prase č. 48

Broumovsko, Broumovsko
(nade všecko)

Dejme tomu, že začínám dohánět dluhy. Toto bude první díl z našeho výletu na Broumovsko s odskokem do Polska a Ameriky. První díl povídání bude o Polsku. Nečekejte příliš slov, spíš obrazový report z akce. Léta jsme si slibovali, my, co spolu rok, co rok přecházíme Krkonoše všemo směry, že si jednou uděláme víkend u Ludvy v Meziměstí. Ale ono nám to nikdy nevycházelo. Protože, to je vlastně jedno, dycky se nějaká ta výmluva našla. A některé z těch výmluv vypadaly, teda všecky, věrohodně. Až jednou se všechny velktory nasměrovaly k tomu Broumovsku a nám se ve zkrácenější sestavě podařilo do Meziměstí dojet a to zrovna, když tam byla i Táňka s Ludvou.

U Ludvy je to moc fajn a hned po příjezdu nás přepadli navařeným luxusním žrádlem. Všecko bylo krásně oku i nosu libé. Ludva hodně rád vaří. Číhala na nás fazolová polívka a prdelačka. Co si vybrat? Těžké rozhodování.

Táňka nás poctila rumem, prý abychom byli schopní dobře naplánovat další aktivity. Po rumu se nám to fakt všecko líp řešilo. Už během večera vznikly dvě zásadně odlišné aktivní party.

Honza totiž byl už od Prahy, a možná daleko dýl rozhodnutej, že se na náš sobotní výlet vyprdne, ať už pojedeme kamokliv. Připravil si pro sebe uměleckou činnost. Z Amriky si přivezl fotky kreseb na skalách. Kresby nějakých indiánů. Chtěl si je taky vyštourat z kamene a proto s náma v sobotu nepojede.

Honza krásně své rozhodnutí obhájil a v sobotu nikam nejede. Bude tesat. Jeho skupina tak čítá jednoho účastníka. Nás sobtních výletníků je tedy jedno plné obyčejné auto. Kdoví, jestli to Honza všecko neudělal z obětavosti, abychom nemuseli jet dvěma auťákama.

Po základní rámcové dohodě, Vytáhly dámy svá plyšová zvířátka a vzájemně je sobě představila. Pohnuté osudy plyšáčků jsou na celou povídku a proto tu o nich moc mluvit nebudu. Ale naprosto jsem pochopil, proč musel Svěrák natočit Kukyho.

Tenhle kuky je Olinin, prý má rád pohled na talíř s tlačenkou, ač sám tláču nežere. Prý mu je těch kousků masa líto, jak jsou do sebe napresované a mají kolem sebe málo místa.

Táňka zrovna pracuje na soše Kristýnky, přinesla svou milovanou sošku k posouzení. Ale nerbyl s reakcí spokojená. Ala s Honzou jí vytkli spousty anatomických nedostatků. I já jsem měl nějaké blbé připomínky. Táňka to nakonec zhodnotila slovy: "Pojď pryč, Kristýnko, oni tě nemají rádi," a odnesla ji zase do dílny.

Vedle dílny, kde spinká dřevěná Kristýnky je na skříni ustájený houpací kůň z dob, kdy byl Ludva maličkým hošíkem.

Táňka je mistr dekorací a dovede drobným pohybem předmětů v prostoru, či na ploše rozsvítí jakýkoliv prostor.

Ludva tu má spousty až surrealistických ozdob. Tohle je třeba obleček, který mu kdysi před léty maminka ušila. A Ludva v tom fakt chodil.

Ludva má svého plyšáčka a poslouchá rádio. Elektronkové.

Nad správnými činy tu bdí pozlacená sádrová socha největšího z největších. Známého vraha a komunistu.

Sobotní výlet, který jsme si naplánovali míří za hranice Česka. Chceme si prohlédnout polské městečko Klodzko. Těším se, protože jsem v něm nikdy nebyl. Mám novej foťák, tak jsem celej natěšenej, jak se mi s ním bude fotit.

Klodzko nás překvapí roztomilou zanedbaností, která má tak daleko k německé dokonalosti. Je to skoro sympatické, protože i u nás je spousta vesnic a městeček zanedbaných a otřískaných. Pro návštěvníky je to inspirační, pro místní asi ne. Ale bydlíte-li na nějakém místě dlouho a chodíte-li každý den kolem oprýskaných zdí, přestanete je vnímat. Externisté nikoliv. Já v oprýskanosti vidíma Boudníka a líbí se mi. Taky se mi moc líbí, že jsem externitou. Pofotit a odejít.

Prohlídli jsme si místní pevnost, ale jen zvenčí, dovnitř se nám nechtělo, protože venku je hezky a svítí sluníčko.

Tři čtvrtě na dvanáct, to bych blil.

Hamouni

Takovej maličkej Karlův kamenný most. Tenhle ale je narozdíl od Karlovýho v Praze podstatně starší. Byl vybudovanej někdy v období od 1281 do 1390. Podle popisky je most zdobený barokními votivními figurami. Ale to neva, stejně je pěknej.

Mají tu krásné lucerny.

A nábřeží podél řeky Nysa.

Stopy v písku.

Kostel z roku asi 1290. Byl zdobený freskami samotného Felixe Antonína Schefflera. V místní kostelní jídelně jsou prý na stropech důkazy. Nic vám tohle jméno neříká? Netrapte se, mně taky ne, ale chvíli to vyznělo, jakože jsem odborník. A teď už je to zase správně. Nejsem.

Kostel byl několikrát vážně poškozený povodněmi.

Kantoři tu asi vexlují. Inu v bývalých socialistických zemích ovládaných komoušema se ani nyní nedostávají učtelské platy do kategorie "nadprůměrné". Možná proto tu místní Kantor vexluje.

Přemisťovači předmětů jsou všude.

Zákaz hraní si s pilkou.

Dámy jdou z hajzlíku. I to je pro bývalý soc. tábor typické. Nikde tu nenjadete hajzl zadarmo a nikdy nevoní. Všude tzv západně jinde mimo tuto zónu jsou hajzlíky zadara a voňavé a dokonce ani neobsahují hajzlbáby. Tak nějak jinak to u nich je. My, co jsme měli hodně pionýrů a sjezdy komnačů, dodnes umisťujeme hajzlbáby. Snad proto, aby dohlédly na to, aby to tam smrdělo a bylo za peníze. Nebo je to jinak?

Chtěli jsme s epodívat do kostela, ale nemohli jsme sehnat kastelána. Jako skupina jsem sice působili, i počet členů, který z nás skupinu dělal jsme splňovali. Ale bylo nám to k ničemu, protože kastelán se skrýval. Asi za těmito masivními vraty. Chtěli jsme mu zatelefonovat, ale nikdo z nás nevěděl volačku do Polska.

Vesele sprostá vrátka.

Boudníkovská grafika.

Exituje jedna komodita, která napříč světem lidstvo spojuje. Od východu na západ, od jihu k severu, od baohatých zemích po chudé. A tou komoditou je umělá hmota. Všude na světě jsou lavorky z plastu a košíky a kyblíky stejné.

Salón prasáren u nás ale nemáme.

Moje zlatá holka.

Zátiší s hydrantem, jabkem a vajgly

Moje stříbrná holka.

Svatí utřinosové hlídají vstupní bránu.

Pseudozlatý kočárek za padesát zlatých.

Výlet do Klodzka pomaličku končí. Chystáme se domů. V interšpáru si na večer koupíme místní kořalku Zubrowku, kterou večer vychlastáme, ale to ještě nevíme.

Sbohem Klodzko. Bylo to tu pěkné a jsem rád, že jsem tu byl.

Z Polska pokračujem v naučné spoanilé jízdě do krásného Broumova a... Ale o tom až příště.

Na skladě se do dnešního dne válí tyto cestovní deníčky:

Honza Amerika Kurka - Americké národní parky (2011): (1) (2) (3) (4) (5)
Hell&Dr - Austrálie (2011): (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10)
Dr a snad i Jr- Na návštěvě u poručíka z Inishmoru (2010): (1) (2) (3) (4) (5)
Tatrmani Hell&Dr - Austrálie-Tramtárie (2010): (1) (2) (3) (4) (5) (6 ) (7) (8) (9 ) (10) (11 ) (12) (13) (14 ) (15 ) (16) (17) (18) (19) (20) (21) (22) (23) (24) (25)
Jan NZ Kurka - Nový deník Zélandský (2010):(1) (2) (3) (4) (5) (6 ) (7)
Jan Indinista Rouš - Honzíkova cesta (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14) (15) (16) (17) . Jeho cestovní deníček je ZDE.( Ale je to blog bez fotek).
Jan Andinista Kurka - Deník Andinisty: (1) (2)
Jana Vaňourková Kubánský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9)
Linda Synaková - Rusko-Elbrus: (1) (2)
Zuzka z New Yorku - Bolívie: (1) (2) (3) (4)
Honza Faltus -Kavkazské Novosti: (1) (2) (3) (4)
Jana Vaňourková - Ománský deníček: (1) (2) (3) (4) (5) (6) (7)
Jana Vaňourková - O Jižní Africe (I) (II) (III) (IV) (V) (VI) (VII) (VIII) (IX) (X) (XI)

Baselitz DOX, HUGHIE O’DONOGHUE: Cesta (do 12.12.2011)
Velkoformátová plátna zachycující figury při skoku či pádu reflektují tragickou souvislost mezi skokanem, symbolizujícím záměrný přechod do „světa na druhé straně“, s mediálními obrazy lidí zoufale vyskakujících z věží World Trade Centre.

Baselitz Ostrava, Galerie 7, Výstava fotografií - Petr Sikula (do 3. prosince 2011)
Petr Sikula, který právě v tuto dobu slaví své 70. narozeniny, se právem zařadil mezi nejvýznamnější české fotografy. V ostravské Galerii 7 se představuje cyklem Jižní Morava z roku 1983.

Nicolai Lilin: Sibiřská výchova
Autobiografický příběh Nicolaie Lilina je fascinujícím portrétem podněsterské komunity Urků, jež byla ve třicátých letech minulého století násilně přesídlena do oblasti dnešního Moldavska, svými kořeny však dodnes tkví v sibiřském prostředí a tamním způsobu života. Lilinovo vyprávění, rámované popisem autorovy vojenské služby v Čečensku, tvoří spontánní sled epizod z doby vlastního dětství a dospívání v podněsterském Benderu a čtenáře postupně zasvěcuje zejména do zákonů a zvyků místní sibiřské zločinecké enklávy.

Yvonne Sanchez, zpěvačka s kubánsko-polskou krví, vydává novou desku s názvem Songs About Love. Jejím muzikantským partnerem je na desce brazilský kytarista Pedro Tagliani. Deska vyjde 2. prosince.

„Přítel je ten, před kým můžu přemýšlet nahlas.“ (Ralph Waldo Emerson)
Kina:
28.11. – Aero – Alois Nebel (režie: Tomáš Luňák, ČR, 2010, 87 min. Animovaný) (Dlouho očekávaná adaptace kultovního komiksu Alois Nebel autorů Jaroslava Rudiše a Jaromíra 99 přináší temný příběh s atmosférou podobnou filmům jako Scanner Darkly, Sin City nebo Valčík s Bašírem, k jehož realizaci použil režisér Tomáš Luňák poprvé v české kinematografii rotoscoping, unikátní technologii kombinující kreslený a hraný film. Příběh filmu začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok v Jeseníkách, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel. Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha.) (20:30)
28.11. – Oko – Strom života (režie: Terrence Malick, USA, 2001, 138 min. Drama) (Texas, 50. léta minulého století. Jack O’Brien si prošel dětstvím plným her a krásné nevinnosti. Dospívání mu však přináší rozčarování a komplikovaný vztah s otcem. Jack je ztracenou duší v moderním světě, která si klade řadu otázek a snaží se v životě zorientovat. Kde je pravda? Co je věčnost? Jak vznikl život?) (20:30)
30.11. – Oko – Trafačka (režie: Saša Dlouhý, Roman Vávra, ČR, 2011, 75 min. Dokument) (Co lze udělat s prázdnou tovární halou, kterou budou do roka bourat? Příběh o poslední etapě života jedné budovy v pražských Vysočanech a o vzniku významného kulturního místa na mapě České republiky dokumentární kamerou zachytil Saša Dlouhý s Romanem Vávrou. Časosběrně zaznamenávali vývoj alternativního uměleckého centra i osobní proměny hlavních protagonistů filmu, kteří se vesměs jako čerství držitelé akademických titulů výtvarných oborů ujali industriálního prostoru a dokázali ho v krátké době přetavit ve funkční organismus umožňující střet různých kulturních proudů. Původně jasný a časově omezený projekt však ovlivnily osobní střety i ekonomická krize. Nikdo u zrodu Trafačky netušil, jakým směrem se vše jednou vyvine...) (18:00)
1.12. – Oko – Osamělost prvočísel (režie: Saverio Constanzo, It./Něm./Fr., 2010, 118 min. Drama) (Prvočísla jsou čísla beze zbytku dělitelná jen jedničkou nebo sebou samými, a jako taková tedy odsouzena k samotě. Dojde-li k setkání dvou prvočísel a na jejich snahu sloučit se, výsledek je přinejmenším nepředvídatelný. Na této matematicko-filozofické premise je založen román Osamělost prvočísel šestadvacetiletého italského fyzika Paola Giordana, vydaný v roce 2008. ) (10:00)
3.12. – Oko – Světový den na ochranu klimatu (17:00)
29.11. – Městská knihovna – Lovci hlav (režie: Morten Tyldum, Norsko, 2011, 100 min. Krimi) (Zdá se, že Roger Brown má všechno, co si člověk může přát. Je nejúspěšnějším lovcem hlav (vyhledávačem talentů) v Norsku, za manželku má překrásnou galeristku a vlastní úchvatný dům. Zároveň si ale žije nad poměry a potají krade umělecká díla. Na slavnostním otevření galerie mu žena představí muže jménem Clas Greve. Nejen že je Greve ideálním kandidátem na pozici, o kterou Roger usiluje, je i majitelem Rubensova Lovu na kance, jednoho z nejžádanějších obrazů v historii moderního umění. Roger vycítí příležitost stát se finančně nezávislým a začne plánovat svou vůbec největší krádež. Brzy ovšem narazí na problém a tentokrát to nejsou peníze, které by ho mohly poslat ke dnu…) (16:00, 19:00)
28.11. – Světozor – Dokumentární pondělí – Pod sluncem tma (režie: Martin Mareček, ČR, 2011, 81 min. Dokument) (V roce 2006 Milan a Tomáš elektrifikovali solárními panely areál školy a nemocnice v odlehlé zambijské krajině. Nabídli tak osadě Masuku světlo i samostatnost. Po čtyřech letech se naposledy vrací, aby zjistili, proč některé části systému nefungují, opravili je a finálně předali.Film je sleduje během hektických dnů i černočerných nocí a nabízí necenzurovaný vhled do úskalí rozvojové pomoci. Zkraty všeho druhu, míjení a prolínání různých světů, ale i oslavné rituály vděčnosti a návrhy řešení. Pod sluncem tma je příběhem pokusu předání evropské technologie a odpovědnosti, ale i „zlatých českých ručiček“, které si dokážou poradit i uprostřed Afriky. Vtipná situační sonda, která si bez hodnocení a doslovných komentářů prohlíží různé podoby světla a tmy.) (20:45)
Filmové festivaly:
do 30.11. – Festival francouzského filmu, Praha (info: http://www.france.cz/Festival-francouzskeho-filmu)
1.-25.12. – Holešovický filmový advent, Praha (info: http://www.biooko.net/cz/cykly-festivaly/118/Holesovicky-filmovy-advent/245/Holesovicky-filmovy-advent/)
Kluby v Česku, potažmo hlavně v Praze:
28.11. – Agharta – Limited Edition (21:00)
29.11. – Agharta – Hot line (21:00)
30.11. – Agharta – Tereza Rajnincová & Groove Inn (21:00)
1.12. – Agharta – Yandim band (21:00)
2.12. – Agharta – Madfinger (21:00)
3.12. – Agharta – František Uhlíř Team (21:00)
4.12. – Agharta – Matej Benko Quintet (21:00)
30.11. – Balbínova poetická hospůdka – Radim Hladík, Vladimír Mišík, Honza Hrubý (20:00)
1.12. – Balbínova poetická hospůdka – Originální Pražský synkopický orchestr (20:00)
29.11. – Blues sklep – Eliška Ptáčková Acoustic Sound (21:00)
30.11. – Blues sklep – Slow Fingers (21:00)
1.12. – Blues sklep – Jan Kodad and Bete Noire (21:00)
2.12. – Blues sklep – The Kingsize Boogiemen (21:00)
4.12. – Blues sklep – Big Band Trumpets (21:00)
2.12. – Jazz Dock – Yvonne Sanchez & band (22:00)
3.12. – Jazz Dock – Jakub Doležal Quartet (19:00)
4.12. – Jazz Dock – Points (22:00)
28.11. – Jazz klub Ungelt – The Blues Wave (21:15)
29.11. – Jazz klub Ungelt – Petra Studená and Big Fun (21:15)
30.11.-1.12. – Jazz klub Ungelt – Marcel Flemr Band (21:15)
2.12. – Jazz klub Ungelt – Jerusalem Blues Band (21:15)
3.12. – Jazz klub Ungelt – Tereza Rajnincová & Groove Inn (21:15)
28.11. – Jazzboat – Adam Tvrdý Crossover (20:30)
29.11. – Jazzboat – Jan Smigmator Quartet (20:30)
25.11. – Jazzboat – Eva Emingerová Quartet (20:30)
1.12. – Jazzboat – Miriam Bayle Band (20:30)
3.12. – Jazzboat – Juliuš Baroš Quartet (20:30)
30.11. – Kulturní centrum Vltavská – Sto zvířat a Polemic (20:00)
28.11. – Malostranská Beseda – Vladimír Mišík & Etc. (20:00)
28.11. – Reduta – Tomáš Hobzek Quartet (21:30)
29.11. – Reduta – Jiří Hála Jazz Project (21:30)
30.11. – Reduta – Jazz Efterrätt (21:30)
2.12. – Reduta – Old Timers Jazz Band (21:30)
28.11. – U malého Glena – Stan the Mans Bohemian Blues Band (21:30)
29.11. – U malého Glena – Roman Pokorný & Blues Box Heroes (21:30)
30.11. – U malého Glena – Jamie Marshall & Radek Hlávka (21:30)
Kluby - cizina:
28.-30.11. – Blue Note Tokyo, Japonsko – Roy Haynes Fountain of Youth Band (19:00, 21:30)
28.11. – Blue Note New York, USA – Leon Ware (20:00, 22:30)
30.11. – Twins Jazz, Washington, USA – Quintessential Jazz Ensemble (20:00, 22:00)
1.12. – Ronnie Scott´s Jazz Club, Londýn, VB – Roberto Pla Latin Ensemble (18:00)
Hudební festivaly:
do 31.11. – Jazz bez hranic, Plzeň (info: http://www.jazzbezhranic.com/)
Tanec a experimentální divadlo:
29.-30.11. – Alfred ve dvoře – Work in regress pt. I. & pt. II. (Cesta z prázdného a opuštěného prostoru, kde nic nelze ovládnout ani vlastnit, do místa, kde je vítězství a vlastnictví považováné za neodpustitelný a zásadní prohřešek.) (20:00)
28.11. – Divadlo Ponec – PREMIÉRA – GODverdommeFREEDOM (Choreografie je založena na dvou tanečních sólech a netradičním prostorovém řešení. Staví diváka do pozice mezi dva světy, respektive mezi dvě současně probíhající sóla. Ta se od sebe navzájem odvíjí a zároveň se do sebe vrací. Jeviště je odděleno na dvě části a divák je nucen si vybrat, které ze dvou sól zvolí.) (19:30, 21:00)
2.-3.12. – Divadlo Ponec, hostuje Farma v jeskyni – Cesta (Komponovaný večer složený z částí různých inscenací Farmy v jeskyni.) (20:00)
Divadla:
Slavnostním večerem Různé břehy vyvrcholí 30. Listopadu oslavy 20. výročí fungování Kyliánovy videotéky. Atmosféru večera bude udávat Kyliánův choreografický rukopis, kromě tance uvidí diváci i unikátní videozáběry z archivu. Nad uměleckou koncepcí převzal záštitu soubor 420People, jehož zakladatelé Václav Kuneš a Nataša Novotná prožili u Kyliána dohromady 18 let. Pokřtěna bude také monografie Různé břehy – Choreograf Jiří Kylián mezi Haagem a Prahou.
1.12. – ABC – Joseph Heller: Gold za všechny peníze (režie: Ondřej Zajíc) (Chcete-li za každou cenu pracovat v Bílém domě, může z toho být pěkná komedie. Jevištní zpracování jedné z knih amerického kultovního spisovatele. Humoristický román s autobiografickými prvky skutečně začíná nabídkou z Bílého domu. Dostává ji spisovatel a univerzitní profesor ve středních letech a pořádně se mu z ní zatočí hlava.) (19:00)
3.12. – ABC – Gabriel García Márquez, Györy Schwajda: Sto roků samoty (režie: Peter Gábor) (Začalo to nedovolenou láskou a prokletím, které na sto let poznamenalo osudy jedné rodiny a jedné civilizace. García Márquez patří k zakladatelům tzv. magického realismu, uměleckého směru, který znamenal průlom ve světové literatuře.) (17:00)
28.11. – Činoherní klub – Martin McDonagh: Pan Polštář (režie: Ondřej Sokol) („Vždycky mám rád temný příběh, který je zdánlivě bez srdce, ale kde srdce je, pravda tak malé a dobře schované, jak to jen jde. A postavy, ty mě zajímají opravdu hrozně.“ Martin McDonagh) (19:30)
29.10. – Činoherní klub – Tennessee Williams: Tramvaj do stanice Touha (režie: Ladislav Smoček) (Příběh o naprostém vzájemném neporozumění. Příběh, v němž protipólem Smrti je Touha.) (19:30)
4.12. – Činoherní klub – Yasmina Reza: Bůh masakru (režie: Ondřej Sokol) (Jsme lidé kultury, rozumu, anebo jsme jen bezmocné individuální oběti svých pudů? Hra, během níž se bortí očekávané stereotypy chování: do lehkosti konverzační frašky čím dál víc prosakuje podvědomí aktérů a před námi se odkrývají tajené animozity života v páru, faleš leckterých kulturních a morálních klišé i dravčí podstata existenčního boje.) (19:30)
30.11. – Dejvické divadlo – John Buchan a Alfred Hitchcock: 39 stupňů (režie: David Ondříček) (Komedie na motivy klasického špionážního filmu Alfreda Hitchcocka z roku 1935. Hlavní hrdina Richard Hannay se podivnou shodou okolností dostane do nezáviděníhodné situace. V jeho bytě je zavražděna neznámá agentka a on se stane hlavním podezřelým. Začíná hon na zločince, během něhož se Hannay snaží nejen uprchnout, ale především nalézt a usvědčit pravé viníky.) (19:30)
2.12. – Divadlo Bez zábradlí – Bernard Slade: Každý rok ve stejnou dobu (režie: Jiří Menzel) (Osudové setkání dvou lidí, on ženatý, ona vdaná. Rozpětí pětadvaceti let, v němž se mění chování, oblečení i názory obou protagonistů, tvoří kalendář událostí a nálad, které zmítaly v rozmezí 1951 až 1975 americkou společností.) (19:00)
28.11. – Divadlo Na zábradlí – David Gieselmann, Klaus Schumacher: Louis a Louisa (režie: Juraj Nvota) Když bylo Louise osm let, dostala od rodičů vysněný dárek – adoptovala na dálku za dvacet euro měsíčně chlapečka z Jižní Ameriky. Teď je jí osmnáct a Louis stojí u dveří jejich domu, zářící úsměv, jihoamerický temperament. Komedie o problematice xenofobie, globalizace a srážky dvou odlišných světů, kdy si nemůže ani typická maloměstská rodina být jista správností svých zvyků.) (19:00)
28.11. – Divadlo Rokoko – Marie Jones: Plný kapsy šutrů (režie: Jana Kališová) (Dva statisti z malé irské vesnice se účastní natáčení amerického velkofilmu. Členové štábu, herecké hvězdy i místní venkovani, ti všichni hrají své role nejen na place, ale i mimo něj, v situacích a vztazích, které natáčení vyvolává. A co to udělá se dvěma obyčejnými chlapíky, když se octnou na dosah velkého světa, peněz a slávy?) (19:00)
30.11. – Národní divadlo – Různé břehy (420People a jejich hosté v představení završujícím reprezentační oslavy 20 let fungování Kyliánovy videotéky v Praze.) (20:00)
2.12. – Pidivadlo – PREMIÉRA – Rozmarný duch (19:00)
28.11. – Švandovo divadlo na Smíchově – Bard Breien: Kurz negativního myšlení (režie: Daniel Hrbek) (Divadelní adaptace pozoruhodného norského filmu v sobě spojuje prvky psychologického dramatu se sarkasticky černou komedii… aneb Po dobrém občas nezmůžete vůbec nic!) (19:00)
Divadelní festivaly:
do 31.12. – České divadlo 2011 (info: http://www.ceskedivadlo.cz/)

Milí přátelé,
srdečně zvu, přijďte v hojném počtu čtvrtek 1.12. do www.cafeprah.cz , kde od 19:30 uvádím video-poslechovku
VEČÍREK S JIŘÍM GROSSMANNEM
k 70. výročí narození a 40. výročí posledního představení. Je obdivuhodné, kolik toho Jiří Grossmann stihl do svých třiceti let, než jeho život přervala nevyléčitelná nemoc...
Co vás čeká a nemine:
- stále živý humor dvojice Š+G,
- galantní country Jiřího Grossmanna
- známé i neprávem zapomenuté písně, které psa sobě a hlavně jiným zpěvákům
A také upoutávám na literární kabaret POKUK Ondry Zahradníčka a Petra Moučky
30. listopadu v 19.30 v Dianě, téma "Londýnská mlha v Brně", hudba Tapi a Salim.
Těším se na vás,
Richard Lank
Black Uganda Choirwww.buch.cz

Vážení přátelé dobré hudby a naši milí známí.
Dovoluji si Vás pozvat na večer s kapelou Frank Zappa Quartet do brněnského klubu Stará Pekárna na Štefánikově ulici 8. Koncert se koná v sobotu 3.12.2011 od 20:00. Přijďte, a nebudete litovat (ani my Vás nebudeme litovat). Předem děkujeme za Vaši účast a těšíme se na Vás! Připínám barevnou pozvánku, kterou si můžete vytisknout a vyvěsit na nástěnku ROH, KGB či ledničku AEG (a nebude od věci udělat si poznámku do kalendáře, ev. zrušit všechny jiné akce na ten veliký večer). Ps.: je všeobecně dovoleno přeposlat tento mejlík známým.
Díky, za FZQ Jiří Hála.

Vážení přátelé, zvu Vás na poslední letošní výstavu. Jako obvykle Vás chci požádat, zda můžete svá vozidla zaparkovat u ZÁMKU či SPORTOVNÍ HALY asi 50 m od galerie. Je to teď nutné víc než kdykoliv jindy, protože jsou mlhy, takže parkovat na silnici by bylo nebezpečné pro ostatní projíždějící. Děkuji. Zvlášť Vám chci všem poděkovat, že jste se účastnili našich vernisáží, výstav a dalších akcí, které se nám podařilo tento rok udělat. Bez Vás by to prostě nešlo. Takže ještě jednou děkuji a těším se na pátek. Petra a Pavel

CKK Band se studenty JAMU vystoupí v Café Fara v Klentnici v sobotu a v neděli 3. a 4. prosince vždy ve 14:00. Magická vesnička nad Pernou, v sedle Pálavy přímo vyzývá k předvánočnímu výletu. Naše koncerty (koledy a vánoční i nevánoční šlitrovky) budou součástí vánočního jarmarku, který Café Fara právě o víkendu pořádá.

CKK BANDU DOHOŘELO ZA PATAMA

První adventní koncert je za námi.

Než k takové události dojde, je za tím docela hodně času.
Psaní not po večerech – na tento koncert nemáme ani housle, ani příčnou flétnu. Zachrání nás Vlasta s violoncellem, přijedou kvůli tomu s Vladem ze Slovenska. Vlasta je naše sestřenice a Vlado je tudíž asi švagřenec. Jeho fotku bohužel nemám, protože veškerou fotodokumentaci tentokrát provedl on.

V den koncertu se scházíme v račické sokolovně už dopoledne.

Každý pomáhá, jak se dá. Po stěhování nástrojů, přístrojů, pultů a dalšího příslušenství se všechno musí zapojit. Z toho má nejtěžší hlavu Jirka a ostatní se snaží spíš nezavazet.

Chystáme si noty a často i zjišťujeme, co jsme zapomněli.

Nechybí ani překvapení v podobě úplně nové koledy ze Slovenska, kterou se musíme naučit, abychom důstojně uzavřeli Vladův vánoční východoslovenský vianočný vinš. Bude překvapením pro všechny – i my ho uslyšíme až na koncertě.

Protože violoncello Vlastě zní nádherně, honem jí ještě píšu part do Stříbrné tramvaje. Stíhám to těsně před začátkem zkoušky.

Jirka běhá od myšího pultu střídavě k bicím, nebo flétně, vzájemně se posloucháme.

Zdá se, že to zní dobře a docela se těšíme.

Zkoušení se protáhlo, ale stiháme i oběd v restauraci bývalého hotelu Střelec.

A je to tady. Kromě naší rodiny přichází i další lidi a nakonec je sál docela příjemně plný.

Paní starostka Sokola s přáteli zprovozní adventní věnec a teď už jedeme naostro, ať se stane, co se stane. Vždycky se něco stane. Ale Stivín nás naučil jedno důležité pravidlo: Když se něco stane, tak se nic nestane!

Na koncertě Vlado už moc nefotil, protože se připravoval na svůj vianočný vinš a ten vystřihl parádně! Poprosila jsem jej o text, poslal mně ho i s komentářem:
Vinšujem, vinšujem na tu svatu Viliju i Novy rok,
žeby vam odlecel z peca bok
a z lavici polovica
a zo stola roh.

Vinšujem, vinšujem,
za pecu kolači čujem.
Kolače še zlekli
a do peca ucekli.

Pochvaleny pan Ježiš Kristus.

Vinšujem vam na tu šventum Vilije
ščensca, zrovja, božskego požehnaňa
i krulevstva nebeskego.

Posledný verš vinšu je v staroľubovnianskom nárečí (blízke goroľščine).
Ostatné je v šarištine.

Dada a spol.
www.quakvarteto.cz

viditelné prase, viditelné prase, wwwprase prasisko viditelneprase wwwiditelneprase widitelneprase widitelné prase Viditelne.prase.cz Dušan Rouš