce vůbec nejsem marná. Zájezd není naplněný i proto, že někteří si raději blokují termín pro případné náhrady svých zahraničních zájezdů.
Chtěla jsem tě poprosit, zda by nebylo možné poslat někomu, koho by to mohlo zajímat.
V příloze je souhrn zájezdů a podrobný plakát na Český Krumlov. Doporučím se taky podívat na můj blog, kde se najdou i příjemné tipy na výlety.
https://www.terrai.cz/zajezdy
Bara

Vážení příznivci Divadla Aldente,
Neváhejte! Ctíme aktuální bezpečnostní opatření, proto máme na všechna představení omezenou kapacitu.
Začínáme zkoušet Zlatý kolovrat z Kytice J. K. Erbena, na inscenaci budeme intenzivně pracovat na letním soustředění v Lechovicích, kam vás zveme na premiéru a tři reprízy s možností přespání do druhého dne. Zapište si do diářů:
Středa 12. 8. ve 21:00, fara Lechovice
Pátek 14. 8. ve 21:00, fara Lechovice
Sobota 15. 8 ve 21:00, fara Lechovice
Neděle 16. 8. ve 21:00, fara Lechovice
Těšíme se na vás.
Za Divadlo Aldente
Vendula Kacetlová